Režie:
Claude SautetKamera:
Jean BoffetyHudba:
Philippe SardeHrají:
Romy Schneider, Bruno Cremer, Roger Pigaut, Claude Brasseur, Francine Bergé, Sophie Daumier, Nadine Alari, Madeleine Robinson, Xavier Gélin, Pierre Forget (více)Obsahy(2)
Ve vynikající charakterové studii, která byla v roce 1980 nominovaná na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek, se Romy Schneiderová představí v hlavní roli Marie, průmyslové konstruktérky na prahu čtyřicítky, která na začátku filmu oznámí svému milenci (Claude Brasseur), labilnímu alkoholikovi, že potratila jeho dítě a odchází. Krátce nato se Marie setká se svým bývalým manželem Georgesem (Bruno Cremer) a nehledě na jeho nový vztah mu znovu padne do náruče. Obyčejný příběh o každodenním životě tří obyčejných lidí a jejich přátel, kteří mají ty samé všední starosti. (Cinemax)
(více)Recenze (42)
Film svým pojetím bez velkých ambicí. Není to nějaké obrovské napínavé drama, kde divák až do konce tají dech a s napětím čeká, jak to celé dopadne. Toto je úplně něco jiného, avšak právě o to více v celku film působí opravdově. Jeho výpovědní hodnota není pomíjivá a film jako takový, má co říci i dnešnímu divákovi. Nejvíce mne zaujala myšlenka toho, jak i člověk ve středních letech dokáže systematicky konat nezávislá a svobodná rozhodnutí a přitom vlastně nikomu neubližuje, dokonce ani své rodině. Romy Schneider v tomto filmu žije pro sebe ale přesto nesobecky, jelikož miluje a ochraňuje své přátele i rodinu zároveň. Představuje jakýsi typ člověka, který už ve svých letech nemá zapotřebí poslouchat ony konvenční věty typu: Měla bys, neměla bys . Je úžasné, jak tyto negativní hlasy mnohdy od závistivé a nepřejícné společnosti dokáže ignorovat. Tomu se říká příkladná statečnost ()
Ako namet o obycajnom zivote obycajnych ludi fajn, ale chcelo by to ozvlastnit nejakymi tymi vyletmi do francuzskeho vidieka /alebo kam ...../. Samotne prechadzanie sa po bytoch a taranie hlavnych hercov po restauraciach rozhodne nestaci na kvalitny film. Plus prazdne tlachanie o medziludskych vztahoch ma rusilo. Romy Schneider /Tripple Cross s Gertom Frobem/ bola pre mna priemerna. 30 % ()
Príjemne plynúci film s nenapodobiteľnou atmosférou, charizmatickou Romy Schneider a príbehom, ktorý je naozaj obyčajný, bez prebytku dramatických zvratov a založenom prevažne na konverzácii. Ale možno práve preto vzniká pri jeho pozeraní v divákovi dobrý pocit, ktorý nie je ľahké nejako zaradiť alebo vysvetliť. A ešte poznámka na záver: vo filmoch z tohto storočia už nevidieť fajčiacich, ani upotených hercov. Je to vraj v záujme nás všetkých. ()
Romy, Bruno a Claude, a přesto jen 3*? Když příběh je odtažitý, hlavní postavy nepřístupné a divákovi je jedno, jak to celé dopadne, body nezachrání ani původní dabing s ojedinělým počinem ČT, která scénu vystřiženou při premiérovém vysílání nově dodabovala (tleskám, tak se má zacházet s původními dabingy). Marie se motá mezi Sergem a Žoržem, ale jak to celé dopadne, vás možná zajímat nebude. Scény s kamarády byly otravné, to venkovské bydlení s partou přátel mi připomnělo jeden Allenův film. ()
Docela obyčejný příběh vypráví na první pohled docela obyčejný příběh ženy, která už ví své, nenechá se nikým manipulovat a je schopná žít svůj vlastní, nezávislý život. Je to film o ženách pro ženy. Na který by se měli podívat i muži, aby ženám více porozuměli ;-) ... Každopádně se jedná o jeden z nejlepších filmů Romy Schneider natočený pod režijní taktovkou jejího přítele Clauda Sauteta, kterému kdysi řekla, že je čas, aby natočil příběh o obyčejné čtyřicetileté ženě a problémech, které musí řešit. A Claude Sautet za několik měsíců přišel za Romy se scénářem k Une histoire simple. A tak vznikl film, který později přinesl Romy Schneider zaslouženého Césara za nejlepší ženský výkon v hlavní roli. Škoda, že takové filmy se dnes již netočí... ()
Galerie (6)
Photo © France 3 Cinéma
Zajímavosti (3)
- Pátá a poslední spolupráce režiséra Claude Sauteta a Romy Schneider. (MI-380)
- Za roli v tomto snímku obdržela Romy Schneider v roce 1979 cenu Davida di Donatella a Césara. (Rosalinda)
- Film byl v roce 1979 desetkrát nominován na Césara: za nejlepší film, režii, herce, herečku, herce ve vedlejší roli, herečku ve vedlejší roli, scénář, hudbu, kameru a zvuk. (Snorlax)
Reklama