Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama rodiny rozvrácené manželskou nevěrou. Už v padesátých letech minulého století ukazovaly rozvodové statistiky, že mnoho lidí nedokáže v manželském svazku setrvat. Převážnou většinu rozpadlých manželství měly na svědomí mladé páry, avšak žádnou vzácností nebyly ani rozvraty po mnohaletém klidném soužití. Právě takový případ zachycuje psychologické drama režiséra Ladislava Rychmana (Starci na chmelu, Dáma na kolejích). Starší muž, otec tří dětí, z nichž dvě se už osamostatňují, naváže milostný vztah s kolegyní. Jeho žena o tom ví, avšak kvůli dětem zapře i vlastní hrdost a dlouho se neodváží nic podniknout. Krize je však neodvratná: děti samy otcovu nevěru odhalí. Z kruhu předstírání je třeba vystoupit… Méně známý Rychmanův film byl ve své době pokusem vytvořit nekonvenčně pojaté dílo, které by se vyjádřilo k současné problematice. Jedno z dětí hlavních představitelů ztvárnil mladý Jan Tříska. (Česká televize)

(více)

Recenze (23)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Méně známý Rychmanův film a nepříliš úspěšný pokus o vážné zpracování společensky žádoucí a současné tématiky, tady v tomto případě o dramatu rodiny rozvrácené manželskou nevěrou. Holt, jen dodám, že režiséru Rychmanovi se daleko lépe dařilo v jiných žánrech, tohle byl jen takový malý výlet do jinam, tzv. do neznáma. Něco málo k hereckému obsazení: populární herečky své doby zde už ve středních letech, herecky vyzrálé, Matulová (41) s Gollovou (47), smutný to pohled tady na dámy při těle a v zástěrách, když si člověk uvědomí, jak krásné a vznešené to byly ženy ve třicátých letech. Dále, kdo se mně tu ještě líbil, byl mladý Tříska se svou sestrou Jaroslavou Panýrkovou-později, v šedesátých letech, hlasatelkou ČT. Ti všichni pro mně vyzněli z celého tohoto filmu nejlépe. Z psychologických dramat těchto let bych tedy spíše doporučil Krejčíkův film "Probuzení" z roku 1959 ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Kruh by mohl být nadčasovým filmem, protože schéma příběhu se opakuje i dnes. Problém je právě v tom, že celý příběh zůstává schematický, nejde do hloubky, nepřekvapí ničím novým. Je naservírovaný se suchou strohostí, která brání většímu rozvinutí jednotlivých postav. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

František Holar vypadá a vlastně se i chová jak Náčelník z Přeletu nad kukaččím hnízdem, což mi k postavě, které mám uvěřit dvacetileté manželství, tři děti, významnou pracovní pozici a milenku, moc nepasuje. Příběh je celkově naivní a plochý. Vnitřní monology hlavní hrdinky nejsou průhledem do jejího nitra, ale zbytečným a dobově poplatným komentářem děje. Co mě však úplně usadilo, je neobvykle dusná atmosféra některých scén, na které má hlavní podíl nápaditá a nemilosrdná kamera. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Ladislav Rychman úspěšně proplouvá mezi tajícími ledy stalinismu a bez jakékoli politické nutnosti nabízí čisté rodinné drámo o údělu ženy, jež je postavena před životní rozhodnutí. Velice pestré obsazení a slušné herectví, svižný nenucený příběh a chvílemi skvělé záběry méně známého kameramana Jiráčka. Film si lehce pohrává s atmosférou snímku Tam na konečné. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Černobílý umělecký film ze starých časů, v němž titulní motiv kruhu je velice zajímavě symbolicky rozpracován: Ocitáme se v prostředí rodinného kruhu, setkáváme se společně za stolem v tvaru kruhu, s talíři v tvaru kruhu (kamerou působivě zachytávano "geometricky" seshora)... po konfliktu zůstává jeden vinník sám u stolku v tvaru kruhu, se zašpiněným popelníkem v tvaru kruhu... Jak jít ven z bludného kruhu? Kam se pohnout, ke komu? Tuto otázku si (minimálně ve svém vnitřním světě) v tomto nepříliš dlouhém filmu stihne položit snad každá výraznější postava. Účinkují zde převažně málo známí čeští herci (s výjimkou Jana Třísky), nicméně kvalitní režie od prologu v podobě klukovského žertíku s dalekohledem a ,,chycením si někoho do kruhu" mne velice upoutala k veškerému nasledujícímu dění. Rozhodně kvalitní psychologické drama s napínavým příběhem kolem rodinných vztahů, v němž Ladislav Rychman prokázal cit pro uměleckost. Spolu s legendárními Starci na chmelu jde asi o nejpovedenější (a možná kromě toho jediný opravdu dramatický?) snímek tohoto režiséra. V rámci žánru mám už holt plný počet vyhrazený pro výraznější filmy té doby (např. Tam na konečné 1957, Dnes naposled 1958, Taková láska 1959), ale jinak u mne rozhodně vládne spokojenost z dalšího zapomenutého československého snímku. 80% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Tomuto snímku sa dá všeličo vytknúť, istý schématizmus alebo vnútorné dialógy hlavnej ženskej postavy, ktorá podceňuje diváka, bohužiaľ, tieto maniere sa v našej socialistickej kinematografii diali často. Aj tak hodnotím film ako nadpriemerný, lebo témou i spracovaním predsa len pozitíva vyhrávajú. Matulová-Holar sú uveriteľní. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Příjemný psychologický sníměk o ženské emancipaci. 1) 41letá nedoceňovaná Vlasta Matulová (matka) má svou důstojnost, 23letý Jan Tříska (Jan, jde na vojnu) svou přitažlivost a 10letý Michael Dáňa (Vašík, nejmladší syn) svou nevinnost. 2) Film má svůj půvab, nejednoznačný konec mu hodně prospívá. 3) Nablýskaný bufet Koruna na Václavském náměstí (už neexistuje) mě dojal. 4) Výstižný koment: pseudo*****. 5) Až se vrátíš z vojny, budeš potřebovat smoking. Já ti ho koupím. Za dva roky dám ty peníze dohromady. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Než se režisér Ladislav Rychman pustil do svých úspěšných a známých hudebních komedií, točil méně známa, avšak působivá dramata, jakým je i psychologický film Kruh. Vypráví o manželství, které je na pokraji rozpadu, když otec rodiny je své ženě nevěrný s kolegyní z práce. Všichni členové rodiny se od něho postupně odvrací a odchází, matka začíná pracovat v obchodě s potravinami a lahůdkami (automat Koruna), syn Honza odjíždí na vojnu, dcera Helena odchází za svým přítelem a malý Jirka zůstává s matkou, která odešla ke své tchýni. Poslední záběr filmu však zůstává otevřený. Moc pěkná je také novátorská kamera Aloise Jiráčka a dusná hudba Václava Lídla. Po herecké stránce není co vytknout, všechno pěkné civilní výkony, potěšila role Nataši Gollové jako matka dcery Andulky (nádherná Dagmar Hyková), která chodí s Honzem. Na svou dobu vyjímečný snímek mezi začínajícími budovatelskými bláboly, který si pod svá produkční křídla vzal král tehdejší výroby Bohumil Šmída. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„Mami já tě vidím, jsi zavřená do kroužku a nemůžeš ven…“ Vlasta Matulová v roli manželky, kterou okolnosti manželovi nevěry přiměly k rozhodnutí z kruhu jménem „domov, děti a můj muž “ vystoupit, aby v samotném poměrně sugestivním závěru dospěla k závěru, že „přece se všechno neztratilo“, protože domov to není místo, kde má každý své věci a svou židli, ale „je to něco jiného nějaká jistota, a spolehnutí a potom úcta jednoho k druhému. To je domov a ten si člověk nosí v sobě a nebo ho nemá a pak je teprve sám.“  Tohle rodinné drama Ladislava Rychmana mě upoutalo již úvodním umělecky velmi zdařilým prologem v podobě chlapcova nahlížení do papírového "dalekohledu" a ,,chycením si někoho do kruhu" (viz i citovaná hláška). Z příběhového hlediska pak musím ocenit i poměrně otevřený konec. Z toho, co bylo mezi tím, bych pak vyzdvihl dva velmi povedené umělecké záběry na „kruh“. Poprvé jde o působivý záběr seshora na stůl v tvaru kruhu, s talíři v tvaru kruhu, který vnímám jako jakési symbolické zpodobnění ideálu funkční rodiny. Tím druhým je pak záběr na točící se polámané kolo od bicyklu, kterým jako by chtěl režisér uměleckými prostředky demonstrovat žalostný stav, do něhož se vlivem manželské nevěry inkriminovaná rodina dostala. Celkově musím říct, že na filmu neshledávám žádné větší vady a asi i s ohledem na zdejší nízké hodnocení přihazuji za sebe plný počet hvězdiček. ()

LadyPupu 

všechny recenze uživatele

Kruh se to jmenuje asi proto, že hlavní (submisivní) hrdinka se motá v pomyslném kruhu vyčpělého manželství a postupně s sebou do něj vtáhne i děti, které neví, jak s nově vzniklou situací v rodině naložit a co víc - manželka svým (najednou velmi emancipovaným) chováním natolik zblbne manžela, kterej je najednou zmatenej jak lesní včela a neví, zda být s (již dříve emancipovanou) milenkou nebo (čerstvě emancipovanou) manželkou a taky se motá v kruhu, až to skončí otevřeným (?) koncem a je na (v tu chvíli už úplně submisivním) divákovi, jak se z toho vymotá. ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Ja si nemyslim, ze to bylo uplne spatne. Drama o rozpadu dlouholeteho manzelstvi... Ma to uz takovy ten sedesatkovy nadech, a to nejen kvuli Triskovi nebo Bohdanove. :) A Viola Zinkova, ta se mi vzdycky libila. A tady ji to zase slusi. :) ()

klúčik 

všechny recenze uživatele

Rychmanov Kruh -  tento film som nepoznal.  Dnes som ho videl po prvý krát.  Film ma zaujal, svojim námetom , lebo v roku 1959 sa takéto filmy moc netočili.  Zaujal ma aj hereckým obsadením , Matulová Holar , Tříska.   František Holar dostal v tomto filme veľkú rolu.    Film hodnotím  70%.. ()

Warlukyn 

všechny recenze uživatele

Chtěl jsem napsat komentář typu, film přesně atmosférou vystihuje dobu, postavy, možnosti a rodinnou lásku, ale bohužel na mě vyskočila vyprcaná reklama na JISK a ani nevidim co píšu... ()

tranquill 

všechny recenze uživatele

"To není tak hrozná práce, jenom musíš vědět proč..." Psychologické drama o nevěře, které ve finále nic moc neřeší, jen vyšumí. ()

GIK 

všechny recenze uživatele

Panýrkové to tady na rozdíl od Štěňat moc nesluší (účes, šaty). Přehnaně nepříjemný Holar v roli otce, přehnaně drzé a namyšlené děti – nevěrohodné. Dotěrná vlezlá a ukecená bába. Trafikantka se diví tomu, že lidé koukají z okna. Úplně blbá milenka, která volá záletníkovi neustále domů. Ale pěkné prostředí bufetu a uvěřitelný vzestup šikovné pracovnice. Holar mimo barák taky fajn. Nepříliš inteligentní školák. Vyluxuje byt a do sběru dá i vzácné tisky. Zbožňování peněz – při pohledu na bankovky se rodina štěstím skoro rozpláče. Slabší tři pentagramy. Zednáři se moc nepředvedli – symbolika: 33 – „Tak za tři dny.“ „Včera si se narodil a za tři dny budeš rukovat.“ ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Strohý film o rodině rozvrácené mužovou nevěrou. Jen se tu lze podívat na zašlé i vzcházející filmové hvězdy. ()

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Naprosto banální příběh manželského trojúhelníku. Nic více, nic méně. Stokrát obehrané téma. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Filmů o rozvádějící se rodině bylo poté natočeno mnoho. V Československu se tomuto tématu věnovala řada inscenací i filmů. Kruh je možná jedním z prvních, neboť ani v první republice nebyl rozvod zcela běžný. Jenže způsob, jakým je nám předkládán je pro mě takový plytký, nevýrazný. Přitom je pochopitelné, že děti stojí na straně matky, ačkoli dárky ani toho nejmenšího otec neuplatí. Na konci mu tak dochází co provedl a vrací se k rodině. Přeci jen na mě působil film trochu jako rodinná a sociální agitka. Závěrečný proslov Vlasty Matulové mému mínění nahrává. Na druhé straně šlo o první scénář Jindřišky Smetanové a i Ladislav Rychman teprve začínal. ()

Lish84 

všechny recenze uživatele

V rámci české kinematografie jde o film na svou dobu jistě tématicky i koncepčně neobvyklý, avšak nutno říci, že ne přelomový - takové dějově podobné Svědomí Jiřího Krejčíka je už z roku 1948 a přitom je dramatičtější, modernější a v jistém ohledu i svěžejší. Ani Kruh však rozhodně nezklame a zaujme. Všichni členové rodiny v něm jsou dobře charakterově vykresleni i zahráni, příběh není obalen žádnými nadbytečnými motivy ani neobsahuje nic, co by už dnes působilo výrazně archaicky a tím rušivě. Navíc do filmu nepronikla žádná politika (narozdíl od téměř dvacet let mladšího seriálu Žena za pultem, který si v souvislosti s Kruhem nelze nevybavit, protože podobnost některých motivů a postav je až zarážející). Místy překvapí i zajímavá kamera - nejvíc asi při pohledu na stůl shora. Škoda ale, že se režisér občas neubránil jisté sladkobolnosti (např. slova o kaštanu pod oknem). Konec ponechali tvůrci otevřený - snad z důvodu vědomí toho, že zcela jasné uzavření příběhu, ať už jakékoliv, by nějakou skupinu diváků mohlo i trochu naštvat. Nicméně laděním závěrečné sekvence včetně posledního záběru a vůbec názvem filmu naznačují konec spíše happy-endový - a tedy méně reálný. ()

Reklama

Reklama