Režie:
Jan SchmidtKamera:
František UldrichHudba:
Ivan HlasHrají:
Lenka Jelínková, Pavel Řezníček, Jaromír Dulava, Jiří Langmajer, Karel Dobrý, Blanka Bohdanová, Jiří Menzel, Zdeněk Dušek, Lenka Termerová, Ota Jirák (více)Obsahy(1)
„Vítr si nechal tichej smích, barevní ptáci ve větvích, co to má společnýho s láskou…“ Kdo by si nevzpomněl na nádherný titulní song – Verunčinu píseň lásky – z kouzelné pohádky Jak si zasloužit princeznu, kterou natočil podle předlohy „Šternberk“ Boženy Němcové režisér J. Schmidt... Teď už si ale pojďme vyprávět o třech synech rybářových, zrozených z obřích vajec. Ten nejmladší, Miroslav (P. Řezníček), má i nejlaskavější a nejsoucitnější srdce. To on si vybere toho nejubožejšího koníčka, on zachrání život sokolu, rybě, a nakonec i samotnému králi (J. Dulava, kterého uvidíme ve filmu v dvojroli také jako černokněžníka). A je to právě Miroslav, kdo má přivést králi ztracenou nevěstu – princeznu Verunku (L. Jelínková). Bude ale potřebovat mnoho sil a hodně lásky, než si své štěstí zaslouží… (Česká televize)
(více)Recenze (142)
Moje nejoblíbenější současná pohádka! Všechno se mi na tom líbí. Je to takové hezké, milé a vůbec, když to porovnám s těma příšernostma co se točí teď a tváří se to jako pohádky, Jak si zasloužit princeznu by mělo mít ještě hvězdu navíc. Tak! A navíc tak moc hezkou hudbu jsem v pohádce ještě neslyšela... ()
Mám ráda pohádky. Trochu nerozumím tomu, proč někdo tuto pohádku zatracuje? Jsou pohádky ukřičené, promiňte, pane Troško, jsou pohádky komediální, kde princezna slaví narozeniny čtyřikrát do roka a jsou pohádky, které se tak trochu mísí s během života. Princezna řekne otci, že ho má ráda jako sůl a za odměnu je vyhnána z paláce. Tahle pohádka s krásně romantickou písničkou Ivana Hlase nám možná připomene televizní Zlatovlásku. Nemohu si pomoci, ale tohle je styl pohádek, které mě osloví i jako dospělou. Co na tom, že pan režisér natočil zmiňované Vrácenky? Promiňte mu to, pane packo/a/. Vy přece určitě nesnídáte každý den vejce na slanině a dáte si třeba chleba s máslem, ne? A zkusil jste někdy napsat scénář? Třeba ? Omlouvám se za tu smělost, jsem tu poměrně nová. ()
Naprosto úchvatně vybrané exteriéry! To je asi vůbec největší deviza téhle pohádky... Místy se mi docela zamlouvala práce kameramana (třeba scény ze stájí), ale jen do chvíle, než došlo na záběry v ostrém slunci nebo proti kontrastně přesvětlenému pozadí, díky čemuž nebylo hercům vidět do obličeje (pochybuju, že to byl záměr). Už tohle ve mně vyvolalo absolutní zmatek: ví vlastně režisér, co vůbec chce? Vyprávění, jehož podstatnou součástí bude souvislá řada nádherných poetických obrazů, se kterým si může pohrát celý tým profíků - nebo spíchnout cosi horkou jehlou téměř bez techniky na nejbližší louce během jediného dne? Lehké zmatení a určitá nejednotnost je asi můj nejsilnější dojem. Jako klad beru, že větší část pohádky měla svoji (poměrně vážnou a důstojnou) atmosféru - ale třeba scéna se zrozením bratrů z rostoucích obřích vajec působila víc jako loutkový kabaret. Můžu jenom hádat, ale asi neměla být tak komická, jak mi připadala (vážně škoda nevyužít něco tak magického)... Legračně a odlehčeně měly naopak zřejmě působit některé drobné výstupy dvořanů (včetně J.Menzela jako dvorního malíře), ale jediné, co to ve mě nakonec vyvolalo, byla rozmrzelost a lehčí pocity trapnosti. Ještě horší to bylo, pokud jde o herce, kteří byli pro příběh důležití... Oceňuju sice, že se nikdo z nich nepokoušel pitvořit ani přehrávat, ale připadali mi tak nějak naprosto... nevyužití. ()
Bratři jsou vysoce nesympatičtí, ale na to, že se vylíhli koňovi z obřího vejce, vypadají ještě pěkně. Pohádku mám celkem rád, proto jsem se podivil zdejšímu hodnocení. Možná jsem ovlivněn tím, že jsem dnes viděl několik pohádek mnohem horších. Děj se sice vyvíjí trochu křečovitě, zvraty jsou podivuhodné, ale pěkná písnička na konci kyselejší dojem trochu osladí. ()
"Milé děti, dnes vám povím pohádku, jak si zasouložit princeznu. Žil byl jeden rybář a ten vám jednou našel vejce... ne jen dvě, ale rovnou tři a obří! Rybář byl ducha mdlého, pokrčil tedy rameny, odkulil vejce domů a šel spát. Jaké však bylo jeho překvapení, když ráno zjistil, že se mu z vajec vyklubali tři dospělí chlapi! Rybář byl v sedmém nebi, konečně nebyl na všechnu práci sám a přitom mu odpadla starost s výchovou fakanů, protože synci se vylíhli plně fyzicky i mentálně vyvinutí, navíc i ve svém vlastním oblečení. No není to úžasné? Je to úžasné! Dva ogaři byli jako zrození pro vysokou politiku, vyčůraní ksindlové, třetí byl, jak už to tak chodí, dobromyslný jeliman. Bratři však byli žraví převelice, nemohli se rybolovem uživit a tak je brzy bylo třeba vypravit do světa. Jeliman stále zachraňoval z problémů kdejakou zvířecí havěť, ovšem když z koně do propasti zahučel jakýsi fouňa, kterému bylo vidět stříbrnou lžičku čouhající z prdele, i Ksindlové zavětřili příležitost a přiložili ruku k dílu, aby urozeného pána ze sraček vytáhli. Překvapivě se ukázalo, že Fouňa je místním králem, kterému sice do vládnutí kafrá máti, ale i tak to vypadalo na dobrý kariérní postup. Jaké bylo zklamání Ksindlů poté, co Jeliman byl vyhlášen královským rádcem a na ně zbyly jen pozice dvořanů... Naštěstí se naskytla příležitost Jelimana vyštvat z hradu: Fouňovi se totiž ztratila princezna Nevěsta. Jeliman nelenil a vyrazil Nevěstu hledat, vybaven jedním jejím střevícem, jak mu poradil Mluvící kůň. Dojel na ukecaném lichokopytníkovi až do dalekých krajů, kde se uhnízdil na tržnici s princezniným škrpálem jako jediným sortimentem. Zcela logicky předpokládal, že neznámo kam unesená Nevěsta půjde okolo, své smradšufle pozná a pak spolu budou moct vyrazit domů. A tak se i stalo. Únosce zlý Čaroděj neprotestoval a tak mohla Nevěsta tužit vztahy s Jelimanem. Král Fouňa nebyl rád, když našel Jelimana v zelí, ukul však s máti a Ksindly plán, jak se dobromyslného kazišuka zbavit. Zadání různých nesmyslných úkolů selhalo, Jelimanovi totiž neférově pomáhal Mluvící kůň a zachráněná zvířecí havěť. Bylo tedy zapotřebí nasadit těžší kalibr: Ksindlové ochotně zařídilii vražedný pokus za pomoci gravitační síly. Mluvící kůň ovšem princezně Nevěstě naprášil, kde tuhého Jelimana najde. Ta nelenila a poprosila zlého Čaroděje, ať milého zachrání a že ona s Čarodějem na oplátku bude šukat až na věky. Zlý Čaroděj z toho byl úplně k pláči dojatý, transformoval se v hodného čaroděje, Jelimana oživil a přenechal mu jebací právo na Nevěstu. Mezitím král Fouňa omylem vypil elixír lásky, určený pro Nevěstu a stal se z něj proto moudrý Fouňa. A jak dopadli Ksindlové? Boží mlýny se porouchaly, milé děti, takže z jednoho Ksindla se stal zazobaný lobbista a z druhého Ministr financí. A jestli všichni nepomřeli, mají se dobře dodnes." V jedné větě: "Jak si zasouložit s princeznou" je (v negativním smyslu toho slova) televizní pohádka s debilním dějem, hrubě necharismatickým hlavním hrdinou, obstojnou výpravou a snesitelnou hudbou. 40% () (méně) (více)
Galerie (17)
Zajímavosti (8)
- Pro lepší odlišení postav, hraných Jaromírem Dulavou, jej v roli černokněžníka nadaboval Jiří Štěpnička. Lenku Jelínkovou pak nadabovala Simona Vrbická mluveným slovem a Vlaďka Lišková zpěvem. (funhouse)
- V němčině se film jmenuje "Die verschwundene Königstochter", což lze přeložit jako "ztracená princezna". (Janek2002)
- Tvůrci pohádku natáčeli v nádherných exteriérech v Ploskovicích, u Koněprus, na Křivoklátě a také ve Francii, poblíž kláštera Mont Saint Michel. Dále se filmovalo i u Lysé nad Labem na rybníku Řehačka. (milaneg)
Reklama