Swannova láska
-
Un amour de Swann
-
Swannova láska
Drama
Francie / Západní Německo, 1984, 110 min
Režie:
Volker SchlöndorffObsah
-
Románový cyklus Marcela Prousta Hledání ztraceného času je jedním ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury. Filmová adaptace je výzvou nejen pro scenáristy i režiséry, ale i producenty. Právě z finančních důvodů ztroskotaly ohlášené projekty Luchina Viscontiho a Josepha Loseye.
Teprve v roce 1983 vznikla adaptace části prvního dílu Hledání ztraceného času - Swannova láska. Na scénáři se podíleli mj. i Peter Brook (původně určený režisér) a významný scenárista Jean-Claude Carriere. Ve filmu použili i některé motivy z dalších částí Proustova cyklu, završili Swannův příběh lásky ke krásné Odettě de Crécy, jež ho stála těžce vydobyté společenské postavení, a celý děj zhustili do pouhých čtyřiadvaceti hodin.
Milovníci díla Marcela Prousta tak mohou porovnat tuto adaptaci s pozoruhodným přepisem scenáristy a režiséra Raoula Ruize (uvedeno v České televizi v r. 2005), který sáhl po završující kapitole tohoto literárního monumentu nazvané Čas znovu nalezený, kde se Proust v četných reminiscencích znovu vrací k celému dílu. V roce 1913 se v Paříži nenašel žádný nakladatel, který by vydal první díl románu Marcela Prousta (1871-1922). Spisovatel ho u Grasseta vydal na vlastní náklad a koncem listopadu 1913 se první díl dostal do prodeje. Postupně nabyl zamýšlený román nových rozměrů a Proust těsně před svou smrtí diktoval další poznámky. Poslední dvě část jeho epopeje, z nichž jedna je právě Čas znovu nalezený, vyšly až po jeho smrti. I když Proustovo Hledání ztraceného času patří mezi základní díla literatury 20. století a je citováno v každé školní učebnici, ve skutečnosti málokdo Prousta četl. (oficiální text distributora)
Románový cyklus Marcela Prousta Hledání ztraceného času je jedním ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury. Filmová adaptace je výzvou nejen pro scenáristy i režiséry, ale i producenty. Právě z finančních důvodů ztroskotaly ohlášené projekty Luchina Viscontiho a Josepha Loseye.Komentáře uživatelů k filmu (21)
-
Pohrobek
Nezfilmovatelný Proust a umíněný Schlöndorff se do toho stejně pustil. Alespoň že si vybral jen jednu "kapitolu"! Nicméně - jako studie nejrůznějších podob mužské melancholie a žárlivosti se to vydařilo snad i nad očekávání.(11.7.2005)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $2,400,000║(11.4.2010)
-
igi B.
"...Kdo zamiloval si psí řiť, jak růže proň se bude skvít..." . . . Volkeru Schlöndorffovi se povedlo na dosti neuchopitelný proustovský námět natočit brilantně artistní kostýmní konverzační drama, stylové tak, že snad ani sám Mistr M. P. by nemohl nic namítat... Drama působivé, doslova intimní >hledání ztraceného času< v dávno ztraceném světě Belle Epoque, tom >nádherném< světě umírajícím na bohatství, eleganci, blazeovanost a společenská klišé ctnostné smetánky... "Rozhodl jsem se, že ji miluji! Že mi připomíná Botticelliho Venuši..." dí mladý Swan, ten mondénní sebestředný lítostivý samec, dítě své doby a společenské vrstvy - a ta láska a ta doba a ta elita ho pozřou. . . . Já osobně jsem nikdy neměl dost energie Prousta číst, tenhle film však nadchnul mě svou atmosférou, skvostnou hudbou a skvělými herci s nádhernou Ornellou Mutti v roli Odette (té co byla přece k mání za 500 Franků ;-) už tenkrát někdy před dvaceti lety v brněnském FK... Skutečná lahůdka pro znalce a labužníky, s uměleckou pokorou komorně natočený velký film. Bravo Mistře! (Prouste? Schlöndorffe?)... - - - P.S. S odstupem času mi připadá až nespravedlivé, že tenhle film ještě stále není v >červených< sférách téhle databáze. A marně hledám odpověď na otázku: Na co jste se to dívali, páni cinefilové? - - - - - (Poprvé viděno v kině kdysi dávno na konci osmdesátých let, komentář po znovuzhlédnutí na ČT2 zde jako třetí - 27.7.2006, upravený a o P.S. doplněný po dalším tv uvedení 4.11.2008)(27.7.2006)
-
LiVentura
Světová klasika sic trochu vytržena z kontextu, ale pomineme-li to, pak nám vychází velice nadprůměrně vyvedený snímek.... Proustovské téma je velice obsáhlé a těžké ku pochopení, ne nadarmo se říká, že Marcel Proust byl jedním z nejnepochopenějších a nejsložitějších spisovatelů ve světě literatury.(18.7.2008)
-
Gary
Film byl nekonečný příběh dialogů a táhlých scén. Všechno naštěstí zachraňují herci v čele s Ironsem a ještě lepším Alainem Delonem.(28.7.2006)
-
Skip
Pustit se do Prousta je prostě vražedné. Schlöndorff se popral jen s částí Hledání ztraceného času a proto neměl ani tolik práce, jako tvůrci filmu Čas znovu nalezený. Je to jakási studie mužské posedlosti ženou, stravující žárlivosti a neschopnosti vymanit se ze spárů objektu vášně. Takové typy umí Jeremy Irons zahrát opravdu dobře (viz Lolita, Posedlost). Celkově je film hlavně díky dobré kameře spíš pastvou pro oči než co jiného.(1.8.2006)
-
jondzavid
Ťažká psychologická analýza posadnutosti ženou s hereckým kráľom všetkých trpiteľov Jeremym Ironsom (nikto neprežíva nedosiahnuteľnosť vytúženej lásky na filmovom plátne presvedčivejšie ako večne nešťastne zamilovaný Jeremy). Ešte pred posadnutosťou Juliette Binoche, facináciou lolitky Dominique Swain alebo podľahnutí M.Butterfly sa nechal očariť pôvabmi Ornelly Muti. Schlöndorff v intímnej dráme zobrazuje sebazničujúci nerovný vzťah bez budúcnosti s detailnou precíznosťou a v dobovom vykreslení záveru 19.storočia sa dostáva ťažkým spracovaním pod povrch. Problematickejšie je to so záverom, kde sa snaží uzavrieť príbeh (zrejme tu má ísť o spojenie určitej linky z knihy so záverom), ale aj tak ide o zaujímavú komornú mikroštúdiu.(17.7.2005)
-
Šandík
Filmová podoba nezfilmovatelného. Je ovšem pravda, že režisér si z Proustova díla vybral jeho relativně "nejpříběhovější" část. Výsledky tohoto "pokusu" jsou ovšem pozoruhodné. Je sice pravda, že z hlediska klasického filmového diváka se na plátně zřejmě neděje nic tak pozoruhodného, ale přesto si myslím, že se jej rozhodně vyplatí pozorně sledovat. Základní myšlenka "Hledání ztraceného času", totiž právě ten "promarněný čas", tady ovšem není tak markantním důrazem. Nebýt závěru, v něž je přímo vyslovena a ještě navíc děním posledních cca deseti minut zdůrazněna, asi by si ji divák (neznalý předlohy) ani nedokázal zformulovat. Spíše ho osloví a zaujme historické prostředí plné lesklých, barevných, z dnešního pohledu nezvykle tvarovaných dámských kostýmů, opulentní interiéry, pánové s cylindry na hlavách, koňmi tažené kočáry... Jistě zaznamená i skvělé herectví protagonistů... Povšimne si společenských distancí mezi mlčícím, ochotným, vždy připraveným služebnictvem a nicnedělajícími pány, kteří hrají své společenské hry tak dovedně, že prakticky o ničem nemohou mluvit přímo, ale jen pomocí příměrů, náznaků a alegorií. Právě tahle sociální linka je přitom ve filmu nejzajímavější. Osobně se mi při sledování velmi výrazně vybavovaly Manetovy obrazy se svou skandálností, ironickými podtóny a nelichotivou pravdivostí a impresionismus jako společenská revolta proti zdánlivě pevnému řádu, pod nímž doutnají umlčované a zapírané prožitky, pocity, dojmy a žádosti... Celkový dojem: 85%(4.2.2010)
-
Orlau32
Literární díla francouzského spisovatele Marcela Prousta se těžce čtou, rozumět jim vyžaduje notnou dávku sečtělosti a tak si dovedu představit, jakou těžkou práci s tímto dílem měli scénáristé. Nicméně film (ač ve svém počátku velmi nudný), ukazuje na "lepší společnost" a jejich společenský život v polovině 19.stol. velmi zdařile. Postavu syna "zbohatlíka" Swanna ztvárnil JEREMY IRONS a krásnou něžnou prostitutku půvabná ORNELLA MUTTI. Dle ruských spisovatelů bych označila Swanna jako "lišnoj čelověk" t.j. zbytečný člověk, který se nudí a zoufale něco hledá, co by naplnilo jeho život. Zamiluje se do kurtizány a ačkoliv ví, že jej v případě sňatku společnost nepřijme, přesto hnán až nemocnou žárlivosti pronásleduje Odetu na každém kroku, vyčítá, vyhrožuje. Je tam, několik erotických scén, které svým naturalismem jakoby do tak "fajnového filmu" nezapadají. Bez toho bych se obešla. Jednu z vedlejších roli hraje ALAIN DELON (gaye), až jsem se divila, že tento herec drsných chlapců v dámských ložnicích, takovou roli vzal. Zahral to však výborně.( Celkem vzato se na tom nedalo nic zkazit). Dávám filmu lepší průměr vzhledem k 5 megastar, které ve filmu hrály.(28.9.2010)
-
dopitak
Těžko říct, jestli tak moc ujel Proust, ale spíš je to nevhodností materiálu ke zfilmování, protože jen těžko budete ve filmovém světě hledat větší nudu. Pokud byla pařížská aristokracie jen z poloviny tak zdegenerovaná, jak ukazuje film, tak teda potěš koště. Kromě skvostného poprsí Ornelly Muti nic zajímavého.(12.6.2011)
-
Cushing
Jen "psychologický" doplňek k tomu, co tu píší ti, kdo umí tenhle odvážný film ocenit: Charles Swann je osobnost nesmírně komplikovaná, ale Irons ji procítil a ztvárnil dokonale, ba fenomenálně. Swann je totiž původem žid, přinejmenším napůl, syn obchodníka (tuším, že s vínem?), který zbohatl a díky tomu se dostal do nejvyšších společenských kruhů, i mezi šlechtu, která, na rozdíl od něho, v té době horem pádem chudla, pokud se sama nezapojila do nějakého byznysu (vinařství, pivovarnictví, nemovitosti atd). Smetánka buržoazní a šlechtická tedy mladého Swanna taky přijala, nicméně tu a tam mu dává najevo, že je jen zbohatlík -- navíc dědic velkého jmění. Charles má zdánlivě všechno, nač si vzpomene, studuje překrásné, nadzemsky čisté Botticelliho dílo, a přesto není spokojen. Jeho podvědomí prahne po něčem "nízkém". Hluboko v sobě si totiž nosí komplex ze svého stavu a původu, a následného jejich "popření" schopným otcem, a pocity viny, že má všechno tak jednoduché. Jeho láska (nebo spíš "láska", spíše však umanuté poblouznění) k Odette, jež není nic jiného než lepší prostitutka neboli kurtizána, je hnána tímto komplexem, touhou nějak se "zašpinit", aby, jak on si představuje, se dostal blíž ke své podstatě. Má pocit, že si své "štěstí" nezaslouží, potřebuje proto "trpět" (přeneseně: potřebuje se opět stát židem, příslušníkem pokolení, která trpělo po celé známé dějiny lidstva). A ten "nejlepší" způsob, jak si užít utrpení až nad hlavu, je šílet po ženské, která si to ani náhodou nezaslouží -- a dokoce si ji pak vzít. Swann se tím stává tragicko/směšným, a vlastně je takto autorem vykreslen: jako zjemnělý, služebnictvem opečovávaný trouba, který se touží polidštit a trochu si to na tom světě zkomplikovat. Způsob, který volí, je samozřejmě absurdní. Proust se těmto snobům hledajícím opravdovost, těmto "weltschmerzovým" kašparům, s gustem směje. Nám už však chybí ten jemnocit a Swanna spíš litujeme. Tak. Přátelé, ten film je FANTASTICKÝ. Žádá si od vás jen trpělivost, a pokud možno, znalost literární předlohy (1. díl Hledání ztraceného času bohatě stačí, sám si ty další přečtu až v příštím životě). Budete odměněni. PS. Ta Ornellka ve spodních kalhotách... ... ... ... Freude, Freude, Freude, jednou na tě dojde!(5.6.2007)
-
Josefin
Opravdu složitá látka od Marcela Prousta, Volker Schlöndorff se do toho pustil statečně. Vynikající je zde především Jeremy Irons ve své vnitřní rozervanosti, neuhasitelné lásce, nedůvěře, žarlivosti a melancholii k ženě jménem Oddeta. On tyhle rozpolcené role zvládá dokonale. Pokochat se můžete krásou mučivé O. Mutti, v malé roličce hraje také Alain Delon. Ale Proust se mi zdá filmově nezpracovatelný, takže já ho raději mám v knižní podobě. Filmem se nese směsice dialogů, vlastně nevíte jak začal a jak končí což pro mě bylo trochu únavné.Tak mi zbyla převážně kamera, kterou Volker naměřil na pompéznost kostýmů a společnosti.(19.6.2010)
-
MissJ
Tak to byla lahůdka. Z Proustova románového cyklu mám zatím přečtený právě jen první díl, který mě nadchl, takže filmové zpracování jsem si nemohla nechat ujít. Schlöndorff na to šel chytře, ale stejně si mohl vylámat zuby. Tleskám především scenáristům; převést Proustův nahuštěný text do podoby srozumitelné pro film, aniž by předloha ztratila svou tvář, muselo dát spoustu práce. A pak je tu herecký koncert Jeremyho Ironse v roli Swanna. Ostatní herci rovněž výborní. Celé je to propracované do detailu a na výsledku je to vidět. Silné čtyři hvězdy.(2.6.2011)
-
mortak
Swann hledá skutečnou blízkost a nechce se spokojit s nahrážkami. Někdo nachází blízkost v hudbě, která ač je vlastně jen sled po sobě jdoucích tónů, vyvolává v nás emoce, neboť si ji spojujeme v celek a dodáváme ji význam (posluchačka koncertu), někdo v peprných večírcích, kde se vyprávějí lascivní historky a sní se o dálekých zemích. Swann chce vystoupit ze své samoty, jenže je tu jen jediný prostředek - fyzická láska, ale nikoliv ta parodie na ni ve veřejném domě, ale ta skutečná. Jenže kdo má jistotu, že se mu ten druhý oddává z čisté lásky? Film je sice natočen skvěle a díky němu skutečně strávíme den ve společnosti povrchní nudící se společenské smetánky, ale ke konci bohužel trpí tezovitými proslovy, které mají osvětlit podstatu viděného, jenže připomínají fráze ze školních učebnic. Kdyby scénaristé zapomněli, že točí velkou literaturu, mohl film dopadnout daleko lépe.(4.8.2010)
-
Hennes
Velké zklamání. Ještě, že tam hrála alespoň Ornella. Je to zdlouhavé, nudné.(18.7.2011)
-
Galahad
Neuvěřitelně nudný film s plytkými dialogy, který nevzbudí žádné emoce. Nezaujal ani nikdo ze slavných herců, jen Ornela Muti svlékacími scénami, za které dávám * navíc.(31.7.2006)
-
farmnf
Neobyčejně kvalitně udělaný film na předloze z dnešního pohledu zcela nudné. K žádnému zvratu tam nedochází a ani nemůže dojít. Nebýt hvězd jako je Irons, Muti a Delon, asi by to bylo obtížně koukatelné. Chce to vidět víckrát , protože je to opravdu komorní drama." Do Egypta s vámi nepojedu, protože v té době, předpokládám, že již budu mrtev". " To je paní Swannová, taky už není mladice, před lety jsem ji měl za 500 franků".(9.4.2007)
-
Panacek
Nevím, jak tohle poberou ti, kdo si nikdy po swannovsku nezatřeštili. U mě lepší 4.(25.5.2010)
-
vla_kor
Díky známým hercům máte pocit, že se konečně v těch návštěvnících pařížských salónů vyznáte. Skvělá ilustrace k románu, ale funguje i samostatně.(1.8.2010)
-
kneekal
Už se těším na film, kde bude mr. Irons šťastně ženatý.... U tohodle filmu by mě zajímala předloha, která musí být nesmírně zajímavá. Volker ale určitě nenatočil nic světoborného a jediné co tento unylý snímek zachraňuje jsou herci. (A. Deloin je opravdu hodně solidní) Pokud se vám navíc líbi O. Muti, jistě budete nadšeni.. nepředvede toho málo :-P(1.8.2006)
