Kdyby tisíc klarinetů

Je zvláštní, že k nikomu z komentujících nedorazila Suchého poctivá slova o tom, že i Semafor, pokud měl přežít a jezdit na zahraniční zájezdy, musel čas od času udělat režimu úlitbu. Právě ona jsou ale klíčem k pochopení toho, proč se v tomto případě určitě nenarodil muzikál s pomyslným velkým M a film je vysvětlitelný jako řada kultivovaných kabaretních skečů (většina tvorby Semaforu má ovšem právě tento ráz). Obnovení práv smyslovosti a radosti ze života, jak lze počátek šedesátých let nejlépe charakterizovat, by ostatně ani víc nesneslo. Třicátá léta se nekonala, tíživost prvních poválečných ohlasů i přídělové ekonomiky pominula a mnoho lidí, kteří se v padesátých letech z nejrůznějších důvodů dostaly na index, se začalo vracet a smělo znovu tvořit (jen o vlas se do republiky mohla k tvorbě dostat např. i Adina Mandlová, mám-li věřit spolehlivosti zpráv, které rozhodně nejsou z první ruky). Ducha má film i tak dost, "držkovou", kterou dostává vyčpělý vojenský dril té doby, také nelze podcenit a pacifistický motiv, ztělesněný útlým hereckým mužstvím Jiřího Menzela, rovněž není bez půvabu. Jakoby mimochodem v pověstném druhém nebo třetím plánu film zachycuje první příznaky znovu se rodícího českého show businessu (obchodu podívanou v doslovném českém překladu). Připočteme-li k tomu skvělý orchestr, špičkové zpěváky nejen té doby (mihne se tu i Rudolf Cortés), vynikající herce, nevidíme důvod, proč by se Tereze Jany Brejchové ta úžasná show z kasáren neměla vydařit. Vždyť ... sestra do něj kopla a míč udělal hopla ... a náhle zmizel. Poslední záběr filmu snad, ale jiskřivá hravost a muzikálnost KLARINETŮ nikoliv. Přesto, že pro některé z nás, ty nejmladší (nikoliv jejich vinou) by film potřeboval odborné uvedení s dost obsáhlou historickou pasáží. Ale tak už to chodí. Když se na to lidské dopuštění dívám dnes, nemohu se ubránit dojetí při pohledu na tu velkou generaci a její dospělé skotačení. (05.11.2007)

Je to černobílý, hejbe se to a spívá se tam. Dobrý...... Ale až zas tak moc nie, pretože podobne ako žáner komédie aj žáner muzikálu má svoju nepísanú limitovanú stopáž, pri ktorej je človek schopný intenzívne vnímať film. Strih je asi najväčším kameňom úrazu, pretože tvorcovia samozrejme oslovujú svojimi piesňami a fórikmi vtedajšiu mladú generáciu a dnes nám systém pesnička-pesnička-pesnička-dej-pesnička-pesnička môže pripadať neakceptovateľný. Ten dej je skutočne druhoradý, je tu vyjadrovaná pacifistická myšlienka plus nadržanosť proletárov všetkých krajín. Spomenul som si pri sledovaní na niekoľko pesničiek, ktoré si kedysi dávno pospevovala moja mama a spomínala mi tento muzikál, takže k úcte k nej nepôjdem pod tri hviezdy. Navyše keď tu o nich spieva aj Gott. (29.06.2014)

Ján Roháč nenatočil moc celovečerných filmov ( točil TV filmy ). Tento film patrí medzi klasické dielo českého muzikálu. Je postavené na obrovskej popularite Suchého a Šlitra a ich pesničiek. Vo filme vidíme aj krásnu Janu Brejchovú, ktorá bola v tých rokoch európska hviezda. Táto hudobná komédia o kasárňach v ktorých sa zmenili zbrane na hudobné nástroje zanechala veľa krásnych piesní, ktoré možno počuť do dnes ( Tereza, Babeta ). Je dosť zaujímavé, že v sedemdesiatych rokoch sa u nás tento film hrával len vo filmovom klube. Asi preto, lebo sú v ňom perfektne vykreslený velitelia našej armády. Film hodnotím 65%. (28.12.2005)

.....režisér,scénarista,obsadenie  -  niet čo vyčítať,ale tieto spevohry a celý ten Semafor mňa nikdy moc nebrali...sám pre seba rozmýšľam prečo - možno,že to išlo do kategórie M.Horníček a ja som mal radšej V.Menšíka....v každom prípade je to cenné i ako zachytenie doby a spevákov v mladšom prevedení.... (21.10.2021)

Kdyby ten závěr nevyzněl tak nějak do prázdna a já neměl pocit, že je to useknuté tak v půlce, tak bych tomu filmu dal i 100 %. Takhle jenom 90 %, ale tohle je jeden z těch filmů, které mě prostě strhnou, když se na ně divám, a to hlavně svou hudební stránkou. Ta je prostě úchvatná a já jsem nadšený. (15.12.2015)