Lesní duch

S hodnocením "The Evil Dead" se to má těžce. Upřímně by mě zajímalo, jak by na mě film zapůsobil, kdybych ho viděl dříve než "Evil Dead 2". Nebo ještě lépe - kdybych ho viděl v 80.letech, za komančů. Pravděpodobně bych se tady teď rozepisoval o tom, jakou je pro mně osobně kultovní záležitostí a zároveň vzpomínal, jak jsem si jako malý capart při jejím sledování ze strachu ucvrkával do trenek. A právě proto je mi jasné, že jsou prostě filmy, ke kterým si člověk musí vypracovat určitý osobní vztah, a pak už je jen s dávkou nostalgie a trochou lásky sledovat. Například ke zde vzpomenutému "Evil Dead 2" jsem si přesně takový vztah časem zcela přirozeně vybudoval, a rozhodně vím o čem mluvím, když řeknu, že ho zbožňuju a nedám na něj dopustit! Jelikož jsem tedy "The Evil Dead" viděl až teď, je pro mně "jen" velmi slušně natočeným hororem s výborně gradovanou atmosférou, na kterém nejvíc oceňuji agresivní režii S. Raimiho a především způsob, jakým banda lidí dokázala s tak minimálními prostředky, a doslova na koleně, natočit natolik kvalitní film. Mají mou úctu. PS: po druhém zhlédnutí je dojem výrazně pozitivnější. Oceňuju to mnohem osobnější vyznění snímku = "Ash kontra lesním duchem posedlí přátelé". Oproti filmařsky efektně zvládnutému "Ash versus tajemné a všemocné ZLO" v "Evil Dead 2". (11.10.2004)

Nemá určitě cenu se rozepisovat nějak obšírněji proč je tohle kult. Ti co to viděli a uznávají to pochopí a ti co to neuznávají stejně nepochopí, ale musím podotknout, že tahle klasika má pro mě ještě dvojnásobnou cenu po tom co jsem viděl ten otřesnej remake, tak tenhle původní film ještě stoupnul v ceně. Ano optikou dnešní doby to vypadá hrozně amatérsky, ale ta práce z atmosférou podpořená navíc naprosto totálně psycho podmazem zvuků (hudbou bych to ani tam moc nenazýval) dokáže i dneska naprosto totálně vtáhnout do děje. V Raimim v té době dřímal génius než se pak o pár let později zaprodal, ale to už je jinej příběh...100% (23.11.2014)

Un-FUCKIN´-believable!!! Dvě slova: Sam Raimi. Tolik tvůrčího potencionálu, vtěsnaného do nějakých 80 minut, jsem snad ještě neviděl. Ohromující je, že ačkoliv vše působí roztomile "staře", herci přehrávají a lekačky se dají čekat minutu dopředu, tak přesto je to všechno strašidelné! Vážně si to nedovedu vysvětlit, ale navzdoy tomu, že přehnanost a komediální prvky se tomuto dílu jen stěží vyhnou, tak jsem se většinu času solidně bál. O režii bych pak dokázal napsat slohovku, protože to, co se Raiminu v mládí podařilo, to by nejpíše chtěl dokázat každý debutující režisér, co si v krámu koupí kameru a vyrazí s partou přátel do lesa. No prostě zážitek, na který se rozhodně nedá zapomenout. (05.07.2010)

Dvojka je mému srdci o hodně blíže a tu spíš považuju za finální verzi, tohle mi přišlo jako taková pracovní verze, ale na druhou stranu je tohle opravdu hororové, zatímco dvojka je mimořádně komediální a vlastně se spolu moc srovnávat nedají. Každý si jde tak trochu svojí cestou, jen dvojka je prostě pro mě nostalgická a jednička mě bohužel obešla obloukem. (18.06.2018)

Před třiceti lety určitě kultovní hit, dnes spíše úsměvné a ve druhé polovině skoro i nudné. Prvních 40 minut je velmi slušných, přes chatu a její bezprostřední okolí je přehozen těžký atmosférický háv a režisér předvádí originální frajeřinky. Ve druhé části nastupují gore efekty, masky, krev, postavy se chovají nelogicky a ze scény se vytrácí hutnost a tíživost situace. Nejvíc děsivý zůstal úplně poslední záběr. Je fakt, že vidět to někde na chalupě poblíž lesa, asi bych pro pivo do sklepa na sedmej schod nešel... (25.12.2012)