Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děj se odehrává v letech 1899 - 1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má podle Schlöndorfa dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo. Jedním z mnoha problémů realizace bylo obsazení hlavní role. Po dohodě s autorem bylo rozhodnuto, že Oskar musí být chlapec, nikoli lilipután. Šťastná volba padla na Davida Bennenta. Snímek získal Zlatou palmu na MFF v Cannes ex aequo (s Coppolovou freskou A nyní apokalypsa) a Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (224)

Matty 

všechny recenze uživatele

Plechový bubínek má nádhernou kameru, výborné herecké obsazení (tomu klukovi bylo prý jedenáct!), pedofilně-nacistický nádech a více než dvě hodiny délky. Když si k tomu připočtete začátek vysílání ve 22:00, navíc na konci náročného dne/týdne, dostanete bizarně krásný zážitek, jemuž nemohla být věnována potřebná soustředěnost. Jinými slovy – bylo to divné, chvílemi jsem usínal, ale přesto to na mne mimořádně zapůsobilo. Apendix: Kniha je ještě mnohem lepší. 85% Zajímavé komentáře: Melies, mm13 ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Film podle předlohy Günthera Grasse. Syrový, trochu drsný, nepříjemný, občas nechutný, ale také zajímavý. Film, který se točí okolo jedné osoby, chlapce Oskara, který se rozhodne, že přestane růst na protest proti všem dospělým, jejich povinnostem, odpovědnosti, touhám, lásce a možná i tomu, aby mu nevzali jeho milovaný bubínek, který mu při narození byl slíben a on kvůli němu zůstal na světe. Oskar zažívá smutné i štastné chvíle. Před smrt jeho matky, jejího milence a možného otce v jedné osobě až po příchod nové slušky a jeho erotickým hrátkám nejen s ní. Jeho život je spjat s jeho bubínkem, jeho křik zabranuje, aby mu ho kdokoliv vzal. Miluje svojí matku, ale také ji nenávidí stejně jako jejího milence. Jeho erotické hrátky se sluškou jsou chvílemi nehorázně nechutné, osobně mě tam velmi vadili z důvodu odpornosti a možnosti jinak vyjádřit takovouto perverzi a hnusotu. Vylovení konské hlavy na kterou se chytali úhoři je silně zvláštní moment. Někomu (třeba jako vedle mě sedící slečny :))se tato scéna bude zdát nechutná, je to fakt, ale je to prostě způsob vyjádření a možná i menší výraz obětování. Celkově vztah Oskara k ženám je dost zvláštní. Jeho tělo odmítne růst, ale mozek a jeho "já" se dost mění. Dospívá uvnitř mladého těla. Jeho názory a to co udělá silně mění ideologie lidí okolo a jeho postupná silná nenávist k mnoha lidem. Jeho útěk za liliputány, kde objeví svou (asi)druhou ženu svého srdce je krátkodobou záležitostí, při které hledá kdo vlastně je a čím má být. Hledání sebe sama , je pro něj velmi těžké. Neni takový jako všichni okolo. Naštěstí potkává svého mentora(docela mě zarazila jak s ním mluví při jeho mládí). Hodně silný snímek s nejspíš životními výkony minimálně hlavní role Davida Benneta. Hraje postavu Oskara s neuvěřitelným vtělením a porozuměním. Běhá mi mráz po zádech, když si vzpomenu na jeho velké oči, jeho křik a bubnování. Pokaždé když vidím postavu chlapce s bubínkem, na půl červeným a napůl bílým, mám zvláštní pocit. Tento film ve vás nenechá žádné příjemné pocity, protože prostě žádné mít nemůžete. Ukáže vám hrůzu, nenávist, odpor, ideologii a myšlení jiných lidí. Ukáže vám trochu drsný, syrový humor připomínající anglické vtípky. Nemohl jsme se rozhodnout kolik dát, ale dám 4*, ikdyž je to někde mezi 4* a 5*. opravdu silný zážitek, který se někomu bude líbíit a někomu hodně znechutí. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Jean-Claude Carrière .. Jako druhý film z Projekt 100 2005 jsem si po Metropolis vybral Plechový bubínek. Výběr to byl zdařilý. Sledoval jsem neobvyklí příběh malého chlapce (výtečně zahraná postava) jménem Oskar (nadaného křikem jakému ani sklo neodolá), který ke třetím narozeninám dostane červenobílí plechový bubínek a okamžitě si ho celoživotně oblíbí. Po zahlédnutí rodinné hádky se rozhodne, že nevyroste - jako symbolický čin na protest čekajícím povinnostem a zodpovědnosti světa dospělých. Příběh je převážně zasazen nejprve do předválečného a následně i bojujícího Gdaňska, tudíž nechyběly všudypřítomné hákové kříže a další "produkty" doby. Během filmu je několik znechucujících, ale také několik vyloženě zábavných (početí Oskarovi matky, narození Oskara, nacistická slavnost, ..) nebo erotických scén, takže film je dostatečně poutavý, nenudí a minuty ubíhají stejně rychle jako roky chlapcova zvláštního života. Knihu jsem nečetl, ale mít tu možnost asi bych neváhal. Rád bych se přesvědčil, jestli mě film neochudil o nějaké další zajímavé chvíle a dobrodružství.. Netradiční a rozhodně zajímavý film o hledání svého "já" a smyslu života v podivné době.. ()

woody 

všechny recenze uživatele

Určitě je důležité vidět Plechový bubínek, protože jde o skutečně skvěle natočený příběh.To co předvedl David Bennent v roli Oscara je nezapomenutelné a jeho výkon je nejlepší co kdy dětský herec předvedl.Problém je v tom že jak píše DJkoma film je to nechutný.Skutečně se mi zdálo o nechutném pojídaní posliněného cukru, chytání ryb do volské hlavy, pojídání uzenáčů a vůbec celá atmosféra mě byla nepříjemná.Možná až to uvidím jako starší, změním svůj pohled. ()

Anthony 

všechny recenze uživatele

Výborná adaptace Grassovy knihy. Naprosto neuvěřitelný výkon Davida Bennenta, kterému tehdy bylo jen třináct. Divím se, že nedostal nějaké speciální ceny. Některé scény byly pro diváky příliš (někteří se tvářili dost znechuceně při chytání úhořů na uřízlou koňskou hlavu nebo při "pití" polévky z žab a moči) - pravda je, že Schlöndorff si tyto scény vychutnává, rozhodně milosrdně kamerou neodjíždí kamsi mimo. Ale moje nej scéna: nepovedená nacistická slavnost, která se zvrhne v obecné tančení díky Oskarovu bubínku - nádhera ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejsilněji působících filmů světové historie a snad jediný film, který svou metaforickou formou pojmenovává příčiny běsů, které spustil německý národ vně i mimo středoevropský prostor v třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století... Zfilmovaná autobiografická literární předloha Guntera Grasse je zasazená do rodného Grassova města Gdaňsk a postihuje genezi proměny tamní kušubské menšiny. Symbolická hlavní postava (nezúčastněný pozorovatel převratného dění) malý Oskar zcela odmítá odpovědnost za svůj život a věci kolem něj, nejedná se ale o nějakou poruchu osobnosti, leč o zcela dospělé racionální gesto odporu. Rozhodne se tedy zvrhlou dobu řešit osobně a po svém - poruchou své identity, vědomě začne trpět infantilismem. Dění ve světě dospělých ho přetěžuje, tak sestupuje do dětského světa, kde se cítí lépe a může v něm vytěsňovat negativní zážitky světa dospělých. Jeho nerovnoměrný psychický vývoj je symbolickou směsí dítěte a dospělého (útěk z reality do dětství je vlastně jediný možný prostředek, jak čelit všepostihujícím plíživě nastupujícím hrůzám). Jako symbolický předmět své vzpoury nosí sebou neustále malý plechový bubínek. Disponuje také hlasem šplhajícím se až do frekvencí, které mohou ničit a rozbíjet. Ani tato jeho zbraň, ani jeho symbolická vzpoura nemohou však zastavit neodvratný nástup apokalypsy. Před běsy války a nesnesitelnou tíhou doby není úniku... (geniálně je to vystiženo uměleckými symboly - např. koňská hlava plná slizkých úhořů - odkaz k antické Medúse, které podle řecké pověsti nemohl uniknout nikdo, kdo se na ni zadíval, jelikož hrůzou zkameněl...) ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Sehr deutsche Freske, jak tento film pojmenoval sám režisér - jedno z největších děl německého poválečného filmu a naprosto věrné (na scénáři se podílel i Grass) zobrazení zvláštní doby zvláštní formou. Oscar a jeho útěk před nechutností "opravdového" života dospělých. Útěk, který skončil neslavně a je jednou z nejsmutnějších výpovědí o nezachytitelnosti dětství a prchavosti jeho jasu a krásy. ()

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Tento snímek jsem se rozhodla zhlédnout po roce znovu - a vyplatilo se. Když jsem se totiž s Oskarem a spol. setkala poprvé, nebyla jsem schopna sledovat film s úplným zaujetím či porozuměním - prostě jsem se celé téměř 2 a půl hodiny moc nechytala. Navíc se dá říct, že na onen první pohled jsem většinu postav přímo nesnášela - a nejvíc samotného Oskárka. Ovšem jak říkám - naštěstí jsem Bubínku dala ještě jednu šanci - a tentokrát jsem se už od prvních minut rozplývala blahem, ať už nad všudypřítomnou kritizující symbolikou nebo nad naprosto neuvěřitelným Davidem Bennentem. On tady předvádí jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, jaké jsem kdy viděla - né-li ten úplně nejlepší! Krom jiného opravdu nezapomenu na jeho "erotické" scény - až jsem si říkala, jestli tvůrci filmu tak trochu neporušují zákon - a samozřejmě hlavně z paměti už nikdy nevymažu ten jeho mrazivý, naprosto nedětský výraz v očích. Kromě dokonale ztvárněné postavy Oskárka je jednou z největších zbraní filmu jeho naturalismus - a to myslím naturalismus v ryzím slova smyslu - například takové chytání úhořů na návnadu v podobě koňské hlavy nejspíš opravdu není podívanou pro každého. Toto nesmlouvavé obrazové ztvárnění diváky nejspíš rozdělí do dvou skupin - na ty, kteří zhnuseni nepochopí "proč", a na ty, kteří budou uznale pokyvovat hlavou a užívat si obrazovou sílu výpovědi (já osobně jsem samozřejmě v té druhé skupině, neboť podle mě zde snad není jediný zbytečný záběr - a je jedno jak nechutný se ten který může zdát). Jak jsem již řekla, film (tedy samozřejmě kniha, podle které byl natočen - ovšem tu jsem bohužel nečetla a pravděpodobně se v nejbližší době ani nechystám, neboť její rozsah je opravdu enormní a navíc film je podle všeho knižní předloze dosti věrný) je plný symbolů a kritiky nejen té doby - ať si však každý sám přijde na to, co ten který záběr či konání hlavní postavy znamená pro něj osobně. . . . . Tento snímek je sice místy vtipný, místy smutný, místy pro někoho nechutný - avšak celkově je to především jedno z nejsilnějších filmových děl s naprosto specifickou, nádhernou a lehce depresivní atmosférou, hořce pravdivými myšlenkami a geniálními hereckými výkony, v čele s nezapomenutelným a jedinečným originálem Davidem Bennentem. . . . . Člověk nemůže zůstat navždy tříletým dítětem, neboť okolní svět je příliš krutý a zkažený na to, aby v něm takto bylo možné přežít... ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,AŽ OSKÁRKOVI BUDOU TŘI ROKY, DOSTANE PLECHOVÝ BUBÍNEK...“… /// Nejdřív jde o vyprávění s nadhledem a lehkým sympatickým ftipem. Postupně… i když nadhled zůstává… ubejvá ftipu a příběhově přituhuje. Na rukávech se totiž začínaj objevovat pásky s hákrklajzem a městem se šíří ideový zvěrstva. Pak je tady začátek války, útok na Polskou poštu a zakrslík Oskárek je u všeho. Přál bych tomu parchantovi smrt, ale jdeme dál, takže se dozvídáme o dalších velkých okamžicích jeho života. Zajímavej příběh z historie Gdaňsku, zvláštní postavy a odvážnej nápad s obsazením Davida Bennenta… Kus historie. Nejen světový, ale i filmový. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1959 napsal Günter Grass, číst nebudu. 2.) Chci koupit parchantovi bubínek. 3.) Sousedka chce koupit (nebo už koupila? Ty vole…) parchantovi bubínek. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

JFL

všechny recenze uživatele

Schlöndorffově adaptaci lze vyčítat, že Grassův znepokojující román zpracovává konvenčně a oklešťuje jej o řadu jeho literárních specifik, v čele se samotným způsobem vyprávění. Jenže právě ono převedení do tvaru, který divákům neklade žádné formální překážky, se nakonec ukazuje jako bravurní kousek. Konvenční, v zásadě lineární vyprávění a precizní práce oddělení výpravy, kostýmů a castingu tu slouží jako trojský kůň, který za obranný val diváckých očekávání propašuje provokativní jádro románu. Důmyslná podvratnost adaptace se ukazuje již v samotných úvodních titulcích, kde režisér parafrázuje japonského klasika Jasudžiróa Ozu. Ten svá bravurní melodramata a veselohry o rodinných vztazích či generačních konfliktech z prostředí střední třídy uvozoval titulky na pozadí obyčejné každodenní látky. Schlöndorff otevírá svůj film totožně, jen tentokrát je oním pozadím hnědá látka náckovských uniforem. Se stejnou jízlivostí i mixem vysokého a nízkého, uměleckého a zvráceného pak vyobrazuje společnost první poloviny 20. století a její paradoxy, šílenosti, nesmyslnosti a především pokleslost v jádru její povýšenosti. Je příliš zjednodušující vidět ústředního Oskárka jako rebela, který se odmítne podílet na světě dospělých. Schlöndorff sice z adaptace vynechal třetí část románu, kde hrdina prochází poválečnou dobou a stává se zrůdou, jenže mnohoznačnost postavy rozvedl již v ději, který filmem pokrývá. Pohled na válku očima dítěte zde znamená něco jiného než, na co jsme zvyklí z jímavě kýčovitých vyprávění. Vedle zastřešující znepokojivé grotesknosti totiž "Plechový bubínek" odhaluje dětství nikoli jako ctnost, nýbrž metaforu zatvrzelého a zaslepeného odmítání se vyvinout, které je zde vlastní i všem dospělým figurám. Oskárek představuje sebestředné věčné děcko, které proplouvá dějinami. Za jeho zdánlivou naivitou a ignorancí se ale skrývá racionální zlovolnost a umíněnost, která se pramálo liší od velikášství maloměšťáků, které je zde odhaleno jako základní kámen nacismu. --- PS: Kdo by přecjen toužil po nekonvenční adaptaci "Plechového bubínku", pro toho tu je undergroundový virvál "United Trash". ()

movie 

všechny recenze uživatele

Na můj vkus bylo poněkud zvláštní. První půlka byla o něco zábavnější, válečná druhá část už moc ne. Líbila se mi barvitost postav a obzvlášť sem si oblíbil Mazeratha Mario Adorfa, který mi malinko připomínal Johna Cleese. Ke všemu Oscar (David Bennent) mě místy celkem otravoval a ostrá němčina není zrovna můj oblíbený jazyk. Abych se přiznal tak vlastně ani nevím co si o tom pořádně myslet. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Oskar je pořád stejně malý a pořád tluče do plechového bubínku, zatímco Německo zažívá pozvolný vzestup na vrchol, aby nakonec nemilosrdně skončilo na dně... Jeden z nejlepších západoněmeckých filmů! Asi dlouho budu mít v paměti ony erotické scény malého Oskárka. Stejně jako jeho výraz v obličeji, jímž mne David Bennent přesvědčil, že v Plechovém bubínku jsem viděl možná nejlepší dětský herecký výkon. Skutečná filmová lahůdka! ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Tempem vláčné, premisou zajímavé, tématem přezvláštní, okolnostmi autentické a svým celkem uspokojivé. Postavička malého Oskárka je originální a nezaměnitelná, výborně balancuje mezi zakrslým ďáblíkem s jiskrou zla v očích a ublíženým a nepochopeným kloučkem, který je hoden diváckých sympatií. Hlavní linie by rozhodně nebyla po celou dobu zábavná a stále si myslím, že film není úplně vyrovnaný a silný v každém detailu, ale je okořeněn několika výstředními, či dokonce nechutnými scénami, které klížící se oči opět otevřou a přitom nepůsobí nijak samoúčelně, nebo "navíc". 7/10 ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Asi takhle - koukala jsem na to ve škole s mojí třídou. Ze všech stran se ozývalo: "To je nechutný!", "To je děsnej film.", "Já toho Oscara snad zabiju!", "Tenhle film má jen jednu zápornou postavu a tou je Oskar.", apod... takže si snad už ani nedokážu udělat vlastní názor, nebo spíš takhle - mám ho, ale slova k jeho vyjádření došla. Chápu o čem to bylo, vím, kdy to bylo psané a za jakým účelem. Tečka. Konec. Navíc David Bennent byl opravdu excelentní! Opravdu to zahrál na výbornou, vždyť ho 90% mé třídy začalo nenávidět, a když už se na něčem shodne tolik lidí z mojí třídy... to už je co říct! :-D ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Vynikající kniha, strhující film. Od dávného shlédnutí v brněnském fk vím jedno - Každý v sobě máme svého Oskara Matzeratha... ;-) ()

Melies 

všechny recenze uživatele

8 / 10 Veľmi divný, pomerne nechutný, dojemný a srdcervúci, ale aj násilný a zarážajúci - tým všetkým je film Plechový bubienok, ktorý sa ťažko opisuje slovami a ktorý musím len odporučiť - nie preto, že by išlo o zaručenú filmovú lahôdku (že Woody?), ale preto, že je to opäť jeden zo snímkov, ktorý by mal vidieť každý, kto to s filmom myslí čo i len trochu vážne. Netvrdím však, že sa vám bude páčiť! Perlička na záver - kameramanom Plechového bubienka je Slovák Igor Luther, ktorý natočil také klasiky ako Kristove roky, či Vtáčkovia, siroty a blázni - to som vám vytrel zrak, čo? ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

V době premiéry přijala odborná kritika Plechový bubínek s určitými rozpaky. Tvrdila, že film je pouhým doslovným převedením románu na filmové plátno, režisér Schlöndorff údajně nevtiskl do filmu nic osobitého ani výjimečného. Přesto si snímek odnesl slušnou řádku mezinárodních ocenění. Ostatně i kdyby měli filmoví kazišuci pravdu, pořád jde o adaptaci jednoho z nejvýznamnějších evropských románů, nezpochybnitelné klasiky s výjimečným extrémním hrdinou a týkající se přelomových událostí (nejen) německých dějin. Plechový bubínek není příjemný, líbivý film. Svým postavám provádí ošklivé kousky a nedovolí vám cítit k nim sympatie. Konformista a nácek v jednom, zakrslý magor, poživačná běhna, to není zrovna společnost, se kterou byste chtěli trávit čaj o páté. Sexualita, jakou Schlöndorff divákům servíruje, dokáže rozhodit nejen zarytého puritána. Zvláštní poloha mezi dětským vnímáním světa a racionálním uvažováním dospělého, kterou Oskar zaujímá, po celou dobu diváka znejisťuje. Řada scén je znepokojivých do té míry, že vás rozhodí, a kdyby nic jiného, herecký výkon představitele Oskara je tak sugestivní, že na něj nejspíš nezapomenete. Jako bonusu se dočkáte zfilmování jedné z nejvýznamnějších a nejsymboličtějších událostí německo-polské války - krvavého dobývání gdaňské pošty. Plechový bubínek je zvláštní a nezařaditelný kousek, který by si filmový fanda neměl nechat ujít. Celkový dojem: 90 %. ()

Související novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)

Přehlídka Crème de la Crème II

Přehlídka Crème de la Crème II

12.05.2015

Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (více)

Reklama

Reklama