V erbu lvice

Český Lev 1 nominace: Výprava (08.09.2004)

Při sledování filmu jsem čím dál tím víc s přibývajícími minutami propadal trudomyslnosti a posléze i nefalšovanému zoufalství, tak ukázkově zatuchlý, zaprděně konzervativní film s nefunkčním scénářem, mizerným střihem, dialogy, které tahají za uši a nanicovatou kamerou se vidí jen výjimečně. Dokoukal jsem jen s vypětím všech sil. Slovo voděnka mě ještě dlouho bude strašit v nepříjemných snech. Pozitivní komentáře částečně vnímám jako zoufalou touhu fandů české kinematografie po žánrovém filmu. Celkový dojem: 25 %. (08.01.2015)

Ze Zdislavina života - plným jménem Zdislavy Křižanovské z Lemberka - nejsou jistá ani její životní data. Legenda sama - jak už to u legend bývá - víc naznačuje než vypráví. Přesto autorka zdařilé literární předlohy, spisovatelka a někdejší mariánskolázeňská lékařka Alena Vrbová, dokázala napsat ve stejnojmenném románu strhující příběh, který Ludvík Ráža dokázal neméně zdatně přetvořit do filmové podoby nejen jako režisér, ale i jako scénárista. Šťastnou ruku měl i při výběru hlavních představitelů i odborného poradce - výsledkem je s minimem prostředků skvěle zvládnutá výprava, která dotváří - nebo naopak ničí - úspěch tohoto subžánru hraného filmu. Steinmasslová je pro tuto roli-poslání přímo predestinována svým zdánlivě nenápadným, ale vnitřní silou a přesvědčením planoucím krásným niterným ženstvím. Asi právě toto pojetí zživotňuje jinak schematickou postavu neduživé ženy, která podle všeho žila krátce i na středověké poměry, v nichž se člověk mohl i jako mladík bez potíží stát zemským kmetem (17letý Jiří z Poděbrad). Lidský výklad života pozoruhodné katolické světice, Slovanky a Češky (byť v těchto kategoriích středověk velmi dlouho neuvažoval ani necítil) stojící u počátků sociálního českého života, péče o zavržené a ubohé, bohužel nebyl - a pro svou výpravnost ani být nemohl - symbolem nové vlny historické tvorby. Nicméně spoluvytvořil působivý epilog vrcholné české tvorby hraného filmu (z devadesátých let zaslouží ještě zmínku skvělé televizní inscenace zejména Oldřicha Daňka, patrně největšího českého dramatika druhé poloviny dvacátého století). Doba, v níž nositeli skutečné tvořivosti jsou šedesátníci a sedmdesátníci, nenávratně kráčející vstříc konci své životní cesty, je zvláštní. To však neplatí o díle, které již dávno - je "pouze" kvalitní a výsostné - mělo být digitalizováno na DVD nosičích. (02.12.2007)

Koncert Mileny Steinmasslové doplňují nejvýrazněji v drobných, ale o to dokonalejších epizodkách Dana Kolářová a Hana Maciuchová. Kochám se pravidelně. (20.02.2009)

Skutečně nechápu tak nízké hodnocení. Toto byl poslední film natočený u nás, který perfektně zpracoval jedno období našeho středověku. Kostýmy, herecké výkony, syrovost ala Vláčil... perfektní. Ano bylo to o světici, tak to snad někomu mohlo připadat nudné. Kdo se však o toto období a danou tematiku zajímá, bude panu Rážovi za toto dílo vděčen. Kvalitních snímků mapujících toto velmi zajímavé období našich dějin a vůbec západní křesťanské Evropy je totiž strašně málo. (27.07.2011)

Jeden z nejvýznamnějších a bohužel pozapomenutých snímků 90. let, který by si zasluhoval mnohem větší pozornost. Výtečné vylíčení doby 13. století (fantastická kamera Jaroslava Brabce), vynikající herecké výkony (Josef Kemr svých pár scén odehrál doslova na smrtelné posteli) a nádherná hudba Petra Hapky. Je až k nevíře, že něco takového vzniklo v době, kdy se točily především tzv. privatizační komedie. (05.01.2015)

Milena Steinmasslová, Boris Rösner, Martin Růžek, Josef Kemr, Daniela Kolářová, Viktor Preiss, Radoslav Brzobohatý... Skvělí. Film je ucouraný, nudný. (10.01.2015)

Zbytečně podceňovaný film... Mělo to příběh, mělo to atmosféru a trochu vláčilovský šmrnc... Kdyby se jen takových věcí točilo více... (21.04.2003)

O Zdislavě se toho zase tolik neví. A o světcích z těch časů spíše existují jen suchá fakta, takže vznikají pak legendy. Podle dostupných informací se dá dosti těžko udělat z jejího života dramatický příběh, takže scenárista byl nucený asi spíše vymýšlet drama, než aby se mohl opírat o dostatečné množství ověřitelných faktů. (05.09.2010)

Viac menej rozprávka, než historický film. Rozpočet bol iste len minimálny, scenár je bez deja, postavy málo výrazné. (25.04.2016)

Filmu "v erbu lvice" by bylo jistě možné vyčítat to, že s obsahem legend na jedné straně pracuje jako s historickým materiálem a na druhé straně, že jej odkouzluje a racionalizuje. Tam kde středověk chtěl vidět a nepochybně i viděl zázraky, kreslí film, pochopitelně v souladu s jeho knižní předlohou, reálně působící příběh. Proto je potřeba zdůraznit, že nejde o adaptaci skutečných historických událostí, ale o filmový přepis románu. Jeho děj se od historické reality asi odchyluje v mnohém. Středověké legendy, tak jako to ostatně dělaly vždy, Zdislavě přidaly zázračnou moc, nadpozemsky silnou víru v Boha, rozhodnost, odříkání, přísnost a askezi. Autorka knižní předlohy Alena Vrbová Zdislavin příběh pro změnu okouzlila, zracionalizovala a polidštila. Román i film jsou tedy výsledkem hned dvojí transformace a je dobré si toho při jeho četbě či sledování být vědom. Pokud bychom chtěli mít příběh věrnější historickým faktům, pohoříme, neboť o historické Zdislavě z Lemberka nevíme téměř nic. Zbývají nám pouze legendy, dohady a velmi sporá základní data... Daleko větším problémem celého filmu se mi ovšem jeví velmi odbytá výprava. Nesedí mnohé, především velmi pustě a neudržovaně působící hrad, vůz zrobený halabala z proutí, obyčejná sotva otesaná slaboučká kulatina tam, kde musíme čekat mohutné trámy, většina lidí oděných v hadrech... Na vině jsou pravděpodobně především peníze a pak také představa, že středověk byl nejen drsný (a to tedy byl) ale taky podivuhodně neotesaný a řemeslně primitivní (což rozhodně pravda není). Výtku samozřejmě zaslouží i anachronicky znějící dialogy, ale to je v historických filmech už klasika. Inu, Vláčil byl jenom jeden... Celkový dojem: 65% (08.02.2014)

O Zdislavě z Lemberka jsem před zhlédnutím tohoto filmu nikdy dříve neslyšel, a proto byl pro mě její příběh něčím zcela novým. Film na mě zapůsobil lehce nadprůměrným dojmem a přišel mi spíše jako snímek udělaný pro televizi. Milena Steinmasslová byla v hlavní roli skvělá, moc se mi líbila Hapkova hudba a přítomnost několika flashforwardů, které rázně předpovídaly osud Zdislavy. (04.05.2012)

Vynikající historický snímek, jeden z posledních v Čechách. Ludvík Ráža zkrátka dokáže podat středověk bez příkras, aby nevypadal uměle a nažehleně, ale nezapomíná ani na prokreslení lidských povah. trochu mi vadila občasmná narativnost. (11.02.2009)

Škoda přeškoda, že tento pěkný historický film nevyšel doposud na DVD. Nosič by si své zájemce jistě našel a já bych byl jeden z nich. Na mě osobně zapůsobil svým hereckým podáním především Josef Kemr, byť jen v nepatrné roličce. /Po technické stránce ohledně zvuku bych vyčetl nesrozumitelnost slova. Asi jim při těch deštích do mikrofonů napršelo. Proto nedávám pět hvězd/. (10.01.2015)

Příběh vzácné ženy z období syrového středověku zemí koruny české. Ludvík Ráža opět dokazuje svůj precizní přístup pro realistické historické drama podobně, jako ve svém díle Poslední propadne peklu. Oddanost, pokora, vděčnost a láska v drsném pohraničním hvozdu českého království, jsou podstatou tohoto hluboce lidsky zaměřeného filmu. Rytířská statečnost a snaha konat dobro ve prospěch ubohých, jsou zde snoubeny v hodnotách naší historie. (10.01.2015)

Je to ta samá naivní , nevýrazná Steinmasslová z ,,Muže na radnici" ? Velký herecký výkon Mileny Steinmasslové, a skvělý film celkově. Proč od té doby nedostala jinou nabídku na stejně kvalitní úrovni ? Nechápu. (30.05.2014)

Ludvík Ráža a jeden z jeho posledních filmových počinů. Působivé vyprávění příběhu z 13. století dokázal Ludvík Ráža převést na filmové plátno opět s veškerou precizností, jakou je u tohoto originálního režiséra zvykem. Film se z velké části natáčel na Novém hradě u Olomučan (pamatuju si, jak v době natáčení filmaři hledali po vesnici Olomučany vychrtlé komparzisty a tenkrát jsem se natáčení málem zůčastnil, dodnes mě mrzí, že k tomu nedošlo). Josef Kemr zde ztvárnil svoji poslední filmovou roli - šíleného mnicha a nutno říci, že i z posledních sil podal neuvěřitelný a nezapomenutelný herecký výkon. Stejně tak i Martin Růžek, který už nemohl ani mluvit a musel ho nadabovat Petr Haničinec. Pan Kemr a pan Růžek nedlouho po natočení filmu zemřeli. Nikdy na tyhle velikány českého filmu nezapomenu! Hudební kulisu k filmu složil režisérův dlouholetý spolupracovník a kamarád Petr Hapka a jak jinak - výsledek je perfektní (málokdy se mezi režisérem a hudebním skladatelem vytvoří skoro na chlup stejné cítění a použití hudby jak ke kterým kamerovým záběrům a aby hudba u filmu přesně fungovala - toto spojení mezi Rážou a Hapkou bylo geniální). Kvalitní snímek, přece jen u mě vítězí o pár let starší Rážův historický filmový počin - Poslední propadne peklu. (21.11.2015)

Solidní středověký film, poslední celovečerák Ludvíka Ráži, který už prokázal před lety, že hnusný špinavý středověk zvládá dobře. Hraje tu poměrně hodně klasických herců v mini rolích, asi vám ulpí v paměti Kemr a Růžek, protože jsou to jejich poslední role, Růžek už se nedožil ani postsychronů a Kemra dokonce filmovali ve přizpůsobeném nemocničním pokoji, z čehož mrazí, protože mi celkově přijde, že to byl takový závěrečný film československé dramatické tvorby s profi tvůrčím týmem. Má to atmosféru a pěknou vizuální stránku, ale lidem, co očekávají exploze a Megan Foxovou, se ze Zdislavy asi nepostaví. (28.11.2009)

Reziser Ludvik Raza je podla mna reziserska lama, a tento film je toho len dokazom. Dej to evidentne nemalo, herecke vykony ludi ako pani Kolarova a Brzochudobny za vela nestali. No nic, len dalsi filmarsky vyplach a priserna nuda . 20% (06.01.2015)

Občas tam jsou divné dialogy, pak i pár hereckých výkonů není zrovna moc dobrých a nějaký silnější dojem by tomu taky prospěl, ale jinak je to na české poměry slušný historický film. Především teda solidním vizuálem, který se povedl hodně a snad jen díky němu ten film má i nějakou podmanivou atmosféru, ale i tak ten film funguje, nepůsobí uměle, i ty postavy má do určité míry promyšlené a kostýmy jsou taky slušné. Navíc mám i pocit, že zde lepší historický film (mám na myslí z doby starší než první světová, takové filmy se tu točí už fakt minimálně, vzpomínám si snad jen na Jménem krále. Jánošíka a Křižáčka - a televizní filmy nepočítám) od té doby doposud už nevznikl. Dokonalé to není, ale líbilo se mi to. Slabé 4* (20.03.2021)