L'amore
L'amore
L'Amore
Režie:
Roberto RosselliniScénář:
Federico FelliniHudba:
Renzo RosselliniHrají:
Sylvia Bataille, Federico Fellini, Charles Blavette, Massimo Girotti, Jean Renoir, Anna Magnani, Elli Parvo, PeparuoloObsahy(2)
Snímek skládající se ze dvou segmentů. Prvním je La voce umana podle hry Jeana Cocteaua "La voix humaine", což je telefonický monolog ženy, která naposledy po telefonu mluví se svým milencem. Druhým segmentem je kontroverzní Il miracolo. (Pohrobek)
Recenze (3)
ocenenia : MFF Benátky 1948 - súťažný výber ()
Viděl jsem bohužel pouze první část filmu - La voce umana, což je pětatřicetiminutový monolog Anny Magnani, která předvádí široký rejstřík svého hereckého umění, když naposledy po telefonu rozmlouvá se svým milencem, jenž ji opustil. Jedná se o skutečně výjimečný film, druhá, "rouhačská" část snímku by mohla být také zajímavá. ()
Na rozdíl od "Pohrobka" jsem viděl jen druhou část filmu (La voce umana jsem viděl už kdysi dávno) - Il Miracolo (Zázrak). Už Georges Moustaki se ve své písni "Joseph" domnívá, že "Tu aurais pu, mon vieux Joseph/ Prendre Sarah / Ou Deborah - tedy: mohl sis vzít Sáru nebo Deboru", ale on si místo toho vybral Naninu, místní prostomyslnou bezdomovkyni. (Josef při jejich krátkém setkání nemluví, takže ani nepotvrzuje svoji identitu; i když, jak místní správně říkají: svaté je možno potkat na každém kroku.) Pozn. 1: Rosselliniho film je skvělou poctou herečce hereček Anně Magnaniové. Pozn. 2: Newyorský kardinál Francis Spellman, velice dobrý přítel ředitele FBI J. Edgara Hoovera, zažaloval Roselliniho z rouhačství, které je v tomto případě možno považovat současně za neamerickou činnost. ()
Zajímavosti (5)
- Vatikánská cenzurní agentura Katolické filmové centrum uvedla, že film představuje odporné zneuctění náboženských a mravních zásad, přesto italští cenzoři povolili uvádění v celé Itálii. (Zetwenka)
- Omezení projekce filmu bylo zrušeno v roce 1952 až rozhodnutím Nejvyššího soudu Spojených států amerických. (Anarion)
- Zákaz promítání druhého segmentu snímku s názvem „Zázrak“ zvedl vlnu nevole, která vyvrcholila až soudním líčením a následným rozhodnutím Nejvyššího soudu USA. Ten rozhodl, že film jako právoplatný umělecký obor spadá pod První dodatek Ústavy a tudíž se na něj vztahuje svoboda projevu. Tento výsledek znamenal zvrat ve vývoji cenzury v USA, jelikož posléze zaniklo mnoho cenzurních sborů a velice se zúžil seznam zakázaných snímků. (Anarion)
Reklama