Pasťák
Drama
Československo, 1968, 91 min
Režie:
Hynek BočanHrají:
Ivan Vyskočil, Jiří Krampol, Václav Sloup, Vilém Besser, Zdeněk Kryzánek, Vladimír Krška, Jiří Smutný, Dana Hlaváčová, František Kovářík, Karolina Slunéčková, Ladislav Křiváček, Jan Teplý st., František Holar, Miloš Vognič, Adolf Minský, Zdeněk Jánský, Hana Kreihanslová, Eva Foustková, René Gabzdyl, Václav Halama, Jan Prokeš, Mirko MusilObsah
-
Příběh se odehrává během šedesátých let. Mladý učitel nastupuje na místo vychovatele v jednom pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Natáčení bylo v roce 1968 zastaveno a ke konečnému sestřihu natočeného materiálu došlo až počátkem roku 1989. (oficiální text distributora) -
Do pražského ústavu ochranné výchovy mládeže, tzv.pasťáku, nastoupí proti své vůli mladý venkovský učitel. Setká se tu s poměry, o jakých lidé v normálním světě nemají ani tušení. Brutalita a cynismus vychovatelů dopadají těžce na nezletilé chovance, kteří se snaží v zamřížované instituci hlavně přežít. O nic jiného nejde ani samotnému učiteli. (Pumiiix)
Komentáře uživatelů k filmu (92)
-
Tosim
Hynek Bočan, kdysi dávno... Nebýt zkratkovitého a kvapného konce, pět hvězdiček by tento syrový a hrůzu nahánějící příběh neminulo.(9.3.2009)
-
Karlos80
Depresivní, syrový, brutální, cynický, pesimistický a nakonec i smutný. Ponurý dům, všude samá mříž, napjatá atmosféra, kontrast v uvozovkách té lepší společnosti z venku tou špatnou uvnitř, šikana starších chovanců (dobrý výběr z řad hornických učňů), černobílý materiál ale i třeba ruční kamera to všechno přidalo filmu na skutečné syrovosti a autentičnosti. Tehdejšímu režimu pochopitelně nevyhovující, posléze ještě zcela nedokončený, zakázaný (jako jeden z prvních snímku 60 let), nejspíš pro svojí pravdivost a drsnou realitu o které opravdu tehdejší vnější svět neměl ani tušení. Krampol se Sloupem byly sígři od pohledu..Závěr je opravdu hodně sugestivní ale tak trochu i urychlený. Dodnes i tak jedno z nejlepších tragických děl konce šedesátých let...!(14.2.2009)
-
Kulmon
Chcete - li se dostat do pořádné deprese, pak není nic lepšího než si pustit tento film. Drsný, surový, bez příkras. Každý záběr s notnou dávkou agrese a tomu ještě ta hudba. Téma šikany, strachu doléhá i na diváka. Hynek Bočan si vhodně zvolil herce, jak ty "neherce", tak třeba Krampola. Tomu to doslova a do písmene kouká z očí. Člověk si říká, jací chudáci jsou ti učitelé. S jakou verbeží se musí potýkat. Syny a vnuky zobrazovaných sígrů totiž potkávám dnes a denně.(11.5.2009)
-
Bart
Film, který rozhodně vybočuje z řady ve filmografii Hynka Bočana. Po shlédnutí snad každému dojde proč se téma filmu schvalovatelům nelíbilo. Soudruzi nemohli připustit, aby přišel do kin film, který zobrazuje atmosféru a stav tehdejších "pasťáků". Nehledě na to, že tehdy přeci žádná problémová mládež nebyla. Film je rozhodně pozoruhodný syrovým až depresivním obrazem preventivně výchovného zařízení. Na mne zapůsobil a některé scény (obvzlášť tu závěrečnou) si budu ještě hodně dlouho pamatovat.(15.12.2006)
-
canakja
Vcelku nechápu, proč byl tenhle film dlouhá léta v trezoru. Čekal bych víc šikany a mazárny, jednu chvíli sem dokonce myslel, že na drsnýho chovance holuba stačí udělal tytyty a rázem má po autoritě, závěr tomu naštěstí vlepil pointu. Spíš se tu řeší problematika benevolentního přístupu k chovancům a nemožnost je zlepšit, obrátit..(18.2.2009)
-
dobytek
Film je rozhodně zajímavej, ale jak mam tohle brát vážně? Krampol (30 let) nebo Sloup (32 let) hrajou nezletilý smrady v pasťáku? V podstatě tak půlka těch chovanců vypadala starší než Vyskočil, kterej hrál jejich vychovatele :-) I když on se ani moc nechoval jako vychovatel, ale spíš jako jejich kámoš. I když musim uznat, že Vyskočil tady ze sebe zřejmě vypotil svůj životní výkon.(28.3.2010)
-
Morien
Už Daniil Charms říkával: "Trávit děti je sice hrozné, ale něco se s nimi dělat musí!" Toliko tedy k myšlenkové stránce filmu. Ten zbytek je obvykle syrový, černobíly a depresivní. A bude hůř, chce se říct.(26.3.2010)
-
TheRaven
Trochu utahanější děj, ale v celku velmi působivý film. Já jsem tvrďák a jen tak něco mě nerozhází, ale tohle byl jeden z nejdepresivnějších snímků, které jsem v české tvorbě viděl. Vyskočil zastává svou roli výborně, ale nejvíce mě asi zaujal výkon mladého Jiřího Krampola, který mi v určitém směru velmi připomněl Handa (R. Crowe) z filmu Romper Stomper. Rozhodně doporučuji a děkuji ČT za to, že nám servíruje takovéto klenoty.(14.2.2009)
-
sud
"Pasťáku" nejvíce uškodil fakt, že přes dvacet let nebyl filmem, ale jen změtí metrů celuloidové pásky s jednotlivými scénami a záběry, ležící kdesi v trezoru. Po konečném sestřihání tak vyznívá příliš chaoticky. To však nic nemění na věci, že se jedná o skvělý psychothriller s dusně nevydýchatelnou atmosférou, přesvědčivým Ivanem Vyskočilem (trochu mi jeho role připomněla Redfordova Brubakera) a vynikajícím Jiřím Krampolem v roli, která mu byla psaná snad přímo na tělo. 85%.(16.2.2009)
-
petaspur
Nepohodlný naivní kantor nastupuje do pasťáku a hned je konfrontován s vynikající studijní i lidskou úrovní místních chovanců. Například ověření matematických znalostí přináší nejednu novotu (76-25=91 nebo 61 možná 1000 či snad 3?). Rovněž kolegialita funguje bez problémů: "Tady poroučíme my! Žer!" V takovém prostředí je radost pracovat, zvlášť když mladiství Holub vulgo Krampol a Topol alias Sloup běhali po světě o mnoho let dříve než dospělý učitel, čehož jistě využili při závěrečné fackovačce. Jistá působivost se tomuto snímku nedá upřít, ale zase jí nebylo tolik, abych v souboji Krampola s Vyskočilem nefandil tomu drzejšímu.(21.6.2009)
-
A_FISH
Klass, Ondskan? .......čajíček. Bočanův Pasťák, v němž "vládne" drsňák Krampol, je to pravé peklo. V surovém příběhu "překvapí" Jindra Hojer rolí nechutně kluzké svině : ). A aby toho nebylo málo, stínadelskou partičku doplní Losna s Mažňákem. Stejně jako v hlavolamu, stojí na opačných stranách "barikády". (V souvislosti s právě probíhajícím festivalem otrlého diváka, mě napadá, že za Pasťák by se pořadatelé rozhodně nemuseli stydět). ► 85%(15.2.2009)
-
gudaulin
Koncentrovaná deprese, jaká se v české kinematografii vyskytuje jenom výjimečně. Prakticky každý záběr, každá lokace a každá filmová postava vypadá jak ze 4. cenové skupiny. Černobílá kamera jenom podtrhuje bezútěšné prostředí a vybírá si místa, kde řádila světová hospodářská krize, válka a všechna možná mizérie. V tomhle filmu se snad nevyskytují normální lidské radosti, nanejvýš nenaplněné touhy. Prostředí výchovného ústavu je deprimující, i když scénář nedává prostor nějaké výjimečné brutalitě mezi chovanci. Celou dobu ale houstne napětí a řada znepokojivých náznaků pak vrcholí mrazivým závěrem. Nejzajímavější film Hynka Bočana, který podle mého v jeho filmografii překonává pouze Čest a sláva. Poté, co režisér se svými dvěma prvními tragickými filmy narazil, zvolil jiné bezkonfliktní směřování své tvorby. Celkový dojem: 85 %.(18.6.2010)
-
Aluska88
Z tohoto filmu mám poněkud neucelené dojmy. Místy je silně působivý a podmanivý, ale na druhou stranu na mne působí jako průměrné dílo. Nemůžu si z něj vytvořit ucelený názor. Nejvíce na mne zapůsobila asi hudba a kamera, která mi chvílemi připomněla geniální kameramanskou zručnost Stanislava Miloty ze Spalovače mrtvol. Dále jsem zde zaznamenala známé tváře v podobě Václava Sloupa a Miloše Vogniče, kterého mám stále v mysli coby "chlapce, který rozhodně nejde dál než k mostu" z již výše zmiňovaného Spalovače. Ostatní herecké osazenstvo hrálo velmi slušně. Pro mě film, který mi stačilo vidět jednou.(15.2.2009)
-
Fingon
Je to smutné, ale jedinou opravdu silnou sekvencí v tomto filmu je příchod učitele do pasťáku, kdy se rozhlíží po mřížích všude kolem, ředitel ústavu na něj pořád hrabe a "útočí" na něj detaily obličejů jeho a toho bývalého řezníka.(14.5.2009)
-
Sarkastic
Ano, jak už zde několik uživatelů napsalo, výrazy jako syrovost, opravdovost, smutek a deprese velice dobře vystihnují tento snímek, po jehož zhlédnutí bych doporučil ihned pustit nějakou komedii. Vyskočil mi na mladého naivního učitele sednul velice dobře, ale hlavně mě svým hereckým výkonem zaujal Jiří Krampol. Ty "děti" ve mně nejdříve vyvolávaly opravdovou lítost, ale na konci film už jen hněv, nenávist a opovržení (již zmiňovaná závěrečná scéna je opravdu působivá a jen tak na ni nezapomenete). Je to kus kvalitní filmařiny, to každopádně, ale pocit marnosti ze života a dolehávající deprese byl už dost silný i na mě, takže to budou jen 4*.(16.2.2009)
-
bassator
Asi autentický, uvěřitelný příběh, ale mne nic neříkající... - 9. 9. 2011 - 20%(29.12.2011)
-
LiVentura
Drsný, syrový a realistický příběh.(16.2.2009)
-
WANDRWALL
Předčasně zesnulý autor K. Misař napsal knihu se stejnojmeného názvem, po němž byl pojmenován i film. Novela byla napsána v šedesátých letech 20. století. Je v ní evidentní snaha autora seznámit se s prostředím a pokusit se nějak hochy, chovance pasťáku vychovávat. Časem zjišťuje, že to není možné, ba že ho ta práce nebaví, a tak opoští svět lidských divochů, nevychovatelných osob, aby šel - neví kam. Kniha má zřetelné autobiografické rysy. Film je jeho měkoulinečkovou verzí. Ivan Vyskočil se ale na roli vychovatele - eléva - dobře hodil. ***(21.12.2001)(21.12.2010)
-
Ivoshek
Zajímavý a vcelku dost depresivní film o tom, jak doopravdy funguje pasťák. Scénář dělal autor původní knihy Pasťák, Karel Misař, který sám jednu dobu vychovatele v nápravném zařízení dělal. Překvapivě docela přesvědčivý Ivan Vyskočil. Svého času vzbudil film dost kontroverzí, protože zobrazovat takhle socialistické instituce, kde jsou agresivní chovanci ponecháni svému osudu, šikaně a morálnímu rozkladu, to perostě nešlo....(12.12.2007)
-
Crocuta
Výborně obsazený snímek, jemuž se úspěšně podařilo převést do filmové podoby syrovost a fatalismus Misařovi předlohy. Všeprostupujícího marasmu (zejména ve scénách mimo pasťák) je chvílemi možná až moc, ale, byť nepatřím k pamětníkům, nemohu se zbavit dojmu, že právě takhle se tehdejší dobu podařilo vystihonut nejlépe. Od úvodní znamenité scény se školní kronikou až po samotný (téměř) nevyhnutelný závěr je celý příběh prodchnut důsledným - a tudíž dobově nepohodlným - realismem a právě díky tomu dodnes neztratil téměř nic ze své aktuálnosti i divácké atraktivity. O režijní zručnosti Hynka Bočana jistě není pochyb a i celá řada jeho novějších snímků a seriálů si určitě zaslouží uznání, ale pro mne zůstává vrcholem jeho tvorby právě "Pasťák" a stejně ponurý (a také trezorový) historický film "Čest a sláva" natočený rovněž v roce 1968.(6.2.2009)
