Režie:
Hynek BočanScénář:
Jan KostrhunKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Josef Somr, Jana Hlaváčová, Pavel Nový, Daniela Kolářová, Ilja Racek, Petr Nárožný, Lída Roubíková, Miloslav Štibich, Bára Štěpánová, Karel Augusta (více)Obsahy(1)
Emigrantům se v cizině málokdy daří dobře, a proto se často vracívají do vlasti. Aspoň to tvrdí film Pytláci. Jenže dlouhé roky odloučení i odlišné zkušenosti zaviňují odcizení, navrátilci si přestávají rozumět i se svými nejbližšími. Přesně to postihne hlavního hrdinu, jenž nedokáže porozumět změnám, kterými prošla česká vesnice. Ani se synem, ani s manželkou nenalezne společnou řeč. Přestože režisér Hynek Bočan vsadil na expresivní zobrazení, základním problémem příběhu zůstává jeho neživotnost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Asi jsem tak úplně nepochopil, co tim chtěl básník říci. Jsou to takový epizodky ze života na vesnici. Ale rozhodně to neni nijak přikrášlený nebo idylický. Spíš se tam všichni k sobě chovaj dost hnusně. Pak do toho přijede emigrant Josef Somr, ale nějak nemůže zapadnout. Jinak v oficiálnim textu distributora se píše, že se mu snad mělo v cizině dařit špatně, ale z toho filmu to tak rozhodně nevypadalo. Dovalil tam v Oldsmobilu, všude kolem sebe rozhazoval prachy, platil útratu za celou hospodu a nakonec se zase rád vrátil zpátky do ciziny. Jinak ve druhý polovině se divák trochu víc dozví o některejch postavách, ale děj se jaksi nikam neposouvá. A celý to končí bez nějakýho rozuzlení. Za zmínku stojej hlavně herecký výkony Josefa Somra, Pavla Novýho a Jany Hlaváčový. Ty to vytáhnou na takovej lepší průměr. 60% ()
Vesničko má odcizená.. Západem ještě více zkažený táta Somr, frustrovaná máma Hlaváčová a Pavel Nový jako podrážděný synek traktorista v rolích hlavních; překvapivě nevyvinutá Štěpánová, snaživý zamezovač styku Augusta či Racek jako stahovač kožek i předkožky v rolích vedlejších. Silně obsazené, nezvykle otevřené a zvláštní svou kombinací komedie a psychologického filmu. Bočanův expresivní kompilát sobectví, slz, nahoty, dobové absurdity a obrazové bizarnosti (prolog se srnkami, s vozíkem pro vodu). Nakonec prohráli všichni, ale někoho to bolelo míň.. ()
Zase jsem měl stejný divný pocit jako u Vinobraní... Je to dost nevyrovnaný snímek s dobrými herci a úzkostnou atmosférou, ale něco, hodně něčeho tomu chybí.!!! ()
Nadprůměrné hodnocení zachycuje můj dojem překvapení z toho, jak dokázal H. Bočan změnit či částečně vyřadit herecký status určitých protagonistů. Pavlu Novému nabídl nepochybně jednu z jeho nejlepších rolí, ne-li tu úplně nejlepší, jeho "závoznice" Daniela Kolářová zde také předvádí dost nevídanou polohu a milým překvapením byl i Petr Nárožný, jenž zde nemá úlohu humornou, ačkoliv zde humor, mezi tím drámem a kapkou psychologie, máme. Ani M. Štibichovi se nevyhnula herecká změna a v mých očích byla velmi prospěšná. Pomilováníhodná, uplakaná a velmi upřímná Barborka, je taková třešinka na onom dortu změn, který režisér upekl. Režie výborná. Jak napsal zette, Bočan se v dramatickém začátku velmi přiblížil Kachyňovi, ovšem po té si to již jede po svém. Mužské oko se kochá nevídaným počtem žen bez košilek a celkově znalý, československý divák, si užívá výborné plynutí děje, které může vyznít tuctově, ovšem díky klasicky vynikající Janě Hlaváčové, dostává onen návrat skvělou atmosféru. Návrat toho, kdo opustil i zradil. Návrat do starého světa, kde vše zůstalo při starém. Ovšem ten, kdo se vrací, už sem nepatří. Oficiální text je obrácen vzhůru nohama, takže není potřeba ho číst. Emigrant se má více než dobře, je tak zvaně za vodou. Ovšem, hrob bude mít tam, ne tady, což je pro někoho víc než nabitá peněženka. Na znovu nalezení rodinného vztahu již asi nezbývá čas, zvlášť, když to špatné, co má emigrant v sobě, opět přivezl s sebou. Určitě jsem lehce shovívavý, ovšem snímek mě skutečně mile překvapil. ()
Mě ten film inspirující podněty poskytl, a vše ostatní (kamera, hudba, tempo vyrávění atd.), je pro mě podružné. ()
Úvodní retroprolog sice slibuje dramatickou podívanou (Hynek Bočan dokáže zachytit nesvobodu za dráty), ale jen sled Bočanových obrazů je málo. Jako celek příběh místy nudí složitým přešlapováním opakujících se scén, místy sklouzává až k parodii vesnických dramat (otec v hotelu s puškou u postele:-) Překvapí množství milostných scén. Hudba Svatopluka Havelky sice navodí atmosféru, ale nejasný scénář ji hatí. Jako motivace pro přečtení knižní předlohy Jana Kostrhuna zajímavé. Podobné vidění je ve filmu Tvář za sklem, který natočila stejná dvojice - Bočan - Kostrhun. Jana Hlaváčová hraje v obou filmech roli matky. ()
Je až směšné, jak uboze Bočan chmatá v čase rozbujeného normalizačního plevele, který zastiňuje a dusí svobodný život, po tom naučeném v pozlacených šedesátých letech. Krutost, sprostota, týrání zvířat a padání na zadek. Všechny ty stereotypy tzv. nové vlny se uplatnily i v normalizačních dojácích, především když se angažovaly jako tento zvláště odpudivý. Špína. ()
Připomenutí mých oblíbených herců a herek za mlada. 1) Nakonec se ukázalo, že snímek je méně schematický, než jsem po přečtení oficiálního textu distributora čekal. 2) Výstižný koment: mchnk****. ()
Plno vynikajících herců, záběry jako od Kachyni, ale slabší scénář s podivným (ne)závěrem příběhu. Navíc jako bonus nepřekvapivě celá nahá Barbora Štěpánová a překvapivě nahoře bez Daniela Kolářová. ()
Reziser Hynek Bocan natocil krasny film o odluceni a odcudzeni. Oko a dusu divaka potesi vysoky pocet hereciek vo filme. 76 % ()
Ve filmu se velice dobre povedlo ztvarnit to dlouholete odcizeni. To bych na snimku ocenil nejvice. Pri nekterych zaberech, at uz lovu zajice nebo zabery na kravy jsem si myslel, ze se divam na nejaky film od Kachyni. Vyborne herecke vykony, kde bych zvlast ocenil herectvi Jany Hlavacove. Namet je sice dobry, scenar ale uz neni nijak zvlast rozpracovany a potencial zustal nevyuzity, bohuzel. ()
Místy strašnej, místy jinakej, závěr divnej... ()
Chápu, že režisér nemusí vždycky všechno doříct a nemusí všechno nutně vysvětlit. Ať si divák udělá názor sám. Tady mne ale Bočan nechal ve štychu úplně. Jak mám mít hrdiny rád, když je ale vůbec nechápu? Vím, že se něco stalo, dokonce předpokládám co, ale jistota žádná, nakonec ani nevím, proč toho tátu nemá nikdo ve vsi rád, pak to Nárožný nakousne, ale nedovysvětlí, prostě chaos. Takže docela dobrej film, ale tak nějak neuchopitelnej. 60% P.S. díky mchnk komentáři jsem pochopil, co jsem doteď pouze podvědomě tušil... ()
Otrocký převod stránek námětu. Syrové záběry krutosti, hrané scény provedené přesně podle chladného scénáře v ještě odtažitějším provedení. Nový velkou roli nedokáže uhrát (o co lepší je třeba Racek), Somr má svázané ruce a spolu s Hlaváčovou hrají snaživě, ale jakoby z donucení. Přes filmové záblesky nezaujme. 1-2* ()
Hořká komedie o navrátivším se otci a manželu ze "západního" světa. Ovšem o jeho návrat nikdo nestojí, řeší se staré křivdy a ani jeho rodina není nadšená z jeho návratu. A tak se, po vyřízení pár starých účtů a po konfliktu se svým synem, vrací zpět do kapitalistické ciziny. Film je příliš poplatný době vzniku a celkově trochu nudný, sem tam se ale najdou i pasáže velmi vtipné (scéna prvního intimního sblížení Pavla Nového a D. Kolářové). Hodnotím ***, především za skvělý herecký výkon Jany Hlaváčové a Pavla Nového. ()
Prakticky neznámý film s výborným hereckým obsazením o rodinném rozvratu (?) kvůli sobeckosti. Spousta herců opustilo své klasické škatulky, což je pro mě největší devizou filmu. Štibich není předseda, Augusta není podvodníček, Nárožný se ani neusměje, Štěpánová je cudná (trochu teda) a Kolářová... to je kapitola sama pro sebe. Bohužel ve mě Pavel Nový svým charismatem nevyvolával lítost a tím celá pointa vyznívá do ztracena, jinak by hodnocení mohlo být ještě lepší. ()
V poradí tretí film režiséra Hynka Bočana natočený podľa novely moravského spisovateľa Jana Kostrhuna. Tentoraz (podobne ako "Tvář za sklem"), natočené ako hlboký psychologický príbeh. Slušný herecký výkon Pavla Nového ako traktoristu Cyrila, taktiež jeho matky Jany Hlaváčovej a partnerky Dany Kolářovej. Oživením príbehu bola postava starého Jeřábka v podaní Karla Augustu. ()
Hodne syrovy film bez prikras, zeny stale breci nebo jsou nejak ponizovane, muzi se chovaji neurvale nebo chlastaj, zvirata trpi...na to ze to je zacatek osmdesatek je to dost husty. Cili jinak receno, nevesele socialne-psychologicke drama z vesnice. Vyborne obsazene i zahrane (Hlavacova). Vlastne me to docela zaujalo, musim rict... 4- ()
Zvláštní vesnické drama s několika zápletkami, které dohromady působí značně neuceleně, výborně herecké výkony i prolínání s minulostí, ovšem nějak to drhne. ()
Československý psychologický film zabývající se především soužitím rodiny po dlouhodobém odloučení. Otec (J. Somr), jenž z neznámých důvodů (zřejmě útěk před vězením) emigroval, se po cca dvaceti letech vrací jako bohatý muž v americkém voze ke své manželce a synovi do jejich vesnického domku. Matka J. Hlaváčová, žijící na okraji společnosti si mezitím našla milence (I. Racek) a syn Cyril, pracující v místním družstvu jako traktorista, navenek hrubé povahy. avšak uvnitř citlivý P. Nový získává zkušenosti v milostných vztazích. Z dramatu lze jasně vycítit pocit odcizení mezi členy rodiny, stejně tak jako nevraživost a nedůvěru mezi emigrantem a místními obyvateli, jež se naplno projevila ignorací oslavy na počest jeho návratu. Totální ztrátu rodičovského citu a respektu u otce dokumentuje závěrečná scéna v lese. Z největší části se snímek věnuje citovými vztahy mezi Nového traktoristou, jenž svou roli zvládl dle mého názoru velmi dobře, a jeho dívkami, ostře hlídanou studentkou B. Štěpánovou a později intelektuální kolegyní D. Kolářovou, což vyvrcholilo odhalenými scénami, u Bočana poměrně neobvyklými. V menší roli vesničana se objevil i nedoceněný mistr vedlejších lidových postav M. Štibich. Název snímku je poněkud klamavý, pytlačení samotné bylo ukázáno pouze v úvodní scéně a nebylo až tak významné, spíše bych jeho význam hledal v přeneseném negativním smyslu jako vyvrženci socialistické společnosti z důvodu otcova útěku. Přesto hodnotím Bočanovo dílo průměrně, možná mírně podprůměrně, zejména kvůli pomalému ději, nízké dramatičnosti a místy zmatenému scénáři. ()