Čas zabíjet

Film Čas zabíjet je adaptací prvního z řady bestsellerů autora soudních příběhů a bývalého právníka Johna Grishama (nar. 1955), kterého k jeho napsání inspirovalo vyslechnutí výpovědi dvanáctileté oběti znásilnění. Přidal si motiv otce, beroucího spravedlnost do vlastních rukou, a dal se do psaní. Každý den brzy ráno, než se odebral do práce, po celé tři roky. Dokončený rukopis však nikdo nechtěl vydat, až v červnu 1988 nakladatelství Wynwood Press knížku přineslo na trh ve skromném nákladu 5 000 výtisků. To už měl Grisham rozepsanou druhou knihu, nazvanou Firma. Prodej práv na zfilmování Firmy společnosti Paramount ještě ve stádiu rukopisu (za 600 000 dolarů) vyprovokoval k akci řadu nakladatelů. Těžký konkurenční boj nakonec vyhrálo renomované nakladatelství Doubleday, které Firmu vydalo v roce 1991. Kniha se stala bestsellerem roku a stejný osud potkal i další autorovy prózy Případ Pelikán (1992) a Nebezpečný klient (1993). Grisham se stal jedním z nejúspěšnějších současných literárních autorů a samozřejmě už dávno přestal provozovat advokátní praxi. Od té doby pravidelně každý rok vydává nový román ze soudního prostředí - The Chamber (1994), The Rainmaker (1995), The Runaway Jury (1996), The Partner (1997), The Street Lawyer (1998), The Testament (1999) a The Brethren (2000). Jeho prvních šest románů bylo úspěšně zfilmováno a je velmi pravděpodobné, že podobný osud potká i ty následující. Filmová verze Času zabíjet se stala prestižním snímkem společnosti Warner Brothers pro rok 1996. Režií byl pověřen Joel Schumacher, zkušený řemeslník, známý jako tvůrce třetího a posléze i čtvrtého Batmana, kterému se s podporou hollywoodských financí podařilo soustředit mimořádný herecký soubor - v roli obžalovaného otce uvidíme Samuela L. Jacksona (za svůj výkon byl nakonec nominován na Zlatý glóbus), v úloze studentky práv Ellen Sandru Bullockovou, státního návladního Buckleye hraje Kevin Spacey, starého advokáta Wilbankse Donald Sutherland a výraznou roli padoucha Freddieho Cobba vytváří jeho syn Kiefer. V dalších rolích se objevují např. Oliver Platt, Brenda Frickerová, Patrick McGoohan a Ashley Juddová. Největším problémem bylo obsazení klíčové hlavní role obhájce Jakea Brigance. Schumacher, podporovaný studiem, chtěl Woodyho Harrelsona, ale Grisham, který poprvé u adaptace své knihy fungoval jako producent a měl v otázce hereckého obsazení právo veta, byl zásadně proti. Ani Harrelson ani žádný z náhradníků (z okruhu renomovaných hollywoodských herců) nesplňoval jeho požadavky na fyzický vzhled hrdiny, do něhož autor pochopitelně promítnul řadu autobiografických rysů. Grisham nakonec navrhl do ústřední role mladého právníka téměř neznámého texaského herce Matthewa McConaugheye, který do té doby účinkoval jen v reklamě na pivo, v několika videoklipech a epizodních filmových rolích. Autor prosadil svoji a mladý herec jeho důvěru nezklamal. Role Jakea Brigance z něho doslova přes noc udělala hvězdu. Schumacher natočil poměrně věrný přepis literární předlohy, a přestože se klíčové scény filmu odehrávají v soudní síni a totožnost viníka je od počátku známá, podařilo se mu vytvořit velice sugestivní dílo, v němž s citem pro atmosféru přibližuje houstnoucí dění okolo soudního procesu i události, jež mu předcházely. Vrcholem snímku je Briganceova emotivní závěrečná řeč, která do té doby nerozhodnuté porotce dokáže přesvědčit. Film je seriózní sondou do stále živé problematiky rasismu, který není omezen jen na jih Spojených států. Motiv samozvaného vykonání spravedlnosti, jež je výrokem soudu nakonec posvěceno, však může vzbuzovat oprávněné pochybnosti, na které řada recenzentů ve svých kritikách poukázala. (oficiální text distributora)