Requiem pro panenku
-
Requiem pro panenku
Drama / Thriller
Československo, 1992, 94 min
Režie:
Filip RenčHudba:
Ondřej SoukupObsah
-
Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem... (oficiální text distributora)
Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem... Komentáře uživatelů k filmu (252)
-
Tosim
Filip Renč pro mě začíná být, stejně jako Zdeněk Troška, režisérem jednoho filmu. Upřímně jsem nečekal, že tenhle snímek se bude držet skutečnosti nějak věrně, chtěl jsem jen pocitvý thriller, kterého se mi dostalo.(19.2.2007)
-
Radyo
Snímek, jenž si ve své době získal slušné jméno a výrazně zabodoval u diváků. Herecky si v něm odbyla premiéru tehdy 16-letá Aňa Geislerová a již tehdy ukázala, že je skutečně velmi dobrá herečka a umí se do role naplno položit. Filip Renč jako režisér také dokázal, že oprávněně patří mezi velké talenty českého filmu, což už sice v dalších letech nenaplňoval zcela podle představ, ale přesto patří mezi naše špičkové tvůrce. Kromě Geislerové odvedly dobré výkony i další herečky, zejména Bára Hrzánová a Eva Holubová.(24.6.2003)
-
Isherwood
Tak tohle už je ODVAHA! Tuto pochvalně zamýšlenou větu bych chtěl vyřknout na adresu režiséra Filipa Renče. S Renčovým režijním stylem jsem se setkal jenom jednou v polodokumentu Polojasno , který byl shodou okolností taky natočen podle skutečných událostí, ale to se točilo okolo Sametové revoluce. Příběh Requiem pro panenku se naopak točí okolo toho, co ještě probíhalo za vrcholu totáče v 84' roce. Drsný a brutální příběh z ústavu pro mentálně postižené dívky, kde se "omylem" ocitne i normální holka Marika, mi bude ještě nějakých pár dní pěkně rezonovat v hlavě. Renč se zaměřil na zrůdnost, která se dokáže objevit v každém člověku, včetně normálně vyhlížejících ženských. To, jakým způsobem diváka usadí do křesla je obdivuhodný. V temné a depresivní atmosféře, která je navozena tmavým kamerovým filtrem a ne zrovna poslechově příjemnou hudbou Ondřeje Soukupa, nechvává Renč jednat postavy v jakémsi dokumentárním stylu. Na jeho režijní práci je vidět, že sice fandí hlavní hrdince, ale ostatní neodsuzuje. Nechává je, aby se odsoudili sami za svoji nelidskost a zrůdnost. Před hereckým koncertem Anny Geislerové pokorně smekám. Geislerová se s profesionálním klidem vrhá i do nejponižujících scén, kterých se ve filmu objeví mraky. Eva Holubová, herečka, která je pro mě zosobněním klidu a pohody z Hřebejkových filmů, zase v mých očích úplně přetočila úhel pohledu na ni o 180°. Requiem pro panenku je na české poměry setsakramentsky odvážný film, ale když vezmem v úvahu uvolněnou atmosféru těsně po pádu komunismu, tak by se tento film dal brát i celkem normálně.(20.4.2005)
-
gouryella
S Rebely jasne nejlepsi film Filipa Rence - navic uspel na poli psychologickeho filmu, a to se ceni.(24.7.2002)
-
Djkoma
Wau! Pane Renči, neuznávám vaše kvality tak jak si asi zasloužíte, ale tímto filmem jste mi dokázal jak jste dobrý. Velmi sugestivně podanný a působivý příběh o světě v dětském ústavu, který porazi každého ze židle a koho ne, ten na ni neseděl. Použití tmy, herecký koncert Anny Geislerove, Evy Holubové a Báry Hrzánové je zakončen tak jak se dalo očekávat. Trochu nesmyslným odsouzením, nad kterým se dá pochybovat. Nejlepší Renčův film se skvělou hudbou Ondřeje Soukupa a výbornými herci co říci víc?(snímek jsme viděl den po Spíčích a at se na mě nikdo nezlobí(sorry, Roberte) Rekviem je lepší a to o 1/2* minimálně.(7.7.2005)
-
Renton
Scénář: Igor Chaun, Filip Renč(21.4.2005)
-
AngelAngie
Tenhle film si mě získal víc, než bych kdy vůbec tušila. Viděla jsem jej víckrát, než je vůbec zdrávo a chválit bych jej mohla do nekonečna. Pro mě jeden z nej. českých filmů.(14.2.2007)
-
Radek99
Film na hranici kýče a porevolučního huránadšení...(21.11.2006)
-
Superpero
Celej film jsem měl chuť hodit na ten ústav atomovku. Zlá sestra z "Přeletu nad kukaččím hnízdem" je proti tomuhle personálu Matka Tereza. Největší ironií jsou závěrečné titulky když se dovíte, že postava Anny Geislerové to u soudu koupila ze všech nejvíc. Herecké výkony super, až na Filipa Renče, kterej přehrával a působil dost "Liškovitě" komicky.(13.3.2006)
-
tron
I v bonusoch - na DVD - sa ozývajú hlasy, že Filip Renč sa od skutočných udalostí odrazil naozaj len VEĽMI VOĽNE a že chyby sa v 80. rokoch diali na oboch stranách barikády. Teda ako u pacientky (= hrdinky filmu), ktorá pravdepodobne až taká nevinná rozhodne nebola, tak u zamestnancov blázinca, ktorí, zrejme, až také svine neboli. Takže pokladať tento film za desivú, historicky PRESNÚ adaptáciu skutočných udalostí je úsmevné. Na druhej strane – nakrúcal Renč dokument, alebo pôsobivú, vysilujúcu a údernú psychologická drámu (miestami skôr triler a niekedy dokonca takmer až horor)? Takže tak. Na vyčerpávajúcej atmosfére ma nemalý podiel smutná jesenno-zimná výprava otlčenej starej budovy uprostred ničoho a herecký výkon mladučkej (a nahej) Anny Geislerovej. Ale delenie postáv na dobré a zlé je miestami už až nie ani tak detinské, ako skôr detské. Ostatne, režisér mal v čase premiéry 26 rokov... Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/165810/Requiem-pre-babiku-80.html(18.1.2006)
-
Kulmon
Filip Renč se ve své režijní premiéře představil v tom nejlepším světle!(7.5.2009)
-
B!shop
Od Renče jsem zatim videl jen Roman pro zeny, coz byla sice hodne dobra komedie, ale ne nic zasadniho, takze jsem necekal ze Requiem bude takova rezba. Misty mi to hodne pripominalo Prelet nad kukaccim hnizdem, kterymu se to samozrejme nevyrovna, ale i tak tenhle film stoji za to. Mlada Anna Geislerova svou roli zvladla na svuj vek vyborne a ostatni sverenkyne v ustavu vypadaly jako by to ani nehrali, vcetne Bary Hrzanovy, proste parada. Jednoznacne mi ale nejlepsi prisla Eva Holubova, kterou znam vetsinou z komedii a ze samejch kladnejch roli, ale tady byla tak husta, ze film misty pripominal horor, cemuz taky pomohla hodne dobra atmosfera a vyborna hudba. Tohle se Rencovi fakt povedlo, jak po reziserske, tak i po herecke strance.(13.3.2006)
-
CheGuevara
Tak ty si myslíš, že nejsi debil, co? Taky my ho z tebe uděláme! Opravdu mrazivé drama, kde se Renč projevil jako talent českého filmu. Z diváků dokázal vytřískat přesně to, co chtěl. Vynikající byl výkon Evy Holubové, kdykoliv se objevila na obrazovce okamžitě mi zmrznul úsměv na rtech. Skvělý výkon podal i Cupák v roli bezmocného lékaře, který se snažil jenom pomoc a přesto neměl jak proti totalitnímu vedení nemocnice. Nevídaný počin o to víc, že vznikl v české kotlině národa našeho.(14.2.2007)
-
Bart
Nikdy nezapomenu na pocity, které ve mě film po prvním shlédnutí vyvoval a které mě neopouštěly hodně dlouho, stejně jako na to, jak jsem jinak skvělou Soňu Valentovou nemohl asi dva roky ani vidět :-/ Každopádně Renčův celovečerní debut se stal zároveň vrcholem jeho tvorby, na který on sám už nikdy nedosáhne.(6.4.2006)
-
igi B.
V kontextu světové filmové tvorby v žánru "dramatu" (? - d.m.s.n. by bylo na místě žánrové zařazení spíše coby jakýsi pokus o "cs" psychothriller - !) jde vlastně o ryzí >béčko< - téma ač závažné svým obsahem, zpracované pak však docela stupidně podbízivou formou - s lacinými efekty, s amatérsky naivní kreací v hlavní roli mlaďounké A.G., s otravně idiotsky přehrávajícím zoufalcem Schmidem a i jinak značně nevyrovnaně nejapnými hereckými výkony ostatních protagonistů. Renč se sice snaží být dobově trendy (např. hrátky s kamerou), přesto však místy sklouzává až do neumětelsky jalového a patetického kýče. Co mi však nejvíce vadí, je účelové tvrzení, že jde o film natočený dle skutečných událostí, což - ač bylo již dávno mnohokrát vyvráceno, osvětleno a vysvětleno - taková tv Nova bude s každým zaplácnutím své programové díry tvrdit asi až do skonání věků... Nakonec pak po těch letech a následné >práci< tvůrců a zůčastněných je film ponejvíce (nejen závěrečným požárem) zářným dokladem toho, že naučit se >nějak to řemeslo< ani protežovaným pražsko-celebřitním dětem nepomůže a na dobré dílo prostě nestačí... - - - P.S. Ač původně jsem tak nějak pošetile ze vzpomínek nadělil tomuhle R. celovečernímu debutu tři hvězdy, po znovuzhlédnutí s mnohaletým odstupem musel jsem s čistým svědomím jednu ubrat. A dlužno přiznat, že i tak ta druhá je hlavně za hudbu páně Soukupa, který v době natočení asi neměl doma v oboru scénické hudby konkurenci. Každopádně pak je fakt, že po osmnácti letech od vzniku tohohle kontroverzního dílka lze říct, že si jím Renč vlastně vyrobil jakési své vlastní rekviem. Nu, co ale taky čekat od - v tuzemských poměrech vlastně bohužel normálního - protekčního panáčka, že... .-| - - - - - (Poprvé viděno v kině někdy v >oněch< dávných dobách premiérových, komentář zde po znovuzhlédnutí na tv Nova jako mnohý - 18.102009)(25.2.2006)
-
canakja
Byl sem na tom povinně se školou a už tenkrát mě nejvíc zaujala aňa a její jedničky. Jenže péčko to nebylo a jako psychologicko sociální studie mi to taky nepřišlo nijak extra..(6.9.2009)
-
Dadel
Opravdu tenhle úžasný ultradepresivní masakr natočil stejný Filip Renč, který dnes točí ty filmy o rafťácích a další romány pro ženy??!(10.4.2008)
-
Djoker
Silný příběh, dobrá hudba a výkony Evy Holubové a Báry Hrzánové, to jsou hlavní klady tohoto filmu. To, že si Renč rád hraje na herce, je věc druhá. Jestli se takové prasárny dělaly za totáče, kdy se každý bál udělat na někoho křivý pohled, tak raději nechci vědět, co se děje teď.(18.10.2009)
-
dobytek
Renč je zřejmě exhibicionista, kterej chtěl, aby jeho pinďoura vidělo hodně lidí, tak jako reklamní trik použil "natočeno podle skutečné události". Než jsem se na Requiem pro panenku podíval, trochu jsem zagooglil a vyhledal jsem si nějaký informace o tom, jak to ve skutečnosti bylo. Tenhle film je možná inspirován skutečnou událostí, ale to je dost velkej rozdíl. Když už chtěl Renč timhle na někoho udělat dojem, tak si moh třeba aspoň odpustit záběr, ve kterym se vyskytuje IFA L60, protože ta se v roce 1984 nevyráběla. Taky třeba scéna z motorestu mi nějak nepasovala do roku 1984. Takovýhle výherní automaty tu tenkrát určitě nebyly. A možná i některý oblečení a účesy poněkud předběhly dobu. Prostě našlo by se toho dost... A když to budu brát jako vymyšlenej příběh, tak tomu dám maximálně 2 hvězdy. Prostě to neni nic extra, takže moc nechápu, kde to nabralo takový vysoký hodnocení. Jestli tady něco zaslouží pochvalu, tak snad akorát výkon Eduarda Cupáka, kterej ovšem nedostal moc prostoru. Radši se podívejte na Requiem za sen :-)(18.11.2010)
-
genetique
Keby to nebolo natočené podľa ozajstných udalostí, povedal by som, že film je poriadne prehnaný. A ostáva už len dúfať, že podobné svinstvá sa už nedejú v takýchto meradlách. Odvaha sfilmovania sa tiež neodopiera. Rád by som vedel, či mentálne zaostalé chovanky ústavu boli ozajstné herečky alebo to zahrali ozajstné, zaostalé dievčatá. Pokiaľ áno, snímam klobúk pred nimi aj pred režisérom utiahnuť a zrežírovať ich asi nebolo ľahké a pokiaľ to boli herečky, tak to čo previedli sa len tak nevidí. Brutalita, vyšinutosť a mentálna chorobnosť boli vykreslené do posledného detailu. To všetko by som však priradil opatrovateľkám. Nie pacientkam. Aj keď nedám plné hodnotenie, ostáva mi z filmu husia koža. A to pritom vadilo len pár chybičiek krásy ako lepšie rozvité charaktery postáv a silnejšie naviazanie s divákom, tým pádom bol aj záver menej dojemný. 80%.(19.8.2007)
