poster

Štamgast

  • USA

    Barfly

Komedie / Drama / Romantický

USA, 1987, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cappuccino
    ****

    Bukowski tak trochu inak.. a predsa ten starý dobrý Bukowski. Rourke bol skvelý, Dunaway detto a nezamilovať si ich povalačské životy je hriech prvého kalibru. K dokonalosti ale snímku chýba ešte veľa. Dno mohlo byť hlbšie, pach spodiny intenzívnejší, "spisovateľské (umelecké) aktivity" prepracovanejšie a koniec koncov aj ona filozofia pana Chinaskiho nedosiahla zasluhovaného podania. Ale chuť na jednu cigaretu s whiskey som dostal, to hej.(25.7.2011)

  • Bebacek
    *****

    Tohle přesně je Charles Bukowski. Chlast, zapáchající špína, ženy a hlavně Henryho obrovské charisma, jenž Mickey Rourke zvárnil velice, velice přesvědčivě. Když srovnám s Faktótem, je to 100 a 1. Už skutečnost, že pro Štamgasta napsal scénář samotný Bukowski (mimochodem - mihnul se tam v jednom baru), mluví za vše. Rozhodně nechybí spisovatelův svérázný humor. Žádné sexbomby jako ve Faktótu. Zkrátka jen hodně vyžilé, zpité ženy. Bravo!(29.11.2006)

  • Adam Bernau
    ****

    Jednoznačně určitelné názvy jako „Avengers“ se v Českocourkově nepřekládají, ale nepřeložitelný Barfly se tady dává jako Štamgast. Což ovšem není nic proti Henryho „děkuji za tvou hospitalizaci“ (hospitality), jedinému místu, kterým mě www.titulky.com docela potěšily. Pokud jde o mé vnímání filmu samotného, tak ganz ohne Bukowski. Přečetl jen od něj jen pár povídek (které mě překvapily ne tím, že byly dobré, ale že byly dobré solidněji, než jsem čekal) a jméno Chinaski znám jen jako nesmírný opruz v podobě české produkce hudebních sraček, které jsem v této zkurvené zemi nucen poslouchat, kamkoli přijdu. Aniž bych o to žádal, nasdílel mi Barfly (nelegálně) jeden milý známý, o němž nepochybuji, že by chtěl být jako hlavní hrdina. (Ostatně on takovým do značné – do jisté - míry je, ale přece jen patří k nám, kteří chceme mít na nájem.) Nedivím se mu. Být takovým musí být velmi krásné a Henry se okamžitě přiřadil k mým vzorovým filmovým hrdinům. Henry je krásný člověk a Barfly je krásný film, navíc s uvěřitelným koloritem, který se mě dotýká i jako v Praze žijícího Evropana (na opačné straně není myslím náhoda, že slečna vydavatelka jezdí v Mercedesu). Problém mám jen s uvěřitelností samotného Henryho. Tedy ne, že bych nevěřil, že by mohl někdo takový existovat. Existují, dají se potkat. Ale nevěřím ho jemu samému. Nevadí. Asi právem si tu někteří stěžují na to, že film Barfly je (parafrázuji) trochu moc jemný, ale tento problém se mě netýká. Netřeba mi „realistického popisu“, ale netřeba mi ani víry v Chinaskiho, jaký je. (Dál trochu spoilery.) Neboť od okamžiku, kdy ve svém špinavém nuzném (z podstaty dočasném) bytě usedá ke stolu, aby napsal jednu větu (o strašných životech lidí, kteří nikdy neblázní), stává se jeho osobnost jen médiem, skrze který mluví film Barfly ke mně, dlícím hluboko pod Henryho úrovní. Ne, toto není film ze dna, toto je film z výšin. Výšin, na nichž se posléze odehrává lítý souboj dvou složek všehomíra, zápasících o básníka (jakkoli probíhá dole, kam jedna z obou musela sestoupit ze své výsosti, což naznačeno i polohou jejího domu), a to v zástupné podobě souboje odmítnuté bohyně vznešenosti s bohyní chlastu. Tully představuje ideál („Proč žiješ jako flákač?“ „Jsem flákač. Co jako chceš, abych dělal?“), Wanda reál („Obstarám chlast.“ „Jak?“ „Seženu si práci.“). Tully není nějaká naivní cukrová panenka, ona excelentně zosobňuje omne optimum: je krásná, inteligentní, bohatá, má vkus, vydává časopis a miluje básníky – jde jí o pravost, jenomže tu nelze nahmatat, vlastnit, preparovat, „vydat“. Má-li Tully představovat povrchnost, pak ve smyslu povrchní složky pravosti. Vždyť pokušení, jímž pro Henryho je, se jmenuje „to lepší“, či „správný život“ – bez ironie. To je ta zlatá klec pro Henryho – nikoli přepych a pohodlí, ale „správný život“, jehož nemožnost je vyjádřena ve výše citovaném dialogu (jenž takto bez dovětku o „utrpení vyšších vrstev“ vystihuje lépe, oč v Barfly jde). Co jako chceš, abych dělal? Vymezit to by bylo Henrymu kamenem úrazu. Naznačené subtilizace jsou dokladem, že nejde o nějakou černobílou volbu mezi životem s Tully a životem s Wandou (ať už bílou přiřadíme té či oné). Základní problém je, že režim "Wanda" a režim "Tully" se při vzájemné vztaženosti zásadně vylučují. Ani Wanda nepředstavuje „pravost života“, Wanda představuje flákání a chlast. Nedívejme se tedy na Henryho jako na hrdinu pravosti (to bych musel hvězdičku ubrat), ale jako na autentického nositele čehosi nerozsouditelného. Předkládá se zde sice cosi velmi podobného volbě Héraklově, ale jako její trochu zvrácená a velmi konfůzní verze. Film končí přesně tam, kde začal, jen mezi tím proběhla jedna theomachie.(21.11.2012)

  • gojackill
    *****

    Henry Chinasky jako Mickey Rourke (nebo je to opacne). Neumim si predstavit lepsiho herce pro tuhle roli. Co predchazelo Wrestlerovi od Aronofskyho? Recitovani opileho a zmlaceneho Rourka (Henryho) pred zrcadlem je jednim z vrcholu filmu a libi se mi, jak nenucene na me neco tak nuceho jako je recitace pusobi___Ono se toho v tom filmu moc nestane, film proste nabizi pohled na obycejny den neobycejneho pijaka, ktery si uvedomuje narocnost osudu ochlasty. Zvlastni je, jak opravdicky na me pusobila milenecka linie. Bukowski se mi priblizil hlavne v jednom nazoru, a to v nazoru na lasku. V nejvtipnejsi scene z celeho filmu (jizda kabrilotem) poukazuje na problem nekterych lidi, kteri si exhibici zamenuji za lasku. Exhibicni predvadeni lasky lidem na obdiv je dneska jeste horsi a cetnejsi, nez to bylo za Bukowskeho a to diky facebooku___ Milenecky vztah mezi dvema opilci v tomto filmu JE ALE TAKE EXHIBICI - zivot spisovatele je exbici a latkou pro jeho dilo! A nevim, jestli to Bukowskemu unika nebo ne, ale vzkazal bych mu, ze exhibice neni sama o sobe spatna, ale musi stat na pevnych a skutecnych zakladech. A ne napriklad jen na penezich. Souhlas?(16.6.2014)

  • Lamiczka
    ****

    Hospodský povaleč, užívající si toho, co mu život přinese. Bitkař, který se jen tak nevzdává. Člověk, kterému život, který žije, vyhovuje ve všech ohledech a jakákoliv nabídka "lepšího" života je pro něj zlatou klecí, ve které se dusí. Zvráceně krásná alkoholová láska. Štastný konec? Kdo ví.(18.2.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace