Reklama

Reklama

DAU. Nataša

(festivalový název)
  • Rusko DAU. Nataša (více)

Obsahy(1)

Nataša provozuje kantýnu určenou nejen zaměstnancům, ale i návštěvníkům tajného výzkumného ústavu kdesi v Sovětskému svazu. Přes den roznáší jídlo, v noci se účastní divokých večírků, které neznají třídního rozdílu ani kádrového zařazení. Rutinu všedních dní naruší až příjezd francouzského vědce Luca. DAU. Nataša je první filmovou částí fascinujícího multižánrového projektu, jenž mezi lety 2009 a 2011 spojil stovky dobrovolníků, vědců i umělců, kteří simulovali život v Sovětském svazu od konce třicátých do konce šedesátých let. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (7)

zdarecsranec 

všechny recenze uživatele

Nejčastěji prezentovaný a tedy asi i nejznámější střípek ze série DAU byl po shlédnutí lehkým zklamáním, neboť se ukázalo, že ne každý film z projektu se bude prezentovat mně zamlouvající se komplexností a vrstevnatostí jako DAU. Degenerace, která byla taktéž prezentována společně s Natašou na Berlinale, pracující však s mnohem delší stopáží a rozsáhlejším repertoárem postav. Nicméně i kratší Katya Tanya působila mnohem silnějším dojmem, ač nemusel být takový apel na scény z výslechů a tělesnost sexuality nebyla zobrazena tak explicitně jako zde. Nataša tak záměrně představuje svět DAU ve své nejprostší podobě, což je simulace vyprázdněného apatického života v izolaci uprostřed ústavu v němž se údajně děje něco důležitého, na čem závisí osud Sovětského státu, co má člověka-jedince dalece přesahovat, zatímco jsou všichni pod neustálým dohledem bezpečnosti, která funguje na vymáhání udání pomocí vyvolávání neustálého strachu a jedinou berlou je tak naivní víra ve vykupitelskou sílu lásky, nebo prolévání se hektolitrem kořalky. Nenarazíme zde však na meditujícího buddhistického mnicha, filozofujícího rabína, teoretizující vědce, ani na křivou ideologii hlásající nácky. Bez znalosti okolností natáčení či mýtu metodologie filmařů by se mohl snímek skutečně jevit jako nijaký. I když se tedy jedná o slabší film oproti jiným, věřím, že DAU si zaslouží být hodnocen ve své celistvosti stejně jako například seriál, neb se jedná o fragmentární vyprávění na pokračování, i když nevyžaduje sledovat děj chronologicky. V tomto ohledu se dozajista jedná o naprosto výjimečné audiovizuální dílo. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

K názvu filmu: DAU byla přezdívka ředitele institutu, Nobelovou cenou vyznamenaného fyzika Lva Landaua, Nataša je ústřední postava, vedoucí bufetu v onom institutu, děj se odehrává někdy v 50.letech a pranýřuje drastické praktiky tajné policie. Podrobnosti o filmu a komentáře: https://www.arthousestreet.com/blog/dau-natasha https://variety.com/2020/film/reviews/dau-natasha-film-review-1203516151/ . Ruská kritika zdůrazňuje systematickou manipulaci aktéry, kteří byli natáčeni v opilosti, při sexu a poddáváni násilí: https://rg.ru/2020/02/27/berlinale-pokazal-fragment-proekta-dau.html (70%) ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Bol to pokus o portrét sovietskeho človeka v spojitosti s pornom alebo to bolo porno zasadené do sovietskeho prostredia a prezentované ako umenie? Ja myslím, že to druhé. No vidím, že sa tu stále nájde mnoho chuťovkárov, ktorých vzrušuje pohľad na ohyzdné ľudské telá a budú to vznešene nazývať artom. A ohyzdné teda riadne, veď tá vysušená (porno)herečka nerobí nič iné, len chlastá a svoj permanentne nahý herecký prejav si neváha okoreniť sexom pred kamerami s nejakým dôchodcom a ja stále nechápem, na čo bola táto scéna vo filme dobrá. Mne teda dlhé kamerové zábery na pozáručné chlpaté vtáky neimponovali a ani by ich asi žiadny maliar na svoj akt maľovať nechcel (keď už teda hovoríme o tom umení). Čakal som film o stalinizme, dostal som film o spitej děfke, čo skoro nikdy na sebe nemá šaty. A pozerať sa fakt nebolo na čo. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Neměl bych to hodnotit, protože po hodině něco mi film už tak strašnou kocovinu zhoršil natolik, že jsem musel utéct. Ale tenhle simulátor pozdního stalinismu, spíš sociologický experiment než film v klasickém slova smyslu, se do člověka zažere tak hluboko, že na něj musí pořád myslet. Lepší argument k dokázání zrůdnosti totality než všechny moralistní masturbace vymítačů neomarxismu. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Vstup do filmového megapprojektu DAU som zvolil cez film, predstavený na berlínskom filmovom festivale. Riadiac sa zásadou, že najlepšie je začať z podzemia, vybral som príbeh dvoch bufetárok vedeckého inštitútu. Pracujú v podzemnom bufete bez okien, plnom sušených, rýb, do pyramíd naukladaných konzerv a syrových bochníkov. Staršia bufetárka Nataša, sklamaná životom i láskou, trávi čas, ako sama v trpkej sumarizácii vlastného života vraví - "ráno doma, cez deň v práci a večer osobným prežívaním života". Pričom to posledné predstavuje najmä bezuzdné popíjanie s kolegyňou, prípadne na občasnom alko večierku s vedcami a pokusnými králikmi (námornými kadetmi) z ústavu. Mladšiu kolegyňu sústavne uráža a ponižuje, závidiac jej mladosť a z nej plynúce možnosti sa kamsi vyšvihnúť. Spolu s ponižovaním však ide zároveň i o vzťah podivnej lásky, kedy jej praje radostnú budúcnosť, pričom jej dáva akési poučenia do života. Prekladané desiatkami stakanov vína, piva s vodkou, šampusu. Teda všetkého, čo sa pije a následne dá zajedať (закусывать - zakúsyvať), aby sa lepšie pilo ďalej. Ničotnosť a predurčenosť existencie dožitia v pozícii uniformovanej bufetárky si Nataša dobre uvedomuje a tak si z času na čas trpko poplače. No to, čo prežíva, zďaleka nie je to najhoršie, čo sa jej môže prihodiť. Do jej života, prekladaného občas sexuálnou skúsenosťou s niektorým vedcom totiž vstúpi sovietska tajná služba. Spôsobom viac než nepríjemným a ponižujúcim. Skvelé zobrazenie života, kde každý sleduje každého, no nik sa nikomu nezveruje, pretože je viazaný mlčanlivosťou. Úbohosť ničotnej existencie v totalite sa každý snaží čímsi prebiť, no najmä prepiť. Chržanovského debut s názvom 4 bol v druhej polovici presiaknutý bezuzdným chlastaním. Tu je v chlaste namočený celý film. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama