poster

Ztraceno v překladu

  • USA

    Lost in Translation

  • Slovensko

    Stratené v preklade

Drama / Komedie / Romantický

USA / Japonsko, 2003, 98 min

Režie:

Sofia Coppola

Scénář:

Sofia Coppola

Kamera:

Lance Acord

Producenti:

Ross Katz, Sofia Coppola

Střih:

Sarah Flack

Scénografie:

K.K. Barrett

Kostýmy:

Nancy Steiner
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gemini
    *****

    Sofia Coppola je čarodějka. Jinak si nelze vysvětlit jak můžu mít po nějaké hodině a půl tak pesimistického až depresivního filmu zakončeného několika minutami především obsahově nádherných scén tak intenzivní pozitivní pocity. Lost In Translation není jednoduše sledovatelný film, po první dvacetiminutovce mě držel nad vodou jen Bill Murray (chápu proč by do toho Sofia bez něj nešla), který si z toho babylónu okolo sebe dokázal dělat legraci a tím zachránit ztracenou (a nádhernou) Scarlett před sebevraždou. Just kidding...nebýt tohohle úvodu, nemělo by to o čem být. Vytrvejte a budete bohatě odměněni hereckým koncertem pro duo On a Ona. Karaoke a Scarlettina rafinovaná gesta, probdělá postelová noc, šepot a slzy... Sofia Coppola prostě naprosto přesně věděla, co chce říct. A jelikož nejsem přítelem filozofování a odkrývání toho, jak kterému momentu rozumím, budete mi to buď muset věřit nebo se se mnou opít, až budu mít nějakou slabou životně bilanční chvilku:) Dávám magických 90% a tleskám jedné z nejvýraznějších režisérek naší doby. PS: Tím, že jsem Tokio označil za babylón jsem vám toho spoustu zamlčel, ale to nevadí, ostatní o tom píšou dost zevrubně. Já osobně se tam ale po tomhle filmu budu ochoten podívat jenom, když se mnou bude v hotelu bydlet Scarlett. Na růžových kalhotkách netrvám;) Což mě vede k PPS: Giovanniho Ribisi jsem měl za inteligentního mladíka a on se zatím chová jako idiot:)(13.10.2007)

  • Matty
    ****

    Někdy je i těch pár slov nadbytečných. 85% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Jhershaw, Amarcord_1, mm13, jahol, Jordan, chlebos, Indy, wipeout, Jacek(6.12.2005)

  • KevSpa
    *****

    Když Sophia Coppola v roce 1999 natočila svůj první celovečerní film, drama Smrt panen, byl to příslib, že se zrodila nová režisérská osobnost s citem pro strhující komorní příběhy, které dokážou takřka v každém divákovi vyvolat mocné emoce. Trvalo celé čtyři roky, než režisérka natočila svůj další snímek, ale to čekání stálo za to. Ztraceno v překladu je velmi citlivý a krásný snímek, který se vymyká klasickému zaškatulkování, i když by se nabízel žánr romantické komedie. Příběh nás zavede do Japonska, konkrétně do Tokia, které Sophia Coppola vykresluje s neskrývaným obdivem, stejně jako tamní lidi i kulturu. Zaměřuje se však na dva Američany (stárnoucího herce a mladou dívku), kteří se „ztratili“ v dosud nepoznané kultuře a našli k sobě cestu, přestože jsou si věkově vzdálení. Jejich přátelství se postupně rozvíjí a divák je zcela vtažen do jejich nenápadného příběhu, jenž je Sophií Coppolovou bravurně zpracován. Pomalé tempo nechává diváka „vdechovat“ příjemnou atmosféru a prožívat s hrdiny jejich sžívání se s novou kulturou i se sebou samými. Díky úchvatným hereckým výkonům obou představitelů to jde velmi snadno. Bill Murray ve své životní roli ukazuje, že není jen skvostným komikem a vy si ho prostě zamilujete a má velká oblíbenkyně Scarlett Johansson opět dokazuje, jak velká herečka z ní roste. Ztraceno v překladu je velmi příjemný, krásný a dojemný snímek, kterým Sophia Coppola potvrdila, že je talentovanou režisérkou. Rodinné geny se zkrátka nezapřou. Musím přiznat, že po druhém zhlédnutí jsem se do tohoto filmu absolutně zamilovala, což se mi nestalo už asi rok a půl (tehdy to bylo Road to Perdition). Je to krásný pocit... akorát teď na Ztraceno v překladu budu muset chodit znovu a znovu. A abych nezapomněla - Bill Murray je bůh!:-)(5.3.2004)

  • kOCOUR
    *****

    Ztraceno v překladu se zpočátku tváří jako tuctová záležitost - potkají se a divák čeká klasickou hollywoodskou šablonu o smutku, štěstí a vlastním životním rozhodnutí. Sofia Coppola se jí však umně vyhne, stejně jako neustálému omílání jednoho schematického vtipu plynoucího ze střetu americké a japonské kultury (což byl hlavní problém v mnoha ohledech podobného Strachu a chvění). Svojí love story pojímá tak netradičně, že se vlastně úplně vymyká označení love story, přesto po vhodnějším označení vztahu Charlotte a Boba budete pátrat naprosto marně. Film je především komedií s inteligentním a určitě nakažlivým humorem, plyne pomalu, přemýšlí sám nad sebou, přemýšlí v tichosti a upřímně. Bill Murray podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry a střihne si určitě takových pět šest scén, u kterých hrozí, že se prostě zadusíte bonbónem. Až vyjdete z kina, bude se vám chtít plakat a zároveň strašně moc žít, objevovat nové a nové, zajet si do Tokia... a potkat někoho mladého a moc krásného.(5.3.2004)

  • golfista
    *****

    Já se na tenhle film fakt hrozně těšil a sledoval , kdy už ho Sofia Coppola dotvoří (a snad taky proto jsem se bál návštěvy jeho předpremiéry na Febiofestu :) To, co se přede mnou odehrávalo se těžko "škatulkuje" a asi nejvhodnější je Limou zmíněný "Hezký film", k čemuž bych ještě přidal "Krásný film". V téhle "kategorii" ovšem zaujme rázem jedno z čelních míst ! Tak dokonalé vyjádření samoty v cizím prostředí (kterému nerozumíte a ono nerozumí vám) a nepřekonatelnou potřebu "spřízněné duše", to snad ani nejde líp napsat a natočit.... Bill Murray se pro tuhle roli narodil (ona to paní režisérka taky psala přímo pro něj :) a Scarlett Johanson mě velmi příjemně překvapila. Je to zkrátka vtipný, příjemný, dojemný a krásně natočený film, na jehož konci jsem pociťoval lehkou křeč lícních svalů a zatoužil jsem po fotografii celého hlediště, které se stále usmívá a usmívá :))) ...... a ten konec je nááááádherný !(29.1.2004)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace