Nastala chyba při přehrávání videa.
  • hippyman
    **

    tohle je pohádka? tyjo, chudáci děti :-) musim si dát panáka... :-D 40%(28.9.2007)

  • Davies182
    ****

    Pohádka mého dětství. Strašidelná, dojemná, smutná, s nezapomenutelnými postavami... Sám nerozumím tomu, jak jsem se k ní mohl po několika stovkách hodnocení propracovat až teď. Skvělé televizní dílko, kterému se jen tak něco nevyrovná, a to ani v dnešní době "Jménem králů" a podobných snahou o nadprůměrnost vyznačujících se děl. Hlavně to pletení z kopřiv... jau!(12.6.2009)

  • Brouk
    **

    Hororovka jak fík, Skřet v Rosnerově podání byl pěkný, jinak nic moc(10.10.2005)

  • sportovec
    *****

    Z minima tu sénárista (Pavel Aujezdský) i režisér (Ludvík Ráža) vytvořili maximum. Ponurost prostředí i děje, v němž konec konců vítězí dobro nad zlem vítězí, připomíná, jak nutné je do výchovy i do života dosazovat i "absolutní" momenty, bez kterých ztrácíme smysl o jeho skutečné, přepestře barevné kvalitě. Bohužel si nevybavuju při nejlepší vůli první filmovou verzi tohoto skvělého příběhu Němcové z r. 1967. Pohádka-báchorka jako žánr byla původně určena pro dospělé a "zdětinštěla" až umělými sběry zhruba po roce 1800. Jako žánr není zcela jasná, je to jakýsi žánrový konvolut - nebo, chcete-li - průsečík. V nejčistší podobě se blíží ke svým bájeslovným (mytologickým) východiskům. Němcové se podařilo - a Aujezdský s Rážou to rozvinuli a dále úspěšně posunuli do filmové řeči - právě tento základ zachovat a dát mu uměleckou úroveň původního autorského výkonu (tato velmi podstatná stránka její tvorby je neprávem podceňována a až negována). Herecké kreace prakticky bez rozdílu tuto ideu rozvíjejí a dotvářejí na mimořádné umělecké úrovni. Dominanci tu mají ženské výkony (Hlaváčová, Chýlková, Podhradská) nad mužskými (Michal Dlouhý, Brzobohatý, Rösner) a zlo se - podáváno ve své skutečné, nezkreslené a nekarikované podobě temného, "černokněžného" živlu - jeví až přeexponovaně. Nicméně Jana Hlaváčová je a zůstává především strádající matkou, Brzobohatý chápajícím a manželčin žal sdílejícím partnerem, Mária Podhradská bezelstným, něžným, ale také pevným a houževnatým dívčím panenským ženstvím. Tento základní trojúhelník doplňuje tandem zla, v němž lehce incestní a rovněž již zapškle staropanenské ženství-zlo vneuvěřitelné škále prostředků suverénně zvládá Ivana Chýlková a jí odpovídá až hugovský skřet Borise Rösnera, jehož lidštějším pólem je zlovolný klevetil a pomouvač. Své ikony rámcujících živlů v tradiční posvátné triádě přesvědčivě zvládli Růžek, Jandová nakonec i Daniel Rous. Z této optimisticky ponuré pohádky mrazí, ale závěrečné vítězství dobra přesto zahřívá. V Bohdaně je zaklet i kus Němcové samé stejně tak jako v mateřském traumatu osmi zrozených a téměř nenávratně ztracených dětí. Štědrovečerní uvedení pohádky tak bylo útokem víc na šedou kůru mozkovou než na svátek plesajícího srdce. Chápu proto i ty hlasy, které se nenamáhají předstírat okouzlení a dávají to najevo i svým hodnocením.(27.1.2008)

  • honajz
    ***

    Sice moc nemusím Márii Podhradskou, a i Chýlková tady jen přehrává, ale jinak docela hororově laděná pohádka bez zbytečných hororů .-)(11.2.2009)

  • - Mária Podhradská hrála pouze ve dvou TV filmech, přičemž oba byly shodou okolností pohádky. V obou se pak setkala s Igorem Ondříčkem. Druhým byl o dva roky později snímek Sen o krásné panně (1995). (hermiona)

  • - Bratři coby krkavci sídlí na zřícenině hradu Boskovice, kde je také Bohdanka (Mária Podhrdská) nalezne. (salahadin)

  • - Pohádka se natáčela na jižní Moravě, v lednicko-valtickém areálu a v prostorách Janova hradu a hradu Pernštejn. Záběry z Bohdanina (Mária Podhrdská) domova byly natočeny ve skanzenu na Veselém kopci. (Saur.us)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace