Reklama

Reklama

Sissi

Trailer

Obsahy(1)

Cesta lásky vede z rodinného sídla k císařskému dvoru. První část klasické rakouské romantické trilogie v hlavní roli s Romy Schneiderovou. Píše se rok 1853 a bezstarostná a rozverná šestnáctiletá dívka, bavorská princezna Alžběta, zvaná Sissi, si užívá dospívání na rodinném sídle, kde je coby oblíbená dcera bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, vychovávána ke svobodomyslnosti a lásce k přírodě i umění. Když matka mladého rakouského císaře Františka Josefa, Žofie Frederika Bavorská, pojme plán na sezdání syna s Alžbětinou starší sestrou Helenou, zvanou Néné, doprovází ji na cestě do rakouského Bad Ischlu právě Sissi. Zatímco Néné se připravuje na ceremoniality seznámení s Františkem, Sissi si užívá místní přírody a rybaření. A shodou okolností se právě při té příležitosti setká s mladým císařem, kterému její krása i osobnost okamžitě učarují... Rakouský producent, scenárista a režisér specializující se na oddychové kostýmní snímky Ernst Marischka pojal plán na filmové ztvárnění mladé lásky populárního císařského páru na základě operety, kterou připravil a s velkým úspěchem před válkou uvedl jeho starší bratr Hubert. Jelikož práva na adaptaci od Huberta již ve třicátých letech odkoupilo americké studio Columbia (výsledkem byl snímek The King Steps Out od Josefa von Sternberga), koupil Ernst práva na dvojdílný román Marie Blank-Eismannové "Úděl císařovny Alžběty". Do hlavních rolí obsadil začínající herečku Romy Schneiderovou, dceru dobové hvězdy heimatfilmů Magdy Schneiderové, a mladého představitele romantických partů Karlheinze Böhma.
Během uvedení předčil snímek veškerá očekávání a stala se z něj senzace nejen v Rakousku a okolních zemích. Dodnes náleží mezi divácky nejúspěšnější německy mluvené produkce, ale navíc sehrál zásadní roli v utváření mezinárodního obrazu o Rakousku i životě samotné císařovny Alžběty. Mnohé historické nepřesnosti z filmu vstoupily do obecného povědomí chybně jako fakta, která ale na druhou stranu ze Sissi učinila komerční ikonu. Právě z ní, ale i malebných scenérií prezentovaných v tomto filmu žije rakouský turistický ruch až dodnes. Navzdory ohromné divácké popularitě se vůči filmu ohrazovala nejen dobová kritika, ale ve zpětném pohledu i samotné jeho hvězdy. Ačkoli se Sissi pro Romy Schneiderovou stala odrazovým můstkem pro velkolepou mezinárodní kariéru plnou herecky náročných rolí, nikdy se nedokázala zbavit stigmatu, které na ni vrhala role romantické princezny. Karlheinz Böhm se následující roky pokoušel vymanit ze škatulky milovníků v kostýmních filmech, až se mu to povedlo titulní rolí v legendárním psychologickém krváku Šmírák (Peeping Tom). Skandál, který jeho part vyšinutého vraha ve své době vyvolal, úspěšně ukončil nejen jeho kariéru v německých filmech, ale i reputaci doposud uznávaného režiséra Michaela Powella. (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Ach, Franci. Všechno by bylo tak krásné, kdybys nebyl císařem." Tvářilo se to romanticky, ale bylo to drsné. Vždyť co by se mohlo mladé svobodomyslné holce mohlo stát horšího, než vyměnit radostné pobíhání po lese za administrativní plnění císařských protokolů? Asi nic, ale tady se to bere jako výhra, tak se s tím smířím a budu se bavit při hraní kuželek s hýřícím vévodou Maxem Bavorským, hledat teroristy s potrhlým četnickým majorem Böcklem a posmívat se císaři za to, že mu manželku vybírá Mamá. ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Snad ty šťastné tváře babiček sledující "filmový skvost" ve mě vypěstovaly vůči tomuhle rakouskému Technicoloru dokonalou averzi. Přesto nechci té limonádě upíral právo na život. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Klíčová spolupráce Romy Schneiderové a Ernsta Marischky začala už jejím třetím filmem Mládí královny Viktorie a bezprostředně pokračovala Německými rytíři. Vrcholila trilogií o Sissi, která se mohla dočkat minimálně ještě čtvrtého dílu, kdyby Romy v mezičase nepracovala i na jiných projektech a nebouřily se v ní hormony dospívání. Mezi prvním a druhým dílem Sissi byla věrná alespoň svému novému párování s Karlheinz Böhmem ve filmu Kitty a velký svět. Mezi druhým a třetím dílem ovšem natočila dva filmy s Horst Buchholzem Robinson nesmí zemřít a Miláček z Paříže, které předznamenaly zlom v její kariéře a především útěk do Francie a po té ještě dál. Po třetí Sissi následovala poslední filmová setkání s vlastní matkou Romy Schneider v Poloněžné, druhá spolupráce s Lilli Palmerovou (po svém druhém filmu Ohňostroj) v remaku Děvčat v uniformách, kde vytvořila novou polohu svého herectví, jež zopakovala v dalším remaku, tentokráte v Kristýně. A po té se setkala s Alainem Delonem a zahodila svá první léta u filmu jenom proto, aby se ještě vrátila splnit staré závazky a vytvořila ještě naposledy dva romantické kostýmní velkofilmy Krásná lhářka a Káťa. Tyto nevadily, protože se jmenovaly jinak, než Sissi IV a Sissi V. Tato bilance její kariéry je tu záměrně, aby trochu osvětlila migrační zmatky kariéry Schneiderové a zároveň rozpolcenost vnímání celého fenoménu filmové Sissi, která se v očích jedněch stala příkladem toho, co musela herečka odvrhnout, aby vytvořila mimo své dvě vlasti konečně něco dobrého - a v očích druhých vrchol její kariéry, který nedokázala zvládnout a stavět na něm. Je paradoxem, že málokomu vadí její přirozený vývoj v 50. letech, kdy v 18 filmech vytvořila celou škálu dospívajících hrdinek, adekvátních svému věku, ale hodně lidí vidí jen kontrastní Sissi a některé filmy až z 60. - 80. let. Co si s tím počít? Já radím jediné, jít po zpětné lince režisérově, aby se člověk tolik nedivil tomu, proč právě jeho Sissi vzbudila takový humbuk. Tento scénárista, režisér, producent a autor hudebních textů, si během své bohaté kariéry takřka 70 let osvojil vlastní styl. Během Druhé světové války začal pravidelně své scénáře režírovat a konečně začátkem 50. let si přišel na své, když mohl filmy také ovlivňovat vlastní produkcí. Vytvořil dokonalý velkolepý svět s nádechem pohádky pro dospělé, výbornými jiskrnými dialogy a často ironickými zvraty v ději. Byl to on, kdo se nebál zužitkovat nový pár matky a dcery Schneiderových a byl to také on, kdo pozitivně ovlivnil novou identifikaci poválečného Rakouska a jeho hledání jistoty ve Starých zlatých časech. A i když mu dala Romy košem, zůstalo mu ještě dost věrných, aby se vrcholem jeho kariéry stal příběh o Franzi Schubertovi Das Dreimäderlhaus. Sissi tedy není jen pozlátkový film, ale stejně jako bonbón v celofánu potřebuje nejdříve rozbalit a teprve po tom si ho užít. "On!" "Kdo? Aha, to jsem zase já." ()

sud 

všechny recenze uživatele

Asi ta nejvzorovější ukázka červené knihovny, kterou může filmové plátno nabídnout. Do krásné a chudé dívky se zakouká krásný a bohatý muž a nakonec je svatba. A v tomto případě je tou dívkou Sissi a mužem František Josef I. Sice hrozně moc naivní, ale svým způsobem roztomilá podívaná. ()

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Je to stráášne presladené, ale je to jedna z mála presladených vecí, na ktoré sa dokážem dívať znova. Určite na tom majú zásluhu aj krásne kostýmy a pôvabná Romy Schneider. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Je třeba mít na paměti, že film se řadí do žánru komedie a romantický, nikoliv historický. Nepochybuji, že skutečná Sissi nebyla zdaleka tak půvabná jako Romy Schneider ani tak sympatická, jak to má její filmová představitelka ve scénáři. Její mamá Ludovíka zřejmě nebyla až tak dobrota sama, jak ukazují dějiny na osudu mladší dcery Sofie, její tatík zřejmě nebyl až tak bodrý lidový fořt, jak je vykreslený zde. O plánovaných zásnubách s Nene není žádný historický doklad. Sňatek mezi Alžbětou a Franzem byl především vladařský. Ale o to všechno tu nejde. Film je film, nemusí vždy zobrazovat skutečnost, má právo idealiovat. A malebný a idylický bez pochyby je. Marischkovi se povedl kultovní snímek, který pro většinu Rakušanů i Němců patří k Vánocům stejně neodmyslitelně jako naše Pyšná princezna či Tři oříšky pro Popleku. Přejme jim to! ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Její skutečný život zde ulpívá na povrchu, ale romantická historka dokonale plní svůj úkol a působí úsměvně. O nic víc v tomto zábavném filmu ani nejde. Že jde o starý film, vůbec ničemu nevadí. Atmosféra rakousko-uherské doby je zde zachycena s jistou dávkou pompéznosti, ale humoru. Film mě pobavil, což mnohým dnešním komediálním filmům chybí. ()

Divočák 

všechny recenze uživatele

Kdybych byl šedesátiletá babka, tak u toho cvrkám. Naštěstí nejsem a tak v tom vidím jenom přeslazenou slaďárnu aneb "Jak to určitě nebylo" v dobách Rakouska-Uherska. A to mě má snad zaujmout? ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Sissi je presne ten istý prípad ako Vinnetou. O histórii sa nič nedozviete (možno trochu), ale nebolo to zámerom tvorcov a ja im to vyčítať nebudem. Ide tu o čistú zábavu, určenú najlepšie na obdobie nejakých sviatkov. Sissi je vlastne taký Vinnetou pre ženy. Ja jej dávam za štyri, pretože moja mama bola z tejto trilógie hotová a urobila jej veľkú radosť každé vianoce. Takže je to vynikajúco natočený film pre svoje cieľové publikum. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Pohodový, nic neřešící a dost naivní film (pouští se ohňostroj a na herce v "protizáběru" pouštějí světla z barevných reflektorů), ale jednou za pár let to klidně snesu. I v němčině. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Příjemný film s pěknými interiéry i reáliemi, rakouskou krajinou a dobovými oděvy. Myslím, že každý Čech, Moravan, Rakušák, Tyrolan, Chorvat, Slezan, Maďar, Slovinec atd. by alespoň jednou tuto sérii měl zhlédnout. Franz Josef byl náš císař a Sissi naše císařovna. Jinak s odstupem času, zpracování velmi naivní a idealizované... ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Nemá příliš velký smysl polemizovat nad historickou realitou mladé císařovny a jejího nástupu na trůn, neboť Ernstu Marischkovi se především jednalo o vytvoření velkolepého kostýmního velkofilmu. A tím Sissi opravdu je. Vynikající kamerové záběry na rakouská pohoří a vídeňské reálie společně s bohatou výpravou vytvářejí nezapomenutelný zážitek. Mladinká Romy Schneider byla v té době skutečnou hvězdou nejen rakouského filmu a na plátně se stejným úspěchem dokázala ztvárnit venkovské děvče i šlechtičnu. Dnes je více než zřejmé, že díky Marischkovým barevným velkofilmům se z ní později stala ikona evropské kinematografie. Titulní hrdince pak skvěle sekundují i matka Magda Schneider a Karlheinz Böhm. I kýč může být velkolepý a mnohdy je sladká lež příjemnější než krutá pravda. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Skoro až pohádková hříčka, s velice volnou variací na příběh ze skutečné historie... i to může být způsob, jak se rodí klasika oblíbena (minimálně na své domácí půdě) především o vánocích. Skoro mi přijde překvapivé, že se tímhle nápadem třeba v česko-slovenských končinách nikdo z mladých tvůrců pořád neinspiroval, nezkusil vytvořit pohádkově laděnou veselohru na motivy reálných postav v reálných historických reáliích, bez nadpřirozených jevů. To zde všichni v té "angažované" pohádkové tvorbě nabízejí v podstatě dokola jen různé obměny pohádek o čertech, korunních princech a slíbených princeznách. No nic, Sissi má v sobě stejně jako většina podobných dílek nějaký ten nádech kýče, přesto mi jí vidět v předvánočním času přímo padlo do noty, coby klasika, se kterou jsem jaksi dosud neměl vůbec tu čest. Jiný film s Romy Schneider z předchozího roku Ohňostroj byl (alespoň pro mne) příšerný, tady se Romyně naštěstí dostalo velké příležitosti v daleko propracovanějším formátu. První díl, na kterým jsem se podíval, se odehrával víc mimo cisařského zámku, v nádherných rakouských exteriérech, a byl skutečně příjemnou podívanou. Při písničce hospodských kumpánů se mi navíc vybavil jiný Marischkův film z té doby – Hudba pro císaře. (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()

CarloRizzi 

všechny recenze uživatele

Filmová pohádka o tom, jak jedna Liza Possenhofenu sebrala princezně Heleně Bavorské zvané Néné snoubence Františka Josefa I. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Ve jménu povinné osvěty si teď dáme tu o té opravdové císařovně Sissi. Takže všechno bylo, jen ne to, co bychom asi (ovlivněni touto letitou taškařicí) čekali: psychopatická hysterka, anorektička- podle denních účtů za dorty spíše bulimička posedlá svou hmotností a pačesem. Manžela vydírala už od sňatku sexem. Pokud neskákal, jak ona pískla, nebylo nic. Například si tak vynutila své neomezené plné moci, své lidi kolem sebe, svůj program, dohled nad veškerým provozem domácnosti, ale kromě jejího písečku požadovala narovnání práv maďarského národa, výměnou za plnění manželských povinností. A dosáhla toho. Ale ne kvůli Maďarům, ti ji byli buřt, jen proto, aby císaře těma Maďarama vytáčela. Prostě všechno natruc a naopak. A chraň Bůh ji nevyhovět nebo na ni poukázat! Po letech manželovi naháněla do ložnice milenky sama, aby nemusela ona. Zatím se celé dny vážila, koukala na sebe do zrcadla nebo si hrála s papouškem. Ale taky hodně cvičila, jezdila na koni a údajně až fanaticky pěstovala turistiku. Každé deko muselo dolů, jinak konec světa. Běda té, která jí při česání vytrhla vlas. Měla zkažené zuby a tak když mluvila, nehýbala téměř rty- nebylo jí tedy rozumět. Byla proto vzteklá, že jí nikdo nerozumí. V roce 1888 si nechala vytetovat na rameno kotvu. V krčmě v přístavu. Pohoda. S radostí a uspokojením brousila po blázincích a léčebnách, ne kvůli zlepšení podmínek, ale protože čím bizarnější situace nebo nešťastníky viděla, tím byla sama spokojenější. Taková to byla osobnost! Od určité doby ji nikdo nesměl fotit ani malovat, aby zachovala kult své krásy, kterou oplývala ve dvaceti. Ale v roce 1885 (měla 48let) ji potkal rakouský konzul na ostrově Korfu a popsal ji takto: "Shledal jsem ji ošklivou, starou, hubenou jak tříska, špatně oblečenou a měl jsem dojem, že mám před sebou nikoliv blázna, ale šílence." Z mladé vzpurné, rozmazlené a panovačné "žeprý-heprý" anarchistky se stala nerudná babizna, která nerespektovala ani základní pravidla slušného chování. Když si nechala konečně vyhotovit zubní protézu, klidně si ji vyndala z úst přímo u prostřené tabule. Levou rukou ji podržela stranou stolu, opláchla sklenicí vody a strčila zpět do pusy. U stolu seděli hosté. Už od sňatku, pokud nebylo po jejím, projevovala svůj nesouhlas nekončícím křečovitým pláčem nebo se několik let snažila zahrát tuberkulózu. Hrála dobře, skákali kolem ní všichni a nakonec ji poslali na léčení, na Madeiru. Když to zopakovala několikrát, i císaři docvaklo, že žádnou tuberu nemá, že to bude jiný problém. No prostě úplné ZLATÍČKO, jako z jedné filmové pohádky! K filmu: já chápu, že chtěli natočit něco pro děti, ale už by bylo načase natočit film pořádný. ()

heyda 

všechny recenze uživatele

Začátek úplně nádherný, ke konci to trošku ztratilo kouzlo, ale přesto jsem mile překvapený, že i film z roku 1955 dokáže být tak současný. 80% ()

Reklama

Reklama