Obsah
-
Děj filmu se odehrává ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII. Král, který se raději než vládnutí, věnuje světským radovánkám, přenechává postupně vládu nad Francií svému poradci kardinálu Richelieu. Inteligentní Richelieu této možnosti využívá a strmě se dere k moci. Když nařídí zbourat hradby protestantských měst pod záminkou lepší kontroly křehkého míru mezi katolíky a hugenoty, naráží na osvíceného kněze Grandiera (Oliver Reed), jež spravuje po smrti guvernéra jedno z těchto míst. Richelieu vědom si toho, že sám král dal bývalému guvernérovi dekret zaručující nedotknutelnost města, se rozhodne očernit Grandierovu pověst tím, že ho nařkne ze spolku s ďáblem. Tím vyvolává inkviziční proces, který rychle směřuje k tragickému konci. Scénář se opírá o skutečná historická fakta. (kosta73)
Děj filmu se odehrává ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII. Král, který se raději než vládnutí, věnuje světským radovánkám, přenechává postupně vládu nad Francií svému poradci kardinálu Richelieu. Inteligentní Richelieu této možnosti využívá a strmě se dere k moci. Když nařídí zbourat hradby protestantských měst pod záminkou lepší kontroly křehkého míru mezi katolíky a hugenoty, naráží na osvíceného kněze Grandiera (Oliver Reed), jež spravuje po smrti guvernéra jedno z těchto míst. Richelieu vědom si toho, že sám král dal bývalému guvernérovi dekret zaručující nedotknutelnost města, se rozhodne očernit Grandierovu pověst tím, že ho nařkne ze spolku s ďáblem. Tím vyvolává inkviziční proces, který rychle směřuje k tragickému konci. Scénář se opírá o skutečná historická fakta. Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $160,000║(16.7.2010)
-
J*A*S*M
Historické drama (ne nepodobné českému Kladivu na čarodějnice, jak už zde bylo zmíněno) s hororovými prvky a osobitým stylem (chvílemi jsem si připadal jak u Svaté Hory od Jodorowskyho). Zpočátku jsem se malinko nudil, ale jakmile přišla na scénu svatá inkvizice, bylo o zábavu postaráno. Vskutku neutěšená doba.(14.6.2010)
-
betelgeuse
Zatímco první půlka tohoto anglického příbuzného našeho KLADIVA NA ČARODEJNICE se nese v nevázaně hédonistickém stylu, na jaký jsme u Russella zvyklí (smilnící kněz-filozof, natěšené jeptišky, eroticko-ježíšovské vize matky představené), v té druhé se láme do střídmého, leč působivého dramatu s neveselým závěrem. Klasika.(14.11.2002)
-
Javert
Russellovsky bizarní a zajímavé, ale místy opravdu až moc ujeté a taktéž nudné. Richelieu navíc zahrán neslaně nemastně. Reed nicméně odvádí kus poctivé herecké práce. P.S. Ano, střílení na "protestantské ptáčky" mě hodně pobavilo.(31.3.2009)
-
Aky
Zdánlivě už omšelé téma fanatismu zde v podání, které musí zaujmout. Výtečný Oliver Reed. Také díky němu se člověku v závěru znovu otevírá, jak nebezpeční jsou všichni ti věrozvěstové, kteří o sobě tvrdí, že jen oni znají pravdu a nakonec tomu i uvěří. Paradoxně nejzásadovější v závěru zůstává postava na počátku filmu nejhříšnější. Velice pravdivý kus života.(26.3.2010)
-
raroh
Zpracování stejného námětu jako Kawalerowiczova Matka Johana od Andělů. Na rozdíl od střízlivého polského filmu (nebo Vávrova Kladiva na čarodějnice) autoři pracují s emočním a fantazijním uchopením tématu, proto se nevyhýbají spíše surrealistické poetice a vcítění se do doby v jejích snech a představách (Vávru daleko víc zajímalo pojetí práva a spravedlnosti, případně jeho zneužití, i když ani tato tematika v Russelově snímku nechybí). Nutno ještě zmínit hudbu Petera Maxwella Daviese, významného britského modernistického skladatele, který ví, co a jak se hrálo v 1. polovině 17. století (při dobových slavnostech) a zároveň ve vypjatých psychologických momentech slyšíme moderní vážnou hudbu nejlepšího kalibru. Jako výtvarník na snímku pracoval i Derek Jarman.(21.6.2010)
-
jhrasko
Šlabikár filmovej estetiky. Sets designed by Derek Jarman (nech je odpoveď).(28.10.2010)
-
blackrain
Tohle se opravdu stalo? Šílené a neuvěřitelné. Málem jsem to nedokoukala. Jeptišky údajně posedlé ďáblem běhající po místnosti nahé mě docela znechutily. Scény s nimi mi přišly jako fraška.(9.5.2010)
-
Freemind
Musím si přečíst Huxleyho předlohu - je tam na hony cítit potenciál původního příběhu, Russell to ale trochu přeťápl. Víte co, kdyby tam nepobíhal houf dlouhovlasých nahých divoženek, tak se téměř není na co koukat. Hezká scénografie a vymazlené kostýmy, jistě, charismatický Oliver Reed, ano - film ale jako celek prostě nedrží pohromadě. Na historické drama je to příliš bizarní, experimentálnímu filmu zase vadí známě skutečných, historických událostí. Nechápu, proč bylo třeba téma inkvizice, které je už v syrové podobě dokonalým materiálem pro kritiku církve a přehlídkou nejhorších hrůz, jakých je člověk schopen, proč tedy bylo třeba toto téma dodatečně dobarvovat provokacemi a kontroverzemi. Mám dojem, že všechno bylo stavěno tak trochu na efekt, film se nakonec mění na kaleidoskop zmatených, emotivních scén, a od určitého okamžiku už svou nabubřelostí a rozmachem začíná nudit. A to je zatracená škoda.(6.5.2011)
-
curunir
,,HRIECHOM SA JE MOŽNÉ NAKAZIŤ AKO MOROM." __ Vo svojej dobe (nahotou a násilím v tom istom roku svet valcoval aj Orange od Kubricka) sa určite jednalo o mimoriadne kontroverzné a isto aj poburujúce dielo, ktoré u človeka nevyvolá pocit nepovšimnutia ani teraz. Ako to už býva, takéto ,,revolučné" filmy sa dosť ťažko hodnotia a tak aj s Diablami je to niekedy niekedy takmer na dne hviezdičkového ohodnotenia, inokedy zase vystreľuje k samotnému zenitu (predovšetkým záver). Hlavne zhruba 3/4 filmu je mimoriadne vyšinutá, až by sa dalo povedať, ako by bola myslená viacej ako fraška než seriózny počin. Asi za to môže aj fakt, že Michael Gothard mi ako exorcista veľmi nepripadal, naopak, svojim bujným három, brílkami a rečami vyznel skôr ako dáky ,,akčný sfajčený hipík". Výtvarná stránka síce častokrát nepôsobí úplne vierohodne (hlavne prekrásne okachličkovaný kláštor), nejde jej však ubrať vysokú umeleckú úroveň, postavenú predovšetkým na kontraste bielej a čiernej, svetla a tmy, ako dvoch odveky zápasiacich protipólov. Hudbu veľmi pekne vystihol raroh. (91. hodnotenie, 12. komentár k filmu)(8.7.2010)
-
kosta73
Neobyčejně charizmatický Oliver Reed v tomto filmu předvádí grandiózní výkon. Klobouk dolů!(25.11.2007)
-
Bubble74
Kontroverzní, pervérzní, brutální a šokující cesta do horoucích pekel.(22.9.2010)
-
plechulka
Něco mezi Kladivem na čarodějnice a hororem o posedlých jeptiškách - takovéhle doporučení jsem dostala, ale na smršť, která mne čekala, jsem fakt připravená nebyla. Tenhle film zvlášť v druhé polovině nemilovníky mučení lidí nutí odklánět zrak a Oliver Reed, který doteď pro mne byl jen nepříliš šťastně obsazený Athos ze Tří mušketýrů je Pan herec. PS - Mimochodem, celá ta záležitost není scénáritické cvičení na téma zneužití moci, ale opravdu se stala a je zaznamenána v kronikách.(8.7.2007)
-
Slimak
Zvláštní film.Podivná pachuť.Scéna kdy Ludvík XIII. střílí po muži převlečeném za koroptev mě neskonale pobavila a mám jí dodnes před očima....stejně jako finále.(6.6.2006)
-
bolan
Historické filmy nikdy nebyly můj chleba a zvláště jsou-li v nemalé míře opředeny náboženskými kydy, na které jsem vyloženě alergický. První půlka filmu, kde se děj pohnul z místa velmi sporadicky, mě otrávila natolik, že jsem se do té druhé prokousal se solidní apatií.(26.2.2011)
-
markotter
Mírně surrealistická, a místy samoúčelná forma vyprávění byla rozhodně zajímavější než obsah, který by zaplnil tak 20 minut normálního filmu. Kladivo na čarodějnice o mnoho zajímavější v obou směrech.(9.3.2010)
-
Mysantrop
Ken Russell a jeho THE DEVILS může právem řadit mezi následně podobné skvosty jako: OMEN či EXORCIST. Zahlídl jsem jéj kdysy možná 2x i v našem komerčním programu v nekřesťanskou hodinu. Děsivé i hysterické atmosféry si užijete za dvě hodiny průběžně dost. Celé to sice táhne promiskuitní kněz Oliver Reed - dle mne jeho nejlepší role - ale po příjezdu Exorcisty to dostává to pravé grády, k pošušňání je i nadržená ohyzda Matka Představená křížená s quasimodem. Skutečnost je taková, že u závěrečných titulků jsem koukal jako véjr. Ovšem nalíjme si čistého vína, tohle je reálná podívaná na minulost našich věků. Později či dříve vznikly podobné filmy jako ČARODĚJKY ZE SALEMU a KLADIVO NA ČARODĚJNICE.(30.9.2011)
-
mourinho
Těžko říct, do jaké míry tohle historické drama vychází ze skutečných faktů, každopádně takhle nějak to opravdu fungovalo a představa toho všeho je děsivá. Velmi zajímavé mi přišlo surrealistické zpracování filmu, které atmosféru tehdejší doby činí ještě znepokojivější. Brrrrr!(12.11.2011)
-
DanRichter
K filmu jsem se dostal poté, co mě kdosi říkal, že to je něco jako Kladivo na čarodějnice, no a protože onen dnes již kultovní český film mě fakt dostal, řekl jsem si, že se podívám na anglickou obdobu .. děj pojednává o jedné skutečně odehrané události na území Francie v období Ludvíka XIII., kdy tehdy více vládl slavný to Richelieu, a kdy to jiskřilo mezi katolíky a hugenoty..tehdy jistý kněz Grandier žil v jednom městě ve Francii, kde bylo více hugenotů, a právě na taková místa měl spadeno Richelieu..bohužel místo , kde žil zminovaný Grandier, mělo králem schválenou nedoknutelnost, a tak bylo třeba zinscenovat frašku, která měla očernit Grandiera , a posléze tak spustit inkvizitorskou mašinérií, která se jak jinak nezastavila před ničím, dokud nedosáhla svého .. ke zpracování není co dodat, skvělé vyobrazení tehdejších poměrů , jako i života ve Francii, O.Reed vynikajícím způsobem zahrál onoho kněze, a jeho výkon je ozdobou celého filmu, k tomu dobrá atmosféra , která minutou za minutou vrcholí až ve velmi působivý závěr .. hudba, kamera , režie, vše na jedničku, k tomu i některé silné momenty v některých scénkách .. nezbývá než dodat, že i Britové natočili stejně tak kvalitní dvojče k našemu Kladivu na čarodějnice .. tento film vřele doporučuji všem, které zaujal náš slavný český film, nebo kteří rádi sledují filmy s náboženskou tématikou(13.10.2009)
-
qwertasip...
Pokud pominu fakt, že můj nejoblíbenější hokejový tým, Ďáblové, se jmenuje stejně jako tato fraška, tak jsem stejnak zhnusen. Některé scény jsou natočeny tak bizarně, že je snad ani nelze brát vážně – například u obcování nahých či polonahých jeptišek jsem si nebyl jistý, jestli náhodou nesleduji grotesku nebo německé porno ze sedmdesátých let. A takových scén je tu bohužel víc, třeba Kardinál Richelieu vypadá dost nevěrohodně – myslel jsem, že to byl neohrožený a charismatický vychcánek, ale tady je vykreslen jako nenápadný a extrémně nudný chlapík. Jestliže jsem u Kladiva na čarodějnice váhal s pěti hvězdičkami, tak zde mám celkem jasno. Každý, kdo dal víc než dvě hvězdy je kacíř a posednul ho ďábel. (A každý, kdo k tomu i napsal komentář, tak je nejenom posedlý, ale dokonce za něj i ďábel píše.)(24.9.2011)
