Amityville 1992

Zkušený Tony Randel, který totálně zabodoval s 2. Hellraiserem a slušnými Klíšťaty, zde opět prokázal, že prostě umí. Jen si měl prosaditi přesun lokace do onoho domu. Takto jde totiž o stejně nešťastný případ (monsieur Waldemar promine) jako u Halloween III. Pokud by se totiž tento film jmenoval jen It´s About Time a neměl nic společného se sérií Amityville (což v podstatě nemá, když nepočítám hl.jméno a fotku v knize) šlo by o dost slušný nadprůměr a nechal bych si ho. Pár scén alá Hellraiser či Carpenterova the Věc dávají tušiti, že potenciál se mohl rozvinout více. Ona se totiž dost těžko vytváří hororová atmosféra v čistém a úpravném domě jak vystřiženém z Miami beach a interiérem styl Beetlejuice, poté co si ho nechala ´´vylepšit´´ poněkud trhlá matka Lydie. Škoda. A ač to u mě vyzní poněkud nezvykle, ocenil jsem dobrý konec. Který byl sice trochu překvapivý, zato ale skončil tak, jak bych to udělal i já. (03.03.2021)

Tony Randel je dobrý remeselník, ale nič viac. Kameňom úrazu Amityville 1992 je scenár, ktorý je stručne povedané shit. Opäť sa stretávame s artefaktom z prekliateho domu, ktorý šíri zlo. Budiš. Problém ale je, že to, čo sa deje, nedáva žiaden zmysel. Je to len sled pozliepaných snových absurdít, ktoré spája spomalená kamera a zábery na točiace sa hodiny, buď dopredu alebo dozadu. Vrcholom je komický záver s rádoby drsnou hláškou, ktorá dáva filmu podtitul. (18.05.2013)

„Amityville 1992“, ač byl natočen podle knihy, tak bych ani neměl zájem tuto knihu číst, protože si nemyslím, že by mohla být až tak zajímavá a zábavná. Nebo děsivá. On zde potenciál nějakých scén je, ale celkově mi to přišlo slabé. Ty hodiny jako děsivý prvek jsou směšné, protože takhle by se prostě mohlo postupovat celým obývákem a jednotlivé díly by mohly být založeny na tom, že děs způsobuje jiný kus. Série pokračuje ve své slabé linii. (29.01.2015)

"Dav čumilů civí, těší se, až ta barabizna zmizí, někdo se diví, že tu mohla takhle dlouho stát"...Vzpomínka na Barák na vodstřel od Aleše Brichty, která přesně vystihuje vývoj série Amityville. V pořadí už šestý film opět není ničím výjimečným, ale jen tuctovým a levným hororovým béčkem, kterých bylo v devadesátých letech spousta. V rámci zachování již tradiční nekontinuity se tady dozvídáme, že dům v Amityville byl pro změnu zbourán kvůli nové výstavbě a zařízení z něj bylo rozprodáno v dražbě a světe div se zlo se nám tentokrát nastěhovalo do starožitných hodin ( minule uteklo po vymítání v lampě, zřejmě se z nostalgie vrátilo dříve než byl domek již po druhé za svou existenci zdemolován). Hodiny se ocitnou na krbu nic netušící rodinky a taneční hodina může začít. Je to opět strašlivá blbost s nescénářem, s neherci a nenapětím, ale dvě věci mě potěšily: 1) Mám rád sex devadesátých let - velká prsa se vždy pohupují na koni, což tady nechybělo, pohříchu však jen jedna kratší scéna, ale díky za ni. 2) Latexové triky s roztékáním tkání apod. - zejména scéna s chlapcem vtékajícím do kanálu se povedla. Konec byl zcela ve smyslu devadesátkových béček zcela bez smyslu. Ovšem za ty malé radosti dávám za dvě. (30.12.2013)

Tentokrát straší šílený hodiny, takhle se dá v té sérii pokračovat do nekonečna. Taťka koupí domů hodiny, jenže je v nich bubák a ten zase řádí. Tohle už nebylo vůbec špatné. Mělo slušný příběh i postavy. Pejsek pěkně pokousal tatíka a ten z toho začne magořit. Ještě že je tu jeho bývalá, která se snaží všemu přijít na kloub. Pěkná atmosféra a dobrý konec. (07.11.2012)