poster

František, prosťáček boží

  • Itálie

    Francesco, giullare di Dio

  • anglický

    Flowers of St. Francis, The

Drama

Itálie, 1950, 75 min

Kamera:

Otello Martelli
(další profese)
  • Aidan
    *****

    Lehkost, prostota, a radostná naivita Kvítků sv. Františka přenesená na filmové plátno. V neorealistickém duchu jsou do hlavních rolí obsazeni neherci - skuteční františkánští mniši - avšak netřeba se strachovat strnulých starců v upjatých kolárcích a mdlého světla voskovic a ducha chladných kostelů, co zejí prázdnotou. Františkovi spolubratři jsou spíše tlupou bláznů pro Krista, nadšených i podivínských. Vévodí jim prosťáček Boží, bratr Ginepro, jenž káže více životem než slovy a též bratr Giovanni, kterého by moderní doba nechala uklidit v Bohnicích. A potom samozřejmě sám František - sdílející se svými druhy jejich prostotu a lehkost, avšak zároveň v sobě mající i přes své mládí podivuhodnou moudrost a hloubku. Umí pokárat pošetilé excesy svých spolubratří, ale také obejmout - a to nejen je, ale třeba také malomocného, s nímž se náhodou v noci setká. Františkova prostota je kdesi za pouhou naivitou a radost v jeho očích, která se zvláště zaleskne ve chvíli, kdy je jako žebrák v zimě vyhnán od dveří zpět do bahna a nepohody, je jiná než veselí těch, kdo nepoznali bolest.(11.7.2007)

  • Sarkastic
    ***

    Banda pomatených mnichů s inteligencí dítěte běhá sem a tam, ale naštěstí má nad nimi kontrolu největší blázen z jejich řad, zároveň tak trochu sadomasochista (dokonalá radost) a věčný uplakánek František, který je s otcovskou trpělivostí poučuje o moudrech božích. No, nemůžu říct, že bych se nezasmál, ve výsledku vlastně docela dost…ale jestli některé ze scén byly opravdu zamýšleny jako komické, tím bych si „tak úplně“ jistý nebyl (nebo to bylo celé koncipováno jako komedie a já to jen nějak neprokoukl). Na druhou stranu, všudypřítomná odzbrojující naivita a hlášky (které by člověk čekal spíš od uživatelů marihuany než od mnichů) zas nemohou zakrýt přítomnost očividné nudy. Ale i díky sehrané dvojce blbců Ginapro-Giovanni a velmi originální scéně se „švihadlem“ to budou celkově lepší 3*. I když uznávám, že cílová skupina opravdu nejsem.(15.6.2013)

  • Kulmon
    ****

    Střípky ze života svatého Františka. Vše působí jako naivní církevní propagační materiál, ale právě v té naivitě je síla tohoto snímku. Čili pokud jsem mluvil o naivitě, nechtěl jsem tím nikterak film kvalitativně srážet, ale právě naopak. V duchu neorealismu zde hrají samí neherci, pokud jde o mnichy, pak jsou to nefalšovaní františkáni! Podíváme se do středověku krásného jak od Františka Vláčila. Religiozita, chudoba, barbarství a hlavně překrásné scenerie. Titulním hrdinou je svatý František z Assisi, náboženský, ale přece trochu rozvážný. Zato jeho pobočník bratr Ginepro je typickým fanatikem, který když mu dáte ránu a jdete od něj, tak vás s úsměvem doběhne a řekne si o kopanec do prdele. Film doporučuji proto zcela všem nábožensky založeným, a těm nábožensky nezaloženým, kteří jsou schopni povznést se nad pobožné mudrování u kvalitního snímku.(27.5.2009)

  • - Svatého Františka i ostatní mnichy hráli skuteční františkáni. (Kulmon)

  • - Filmaři chtěli františkánským mnichům za výkon v tomto filmu něco věnovat (protože ti přirozeně odmítli honorář). Podle Rosselliniho dcery se očekávalo, že si mniši řeknou o něco charitativního, jako rozdávání polévky nebo podobně. Mniši všechny překvapili tím, že poprosili o ohňostroj. Režisér osobně dohlédl na to, aby ve městě proběhl veliký, propracovaný ohňostroj, o kterém se v tom kraji vykládalo ještě v následujících letech. (Morien)

  • - Scénář vznikl podle středověkých legend ze 14. století o životě Svatého Františka a životě bratra Ginepra. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace