Bumerang

Tak neskutečně brutální a depresivní film,že se ani nedá skoro dokoukat.Beznaděj,bolest,utrpení,nespravedlnost...ale i čest a odvaha.Kdo přede mnou někdy řekne,že za komančů bylo líp,nebo že je volí,vlastnoručně ho rozmlátim na atomy a ještě mu poseru hrob.Děda byl malíř,kterýho vyslýchali pořád,protože nebyl ve straně a tátu kvůli tomu nenechali studovat strojní průmyslovku a musel na učňák tiskaře.....grrrr i hate fucking comunist! (01.06.2011)

Sesbíral několik filmových cen, největší pozornost na sebe strhl civilní ypsiloňák Jiří Schmitzer. Dusivá tíha řady let bez naděje ale možná dopadla na každého, jenž se tohohle natáčení zúčastnil. A na leckteré diváky jakbysmet. V pracovním lágru se léta páně 1958 objevuje bývalý náčelník, který byl ještě nedávno neomezeným pánem, jenže tady hned zkraje schytá od spoluvězňů nakládačku. Pomůže mu politický vězeň Svoboda, šlachovitý a zachmuřený bývalý lesák, odsouzený na dvanáct let za velezradu. Ač si leckoho popudí proti sobě. Je patrné, že tvůrci kvůli maximální věrohodnosti načetli dostupnou literaturu i vycházeli ze vzpomínek pamětníků, ostatně autor námětu a scénáře Jiří Stránský sám politickým vězněm byl. Škoda ovšem určité plochosti a patosu i slabší gradace příběhu, silné téma si občas zasloužilo i pevnější vedení. 70% (14.07.2016)

A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům... Vězeň s ironickým příjmením Svoboda a tváří Jiřího Schmitzera se na vlastní kůži přesvědčuje, jak chutná bezmoc a prach země a podzemí komunistického lágru. Někdejší vrchní bachař s neméně ironickým příjmením Dobrý dostává ochutnat vlastní medicíny, když se rozmarné kolo dějin zase jednou pootočí a potopí ty, kteří se ještě včera rozhlíželi z jeho vršku. A oba okoušejí zmíněný novozákonní citát ze všech úhlů. Přes některé formální nedostatky není Bumerang obyčejným zahnutým klackem, ale hříčkou, jež se i poněkolikáté dokáže vrátit a udeřit diváka do hlavy plnou silou. Mrzí mě jen, že je jedním z mála svého druhu a že když jej chci ocenit, musím tak činit prostřednictvím pěticípých rudých hvězd. (11.12.2007)

"Naše nápravná zařízení jsou vysoké pece v nichž pretavujeme najhorší šrot v ušlechtilej kov..." Plukovník Dobrý je ten, ktorý posiela ten "šrot" do pracovných táborov, najčastejšie za vlastizradu a špionáž. Zrazu sa však za zvláštnych okolností ocitá v tábore so všetkými, ktorých tam poslal. Samozrejme pomstiť sa chce takmer každý... Podobných prípadov vraj bolo viac a hovorím za seba, že som o nich veľa nepočul. Pochváliť treba atmosféru strachu, chladu a stratených rokov, jednoducho ten vlečúci sa čas, ktorý vám kráti život, ale neprináša radosť. Toto je silná stránka filmu a výkony Schmitzera, V.Dlouhého a K. Heřmánka ho ešte umocňujú. Prekvapuje ma pomerne malý počet hodnotiacich, pretože zvlášť Česi sú známy tým, že svoje domáce filmy podporujú. Bude to asi tou nie pre každého atraktívnou témou komunistických čistiek, ale i to je kus našej histórie a je dobré o tom vedieť. 80%. (01.12.2013)

Jak je uvedeno, do tábora přichází ten, kdo část z věznů do tohoto lágru dostal. A to je vlastně vše - je jasné, že jedna skupina vězňů by nově příchozí kolegu nejradši zabila, druhá část ho brání. Hodinu a půl sledujete nelidské zacházení s vězni, svévůli bachařů - konce a vlastně ani děje se nedočkáte. Prostě ztráta času, byť téma, kterému se film věnuje, by nemělo být zapomněno. (29.07.2013)