Anaconda – The End of the Myth?
Obsahy(1)
Expediční pátrání po stopách nejmohutnějšího hada na světě s přírodovědcem Janem Dungelem, který od roku 1992 pravidelně navštěvuje Jižní Ameriku, kde maluje zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí... Dobrodružný cestopis se vydává spolu s přírodovědcem Janem Dungelem po stopách anakondy velké (Eunectes murinus) v těch nejzapadlejších koutech v povodí Amazonky v Kolumbii. Přímo na místě prověří „zaručené“ informace o setkání s hadem delším než 10 m, dává slovo odborníkům, herpetologům, aby se k těmto informacím vyjádřili. V indiánských vesnicích na břehu řek vyslechne legendy i zkušenosti lidí, kteří jsou s „divokou“ přírodou denně v kontaktu. Kolem tohoto vrcholového predátora Amazonie totiž koluje celá řada zpráv o setkání s obrovskými jedinci. Vzpomeňme například na hlášení britského koloniálního důstojníka a výzkumníka Percyho Harrisona Fawcetta o setkání s 18metrovým hadem ve 20. letech 20. století anebo na hollywoodský thriller „Anaconda“ z roku 1997. Malíř a biolog Jan Dungel se spolu s dokumentaristou Vladimírem Šimkem vydávají nejprve do Venezuely, do oblasti savan a rozsáhlých mokřadů, zvaných llános, známých poměrně hojným výskytem anakond. Pátrají a natáčejí zde v období sucha, aby pak pokračovali v období dešťů v podobné krajině v sousední Kolumbii, kde se k nim připojí spoluautorka filmu RNDr. Kamila Šimková Broulová. Výprava za nejmohutnějším hadem z čeledi hroznýšovitých vrcholí za poměrně dramatické situace na řece Loretoyaco v kolumbijském departamentu Amazonas. (Česká televize)
(více)Recenze (9)
Okázalý český přírodovědec a malíř Jan Dungel je frajer. Vydává se do povodí Amazonie pátrat po největším exponátu z čeledi anakondy velké. V divoké přírodě mokřadů je putování dobrodružnou a poutavou podívanou, kdy se dozvídáme různé zajímavosti a legendy z tamějších krajů, vidíme i autora, jak si kreslí do sešitů zvířenu a hady, při posledním odchytu anakondy jsme dokonce svědky, jak had na Jana Dungela zaútočí a kousne ho do ruky. Hustý! Zdali se podaří největšího hromotluka někdy najít, toť otázkou... ()
Nepříliš originální český dokument s několika faktickými chybami (krajty nepatří do čeledi Boidae, kajman patří mezi aligátorovité, nejdelší oficiálně změřená anakonda neměla pouze 6 m, odměnu za hada delšího deseti metrů nedostanete za jeho kůži protože ta se dá poměrně dobře natahovat,...). Protagonisté si dávají za cíl nalézt co největší anakondu, trochu divně a amatérsky pak působí, když tu nejdelší, kterou se jim podaří nalézt ani nezměří. Důvodem je to, že anakonda kousne pana Dungela do ruky (to je ona slibovaná dramatická situace na řece Loretoyaco). Přesto, že on rozstřeseným úsměvem hlásí do kamery, že je to dobré, že mu nic není, tak anakondu už do ruky podruhé nevezme :-). ()
Směšují se zde různé věci. Pokud vím, tak samotní místní rozlišují ty obří hady od klasické anakondy a mají pro ně jiné jméno. Čili by se nemělo jednat o přerostlé anakondy velké, ale o jiný, dosud neobjevený a možná už vymřený druh. Aby toho nebylo málo, tak Sachamama neboli "matka džungle" má mít krunýř a na hlavě podivné výrůstky (doloženo i na keramice dávných Močiků), což moc zase nesedí na gigantického hada, ale spíše třeba na zatím neobjevený obří druh dlouhokrké želvy (Chelodina). Doporučuji si dohledat fotky toho zničeného úseku pralesa z roku 1997, kdy se tam údajně Sachamama objevila (viz ten Vašíčkův úvod)...něco velkého to být muselo. :) ()
Obrazově příjemný dokument i když krajina stále placka. Byl jsem překvapen, že v přelidněné Africe ještě existují takovéto mokřady a ne jen davy zemědělců. V části Amazonie ani zmínka o její devastaci. Za dvacet let zde bylo již zavražděno cca 1400 ekologických aktivistů bojujících za zastavení kácení a přeměnu na pastviny pro masný skot. ()
Strach z hadů mě vždycky paradoxně láká k obyčejnům filmům i dokumentům právě o nich, takže mi nemohl utéct ani prozatím poslední dokument o vůbec největším zástupci hadí krevní skupiny. Upřímně bych neřekl, že jsem se zrovna zásluhou tohoto filmu přiučil něco nového, ovšem postup hledání tvorů uprostřed nekonečných močálů a džunglí jižní Ameriky je nesmírně zajímavý a poukazuje na to, jak velkou vyžaduje trpělivost. Takže kromě strachu, že se mi o nohy právě otřela pětimetrová anakonda, bych hlavně neměl nervy na její několikahodinové či i několikadenní stopování. ()
Galerie (14)
Photo © Česká televize
Reklama