Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vize světa po atomové katastrofě se záměrně vzdává jakýchkoliv atraktivních prvků a důsledně se soustřeďuje na jediné: jak člověk v takových podmínkách (zde skupina žen, putující zničenou krajinou) klesá na úroveň zvířete, jak v něm začínají převládat zvířecí pudy a instinkty, jak se vytrácejí regulující funkce svědomí jako projevu lidství... Scénář k filmu napsal Pavel Juráček, který se v 60. letech přičinil (jako scenárista a režisér, ale i ve vedení jedné z barrandovských tvůrčích skupin) o vysoký umělecký a ideový kredit české kinematografie, ale později, v období tzv. normalizace, nesměl natáčet ani publikovat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (134)

Idée_fixe 

všechny recenze uživatele

Ti, kdož se tu rozčilujete nad tím, že pro film bylo zbytečně zabito několik zvířat... Víte vy, kolik jich bývá zabito (a mnohem drsněji) např. proto, abychom se nafutrovali či si měli co obléknout / obout?? Na kolika se provádí (prováděly) pokusy, různá testování, apod.? Kolik jich umírá při (kvůli) natáčení jiných filmů, jen to (někdy) "není tolik vidět", nebo si to zkrátka neuvědomíme?? A tak bych mohla pokračovat. Čímž to samozřejmě nikterak neobhajuju, jen mě fascinují ty zdejší "výkřiky do tmy". Já bych se spíš pozastavovala nad chováním té "napřesdržku" bandy vypatlaných divošek (ten zbytečný oheň + následné vhazování nábojů do něj, těsně vedle koní, mělo být jako co??!). Jistě, svět kolem je semlel, a ony v něm putovaly už kolik let, ovšem co jsem tak pochopila (dle vyprávění matky, u letokruhů na pařezu), tak dětství ještě zažily doma, společně s otcem (matka sice žádného nezmínila, avšak předpokládám, že je nepřinesl čáp) - pak je krapet nelogické, že by nevěděly, jak vypadá chlap; alespoň ty nejstarší by si otce, či nějakého jiného muže, pamatovaly. Jedině, že by to byla osmerčata, a otec zemřel ještě před jejich porodem, nebo do dvou tří let po něm. Každopádně matka se jevila jako moudrá zkušená žena, takže nějaký kvalitní základ mít mohly, zvlášť když se na pouť vydaly "až" když dívky měly 10 - 12 let. Nehledě na to, že v podstatě vylidněná země, zřejmě byly i svědky smrti svých sester, takže toho života, ale i různých drobností, by si měly setsakramentsky vážit. Takže ano, v tomto případě se jeví ono zabití zvířat jako naprosto zbytečné a dementní (pokud jde o krávu, ještě by se to i dalo pochopit - chtěly se nasytit (ne že by toho pak využily - vskutku do nebe volající), ale pejska či hada usmrtily zřejmě jen proto, aby se pobavily, či si něco dokázaly. Než by raději aspoň v tom hotelu trochu zapojily mozek, mohly se ještě některé události vyvinout úplně jinak, a alespoň se špetkou naděje v nějakou tu budoucnost. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

V hotelu Ozon (takto staré papírně pod Mohelnem) jsem byl poprvé asi v roce1968, ten nápis tam byl a vydržel ještě několik let. Jen ten film jsem tehdy prošvihl, více mne bral Vinnetou. Slyšel jsem, že cenzura celý film dva roky pozdržela, takže když se objevil, bylo podobných filmů více, a tento neprorazil. Čas si na něm zahlodal, ale místy je působivý stále. Dystopie v duchu Pána much o tom, že vrstva civilizovanosti je zatraceně tenká. Jen ta děvčata s těmi dobovými účesy, texaskami a součástmi vojenské výstroje vypadají jako členky dívčí trampské osady než jako nové divošky.Pro mne kvůli těm krásným dobovým záběrům z údolí Jihlavky a z mohelenské hadcové stepi hvězda navrch. Takže 3, 5. ()

Reklama

Magyar 

všechny recenze uživatele

Film o tom, jak člověka formuje adaptace na stávající podmínky, stratifikace, struktura a vůbec ne/existence společnosti (nedivím se, že Juráček pak nesměl točit ani publikovat). Ukázáno na ženách, jimž socializace v mnoha dnešních společnostech tradičně přiřkává jen zbraně slabých. Ty šedesátkově nakadeřený vlasy :) , který v tomhle filmu cítíme jako nepatřičný, můžeme dnes vnímat jako (tehdy nepovšimnutelně) úsměvnou připomínkou slepých skvrn na věci semletý do každodennosti, uvědomovaný až s odstupem. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Já mám dojem, že za několik let se tenhle film znovu zakáže. No fakt, tohle musí být noční můra pro všechny ochránce zvířat, tady je totiž spousta záběrů na zabíjení a porcování zvířat. Co se filmu týče, líbil se mi, i příběhově, ačkoli celkem dlouho trvá, než se něco vůbec stane a člověk se tak ptá - a co se tam stane? Konec je celkem drsný, ale splňuje, co má. Akorát jsem v tom nenašel podobenství jako můj táta, já v tom viděl postapo, které překvapivě na první pohled ani nevypadá, že by bylo z Československa. Hvězdu ale strhávám za to, že ten úvod se opravdu zbytečně táhne. Takže 4* ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Vezmete pár korun, šikovného kameramana a scěnář od nadaného scenáristy, to vše přesunete na plac a nic se nestane. Pokud ovšem nejste Jan Schmidt. Pak totiž s touhle výbavou dokážete stvořit jedno z nejbezvýchodnějších a nejtíživějších postap kinematografie. Ani záblesk naděje, možná jen ta banda doufá, že třeba jednou zase za patnáct let potká živého člověka. I ten srpen působí bezútěšně, zimavě a depresivně. A na všem ulpívá jinovatka setřená ze srdcí dívek. Černobîlá kamera se rozněžňuje nad brutálně kuchanou krávou a společně se starou dostáváme horečku z nadšení z živáčka, o němž však víme, že situaci nijak nepomůže. Zbývà sbalit si gramofon a vydat se na další loudavě smutnou cestu. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (11)

  • Na festivale vědecko-fantastických filmů v Terstu v roku 1967 získal film hlavní cenu. (corona)
  • Ministerstvu národní obrany se nelíbilo, že by jaderný konflikt - který jediný mohl katastrofu způsobit - neměl vítěze z tábora socialismu, takže film putoval do trezoru. (hippyman)
  • Scenáristka a režisérka Alice Nellis o filmu řekla, že "by ve své úspornosti a přesvědčivosti měl mít místo v učebnici thrillerů a hororů. Dokáže vystavět přesvědčivou atmosféru postapokalyptického světa bez jakýchkoliv efektů." (NIRO)

Reklama

Reklama