Vojna a mír I: Andrej Bolkonskij

Úctyhodné a megalomanské. První hodinu jsem se sice ztrácel v postavách a dějových linkách ruské smetánky (román jsem zatím nečetl). Některé momenty v interiérech mě uspávaly, dlouhé záběry, pomalé tempo a rozvláčnost mi zrovna nepomáhaly. Nicméně, jakmile se začalo bojovat, jak kdyby mě někdo pokropil živou vodou. Rozsáhlé bitevní scény, jsou fascinující jak svojí monumentálností, tak sehraností (nechápu jak, mohli uřídit tak velký komparz) a především působivostí. Kamera, která přelétává nad bojištěm a nekonečnými šiky vojáků aby se vzápětí ocitla na zemi, točila se, kroužila a manévrovala mezi bojujícími vojáky… ta atmosféra se prostě nedá popsat. (14.03.2015)

Dokonalé filmové dílo, což je předurčeno už dokonalostí literární předlohy. Má-li být ctěn Tolstoj, pak se nutně nelze vyhnout tomu, že vyprávění je občas zdlouhavé a rozvláčné. Tak je zapotřebí k filmu od začátku přistoupit a nevyčítat mu něco, bez čeho by nemohl existovat. Kdyby tomu tak nebylo, nebyla by to už Vojna a mír. Nevím o filmu, který by bez triků předvedl tak monumentální a věrné bitevní scény a který by si tak pohrál s výpravou. Vše, včetně hereckých projevů, je podřízeno Tolstému a ničím, zejména penězi si v tom Bondarčuk nenechal zabránit. (27.06.2009)

Mám rád kvalitní megalomanské filmy v precizní technické kvalitě, takže jsem se na Bondarčukovu Vojnu a mír nesmírně těšil. Jaké však bylo moje překvapení, obraz na DVD prvního dílu je vyloženě hnusný. Asi jsem příliš zmlsaný digitálními remastery u Davida Leana. Film jako takový je ovšem parádní (úvod sice mírně rozvleký) a kamerové jízdy u bitvy u Slavkova - něco tak precizního nevidíte každý den. (12.08.2012)

Asi nejsilnější stránkou je podle mě casting, snad všechny postavy (možná až na Pierrovu ženu) mi dokonale sedí. A samotný Pierre, do jehož role se obsadil režisér -- na první pohled mi poklesla čelist, ale jakmile jsem se vzpamatoval, zůstávám nadšen. Četbou knihy jsem, přiznám se, poznamenán, takže onu část "Mír" narozdíl od ostatních pochválím o trošku víc než "Vojna". Přeci jen točit bitvu s půlmiliardou lidí je pro výsledný dojem snazší, než předat subtilní napětí ve vztazích. Líbí se mi, že se nejedná nijak zvlášť o interpretaci knihy, ale o prosté předvedení příběhů lidí, okolo kterých se zdejší svět točí... Včetně toho, že se vystupujícím dostane přesně toho, čeho si zaslouží. Abych nebyl odporný, s výjimkou Lízy Bolkonské. (02.11.2012)

Bondarčuk je známy ako jeden z uprednostňovaných režisérov z čias Sovietskeho zväzu, pri ktorom režiséri ako Tarkovskij nedostávali toľko priestoru a pochopenia. Bondarčuk totiž točil megalomanské filmy, divácke, no poetika a práca s kamerou, či prostredím boli u neho vynikajúce. Som mierne ovplyvnený jeho neskorším filmom Waterloo, s ktorým sa tunajšie boje, najmä bitka u Slavkova ani nedajú porovnať. Ak to porovnám napríklad s nedávnym filmom Alexander Veľký, či filmom 300 alebo mnohými zobrazujúcimi prvú, či druhú svetovú vojnu, tak to bolo majestátne, veď už len ten obrovský počet komparzistov zohral svoju úlohu, ale nebolo to nejak extra pôsobivé. Na filme mi vadili zmeny deja a prostredia, ktoré akoby spolu nesúviseli a preto som si film nevedel užiť. Avšak to, že sa jedná o pôsobivé čudesné, no najmä ruské dielo, sa nedá poprieť, tú ich nepredvídateľnosť, záhadnosť tam je cítiť, škoda že tam nebolo viac tých zamyslení nad životom, tie ktoré tam boli, boli totiž pôsobivé. 09.06.2013 - Musím sa opraviť, tentokrát som si pozrel znovu niektoré pasáže a musím uznať, že to spolu dobre súvisí, tá menej pôsobivá bitka sa však dá chápať viac filozoficky, pretože toto dielo jej má dosť. Je dlhé, no treba si skúsiť to dielo užívať a vžiť sa doň ho, je to kvalita. (07.06.2013)