Sombre
Drama / Horor
Francie, 1998, 112 min
Režie:
Philippe GrandrieuxHrají:
Marc Barbé, Elina Löwensohn, CoralieKomentáře uživatelů k filmu (9)
-
Flipnic
Docela síla tenhle francouzskej film ... Další vykreslení činů sériového vraha, kterých jsme zde již pár měli. Ten chlap je naprosto ujetý asociální zvíře a stroj na smrt ... Každou ženskou co potká zabije, znásilňuje jen málokdy ... Těžko odhadnout, co se v něm vlastně děje ... Pro nezvyklého diváka může být toto hodně silný zážitek a to v negativním smyslu. je to totální temnota, pesimismus, beznaděj ... Bohužel film má přepálenou stopáž a osobně jsem zvyklý na ledacos. Takže násilí mne nijak nedostávalo a samotný děj a atmosféra také ne ... Chvílemi jsem se přistihl, že bloumám pohledem po svém zatemněném pokoji, než abych koukal na potemnělou obrazovku, kde běžel film ... Je to zvláštní film. Každopádně působí dosti syrově a realisticky ... Když srovnám s konkurenčními filmy, dávám střed, přece jen taková pecka to nebyla ...(28.12.2010)
-
O*R*I*N
Philippe Grandrieux (* 1954) v roce 1998 představil světu svůj první celovečerní film, jenž v sobě snoubí "romantický" příběh a temnou vizi (člověk-lidská zrůda). Grandrieux, který v roce 1979 absolvoval bruselský institut INSAS (Institut National Supérieur des Arts du Spectacle et Techniques de Diffusion), se od počátku 80. let etabloval na evropskou experimentální a dokumentaristickou filmovou scénu. Přesto trvalo dalších téměř dvacet let, než se pustil do celovečerní tvorby, ve které jsou silně zakořeněny jeho rané práce. [==] Temný představuje tesknou, hlubokou, hrůzostrašnou sondu do nejtemnějších útrob lidského podvědomí. Prázdnota, která hlavní postavu obklopuje, je reálná a neskutečně depresivní, je až s podivem, jak přesvědčivým způsobem dokáže film zprostředkovat mezní stav mysli, která nemá daleko od úplného zešílení. Grandrieux vše prezentuje s neuvěřitelnou precizností a formální promyšleností, tmavé filtry ještě více vtahují do "příběhu", do temnoty. Film samotný je závislý na myšlenkových stavech a pochodech hlavní postavy (vraha-násilníka Jeana), které jsou v podstatě nositeli děje, jsou zkopírovány do samé struktury příběhu. Chvíli si divák připadá jako voyeur, pozoruje Jeana z povzdálí, chvíli je přímo v něm, roztřesená a rozostřená kamera předznamenává psychicky velmi labilního člověka, jímž se Jean stal. Jeho animálními a brutálními praktikami je divák okamžitě zhnusen, přesto ho film za to neodsuzuje, ale ani jej neospravedlňuje, nesnaží se jeho jednání pochopit. Pouze výše uvedené ukazuje částečně z perspektivy první a třetí osoby a víceméně nahlas říká: "Diváku, přeber si to, jak chceš." [==] Děj téměř absentuje, snímek se v jeden okamžik rozjasní a začne vyprávět krátky milostný příběh (Jean a Claire), o chvíli později ale opět upadne do hluboké temnoty, Jean od Claire utíká a tím ji v podstatě zachraňuje život, ponechává ji nevinnost, sám mizí v dáli, v černi, opětovně se začíná utápět ve svých myšlenkách. Úplný závěr zobrazuje určitý paradox v závislosti na předešlém, prezentace normálnosti kontrastuje s předchozím dějem. [==] Temný není přímo konkrétně o postavě Jeana, ale spíše o 13. komnatě, kterou ukrýváme v sobě naprosto každý. [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](28.11.2007)
-
ricci.s
odpad!To akože myslíte vážne? To snáď nie!!! Mal som totálne skazený večer, lebo takú "80%-nú" sračku som už dlho nevidel. Presnejšie som sa cítil ako v zubárskom kresle. Zvrátené? Nie! Krvavé? Nie! Desivé? Nie! Originálne? Nie! O ničom? Áno! Veď to nemalo ani žiaden normálny dej, ani zápletku, nič čo by ma mohlo zaujať. Keby aspoň tie vraždy za niečo stáli, ale buď ich ani vôbec neukazovali, alebo to bolo také suché že až. Úplne nudný a zbytočný film s nulovým prínosom pre hororový žáner (či na čo sa to vlastne hralo). Teda, poriadne som sa odjebal na tých hodnoteniach. Ale klobúk dolu za niektoré komentáre, čo tu vidím, lebo pochváliť a interpretovať takúto zhovadilosť na pol strany si fakt zaslúži uznanie. Mimochodom, ten záver jedného z komentárov [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] by som zmenil na [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, KDYŽ CHCETE UMŘÍT].(19.11.2010)
-
arie
Kinosála plná detí sledujúcich neznámy príbeh odohrávajúci sa na plátne. Deti nečakane kričia a divákov sluch zasahuje nekompromisný, zneisťujúci útok. To je úvodná sekvencia, ktorá predznamenáva celkový tón filmu Sombre. Dalo by sa povedať, že v tomto filme nie je dôležitý príbeh, nie sú dôležité postavy, dôležité sú myšlienky, pocity a vnútorný stav, ktorý vo vás dielo vyvolá. Film je zahalený akýmsi nepreniknuteľným závojom pochmúrnosti, ktorý režisér počas diania znásobuje, aby snímku v jeden okamih nečakane vyjasnil a možno dal divákovi šancu na odbremenenie sa od všadeprítomnej ťaživosti a dusna, no je to len klam, snímka sa opätovne uzavrie do svojej škrupiny a až do záveru diváka núti strácať dych a všetko, čo aspoň trochu súvisí s pozitívnymi vnemami. Režisér filmu si udržiava od svojich postáv, ktoré sú opatrené menami, no tým sa ich charakterizácia prakticky končí a zostáva nám len ich nepochopiteľné konanie, chladný, až dokumentaristický odstup, nesúdi, nedramatizuje, nebuduje si citový vzťah, len sa voyeristicky prizerá na činy primárne hlavnej mužskej postavy. Neistota je znásobená i zvukovou stopou, ktorá sa pohybuje na hranici šialenstva či kamerou, ktorá sa prakticky kĺže po obnažených telách a ja som tak mohol pocítiť nepríjemnú telesnosť, ktorá sa akoby tlačila z filmu priamo na mňa. Takýto prístup vyžaduje mimoriadne odolného recipienta, po zhliadnutí sa totiž naskytá otázka, či jediným autorovým cieľom nebolo diváka zatlačiť do tmavého kúta vlastnej duše a vyvolať v ňom tie najnepríjemnejšie pocity.(12.12.2010)
-
Pedestrian
Bylo to jako sledovat porno s rukama v kapsách. Zbytečné. A v případě Sombre nejen totálně nedivácké, ale vizuálně i herecky nehostinné.(15.11.2010)
-
panjosef
Hodně temný portrét schizofrenního maniaka Jeana, vyšinutého vraha, který vraždí mladé ženy a narazí na své životní světlo, osamělou mladou Claire, která by pro něj mohla být vysvobozením.... Marc Barbé zde hraje úžasným způsobem totálního schizofrenika, který je v jednu chvíli plachý, stydlivý a nenápadný muž, v další chvíli nervózně pochoduje a změní se v řvoucího šílence, který chlastá a dožaduje se sexuálního uspokojení a nakonec zabíjí, protože ženskou co potkal považuje za zkaženou hnusnou couru která dá každýmu na potkání. Jean je opravdu nevěřícně zahranej psychopat, včetně jeho zasazení do krajiny - je sám, nemá nikoho, utíká sám před sebou a před svými činy protože je spáchat nechtěl, jezdí krajinou z místa na místo, přespává sám v hotelech, je jako vlk běžící temnými pustými lesy. Metafora vlka se zde též několikrát objeví. Film ale nezůstává pouze u vykreslení činů šílence, jde dál, přivádí Jeana k mladé, osamělé a nevinné Claire. V její nevinnosti šílenec najednou vidí něco jiného, nového, nechce ji zabít, nechá se klidně i zmlátit od chlápků, se kterými se potkali a u kterých Claire hledá záchranu. Ale je si vědom, čeho je schopen. Tenhle první Grandrieuxův film se pohybuje na rozhraní hororu a velice temného psychologického dramatu, jde nad rámec filmů o maniacích (Henry: Portrait Of A Serial Killer, Maniac, Schramm) a v závěru je velice depresivním, smutným a pesimistickým podobenstvím o odcizenosti, samotě, osamělosti a bezcitnosti. Finální poselství je velice černou tečkou za již tak černočerným dějem. Vše ještě podtrhuje dokonale temná vizuální stránka - černé noci, temná krajina s vrcholky hor na obzoru, záběry do pustých otevřených prostor, ambientní zvukový doprovod a typicky Grandrieuxova roztřepená kamera. Dílo na vícero podívání, slovy nejde vyjádřit všechno, co je v něm obsaženo.(26.10.2010)
-
Toto
Zaujala akurát Tour de France.(21.11.2010)
-
Mefistofelle
S avantagrdními a netradičním způsobem natočenými filmy nemám problém, ale v tomto případě mi to vysloveně vadilo. Což o to, natočit příběh o vrahovi podobným způsobem je samo o sobě výzva a určitý potenciál zde byl, ale nepovedlo se to tak, jak bych si bývala představovala. Samotná postava vraha je velmi věrohodně zpracovaná, nejedná se o žádného slasherového super-násilníka co kosí všechno, na co narazí (ne, že by takové postavy byly špatné, naopak:)), ale o obyčejného chlápka. Stejně tak jako tomu je ve velmi podobném filmu Schramm, je zde projevena určitá snaha o náhled do duše šíleného člověka, což se místy daří a místy zase ne. Děj je zde redukován jen na nejnutnější minimum, dialogy také a celkové ladění filmu je silně depresivní a temné. Násilí, brutalitu nebo dokonce hororové prvky zde moc neočekávejte, v tomto směru je film doce střídmý a ani se prostřednictvím těchto prvků na diváka zapůsobit nesnaží... zde jde o realistické zobrazení příběhu o šílenství, nejedná se o horor v klasickém slova smyslu. Jako největší slabinu vidím značně přetaženou stopáž, která se projevuje zejména velkým množstvím prakticky bezobsažných a šíleně dlouhých scén. Něco takového mi přijde vyloženě zbytečné a velmi to odpoutávalo mou pozornost. Závěrem bych dodala, že kromě depky to ve mně nic moc nezanechalo a žádný silný dojem to na mě skutečně neudělalo...(3.6.2011)
-
boogieman
ufff...(14.9.2010)
