Režie:
Joseph RubenScénář:
Donald E. WestlakeKamera:
John LindleyHudba:
Patrick MorazHrají:
Terry O'Quinn, Jill Schoelen, Shelley Hack, Charles Lanyer, Stephen Shellen, Stephen E. Miller, Robyn Stevan, Blu Mankuma, Jackson Davies, Gabrielle Rose (více)Obsahy(2)
Jerry Blake je šílenec, jehož fascinuje dokonalý rodinný život – nádherné obydlí na předměstí, velká zahrada, zbožňující manželka a milující děti… Jerry si vezme za ženu starostlivou Susan Maine, s níž se nastěhuje na předměstí Seattlu. Stává se nevlastním otcem Susaniny šestnáctileté dcery Stephanie. Tu však Jerryho něžnosti znepokojí a neskrývá svou nedůvěru. Nakonec s hrůzou usoudí, že Jerry je zřejmě muž, jenž loni povraždil svou rodinu, ale nic se mu nedokázalo. Její doměnky s potvrdí, ale nikdo ji nevěří. A přece – je tu Jim Ogilvie, bratr zavražděné Jerryho manželky, který má stejné podezření. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
spoilery!! napad super, ale provedeni uplne na nic. ten konec me ale nastval nejvic. proc tu matku nezabil hned??? a potom jak s tou dcerou bojoval o ten nuz, no to snad ne. proste dalsi vrah idiot. alternativni konec: jerry zabije dceru i matku a beztrestne unikne s novou tvari za novou rodinou. “tahle rodina bude ta prava!” rekne si a pri zapadu slunce odjizdi pryc... ()
Tohle je film ukazující spoustou prvků na styl 80. let (v dobrém). Na začátku leží mrtvé zmasakrované dítě s matkou na podlaze, což už v dnešní politicky-korektní době nehrozí. Terry O´Quinn hraje (dobře) vyšinutého cvoka, co touží po dokonalé rodině, není nad to vidět začátky dnešní hvězdy. K tomu přidejme pár skvělých hlášek, násilí a zajímavý příběh. Joseph Ruben se později etabloval jako režisér thrillerů o smrtících ohrožení manželů/rodin a očividně mu to šlo dobře, takže bych v tom hledal nějakou obsesi. :) ()
Horor z mého dětství na ,který jsem si pomatoval jen matně ,ale když jsem to po letech dostal a pustil si to ani jsem netušil že je to na co jsem si občas vzpoměl jen mlhavě. Nevlastní otec se snaží udělat si spořádanou rodinu jenže nevlastní dcera je jiného názoru a nemůže si zvyknout na ztrátu svého otce a k tomu přijmout nového. Na kterém ji pořád něco nesedí. Do toho je tu Jim bratr jisté ženy ,kterou s celou rodinou zavraždil její manžel a pak beze stopy zmizel a Jim se snaží přimět lidi se tím zabývat a najít vraha. Jenže tatík Jerry řeší problémy po svém a kdo se mu postaví do cesty toho se snaží zlikvidovat. Smyčka se začíná stahovat a tatík se kouká po další rodině a přitom se snaží s tou současnou vypořádat po svém...... ()
Sú filmy, ktoré bezprostredne po pozretí zhodnotím ako priemer, resp. lepší štandard, no po zhliadnutí desiatok a stoviek podobne neutrálnych záležitostí sa stane, že jedna-dve z nich uviaznu v pamäti ako trvalejšie hodnoty. A toto je presne prípad Otčima. Silný film, cez klasický príbeh nezabudnuteľne upriamujúci pozornosť na množstvo psychopatologických osobností nevlastných, ale aj vlastných otcov, nachádzajúcich zdroj svojho najvnútornejšieho potešenia v psychickom, či fyzickom ubližovaní, ponižovaní a týraní. Uvedené zvrátené potešenie v pošliapaní partnera a rodiny je im vlastné a neobmedzuje sa na konkrétnu osobu, skôr alebo neskôr si to uplatnia na každej ďalšej partnerke i dieťati. ()
Každý chlap jistě alespoň jednou za život zatouží po rodinném životě, nádherné milující ženě a hodných dětech. Většině se alespoň něco z toho splní, ale najdou se i takoví jenž mají prostě smůlu. Náš hrdina Jerry je ovšem raritka. Atmosféra filmu se odvíjí podle momentální nálady našeho hrdiny. Když je mírný jak beránek, tak máme možnost slyšet melodramatickou hudbu, při jejímž poslechu vás ani nenapadne, že se díváte na nějaký hororový kousek. Jakmile ale Jackovi rupne v bedně a snaží se dát svou rodinku pěkně do pucu, tak nastává chvíle pro vážnější hudbu a mrazivé chvění při otčímově psychickém nátlaku ve mně vyvolalo menší odpor k podobným osobám. Ve většině filmu však k žádnému fyzickému ubližování nedošlo, což mě trochu znervózňovalo. Protože pouhé nadávání a bouchaní do zdi mi jako nějaký teror nepřijde. Vše se změnilo hlavně na konci filmu, kde děj dostal rychlý spád a přišlo velice dobré vyvrcholení jenž určitě stojí za shlédnutí. Většina scén byla sestříhaná tak, aby diváci co nejvíce sledovali dvě hlavní postavy a ti ostatní je příliš nezdržovali. Hlavním a bezesporu největším tahounem celého filmu je herec Terry O'Quinn, který má za sebou docela pestrou kariéru, ale do diváckého podvědomí se nejvíce zapsal jako Locke v seriálu Ztraceni ( Lost).6/10 ()
Reklama