poster

Ztraceno v překladu

  • USA

    Lost in Translation

  • Slovensko

    Stratené v preklade

Drama / Komedie / Romantický

USA / Japonsko, 2003, 98 min

Režie:

Sofia Coppola

Scénář:

Sofia Coppola

Kamera:

Lance Acord

Producenti:

Ross Katz, Sofia Coppola

Střih:

Sarah Flack

Scénografie:

K.K. Barrett, Anne Ross

Kostýmy:

Nancy Steiner
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tetsuo
    *****

    Milá Sophio Coppollová, chtěl jsem ti jenom říct, že nevím, jak je to možné, ale napsala a natočila jsi film, který jakoby mi byl přímo určen. Jako bychom se dlouho znali, viděli si do navzájem do hlav a věděli, že Bill Murray je nejenom geniální komik, ale dovede zahrát i něco víc. Jako bychom jenom čekali, až uzraje natolik, aby se z šarže samolibého misantropa přerodil v unaveného, ale životem poučeného muže, který už dokáže přijímat trapnost vlastní existence. Udivuje mě, Sophio, že spolu sdílíme i vášeň pro Japonsko, tu podivnou těžko čitelnou, ale fascinující říši znaků; že nahlížíme na její obyvatele nejen jako na zábavné exoty, ale jak také prostřednictvím konfrontace s odlišnou japonskou kulturou zjišťujeme něco důležitého o nás samých. Těší mě, že nacházíme společné zalíbení v talentované, inteligentní, přirozeně a netuctově půvabné Scarlett Johansonové, kterou, jak oba jistě doufáme, čeká ještě velká herecká kariéra. Možná je tvůj film osobnější pro mě, než pro tebe, ale jsem moc rád, že vidíme věci stejně, a že se sám nemusím pouštět do natáčení toho, co jsi svou melancholickou nedoslovnou obrazností, múzickým citem a smyslem pro významové ticho v mezeře mezi zvuky zvládla lépe, než bych to kdy zvládl já. Chtěl bych ti toho říct ještě mnoho, milá Sophio, ale jistě si rozumíme i beze slov, mé ženské dvojče. Udělala jsi krásný a křehký film, který mě potěšil a opravdově dojal jako máloco v kinech za poslední roky. Děkuju ti. Kéž by se ti tak dařilo i dál.(24.2.2004)

  • genetique
    ****

    Som veľmi vďačný tomu, že sa gény po rodičoch dedia, a že Sofii sa preniesli práve tie otcove, hlavne čo sa týka režisérskeho umenia. Veľmi príjemný filmík, citlivosť, akou je nahradená vtipná scéna s neopísateľným humorom scénami ponorených do úplnej melanchólie je nevídaná. Pomalé plynutie a iluzionická hudba síce dodávali svoje čaro, no nie vždy mi tam pasovali. Mám aj trošku slabosť na Ribisiho a to, že nedostal viac priestoru sa mi nepáčilo. No všetko mi to vynahradil superpohodový Murray. 80%.(17.5.2006)

  • Houdini
    ***

    Oscar 1 : Scénář + 3 nominace: Nejlepší film, Režie, Herec HR - Bill Murray(1.3.2004)

  • monolog
    *****

    Aby si tenhle film člověk užil, musí sám být asi smutný klaun(bílý obličej), osamělý a zdeptaný životem, trpící splínem. Pak se tam uvidí a možná mu to ukáže, že zas tak sám není. jméno Sophia Coppola jsem slyšel poprvé v životě, a kromě toho, že je to z japonska a je tam Bill Murray jsem věděl jen to, že to není komedie, takže jsem přistupoval se smíšenými pocity, protože bill je sice dobrej herec, ale trpí podobným prokletím jako poslední dobou Leslie Nielsen. Když ho lidi vidí, čekají srandu a ta tady není. spíš jen jemnější a hořký humor. Ale příjemně mě to překvapilo a musím říct, že to nebyl ztracený čas.(9.12.2005)

  • kOCOUR
    *****

    Ztraceno v překladu se zpočátku tváří jako tuctová záležitost - potkají se a divák čeká klasickou hollywoodskou šablonu o smutku, štěstí a vlastním životním rozhodnutí. Sofia Coppola se jí však umně vyhne, stejně jako neustálému omílání jednoho schematického vtipu plynoucího ze střetu americké a japonské kultury (což byl hlavní problém v mnoha ohledech podobného Strachu a chvění). Svojí love story pojímá tak netradičně, že se vlastně úplně vymyká označení love story, přesto po vhodnějším označení vztahu Charlotte a Boba budete pátrat naprosto marně. Film je především komedií s inteligentním a určitě nakažlivým humorem, plyne pomalu, přemýšlí sám nad sebou, přemýšlí v tichosti a upřímně. Bill Murray podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry a střihne si určitě takových pět šest scén, u kterých hrozí, že se prostě zadusíte bonbónem. Až vyjdete z kina, bude se vám chtít plakat a zároveň strašně moc žít, objevovat nové a nové, zajet si do Tokia... a potkat někoho mladého a moc krásného.(5.3.2004)

  • - Show, které je Bob Harris zúčastní moderuje Takashi Fujii, který však vystupuje pod uměleckým jménem Matthew Minami a show vypadá podobně tak jak byla zobrazena ve filmu. (Kulmon)

  • - Hlas Bobovy ženy patří ve skutečnosti Nancy Steiner, která měla ve filmu na starosti kostýmy. (don corleone)

  • - Francis Ford Coppola přemlouval svou dceru, aby film natočila ve vysokém rozlišení, protože v něm viděl budoucnost. Sofia ale zvolila klasický formát, jelikož měla pocit, že film má díky němu „hlubší romantické cítění“. (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace