Dokonalý pacient

Novinářské drama pravděpodobně přesně rekonstruující skutečné události, ale snaha o autenticitu filmu příliš nepomáhá a v některých momentech působí spíš jako hraný dokument. Z mého pohledu je chyba, že Håfström víceméně rezignuje na nějakou autorskou invenci. Hlavní hrdinové tak během vyšetřování prakticky nemusí zdolávat eventuální překážky a samotné odhalování faktů postrádá stupňování a místy působí chaoticky. Nemůžu říct, že by mě to vyloženě nebavilo, ale bylo to na mě příliš suchopárné. Průměr. 50% (16.03.2020)

Fuckt divní Švédové v divné švédské prudě, pojednávající o opravdu divném, prý „největším justičním skandálu a omylu“ švédské historie. Ten dle tohoto filmu a dostupných zdrojů spočíval v tom, že se nějaký divný jeblý švédský schizoš napajcovaný Xanaxem přiznal, že sériově típnul bandu Švédů a dokonce i pár Norů, načež ho ihned odsoudili na milión let do jednoho z těch věhlasných nápravných švédských pětihvězdičkových resortů s wellnessem a džakuzou na pokoji. Po čtrnácti letech se toho v honbě za senzací chytil nějaký divný Suppo Hyenson, řekl milému divnému masounovi, že nic nespáchal, načež ten prohlásil, že to teda vlastně jakože neudělal, no a divný švédský justiční systém na to: „Aha, tak sorryjako…“, okamžitě mu zrušil ty lázně a pustil ho ven zpět do divného Švédska, plného jeblých Švédů. Dovedu si představit, že by se to dalo i docela slušně záživně zdramatizovat, nikoliv tak, že divný Dokonalý nudil dvě hodiny vyšlapává ve sněhu osmičku a unyle mele nudné narkoleptické schizoidní kokotiny, které divný Hyenson natáčí a přikyvuje, až je z toho najednou ten „strašlivý skandál“, u nějž fuckt těžko říct, jestli byl divnější pičus ten prokurátor, který toho mentála zavřel, nebo ten, který ho pustil. Zív, kurva (07.03.2020)

Ze Scandi programu jsme si vybrali thriller záměrně. Chtěli jsme napětí. Toho se nám ani omylem nedostalo. Vraždy či obrazy násilí je vidět v krátkých, nic moc neříkajících montážích především v úvodu filmu, a je jich víc, než by mělo. Dále už sledujeme vyšetřování jednoho umíněného novináře, kterému se na případu Thomase Quicka pořád něco nezdálo. Navštěvuje proto odsouzeného v psychiatrické léčebně a vede s ním rozhovory. A to je vlastně vše, co ve filmu uvidíte. Nejsme-li v "cele" zadrženého, jsme na hotelu, kde si novinář pouští videozáznamy s rekonstrukcemi vražd na místě činu, které ale nepřináší nic moc nového a potvrzují už dávno obhájenou domněnku novináře - že Thomas Quick není skutečným pachatelem.Proč? Protože o místech činu, jak vidno, neví zhola nic. Toto téma je v několika variacích omíláno jak při výsleších v léčebně, tak při oněch rekonstrukcích - Quick zpatra háže nápady podle toho, jak se vyšetřovatelům a lékařům hodí, i když to mnohdy nedává ani trochu smysl. A nutno říct, že zde se tvůrci snaží brnkat na komickou strunu, což dle mého soudu bylo zcela neopodstatněné, a nemístné. Případ Thomase Quicka neznám, a proto nevím, zda tak školácké fauly jako je neověřené alibi svalovat na nedůsledné tvůrce, nebo úplně pitomé vyšetřovatele ve Švédsku. Druhým takovým faulem jest ona nalezená kost, která je vlastně jediným důkazem, který proti Thomasu Quickovi zbyl. Jak to s ním bylo se v laborce řeší až v poslední řadě, ačkoli jeho neprůkaznost by novinářům ušetřila mraky práce. Pro Švédy jde patrně o velké téma, pro nezaujatého diváka o vcelku jednoduchý příběh, vyprávěný v dost přetažené stopáži, o tom, jak jeden duševně chorý, nemilovaný člověk lhal, a lhal, a zase lhal, a dostával za to úplatou léky, po kterých tolik bažil. Vyprávěcí postupy tohoto filmu ale zcela zabily jakýkoli moment překvapení, který děj mohl nabídnout. Od začátku víte, že ten člověk vrahem není, a proč byl takto léčebnou zneužíván se vlastně ani nedozvíte. Za zmínku stojí herecké výkony dvou hlavních postav, i jak věrně se podobají svým skutečným představitelům. 65% (12.01.2020)

Pokud jsem to pochopil dobře chlápek oloupí s kýmsi jakési dědky ty ho poznají a policie ho zatkne. Jelikož se cítí sám tak začne vypovídat , že má v sobě druhou osobnost co mluví anglicky a začne se přiznávat k vraždám. Celkem jich bude 8 mluví se i o 9 s tím, že k dalším minimálně 30 se přizná, ale nejsou ani těla ani důkazy. Dostane doživotí v nápravném zařízení v roce 2008 kdosi zavolá jakémusi novináři, že ten co sedí je nevinný ten to začne řešit a na konec ho osvobodí. Zhruba do hodiny je to v pohodě a zajímavé pak to jde kvalitou hodně dolů o těch vraždách se tam nedozvíme takřka nic mohly ukázat více o těch případech místo toho sledujeme novináře co má rakovinu a umírá a jeho život. Navíc film nevysvětlí jakým způsobem věděl to o těch vraždách a jak umřely sice na wikipedii píšou, že se přiznal k tomu co se vědělo z novin, ale to se tu vůbec neprobírá a neřeší. 40 procent za film 20 procent za tu hudbu na tom pohřbu. Zbývají odpovědi je to kvalitní film co si zaslouží více jak 60 procent odpověď ne je to dobrý film odpověď ano chtěl bych ho vidět vícekrát nebo jít na něho do kina či kupovat si originálku až vyjde odpověď ani náhodou (10.05.2020)

Námět, který se naprosto dokonale hodí do Skandinávie. Ponuré, náročné, o sériovém vrahovi. Co víc divák, který má přesně toto na skandinávské kinematografii rád, může chtít víc? Snad jen jistotu poutavého děje a správně zvoleného průběhu, který nebude nudit a naopak se budete bavit jak atmosférou, tak severským prostředím. To všechno v tomto filmu je. To dobré, i to špatné. Bohužel. Námět je opravdu něco, co musíte vidět, když ke Skandinávii tíhnete. Jenže ono se ve filmu ty dvě hodiny fakticky vlastně nic neděje. (23.06.2021)