Vojna a mír I: Andrej Bolkonskij
-
Vojna a mír I
-
Vojna i mir I: Andrei Bolkonsky
-
Война и мир I: Андрей Болконский
(Sovětský svaz) -
Vojna a mier I
Drama / Válečný
Sovětský svaz, 1965, 147 min
Režie:
Sergej BondarčukObsah
-
Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy …
V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.Komentáře uživatelů k filmu (39)
-
Lima
Když v roce 1956 přišli američani s adaptací Tolstého románu, mohli to někteří rusové brát jako svatokrádež. Když budu parafrázovat název 5.epizody Star Wars, sovětská říše vrátila úder a o deset let později v do té doby nevídaném velkolepém stylu sama ukázala, jak si ona představuje Tolstého román ve filmové podobě. Psát o Bondarčukově Vojna a mír je velmi vděčné, protože je opravdu o čem. A nutno říct, že netřeba šetřit superlativy. Začnu u rekordů - je to dodnes nejdražší film všech dob. Drží celosvětový rekord (zanesený ve Guinessově knize rekordů) v počtu exteriérových lokací, kde se natáčelo, jde o 168 míst. Natáčení gigantických bitev se zúčastnilo - ano čtete dobře - 120 tisíc komparzistů!!! Natáčení trvalo 7 let a výsledek je dechberoucích 7 hodin filmového orgasmu. Ať jde o monumentální bitvy, či třeba scénu zapálení Moskvy, s ulicema plnými poletujícího popela. Svýho času v kině na 70 mm panoramatickém obrazu to byl nářez! V hlavních rolích se představila kompletní herecká špička sovětské kinematografie, včetně pana režiséra v titulní roli. Bohužel, i takové gigantické dílo není dokonalé. Bondarčuk sice uchvacuje jako režisér masových scén, ale v interiérových, subtilně pojatých scénách někdy selhává. Ale to je jen malá výtka, protože jeho invenční režie smazává i takovéto nedostatky. Ano, rusáci to dokázali a nakopali američanům prdel. A ti jim za to ještě dali Oscara :o)) A nejlepší zpráva na závěr, koncem roku (2003) se chystá DVD s remasterovaným obrazem.Pro mně osobně jistá koupě.(28.9.2003)
-
Radyo
Velkolepé zpracování Tolstého románu u nás v televizi běželo spíše ve formě seriálu. Na ruské poměry nezvykle rozsáhlá výprava, přesvědčiví herci a hlavně grandiózní bitevní scény. To se ovšem týká celé série, nejen tohoto prvního dílu.(4.4.2003)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Kino Návštevnosť: 58,000,000 (Rusko)║(23.3.2010)
-
DaViD´82
Ruská nátura ve filmovém hávu. Pompézní, bodrá, teatrální, hlučná, výbušná, nepředvídatelná a tak vůbec. Osobně za největší přednost první části považuji fakt, že i přes prapodivně pojaté (a nudné) výjevy z různých banketů šlechty a násilných přechodů mezi jednotlivámi scénami, mě to bavilo. Byť nepopírám, že především díky mnohdy dechberoucí výpravě, kameře (všechny ty podhledy, průlety, scény z vlastního pohledu - lahůdka) a všudypřítomného velikášství. Přesto doufám, že je to spíše takový prolog, který Bondarčuk teprve rozvede v tu "pravou" Vojnu a mír. Druhá polovina s bitvou "tří císařů" či zimním soubojem tento příslib dává. A ne zrovna malý. PS: Tak se mi to nakonec i potvrdilo, opravdu je to každým dílem lepší a lepší, byť vždy s nějakým tím ale.(28.9.2008)
-
igi B.
Vskutku velkolepá EPOPEJ!... Skvostná filmařina s neskutečnou produkcí. Nelze než za pět hvězdných hvězd. Tak nádherné, tak RUSKÉ!!! Nemá význam dál nějak komentovat, vše bylo mnohokrát řečeno... Igi B. viděl poprvé v dávných velmi mladých letech na velikém plátně v brněnském Panorama Jadran 70mm. (A že jsem rád sedával v zadních řadách :-) Spolu s Kubrickovou 2001: vesmírnou odysseou viděnou tamtéž v obdobné konstelaci jeden ze zásadních zážitků, ovlivňující vnímání filmu na dalších třicet (či co ;-) let...(14.7.2006)
-
canakja
10ti hodinovou vojnu a mír sem zvládnul během hoďky, příběh mě už dávno nezajímá, budu teda hodnotit jen bitvy. A překvapení se nekoná, bojové scény jsou vskutku monumentální. Halt komparz je komparz. Bitevní pole žije pohybem jednotek sem a tam, kamera lítá z místa na místo, když střílí děla, tak celé jejich linie, vojáci pochodují ve tvarech, po poli se prohání jízda, jinde vyčkávají zálohy, je to prostě velký. Ale abych jen nechválil, taková výprava by si zasloužila podstatně lepší choreografii, protože se místy stává, že se jednotky hejbou bez cíle, vojáci umírají a válejí se nazdařbůh, chybí pohled z vrtulníku, což je ale zřejmě dobře, protože o nějaký strategii nebo věrohodnosti vcelku nemůže bejt řeč. Vojáci umírají jak někde v divadle, po zásahu neviditelný kulky se chytnou za prsa a toče se kolem dokola, sedají na zem... Ve výsledku scény sice vypadají megalomansky, ve srovnání s holywoodem je to pořád pastva pro oči, ovšem ve srovnání s tímhle je to jen čajíček(4.2.2010)
-
flanker.27
Mnoho je tu napsáno, za sebe prohlešuji, že takovou výpravu žádný počítač nedokáže nahradit. I když je první díl dá se říci "nejpomalejší", obsahuje zároveň dle mého nejdokonalejší scénu celé tetralogie: nástup Rusů k bitvě u Hollabrunnu/Schongrabenu.(4.10.2005)
-
Ej Hlemýžď
Exteriérových scén se zúčastnilo 120000 vojáků.(14.7.2003)
-
RHK
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(1.9.2011)
-
Aky
Dokonalé filmové dílo, což je předurčeno už dokonalostí literární předlohy. Má-li být ctěn Tolstoj, pak se nutně nelze vyhnout tomu, že vyprávění je občas zdlouhavé a rozvláčné. Tak je zapotřebí k filmu od začátku přistoupit a nevyčítat mu něco, bez čeho by nemohl existovat. Kdyby tomu tak nebylo, nebyla by to už Vojna a mír. Nevím o filmu, který by bez triků předvedl tak monumentální a věrné bitevní scény a který by si tak pohrál s výpravou. Vše, včetně hereckých projevů, je podřízeno Tolstému a ničím, zejména penězi si v tom Bondarčuk nenechal zabránit.(27.6.2009)
-
Flego
Vynikajúca epická dráma rozdelená do štyroch častí podľa Tolstého románu. Skvelí herci, vynikajúca réžia skúseného Bondarčuka a nevídaná výprava.(16.4.2008)
-
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 3.9.1972, réžia českého znenia = BLANKA NOVÁKOVÁ (ČST Praha) (4.1.2012)(4.1.2012)
-
Hedka
Veľkolepý zážitok, žiadny ľahký relax. Pravda o vojne a o živote. Sfilmovaná genialita Leva Nikolajeviča Tolstého pohľadom Sergeja Bondarčuka. Nemôžem mu poprieť snahu o čo najvernejšie stvárnenie predlohy, ale Tolstého múdrosť, filozofia a jeho "románový svet" s hlbokým poznaním psychiky človeka sa dokonale sfilmovať ani nedá! V každom prípade sa o to Bondarčuk pokúsil. Niekedy sa mu to podarilo úchvatne, niekedy prapodivne. Bojové scény mi vyrazili dych a prekvapila ma aj kamera, najmä jej pohľady z vtáčej perspektívy. Pôsobivé! Keď si uvedomím, že to bolo natočené v rokoch 1965-67 v ZSSR, tak chápem, že Rusi to museli urobiť tak veľmi výpravne a takmer megalomansky, veď - "ako si vôbec mohli Američania dovoliť natočiť toto slavné ruské dielo?!" (v roku 1956)(21.1.2009)
-
faana21
Megalomanské až běda. Rusáci byli vždy takoví. Ve Vojně a míru je to v pořádku. Ale ta bída. Nepamatuju se, kdy jsem si jeden film musel dát nadvakrát a navíc tu druhou část místama valit rychlostí 1,5x... taková to byla bída. Jsem tu sice černá ovce, ale nemohu si pomoci. Ta do očí bijící neurvalá teatrálnost zabíjela veškerou pochutinu tohoto velkolepého díla. Těšil jsem se na čtyř-noční projekci, ale vzdám to hned po prvním tažení. Achjo. Číst Tolstého byla slast, vidět toto filmové zpracování bolest. Jak píše kolega LIMA, je fantazie točit se 120.000 komparsisty, ale k čemu to když se divák fáňa nudí? Slavkov byl odfláknut až hanba a vše ostatní odkráglovala pro mě nepochopitelná teatrálnost a nepřirozené hraní herců. Tečka.(30.9.2011)
-
balba
Všechny čtyři díly jsou filmový skvost..Skvělá podívaná.(11.3.2007)
-
kinderman
Bondarčuk sice ohromuje monumentalitou (magalomanií?), ale z komornějších scén vysvítá, že film je režijně docela odbytý...a korunu tomu nasazuje obsazení herecky toporné baletky Ljudmily Saveljevové, která roli Nataši získala jen díky tomu, že je podobná A.Hepburnové. Je mi líto.(2.3.2007)
-
vendysek
Nemít Bondarčukovo zpracování první části Vojny a míru mistrovsky nápaditou kameru a dobře vypadající scény mas v pohybu, tak by stála pouze na nedobře stavěných Tolstého myšlenkách a popisné nudě. Takhle na tom stojí jen z poloviny. V jedné vteřině jste u vytržení z úžasného obrazu a v té další nevíte, proč tam ta která scéna vůbec je.(18.1.2011)
-
MarekT
Jestli mám něco na ruské kinematografii vážně rád, tak je to ta megalomanie - davové scény, které točil Bondarčuk, jsou na míle napřed oproti drtivé většině filmařů pokoušících se o podobné záležitosti. Dnešní tvůrce by to odflákl pomocí počítačové technologie a měli bychom na tácku blockbuster, který by se většině, hlavně mladým, líbil, mě by však nechal chladným. Naštěstí nic takového se v tomto případě stát nemohlo a mohu jen obdivovat. Zde se nabízí srovnání i s mnou viděným jiným Bondarčukovým filmem Waterloo, což bylo vlastně volné pokračování tohoto čtyřdílného eposu. Nacházím srovnání, která hovoří zároveň v prospěch i neprospěch Vojny a míru. Tento film zachycoval pro diváka přitažlivěji atmosféru válečných polí - divákem viděný boj je krutější a více mrazí v zádech. V neprospěch ovšem hovoří herecké výkony - nebojte se, že bych chtěl kritizovat. Přední ruští herci se svých partů zhostili brilantně. Aby ne, když si sám pan režisér střihl rozsahem i výkonem velkou roli Pierra Bezuchova, ve vedlejších rolích zase nacházíme pány Tichonova, Michalkova či Tabakova. Ale takový tahoun a sympaťák jako Rod Steiger se ve filmu nenachází. Co se týče průběhu filmu - první, interiérová část je sice důležitá pro dějotvorné dialogy, že bych byl nějak extrémně vzrušen, to bych lhal, ale oči upoutané na obrazovku mám. Druhá, bitevní část je naprosto geniální a i díky ní dávám pět hvězdiček. Už jsem o ní mluvil, zaujala mě tam kromě samotného průběhu bitev např. u Slavkova i scéna, kdy jeden z vojáků umírá a dostává se do nebe. Vážně věřím, že takhle ten odchod na onen svět může vypadat, ovšem až to zažiji sám, tak vám to už nepotvrdím. Závěr mě bohužel zase tolik nebavil, asi je to moje chyba - byl jsem namlsán již zmíněnými akčními scénámi (i když, nezní to adjektivum "akční" v tomto případě pejorativně?), nicméně špatné to v žádném případě není. O hodnocení jsem již mluvil, dávám pět hvězdiček, v dalších dílech očekávám zlepšení a tento díl mohu titulovat najisto výborným prologem.(16.3.2009)
-
Deverant
Vlastenectví, atmosféričnost (ve smyslu prolínání vzduchu a vody, vidění a oparu,...), spousta panoramování na ruskou krajinu, ve kterém dochází ke konfrontaci času fikce a techniky jejího tvoření - pohledy z jedoucího vlaku nebo letícího letadla ukazují radikálně jinou "Matku Rus" než mohli znát její obyvatelé za Napolenských válek. Díl první také trpí přemírou vnitřních monologů (většinou zbytečných), hlasů vypravěče (románu) a implicitního autora (filmu), a jednoho stromu, které tvoří zbytnělou síť neustálých mimoobrazových komentářů. Vše ponořeno do tekutosti deště, mlhy, kouře na bitevním poli. Přes všechny výhrady více než uspokojivé převedení Tolstého románu na plátno (i pro někoho kdo má sklon ho považovat za nejkomplexnější a dost možná i nejlepší román vůbec).(31.5.2010)
-
d-fens
ocenenia : MFF Moskva 1965 - Grand prix(16.6.2011)
