Den sedmý, osmá noc

Rozhodně se nejedná o technicky dokonalé dílo, spěch a nervozita tvůrců jsou vidět na každém druhém záběru, jenomže i to se zde projeví jako přednost. Těžko totiž natočit vynikající mysteriozní snímek, který by zároveň pravdivě reflektoval prostředí na české vesnici nejen na konci šedesátých let. A to se zde povedlo. Je to strašně nepříjemně autentické a opravdové. Jak se dokáže člověk během několika hodin změnit ve zvíře a jak malicherné motivy jsou k tomu zapotřebí. Jednotlivé scénky jsou k sobě přilepeny zdánlivě neuměle, postavy až tak nevystupují do popředí - kromě neodolateného omezence Jana Libíčka -, ale výsledný dojem je dokonalý. Alegorické odkazy na pašíjové hry, nepochopení Ježíšova života a odkazu, ba i na Kafku, jsou do příběhu zakomponovány velmi povedeně a dodávají mu tak zase o něco hlubší rozměr. (21.09.2006)

Podobenství o ruské okupaci roku 1968, které není moc složité k pochopení a které má dost zajímavých symbolistických prvků (z nichž některé jsou i mysteriózní a v závěru to i trochu vypadá jako sci-fi). Bohužel je na něm dost znát, že bylo natočené ve spěchu a že se na něm později ani moc nepracovalo, když ten film šel hned po dotočení do trezoru (aby taky ne, když to vzniklo až v roce 1969). Přesně tak totiž působí i jeho poselství - nepromyšleně a chaoticky. Jasně, Schorm to nikdy neviděl, kdoví, co by na to řekl a co za změny by chtěl udělat, ohled by se na to brát asi měl, ale přece jenom ten film existuje v takové podobě v jaké je a takhle bych ho taky měl ohodnotit. Ono i tak je na tom filmu znát, že ho bylo třeba víc rozpracovat, některé scény zkrátit nebo vystřihnout a víc rozvést mysteriózní prvky, aby působily uceleněji. Stejně tak by chtělo dotáhnout i postavy a jejich chování. Rozhodně tu byl potenciál na jedno z nejlepších československých podobenství, ale ta uspěchanost tomu skutečně dost ubližuje. A víc jak průměrné hodnocení dát prostě nemůžu. 3* (30.01.2021)

Ukázka tragického nesmyslu, který se přiživil na pojmu "česká nová vlna". Film v podstatě nemá žádný děj, logika neexistuje, film se skládá z různých scén, jako znásilnění Luby Skořepové nebo nahá pominutá Květa Fialová v zrní terorizující vesničana a do toho ještě UFO (?) sledující vesnici. Jo, jistě, je v tom skryté podobenství na sovětskou invazi, lidi nevěděli, co se děje, měli strach, ale šlo by z toho udělat mnohem lepší a logičtější film, proboha. Jednu hvězdičku dávám za tradičně zábavného Jana Kačera, který v netradiční roli učitele podává klasicky dobrý výkon a za asi jediný úspěšný pokus o jakousi pointu ve scéně s výpravčím. Je opravdu hrůza vidět v kolika experimentálních nesmyslných příšernostech utopili komunisti peníze. :) (10.05.2009)

Spěch, který je na díle k jeho určité škodě znát, se z pohledu naší současnosti jeví naopak jako obtížně nahraditelná přednost. Zachycuje totiž autentické nálady doby, nejistotu, pocity dané až střemhlavou změnou poměrů srpnových a podzimních dnů na konci roku 1968 či počátku roku 1969. Z tohoto hlediska se toto Schormovo dílo jeví jako úspěšný korektiv normalizačních kýčů, jakými jsou asi "nejreprezentativněji" filmy typu HROCH nebo KAM LÉTAJÍ ČÁPI, ale i jako sonda do psychologie počátečního odporu a následných pocitů ponížení a zdeptání, která byla ve společnosti zhruba let 1968-1970 skutečně patrná. Skutečnost, že film šel po ukončení výroby okamžitě do trezoru, je v tomto ohledu víc než výmluvná. S tím souvisí kvalita hereckých výkonů představitelů hlavních rolí; i tady je zřetelné, jak v té době bylo komunistické hnutí roztříštěné a jak pohyblivá - až proměnlivá - byla kriterialita etických a obecně hodnotových postojů té doby. Základní půdorys autorského záměru, alegorie vesnice, je šťastný a působivý, i když pro řadu diváků ne dostatečně srozumitelný; "salámové" působení vzkříšené cenzury v době, kdy DEN vznikal, bylo totiž již citelné. To, co se snad nedostává na cizelování kvality propracování, vynahrazuje Schormovo dílo aktuálností-syrovostí dokumentu, kterým DEN SEDMÝ, NOC OSMÁ pod poměrně složitým uměleckým tvarem, nepochybně také je. (28.08.2011)

Na pátou hvězdičku to není, protože na filmu je až příliš dobře znát, za jak složitých podmínek vznikal a jak urychleně se dokončoval, aby jeho realizaci neukončil zákaz ještě předtím, než poputuje do trezoru. Na druhou stranu jsou to opravdu čtyři silné poctivé hvězdičky, protože s odstupem času se mi spolu s Kachyňovým Uchem a Juráčkovým Případem pro začínajícího kata jeví jako ztělesnění myšlenkového kvasu a společenské kritiky z intelektuálních pozic a snímek má zkrátka pro onu éru symbolický význam. Dobře popisuje dobu, kdy se ještě mohlo naznačovat, ale nikoliv už sdělovat otevřeně a nazývat věci pravými jmény. Příběh jedné vesnice, jejíž obyvatelé po příjezdu hereckého souboru a několika náhodným okolnostem, jako je výpadek elektrického proudu a překážka na trati, dojdou k přesvědčení, že po nich někdo jde a začnou podléhat masové paranoie. Film je plný působivých a mrazivých replik, Zdeněk Mahler jako scénárista použil spoustu absurdních dialogů, které dobře charakterizují diktaturu reálného socialismu a šílenost doby. Reálný socialismus byl jako společenský systém díky cenzuře a utajování čehokoliv nesmírně náchylný k šíření nejrůznějších fám a konspiračních teorií a z toho si takhle černočerná komedie nepokrytě střílí (označení cynická satira by mi k tomuhle snímku sedělo víc než např. psychologické drama). Film si nejspíš vychutnají fanoušci absurdního divadla a intelektuálních hříček. Výborné herecké obsazení a předvedené výkony. Celkový dojem: 85 %. (02.12.2009)