Obsah
-
Paříž, rok 1926. V zakouřené kavárně nadaný, ale v prodeji neúspěšný malíř v kristovych letech Nick Hart (Keith Carradine) kreslí karikatury dalších přítomných bavících se umělců do bulvárního sloupku novin. Po chvílí spatřuje svou femme fatale Rachel (Linda Fiorentino), která ovšem přijela ze států se svým zámožným partnerem, obchodníkem s obrazy Bertramem Stoneem (John Lone). V ihned nastoleném trojúhelníku to začíná jiskřit, přirozeně nesouhlasnými póly na jeho vrcholech... Druhá dějová linie je nastolena, když je Nick Hart požádán zámožnou pařížskou dámou Nathalie de Ville (Geraldine Chaplin) o "pomoc" při vyrobení kopií tří známých obrazů Paula Cézanneho, zakladatele a nestora francouzkého modernismu, který je již dvacet let po smrti, ovšem v dané době již ikonou francouzské olejomalby. (Ygnor)
Paříž, rok 1926. V zakouřené kavárně nadaný, ale v prodeji neúspěšný malíř v kristovych letech Nick Hart (Keith Carradine) kreslí karikatury dalších přítomných bavících se umělců do bulvárního sloupku novin. Po chvílí spatřuje svou femme fatale Rachel (Linda Fiorentino), která ovšem přijela ze států se svým zámožným partnerem, obchodníkem s obrazy Bertramem Stoneem (John Lone). V ihned nastoleném trojúhelníku to začíná jiskřit, přirozeně nesouhlasnými póly na jeho vrcholech... Druhá dějová linie je nastolena, když je Nick Hart požádán zámožnou pařížskou dámou Nathalie de Ville (Geraldine Chaplin) o "pomoc" při vyrobení kopií tří známých obrazů Paula Cézanneho, zakladatele a nestora francouzkého modernismu, který je již dvacet let po smrti, ovšem v dané době již ikonou francouzské olejomalby. Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,011,497║Tržby Celosvetovo $-║(2.12.2009)
-
Shadwell
Sentimentální, krásné, snad i zádumčivé a zaručeně renoirovské – jako by někdo rozpohyboval a oživil slavné plátno Snídaně veslařů; místo, kde neplatí zákon, natož čas, a kde se nesluší přemáhat k velikášským skutkům. I proto se rozvíjejí v Modernistech výlučně dílčí epizodky a rovněž postavy ztrácejí dramatické obrysy, aby zastoupily a nesly vlastnosti tehdejší epochy. Film mimo to vypovídá, sic nijak zjevně, o dvou nadmíru zajímavých skutečnostech. O umění a o kinematografii. (i) Podle francouzského badatele Rogera Odina je „filmové umění to, co se uvádí v kinech filmového umění“. Nepřehlédnutelně ironický osten tohoto výroku se osvětlí v okamžiku, kdy si uvědomíme jeho analogii s praxí panující v galeriích výtvarného umění. Ne samo dílo, které k sobě může poutat nekonečné množství názorů a interpretací, ale jeho kontext a zejména podmínky recepce jsou oním faktorem, který rozhoduje o tom, zda bude daný film vysoce oceňován nebo odmítnut. V procesu „rozpoznávání“ a „definování“ hodnot tak má výrazné postavení relativně úzká skupina zainteresovaných – v případě tohoto filmu jím je mecenáš Bertram Stone v apartním podání hongkongského herce (John Lone). (ii) První světová válka měla na kinematografii nesmírný vliv. Její vypuknutí zavinilo kruté snížení francouzské filmové výroby a Francie tak ztratila vedoucí pozici na světových trzích. Itálii brzy postihly podobné problémy. Sílící hollywoodský průmysl si pospíšil, aby zaplnil mezeru na trhu, a rozšířil své distribuční systém do ciziny. Na konci války ovládly americké filmy mezinárodní scénu a ostatním zemím se jen s omezeným úspěchem dařilo konturovat - Modernisté v sobě onen přesun těžiště kinematografie z Paříže do Hollywoodu zevrubně a graciézně zrcadlí.(6.4.2009)
-
Rogue
Přímý důkaz, že když Rudolph nemísí žánry do bizarních celků, je dokonalý ve všech směrech.(13.9.2009)
-
TheRaven
Filmy odehrávající se v uměleckém prostředí mě vždy velmi přitahovaly, díky tomu jsem se dostal k tomuto snímku, ač jen v televizi s dabingem, který se tvářil více než slibně. A musím uznat, že nezklamal, dokonce příjemně překvapil, i když možná nepůsobil historicky uplně věrohodně, i tak si zaslouží velkou pozornost. Ten trochu jiný možný pohled byl spíše k dobru, než aby filmu nějak ublížil. Hlavní však byla psychologická rovina účinkujících postav, která působila velmi věrohodně. To, co by možná jiné od tohoto filmu odradilo, bylo právě tím, co mne zaujalo. Nebylo to jen prostředí a atmosféra, ale především velice pomalu se rozvíjející příběh, který vás příjemně pohlcuje a postupně naprosto zdolá, ale nesmíte se mu bránit a hned ho odsuzovat. Něterým by se možná ani nemusel líbit ten, řekněme, pozitivní konec, který tentokrát rozhodně nebyl na škodu a spíše snímku ještě přidal na jeho kouzlu a završil tak i jeho jemně humornou stráku.(8.12.2008)
-
kagemush
To je fakt ten RUDOLPH co tak neskutečně zmastil Snídani šampiónů?? To není možný.(22.6.2010)
-
nascendi
Nemal som z tohto zdĺhavého filmu najlepší dojem. Je samozrejme pozerateľný, ale na opakované zhliadnutie nebudem mať čas. Keď Američania ukazujú Paríž na začiatku storočia, je to ako keď Hřebejk nakrúca filmy z doby, v ktorej ešte nežil. Herecké výkony ma zaujali, ale inak ma rušilo množstvo nadbytočných, celok denaturujúcich prvkov.(26.8.2009)
-
Ygnor
Americký režisér A. Rudolph natočil poutavý nadžánrový snímek s důrazem na zachycení prostředí doby a velmi zdařilých kostýmů a interiérů. Bravurní herecké dialogy, nečekané zvraty, mysteriorita a obrovský díl nadsázky, sebeironizmu a odlehčujicího humoru v tomto dramatu, v kombinaci s výtvarným prostředím a malířstvím jako takovým, tvoří kompaktní a přirozený celek, který je poměrně hodně utajeným zápisem do světa kvalitního filmu. Prostě šupa :-)(21.5.2008)
-
winstonik
Toto bola Paríž 20. rokov? Existovalo vôbec niekedy niečo také? Ak má Rudolph pravdu, potom si zaslúži ešte o bod viac.(31.7.2008)
