Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    ****

    Siedmy deň, osma noc mi najviac z českej novej vlny pripomenul Passoliniho. Tvorcovia si dávajú stále menej a menej servítky pred ústa a kameru a film sa zvrhne na akúsi light verziu 120 dní Sodomy. Najdôležitejšia je ale na ňom jeho nadčasovosť a otvorenosť interpretáciám, pretože vidieť v ňom iba dobovú reakciu na augustové udalosti by bolo príliš zjednodušujúce. Schorm s Kačerom sú niekde na polceste k divákovi, ktorému stále režisérsky odstup nemusí dovoliť sa do diela ponoriť, zároveň však chápe ich zámer a pozerá sa na známych hercov. To platí nielen pre dobové publikum, ale aj pre to dnešné, ktoré môže situáciu dedinských obyvateľov a ich premenu (premenu?) brať ako podobenstvo ľudí, žijúcich v dobe normalizácie, respektíve film brať ako memento pre situáciu, ktorá môže hypoteticky nastať kedykoľvek. Nič je nové niečo.(8.11.2013)

  • gudaulin
    ****

    Na pátou hvězdičku to není, protože na filmu je až příliš dobře znát, za jak složitých podmínek vznikal a jak urychleně se dokončoval, aby jeho realizaci neukončil zákaz ještě předtím, než poputuje do trezoru. Na druhou stranu jsou to opravdu čtyři silné poctivé hvězdičky, protože s odstupem času se mi spolu s Kachyňovým Uchem a Juráčkovým Případem pro začínajícího kata jeví jako ztělesnění myšlenkového kvasu a společenské kritiky z intelektuálních pozic a snímek má zkrátka pro onu éru symbolický význam. Dobře popisuje dobu, kdy se ještě mohlo naznačovat, ale nikoliv už sdělovat otevřeně a nazývat věci pravými jmény. Příběh jedné vesnice, jejíž obyvatelé po příjezdu hereckého souboru a několika náhodným okolnostem, jako je výpadek elektrického proudu a překážka na trati, dojdou k přesvědčení, že po nich někdo jde a začnou podléhat masové paranoie. Film je plný působivých a mrazivých replik, Zdeněk Mahler jako scénárista použil spoustu absurdních dialogů, které dobře charakterizují diktaturu reálného socialismu a šílenost doby. Reálný socialismus byl jako společenský systém díky cenzuře a utajování čehokoliv nesmírně náchylný k šíření nejrůznějších fám a konspiračních teorií a z toho si takhle černočerná komedie nepokrytě střílí (označení cynická satira by mi k tomuhle snímku sedělo víc než např. psychologické drama). Film si nejspíš vychutnají fanoušci absurdního divadla a intelektuálních hříček. Výborné herecké obsazení a předvedené výkony. Celkový dojem: 85 %.(2.12.2009)

  • Pohrobek
    *****

    Rozhodně se nejedná o technicky dokonalé dílo, spěch a nervozita tvůrců jsou vidět na každém druhém záběru, jenomže i to se zde projeví jako přednost. Těžko totiž natočit vynikající mysteriozní snímek, který by zároveň pravdivě reflektoval prostředí na české vesnici nejen na konci šedesátých let. A to se zde povedlo. Je to strašně nepříjemně autentické a opravdové. Jak se dokáže člověk během několika hodin změnit ve zvíře a jak malicherné motivy jsou k tomu zapotřebí. Jednotlivé scénky jsou k sobě přilepeny zdánlivě neuměle, postavy až tak nevystupují do popředí - kromě neodolateného omezence Jana Libíčka -, ale výsledný dojem je dokonalý. Alegorické odkazy na pašíjové hry, nepochopení Ježíšova života a odkazu, ba i na Kafku, jsou do příběhu zakomponovány velmi povedeně a dodávají mu tak zase o něco hlubší rozměr.(21.9.2006)

  • Slarque
    ****

    Nemilosrdná sonda do kolektivu představovaného obyvateli jedné vesnice. Absurdní fraška o nakažlivosti bláznovství a paranoie. Podobenství o okupaci naší republiky. A do toho ještě pašijové hry. Nejspíš by méně znamenalo více, ale i takhle je to docela síla...(10.5.2009)

  • dzej dzej
    ****

    Alegorické a satirické dílo. Česká vesnička je ohrožena neznámým nebezpečím, jehož existenci není nikdo schopen potvrdit ani vyvrátit a které není nikdo schopen pojmenovat (vzhledem k době vzniku se nabízí jednoznačná asociace na invazi 1968). Jednotliví obyvatelé vesnice chápou hrozbu každý po svém, jejich reakce je ale totožná. Postupný rozkĺad charakteru postihuje všechny bez výjimky a končí těmi nejtěžšími zločiny. Schorm a scénárista Zdeněk Mahler spíchli tento film doslova na koleně - při natáčení byli vystaveni hrozbě, stejně jako jeijch hrdinové. Každým dnem hrozilo, že bude natáčení na příkaz shora zastaveno, což se nakonec nestalo. Film byl ale okamžitě zakázán, definitiní vezi přestříhával Schorm nedlouho před svou smrtí. Za zmínku stojí účast herce Josefa Beka, který byl ke straně vždy loajální a proto byl v československém "mainstreamu" pravidelně obsazován.. Film je v jistých ohledech velmi podobný Němcovu O slavnosti a hostech (hrdinové "vsazováni" do modelových situací, neurčitost času a místa typická pro alegorii) a také Buňuelovu Andělu zkázy (skupina lidí neschopná opustit určitý prostor).(1.8.2005)

  • - Zdeněk Mahler začal psát scénář bezprostředně potom, co se dozvěděl o obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Pro zajímavost - dozvěděl se to z telefonátu Jiřiny Jiráskové. Název scénáře byl "Než napočítáš do tří".
    (mchnk)

  • - Filmový štáb se snažil natáčení urychlit (z původně plánovaných 117 natáčecích dnů to bylo nakonec pouhých 58), protože bylo zřejmé, že doba, kdy ještě bude možné takový film realizovat, velmi rychle pomine. (raininface)

  • - Režisér si byl vědom, že scénář byl vytvořen příliš rychle, přesto trval na realizaci pro potřebu dobové autenticity reflexe pookupační doby. (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace