poster

Tajemství Ocelového města

Dobrodružný / Sci-Fi

Československo, 1978, 85 min

Režie:

Ludvík Ráža

Předloha:

Jules Verne (kniha)

Scénář:

Ondřej Vogeltanz

Kamera:

Jan Němeček

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Josef Vinklář, Petr Kostka, Jan Potměšil, Taťjana Medvecká, Tomáš Holý, Josef Somr, Petr Čepek, Vilém Besser, Bořivoj Navrátil, Josef Bláha, Čestmír Řanda st., Karel Gult, Josef Větrovec, Miroslav Moravec, Ferdinand Krůta, Ladislav Potměšil, Viktor Maurer, Jan Pohan, Václav Kaňkovský, Sylva Kamenická, Jiří Havel, Mirko Musil, Ladislav Trojan, Zdeněk Kutil, Zdeněk Srstka, Karel Augusta, Jaroslav Horák, Martin Hron, Zdeňka Rosolová, Václav Kotva, Zdeněk Skalický, Bohumil Vávra, Josef Velda, Richard Záhorský, Karel Fiala, Jiří Kodet, Milan Mach, Jan Přeučil, Jana Bermanová, Jan Cmíral ml., Tomáš Juřička, Renata Mašková, Miluše Šplechtová, Jan Cmíral st., Jaroslav Kotrba, Petr Drozda, Antonín Hardt, Ladislav Lahoda, Roman Skamene, Karel Engel, Tomáš Engel, Vladimír Bárta, Stanislav Benda, Jan Brokl, Jiří Brož, Jiří Fajt, Josef Hejzlar, František Jákl, Petr Jákl st., Arnošt Janeček, Martin Janský, Miroslav Jíra, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Jiří Kraus, Pavel Myslík, Vladimír Procházka, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jaroslav Šanda, Stanislav Tůma, Jiří Vach, Pavel Vaněk, Karel Vítek st., Jaroslav Vlk, Vladimír Ráž
(další profese)
  • MM_Ramone
    ***

    Dobrodružný sci-fi film natočený podľa literárnej predlohy francúzskeho spisovateľa Julesa Vernea. Nie je to tak vizuálne pôsobivé ako diela Karla Zemana, ale aj Ludvíkovi Rážovi sa podarilo dobre spracovať danú tému. Kredit tohto snímku naviac výrazne zvyšuje celá plejáda prvotriedných českých hercov, ktorí sa tam objavili. ***(29.10.2008)

  • Historik
    *****

    Moc povedená a dobře obsazená adaptace klasické verneovky. Zajímavé je, že si všichni, co jsme to viděli kdysi jako děti, nejdříve vybavíme holomráz. Jinak nesouhlasím s porovnáváním této adaptace se Zemanovými filmy v tom smyslu, že Ráža je horší. Ludvík Ráža zvolil vlastní cestu (nač se po někom opakovat) a podle mne se trefil naprosto přesně.(2.2.2009)

  • RHK
    ***

    Vizuálně zajímavá výprava založena na kontrastu mezi krásnou Fortunou a průmyslovým Ocelovým městem, speciálně Ocelové město mi občas připomínalo moji rodnou "černou" Ostravu. Výborný výkon především pana Vinkláře v roli hlavního záporáka prof.Januse. O něco slabší druhá půlka filmu. Ukázka: http://www.sms.cz/film/tajemstvi_oceloveho_mesta/ukazka(9.2.2009)

  • tahit
    ***

    S ohledem na dobu vzniku velmi slušný film. Klobouk dolů, jak si s tím tehdy poradil režisér Ludvík Ráža. Když jsem byl malý kluk, tak Jules Verne byl pro mne ve spojitosti s knížkou nebo filmem obvykle kouzelnou jízdenkou do světa fantazie k tajemným dobrodružstvím. Neboť jeho romány vždycky přišly s něčím tajemným. Jeho příběhy obvykle brázdily vlny všech moří a ve vědeckofantastické literatuře byl prostě mého dětství naprostá tutová jednička. K jeho krásným knihám se vracím už jen s nostalgickým pohledem a starou zaprášenou vazbu s obrázkem Julia Vernea očima jen pohladím. Ostatně měl velkou představivost a uměl tehdy předpovědět spousty věcí. No ale vrátím se k filmu. Právě v Ocelovém městě nastínil asi neutronovou bombu, tedy alespoň si myslím. Musím se přiznat, že pomalu s přibývajícím věkem ztratilo toto zpracování příběhu už to kouzlo dětského pohledu. Přesto je to film, který jistě stojí i dnes za vidění. Jeho romány se dnes objevují na plátně jen zřídka, přestože jsou nadčasové.(31.12.2010)

  • Marthos
    *****

    Dnes už se lze jen stěží domnívat, jakými cestami by se ubírala životní dráha francouzského spisovatele, dramatika a zakladatele vědecko-fantastické literatury (pro níž se později ujala zkratka sci-fi) Julese Verna, kdyby se jej, ještě coby pouhého tajemníka pařížského Théatre lyrique, neujal sám Alexander Dumas starší. Pod jeho dohledem a částečně i vlivem vzniká nejprve několik dramatických prací, jejichž úspěch se bohužel pohybuje v mizivých procentech a proto zkouší zaujmout jinde a jinak. I když podle vlastních slov toužil napsat tzv. "román o vědě" pro dospělé, mimořádná a dodnes přetrvávající obliba jeho fantastických dobrodružných příběhů autorovo přání do jisté míry simulují, neboť nejvýraznějším motivem zde zůstávají nadčasově vkomponované, v té době zatím neexistující technické vynálezy, jejichž zhmotnění se ovšem uskutečnilo během první a druhé světové války. Tuto reflexi beze zbytku naplňuje román Ocelové město, původně reagující na zdrcující porážku francouzské armády pruským vojskem roku 1870, ale díky nepoučitelnosti lidstva je jeho děj aplikovatelný bez přísného časového umístění do jakékoli historické epochy světových dějin (hrůzným vyplněním budiž svržení atomové bomby na japonské město Hirošima v závěru druhé světové války). Filmově - televizní koprodukce pod vedením režiséra Ludvíka Ráži vtiskla celému dílu neopakovatelnou atmosféru a mistrovským způsobem využívá smazatelnou hranici fikce a reality, ozvláštněnou dětským pohledem na probíhající události. Nepominutelnou složkou filmu jsou samozřejmě herecké kreace, zejména Jaromír Hanzlík dokázal bravurně odlišit charakterovou polaritu své dvojrole a překvapivě vyrovnaný výkon tu podává tehdy dvanáctiletý Jan Potměšil, ale pochvalu lze udělit i ostatním (fascinující Vinklář, atypicky obsazený Růžek, Kostka, Bláha, Somr, Čepek, Řanda, Medvecká, Tomáš Holý). Verneovo dílo lze v širších souvislostech pokládat za vůbec nejranější předpověď katastrofického zneužití rodícího se technického i vědeckého pokroku, což ostatně o několik desítek let později blíže specifikoval Karel Čapek ve svých utopistických vizích (jež se nakonec ukázaly jako ne zcela utopistické). Nechť zůstane tento pomyslně vztyčený prst varovnaným signálem pro budoucí generace, kterým by znemožnil opakovaně se dopouštět chyb minulosti.(31.7.2010)

  • Martin Růžek

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace