Rána z milosti

Ačkoli by se mohlo zdát, že vliv francouzské nové vlny je nezvratný, Volker Schlöndorff si uchovává vlastní styl a jeho skvělé filmy jsou provokativní obsahem a nikoli formou a tak jsem naprosto spokojená. Zatímco Mladý Törless přišel jako rána z čistého nebe, na kterou nikdo nebyl připraven, o dekádu později už bylo možno se jen kochat. Volba nikoli příliš známého tématu skrze atraktivní román Marguerite Yourcenar se stala dalším výborným odrazovým můstkem pro film plný nevšedních zážitků. Herecky jsem si nejvíce užila žoviální stařenku Valesky Gert (pamatujete na děvku z tingl tanglu z Junghansova němého opusu Takový je život?) a potěšila bezvýchodností situace. Lze cele doporučit. (15.06.2017)

Na tomto filmu je nejkrásnější to, že dnes, čtvrt století po vzniku adaptace, už téma homosexuality nikoho nešokuje. Schlöndorff se snaži o realistický pohled, ale co se týce filmovych prostředků, jde o klasický přepis románu s divadelním herectvím. Nehledě na to, že převzal z románu i tendenční pohled na homosexualitu (jde jen o potlačenou heterosexualitu a válka je skvělý prostředek k blokaci přirozenosti). (21.03.2011)

Nenaplněná láska, území nikoho a stále probíhající konflikt. Potěšily mě dobové reálie, podařilo se mi nasát tu prazvláštní atmosféru, bavilo mě sledovat nejistý a komplikovaný vztah dvou nešťastných jedinců, který ani nemohl skončit jinak. Zaujal mě ten velmi chladnokrevný konec. Moje druhé filmové setkání s Volkerem Schlöndorffem se mi líbilo více, hodnotím silnými 4* (přesto jsem znovu cítil tu jakousi odtažitost, možná jeden ze znaků režisérova stylu, nevím). (01.05.2013)

Je s podivem, že ten blb, který psal distributorský obsah, nevyzradil i závěrečnou scénu. Jsem ráda, že obsahy distributorů už dávno raději nečtu. Film si plyne pomalým tempem, až se doloudá k okamžiku zjištění, že Erich na Sophiinu nabídku skutečně nereflektuje. Zhrzená Sophie na to reaguje tím nejhloupějším možným způsobem. Zřejmě nedospěla ke stejnému poznání, jako kdysi moje kamarádka, která pravila, že všichni hezcí muži jsou buď ženatí, nebo teplí. (22.11.2019)

Upraveno v září 2021. Film Rána z milosti je poezií lásky i odmítání, lidské i politické emancipace v bouřlivých vášních života, války a smrti. Volker Schlöndorff zfilmoval stejnojmenný román francouzské spisovatelky Marguerite Yourcenar z roku 1939, v němž byla německá hegemonie postavena prvotnímu komunistickému rozmachu, tedy objekt jeho ideové sympatie. Kuronsko a Livonsko byly z historického hlediska vždy ohniskem velmocenských svárů, z nichž nejzuřivějšími byly germánské a ruské zájmy (německá pobaltská šlechta výhodně vycházela s carským absolutismem a v Pobaltí patřilo nevolnictví k těm nejbrutálnějším). Z mnoha důvodů bylo Lotyšsko v počátcích bolševické expanze rudé (rudá agitace vsadila na slib o rozdělení půdy velkostatkářů mezi rolníky a bezzemky), carské Rusko se v úzkých vzdalo Pobaltí ve prospěch Německa, leč to mezitím prohrálo válku (ale německé vojenské jednotky byly vítěznou stranou nadále používány pro zastavení rudé hrozby, navíc se slibem o půdě pro bojovníky). Výsledkem zuřivosti byl rudý teror, střídaný bílým terorem a na pozadí všeho postupné a bolestné vyhlašování nezávislosti. Pozadí děje filmu je nepřehledná politická situace války, ale jeho ústředním zájmem je láska, odmítání a snahy o vyvolání žárlivosti a pocit zhrzení a ponížení s nebývalými následky úplné destrukce a rozvratu země, lidí a nadějí. Válečné události jsou na okraji, v centru je nitro člověka, jde o poezii lásky uprostřed vřavy bojů a je intenzivně složena z rámů a obrazů slovenského kameramana Igora Luthera. Vypravěčem vzpomínek a hlavní mužskou postavou je Erich von Lhomond (pozoruhodný Matthias Habich), pruský důstojník a velitel dobrovolného německého sboru v místech jeho dětských krůčků. Na první pohled je jeho zjevnou snahou soustředěnost na vojenskou misi a intimita je jeho soukromým tajemstvím, v němž pro ženu není žádné vhodné místo. Hlavní postavou filmu je Sophie de Reval (velmi zajímavá Margarethe von Trotta), domácí paní panství, stržená vírem nové politické emancipace i vášní svého srdce, protože odmítání se provokuje sexuální nevázaností, ponížení se neodpouští. Z dalších rolí: Sophiin bratr, pán Kratovic, Erichův blízký přítel a důstojník dobrovolníků Conrad von Reval (Rüdiger Kirschstein), senilnější tetička sourozenců Praskovia (tanečnice Valeska Gert), bývalý Erichův spolužák a německý důstojník s opětovaným (to díky vzdoru) zájmem o Sophii Volkmar von Plessen (Mathieu Carrière), první objekt oné Sophiiny vzdorovitosti Franz von Aland (Frederik von Zichy), tyfem zatížený lékař německého sboru Dr. Paul Rugen (Marc Eyraud), vesnický krejčí a vůdce povstalců rudých Grigori Loew (Franz Morak), či věrný starý sluha na zámku Michel (Hannes Kaetner). Film Rána z milosti je osobitou poezií neopětované lásky s konfrontací politické emancipace prostřednictvím zuřivé války. Obrazová estetika je nejsilnější stránkou a ta je podpořená hudební notou Stanleye Myerse! (19.11.2010)