Nová vlna (E06)

Začátkem 60. let přinášejí do loutkového divadla nové impulsy výtvarníci. Ať je to Jan Schmid nebo Pavel Kalfus v Liberci, František Vítek a Petr Matásek v Hradci Králové. To si vynucuje proměny scénografie – klasické kukátko je nahrazováno otevřeným jevištěm, na scéně se objevuje živý herec v akci s loutkou, jako to bylo například v přelomové a mezinárodně úspěšné inscenaci Pohádka z kufru z roku 1965. Tyto nové trendy se projevovaly v Naivním divadle v Liberci, v Divadle dětí Alfa v Plzni, ale fenoménem se stalo královéhradecké Divadlo Drak. Zejména v éře režiséra Josefa Krofty a jeho spolupracovníků podařilo vytvořit z loutkového divadla svébytný a plnohodnotný divadelní tvar. Právě výtvarná stránka činí z českého loutkářství něco výjimečného – loutky jsou originální „sochy“, přestávají být typem, který přechází z jedné hry do druhé jako například Kašpárek, ale vznikají pro konkrétní inscenaci. K této výtvarné kvalitě se přidává i volba repertoáru a způsob ztvárnění – čeští loutkáři se vyznačují humorem, sebeironií a trvalým okouzlením z oživlé loutky. (Česká televize)