Komentáře uživatelů k filmu (51)

  • Tosim
    ***

    Poněkud nevyvážená a zmatená metafora. I přes to všechno.(18.5.2009)

  • Pohrobek
    *****

    Rozhodně se nejedná o technicky dokonalé dílo, spěch a nervozita tvůrců jsou vidět na každém druhém záběru, jenomže i to se zde projeví jako přednost. Těžko totiž natočit vynikající mysteriozní snímek, který by zároveň pravdivě reflektoval prostředí na české vesnici nejen na konci šedesátých let. A to se zde povedlo. Je to strašně nepříjemně autentické a opravdové. Jak se dokáže člověk během několika hodin změnit ve zvíře a jak malicherné motivy jsou k tomu zapotřebí. Jednotlivé scénky jsou k sobě přilepeny zdánlivě neuměle, postavy až tak nevystupují do popředí - kromě neodolateného omezence Jana Libíčka -, ale výsledný dojem je dokonalý. Alegorické odkazy na pašíjové hry, nepochopení Ježíšova života a odkazu, ba i na Kafku, jsou do příběhu zakomponovány velmi povedeně a dodávají mu tak zase o něco hlubší rozměr.(21.9.2006)

  • sportovec
    ****

    Spěch, který je na díle k jeho určité škodě znát, se z pohledu naší současnosti jeví naopak jako obtížně nahraditelná přednost. Zachycuje totiž autentické nálady doby, nejistotu, pocity dané až střemhlavou změnou poměrů srpnových a podzimních dnů na konci roku 1968 či počátku roku 1969. Z tohoto hlediska se toto Schormovo dílo jeví jako úspěšný korektiv normalizačních kýčů, jakými jsou asi "nejreprezentativněji" filmy typu HROCH nebo KAM LÉTAJÍ ČÁPI, ale i jako sonda do psychologie počátečního odporu a následných pocitů ponížení a zdeptání, která byla ve společnosti zhruba let 1968-1970 skutečně patrná. Skutečnost, že film šel po ukončení výroby okamžitě do trezoru, je v tomto ohledu víc než výmluvná. S tím souvisí kvalita hereckých výkonů představitelů hlavních rolí; i tady je zřetelné, jak v té době bylo komunistické hnutí roztříštěné a jak pohyblivá - až proměnlivá - byla kriterialita etických a obecně hodnotových postojů té doby. Základní půdorys autorského záměru, alegorie vesnice, je šťastný a působivý, i když pro řadu diváků ne dostatečně srozumitelný; "salámové" působení vzkříšené cenzury v době, kdy DEN vznikal, bylo totiž již citelné. To, co se snad nedostává na cizelování kvality propracování, vynahrazuje Schormovo dílo aktuálností-syrovostí dokumentu, kterým DEN SEDMÝ, NOC OSMÁ pod poměrně složitým uměleckým tvarem, nepochybně také je.(28.8.2011)

  • gudaulin
    ****

    Na pátou hvězdičku to není, protože na filmu je až příliš dobře znát, za jak složitých podmínek vznikal a jak urychleně se dokončoval, aby jeho realizaci neukončil zákaz ještě předtím, než poputuje do trezoru. Na druhou stranu jsou to opravdu čtyři silné poctivé hvězdičky, protože s odstupem času se mi spolu s Kachyňovým Uchem a Juráčkovým Případem pro začínajícího kata jeví jako ztělesnění myšlenkového kvasu a společenské kritiky z intelektuálních pozic a snímek má zkrátka pro onu éru symbolický význam. Dobře popisuje dobu, kdy se ještě mohlo naznačovat, ale nikoliv už sdělovat otevřeně a nazývat věci pravými jmény. Příběh jedné vesnice, jejíž obyvatelé po příjezdu hereckého souboru a několika náhodným okolnostem, jako je výpadek elektrického proudu a překážka na trati, dojdou k přesvědčení, že po nich někdo jde a začnou podléhat masové paranoie. Film je plný působivých a mrazivých replik, Zdeněk Mahler jako scénárista použil spoustu absurdních dialogů, které dobře charakterizují diktaturu reálného socialismu a šílenost doby. Reálný socialismus byl jako společenský systém díky cenzuře a utajování čehokoliv nesmírně náchylný k šíření nejrůznějších fám a konspiračních teorií a z toho si takhle černočerná komedie nepokrytě střílí (označení cynická satira by mi k tomuhle snímku sedělo víc než např. psychologické drama). Film si nejspíš vychutnají fanoušci absurdního divadla a intelektuálních hříček. Výborné herecké obsazení a předvedené výkony. Celkový dojem: 85 %.(2.12.2009)

  • Vitex
    ****

    Děsivý, klaustrofobní a přitom i docela dost vtipný. Škoda, že nebyl tehdy klid ani čas na natáčení - podepsalo se to docela výrazně na konečném tvaru filmu - mohl to být kousek srovnatelný se špičkami 60. let v ČSSR.(18.6.2006)

  • LiVentura
    ****

    Skvělý snímek psychologie několika lidí, obyvatel zapadlé vesnice....Schorm se svou kritičností a genialitou duše zanechává v naší české kotlině nezaplněnou díru...!!! Strašlivé-naprostý společenský rozklad. Ohavnost lidských závistí, krutosti a nenávisti, malichernost, zrada, aj... Dvě strany mince neexistují, jen ta jedna je o trochu lepší, než-li druhá. Všechny postavy Vám něco připomenou, vždy část charakteru, lidské duše.(31.7.2007)

  • dzej dzej
    ****

    Alegorické a satirické dílo. Česká vesnička je ohrožena neznámým nebezpečím, jehož existenci není nikdo schopen potvrdit ani vyvrátit a které není nikdo schopen pojmenovat (vzhledem k době vzniku se nabízí jednoznačná asociace na invazi 1968). Jednotliví obyvatelé vesnice chápou hrozbu každý po svém, jejich reakce je ale totožná. Postupný rozkĺad charakteru postihuje všechny bez výjimky a končí těmi nejtěžšími zločiny. Schorm a scénárista Zdeněk Mahler spíchli tento film doslova na koleně - při natáčení byli vystaveni hrozbě, stejně jako jeijch hrdinové. Každým dnem hrozilo, že bude natáčení na příkaz shora zastaveno, což se nakonec nestalo. Film byl ale okamžitě zakázán, definitiní vezi přestříhával Schorm nedlouho před svou smrtí. Za zmínku stojí účast herce Josefa Beka, který byl ke straně vždy loajální a proto byl v československém "mainstreamu" pravidelně obsazován.. Film je v jistých ohledech velmi podobný Němcovu O slavnosti a hostech (hrdinové "vsazováni" do modelových situací, neurčitost času a místa typická pro alegorii) a také Buňuelovu Andělu zkázy (skupina lidí neschopná opustit určitý prostor).(1.8.2005)

  • Slarque
    ****

    Nemilosrdná sonda do kolektivu představovaného obyvateli jedné vesnice. Absurdní fraška o nakažlivosti bláznovství a paranoie. Podobenství o okupaci naší republiky. A do toho ještě pašijové hry. Nejspíš by méně znamenalo více, ale i takhle je to docela síla...(10.5.2009)

  • Marthos
    *

    Může mi prosím někdo vysvětlit, o co v tomhle filmu šlo? Prý alegorie na srpen 1968. Tak jo, ale najděte mi ji.(10.5.2009)

  • Adam Bernau
    *****

    No, docela nářez. Už ve Farářově konci pracoval Schorm po způsobu frašky jako společenského podobenství - fresky. Touto bizarní podívanou to ovšem dovedl k dokonalosti. Přiznám se, že jsem si s tím velmi nevěděl rady. Snad jsem to měl vidět dřív, když jsem ještě snadno přijímal jakékoli filmy politického vzdoru (a čím náročnější, tím lepší). "Spěch a nervozita" jsou vskutku "vidět na každém druhém záběru", jak píše Pohrobek, ale neřekl bych, že jsou nezáměrné. Každopádně mimořádné dílo. Všichni proti všem ve strachu před neviditelným (nebo neexistujícím?) nepřítelem. Je nepřítel venku nebo uvnitř? Je to diktující mocnost nebo rozvraceči? Možná to tam mělo být zřejmé, mně to zřejmé není. Tím líp. Obecní blázen jako jediný spravedlivý nebo aspoň rozumný - to je otřepaný motiv, ale nikde jsem ho neviděl provedena tak poctivě a surově jako tady. Snad proto, že blázen je opravdu blázen a žádný "nositel laskavé moudrosti", snad i proto, že po většinu děje se neprojevuje a už vůbec se tento motiv nestaví okázale do popředí, jde až v druhém plánu. Snad i proto, že nepřináší katarzi a není nikoho, kdo by se na konci mohl aspoň zastydět. Pašije jako fraška, pašije na druhou, fraška na druhou. Herci (sami pouzí šmíráci) obětním beránkem tupé zvůle. Dvě "centra" v obci - "ty zlé" ještě jakž takž identifikujeme, "ty dobré" však hledáme marně. Ty ještě tak nejsympatičtější postavy jsou ke všemu dění lhostejné. Co to vlastně za hrozbu visí (doslova) nad obcí? Ji pozoruje? Co to v závěru blázen vítá? A je to hrozba? Odříznutí. Vagóny - kam mají jet? K záchraně nebo záhubě? V době, kdy vzpomínka na "transporty" byla ještě živá, otřesný symbol. Zajímavé je, jak po každé noci (tuším proběhly dvě), v nichž propuká chaos, strach, běsnění, se ráno vše vrací jakoby k normálu (prvé ráno) nebo aspoň ke zdání jasnosti (druhé ráno), ačkoli vyšinutost pokračuje. Jak to vlastně začínalo? Vysmátá tupá obec si rozebírá věci blázna, který tuší. Přijíždějí herci. A v tom se "něco stane" se spojením obce s okolním světem. Učitel - nejtragičtější postava. To vše jsou jen střípky, které z toho dokážu vypreparovat, aniž bych plně porozumněl. Pravděpodobně šlo o tak silně dobově aktuální sdělení (sovětská okupace a celá tehdejší společensko-politická atmosféra), že to dnes už nepobírám. Záběry "mládeži nepřístupné" - nejprve tak rafinovaně dráždivé, v závěru tak nezastřeně surové - co do působivosti v českém filmu nevídané (a že se nahotinami u nás nešetří).(4.3.2011)

  • mchnk
    ****

    Mé třetí setkání s Evaldem Schromem dopadlo podle očekávání. Když jsem se podíval na rok výroby, natěšení bylo ještě větší. Schormův alegorický výkřik proti, v tomto roce, již neodvratitelnému nástupu šedivé normalizační doby. "Zmatený" děj určitě vyjadřuje nejistotu věcí budoucích, kterým může rozumět jen "blázen". Možná vidí něco, co ostatní ne, rozhodně to ale neumí nazvat pravým jménem. Záměrný skrytý výjev celého filmu, možná aby to soudruzi nepochopili, bohužel nepomohl a film byl ihned "trezorován". Celý "životopis" tohoto snímku je opravdu nešťastný a rozhodně fakt, že se Evald Schorm nedožil ani roku 1989 to jen potvrzuje. Na první pohled marné úsilí herců i režiséra má dnes své opodstatnění a tak se synové a vnukové tehdejší generace mohou těšit z filmů jako je tento.(20.11.2012)

  • vok
    *****

    Film, který se natáčel téměř za asistence okupačních tanků, proto ta chaotičnost a roztržitost filmu, ale právě také proto je tento film tak vypovídající o době svého vzniku. Opětovně se ukázal Schormův negativní náhled na potenciál dobra v člověku. Tím se hodně blíží filosofii režisérů "spirituálních" filmů jako byli Tarkovskij nebo Bresson.(4.10.2008)

  • nascendi
    *

    Jediný film, u ktorého vyslovím kacírsku myšlienku: "v tom trezore mal ostať". Jediná hviezdička za posolstvo, ktoré mal priniesť divákovi. Viac hviezdičiek nie je možné dať, pretože posolstvo nedorazilo.(15.10.2009)

  • YURAyura
    ****

    8/10 Hmm, tak ze to vubec vzniklo, to fakt cucim. Kdo to mohl schvalit, to mi hlava nebere. Ty dve z/manipilovane skupiny jdouci proti sobe, to je opravdu hustota - se vsema tema replikama - kobouk dole!(4.7.2010)

  • doinel
    ****

    Film chápu tak, že se mělo jednat o alegorii na lidskou povahu, jak se lidé sami bez cizí pomoci dokážou zterorizovat. Podobnost s nastupující dobou, kdy jsme zde sice měli ruské tanky, ale znormalizovali jsme se poslušně sami, asi nebude čistě náhodná. V daných historických podmínkách obdivuhodné dílo, pokud ale hodnotím dnes dávám *** a půl(24.5.2009)

  • Lindiště
    ****

    ... ale budu si to muset dát ještě aspoň jednou. Napoprvé to vypadalo poněkud zmateně a absurdně.(10.5.2009)

  • kusper
    ****

    Mnoho povedených nápadů...(10.5.2009)

  • mortak
    ***

    Film se svým stylem a způsobem vyprávění podobá dílům Pasoliniho. Bohužel se tu snaha o metaforu tluče s realistickým zachycením české vesnice. Kdyby tu místo nevýrazného ohrožení z jiného světa (ty nálety na vesnici jsou dost rušivé a nepříjemně zvýrazňují epizodičnost a roztěkanost filmu) stála hrozba skutečná, film by získal tu pravou mrazivost. Další chybou je příliš veliký počet postav,což se na začátku jeví jako klad, jenže když se z davu nezačnou vydělovat hlavní postavy, nositelé postojů (až na banální postavu učitele - intelektuálního slabocha "Vždycky jsem vinen") a film plyne jako sled více či méně zajímavých scének, divák po chvíli otupí a proberou ho až reálně zachycené hrůzy konce a rozkladu společenství.(17.3.2010)

  • BoredSeal
    *

    Ukázka tragického nesmyslu, který se přiživil na pojmu "česká nová vlna". Film v podstatě nemá žádný děj, logika neexistuje, film se skládá z různých scén, jako znásilnění Luby Skořepové nebo nahá pominutá Květa Fialová v zrní terorizující vesničana a do toho ještě UFO (?) sledující vesnici. Jo, jistě, je v tom skryté podobenství na sovětskou invazi, lidi nevěděli, co se děje, měli strach, ale šlo by z toho udělat mnohem lepší a logičtější film, proboha. Jednu hvězdičku dávám za tradičně zábavného Jana Kačera, který v netradiční roli učitele podává klasicky dobrý výkon a za asi jediný úspěšný pokus o jakousi pointu ve scéně s výpravčím. Je opravdu hrůza vidět v kolika experimentálních nesmyslných příšernostech utopili komunisti peníze. :)(10.5.2009)

  • SoolenJV
    ****

    Poměrně zajímavá studie toho, co dovede s lidmi udělat několik podivných náhod a nepodložené informace rozšířené pár nezodpovědnými lidmi.(14.5.2009)

<< předchozí 1 2 3