Bertha z dobytčáku
-
Boxcar Bertha
-
Bertha z dobytčiaku
Drama / Romantický / Krimi / Road movie
USA, 1972, 92 min
Režie:
Martin ScorseseObsah
-
Gangsterská ironická retro melodráma. Život urobil z nej vyhnankyňu. Láska postavila ju mimo zákona... Amerika v 30-tich rokoch bola slobodnou krajinou. Len Bertha bola o niečo slobodnejšia. Skutočný príbeh Berthy Thompsonovej z Arkansasu, ktorá si kvôli cestovaniu v železničných vagónoch pre dobytok vyslúžila prezývku Bertha z dobytčiaku. Široké srdce mladej Berthy je napriek neľahkému životu počas hospodárskej krízy 30-rokov plné ideálov. Zamiluje sa do Big Billa Shellyho a spoločne chcú bojovať proti neprávostiam železničnej spoločnosti. Ich boj za spravodlivosť sa však náhle zmení na otvorenú rebéliu. Stane sa z nich neporaziteľná zločinecká banda, ktorej legenda koluje po celom americkom Juhu. Sú známi nielen vášnivou láskou, ale aj násilnosťami. Nemilosrdne sa vyrovnajú s každým, kto sa im pri prepadoch a rabovaní postaví do cesty. Život na úteku však pripraví množstvo pascí ich láske i osudu.
Druhý celovečerný film Martina Scorseseho vznikol v nízkorozpočtovej produkcii nezávislého producenta Rogera Cormana, v ktorého dielni dostali príležitosť pre svoje debuty mnohí režiséri tzv. Nového Hollywoodu. Snímka Bertha z dobytčiaku je inšpirovaná Thompsonovej autobiografi ou "Sisters of the Road" a legendou o slávnych zaľúbených zločincoch Bonnie Parkerovej a Clydeovi Barrowovi. Autentickým zachytením dobovej atmosféry a postáv sa Scorsesemu podarilo obohatiť príbeh o výrazný sociálny rozmer. (oficiální text distributora)
Gangsterská ironická retro melodráma. Život urobil z nej vyhnankyňu. Láska postavila ju mimo zákona... Amerika v 30-tich rokoch bola slobodnou krajinou. Len Bertha bola o niečo slobodnejšia.
Skutočný príbeh Berthy Thompsonovej z Arkansasu, ktorá si kvôli cestovaniu v železničných vagónoch pre dobytok vyslúžila prezývku Bertha z dobytčiaku. Široké srdce mladej Berthy je napriek neľahkému životu počas hospodárskej krízy 30-rokov plné ideálov. Zamiluje sa do Big Billa Shellyho a spoločne chcú bojovať proti neprávostiam železničnej spoločnosti. Ich boj za spravodlivosť sa však náhle zmení na otvorenú rebéliu. Stane sa z nich neporaziteľná zločinecká banda, ktorej legenda koluje po celom americkom Juhu. Sú známi nielen vášnivou láskou, ale aj násilnosťami. Nemilosrdne sa vyrovnajú s každým, kto sa im pri prepadoch a rabovaní postaví do cesty. Život na úteku však pripraví množstvo pascí ich láske i osudu.Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
Matty
„Nice work, but don’t fucking ever do something like this again“, poradil John Cassavetes Scorsesemu po zhlédnutí jeho béčkové odpovědi na Bonnie a Clydea. Motivací k natočení exploatační road movie, absurdně kombinující levicovou ideologii s křesťanskou symbolikou, byla začínajícímu režisérovi kromě peněz údajně možnost zakonzervovat na filmový pás prsa Barbary Hershey, která hraje v zásadě prostitutku (a které se Scorsese za tuto výhradně fyzickou roli „omluvil“ jejím obsazením coby Máři Magdalény v Posledním pokušení Krista podle románu, s nimž ho prvně seznámila právě Hersheyová). Film vybočuje z průměru několika vizuálně nápaditě řešenými scénami a dvojstranným uplatňováním násilí, jež je díky výrazům herců a pozornosti věnované obětem buďto brutální (v podání fašizoidních autorit), nebo spravedlivé (v podání odborářů). Vzhledem k zadání a podmínkám natáčení se vcelku pochopitelně nejedná o žádné veledílo, ale při žádném důkladnějším rozboru motivů ve Scorseseho filmografii by nemělo být opomenuto. 55%(3.12.2011)
-
gouryella
Scorsese opet nezklamal - presto, ze se jedna o jeden z jeho prakticky neznamych filmu svoji naturastickou strankou pribehu me opet dostal.(2.8.2002)
-
Radek99
I velký Mistr musel nějak začínat... Slaboduchý scénář a příšerná country hudba předznamenávají fakt, že tenhle film skutečně nebyl jedním ze Scorseseho uměleckých vrcholů, spíše průměrný až podprůměrný odlesk zašlé slávy velkého gangsterského opusu Bonnie a Clyde a možná i variace na nějaký western, třeba Butch Cassidy a Sundance Kid... Scorsese akcentuje sociální dobový rozměr a odborového předáka vykresluje coby morálně slabé individuum pouštějící se na dráhu zločinu. Ústřední ikonou filmu je železnice a vlak, který tu sehrává téměř úlohu žánrové definice - železniční road-movie s mírně romantickým nádechem... Sociálně těžká 30. léta v USA jsou v pozadí reflexe jako velmi nešťastná a drsná doba pro život... Nejsilnější je závěrečná ,,biblická" scéna, při které Martin Scorsese využil v plné míře svůj velmi hodně osobitý vztah k filmovému násilí... Bertha z dobytčáku je bohužel snímkem, který neurazí, leč zřejmě brzy na něj zapomenete...(16.1.2008)
-
Rob Roy
Raný Scorsese z produkce Rogera Cormana je variací ( také prý podle skutečných událostí ) na Bonnie a Clyde Arthura Penna. Slabší scénář bez zajímavěji napsaných postav povyšuje co jiného než Mistrova režie. Díky němu má film svižné tempo a nadprůměrně inscenované sekvence násilí ( i přes zřejmý nízký rozpočet ). Především závěrečná scéna s výbornou vizuální stránkou se vryje do paměti. Hersheyová i Carradine průměrní, s několika vkusně natočenými nahými scénami ( přičemž první mi připomněla Kdo to kepe na moje dveře ). Čistých 70%, uvažoval jsem o 4*, ale zážitek brzy vyšuměl, nic emocionálnějšího se nekoná .... Po natočení Scorsesee promítl film Johnu Cassavetesovi ( režisér proslavený nízkorozpočtovými nezávislými filmy ze 60. let ) a ten mu řekl, že strávil rok života vytvářením sračky a ať se příště zaměří na něco osobnějšího. Výsledkem byly Špinavé ulice...( zroj IMDB )(22.8.2006)
-
T2
║Rozpočet $600,000║(16.6.2010)
-
Jossie
Bohužel dost průměrný film z ranné Scorseseho tvorby, ale zase, každý nějak začínal. Poměrně nevýrazné herecké výkony, slušný příběh, ale nijak zvlášt poutavě natočený, prostě na zmapování Scorseseho tvorby dobré, jinak bych to asi klidně vynechala 2,5*.(9.12.2006)
-
dobytek
Těžko uvěřit, že pod touhle ptákovinou je podepsanej Martin Scorsese. Bertha z dobytčáku je takovej zmatenej, poněkud naivní příběh o tom, jak čtveřice zlodějů pořád jezdí vlakem a ukradne všechno, co neni přišroubovaný. Občas se najde nějaká lepší scéna (pro Scorseseho typicky scény, kde je nějaký násilí), jako celek to ale nemá hlavu ani patu. Jinak ten film na mě působil dost odfláknutě. Od hereckejch výkonů, přes poněkud zmatenej střih, až po různý drobnosti jako je rezervní kolo, který se náhle objeví na autě (i když ho v předchozí scéně nechali ležet u cesty) nebo třeba světle červenou až skoro oranžovou "krev". Jinak David Carradine byl pro mě vždycky spíš "Béčkař" a tady svůj stín nijak nepřekročil a Barbara Hershey taky nic moc nepředvedla (respektive předvedla svoje kozy). Myslim si, že kdyby to nenatočil Scorsese, tak tenhle film nebude zajímavej vůbec ničim. 40%(9.10.2010)
-
O*R*I*N
"Zajímavý" je film v kontextu celé Scorseseho tvorby hned z několika pohledů - Scorsese Bertou z dobytčáku nastiňuje své možnosti do budoucna; nadále se výhradně soustředí na šeď velkoměsta namísto barvitosti venkova, nicméně už zde ukazuje svoji nezpochybnitelnou všestranost; vždy se po nějaké době uchýlí k hodně nezávislému a žánrově nevyhranému (nemyšleno pejorativně) projektu (po Bertě z dobytčáku např. film Po zavírací době); závěrečnou "metafyzickou" jízdou Davida Carradina naznačuje zjevnou spirituální intenci představovanou především filmy Poslední pokušení Krista či Kundun.(11.2.2011)
-
Trellíno
50% s odřenýma ušima za finální masakr, jinak Scorsese neScorsese dost nuda a většinou hodně o ničem, navíc občas vážně blbě natočený a s několika do očí bijicíma chybkama. Navíc ta krev je jak v Suspirii a některý scény kolikrát navazujou úplně jinak, než by asi měly (postava se usmívá a kouká doleva, najednou do země a vážně, atd.).(29.5.2007)
-
iamek
Nebýt slušného závěru, kde zaujala hlavně skvělá kamera a akční sekvence, tak dam asi odpad. Herci jsou nevýrazní a příběh je hodně naivní a celkově mizerný. Nejhorší film od Scorseseho. Zajímavostí je, že obě hlavní role vytvořili tehdejší opravdoví milenci David Carradine a Barbara Hershey.(31.12.2011)
-
Bigrambo
Scorseseho variace na téma Bonnie a Clyde nedopadla úplně nejlépe. Stejně jako v jeho prvním filmu Kdo to klepe na moje dveře lze i zde nalézt pár výborných scén, ovšem jako celek se jedná o průměrný film. Scorsese si totiž to nejlepší ze svých začátků schoval až do svého třetího snímku, kterým byly Špinavé ulice.(19.9.2011)
-
Duke90
Druhy Scorseseho film mi opet az tak nesedl, podobne jako debut Who's That Knocking At My Door (1967), ale tim nemyslim, ze by se jednalo o spatny film... Herecke vykony by se dale shrnout jako lehce nadprumerne a trosku mi pripadalo, ze to Scorsese pojal jako takovou "venkovskou gangsterku" a jsem docela rad, ze uz v dalsich letech v podobne tvorbe nepokracoval, protoze u me Scorsese zacina prece jenom asi az filmem Mean Streets (1973), kde uz je jeho rukopis prece jen znatelnejsi.... Nybrz pro zaryte fanousky jako ja je tohle urcite povinnost a rohodne se to neda oznacit jako zklamani.....(2.5.2010)
-
curunir
Scorseseho raná tvorba nijak zvlášť nenaznačovala, že sa zrodil jeden z najväčších režisérskych pilierov kinematografie. Bertha z dobytčiaku bola jeho druhým celovečerním filmom, pričom rozohral štandartnú tému páru, ktorý si privirába lúpežami. Príbeh a la Bonnie a Clyde však nevyšiel nijak úžasne, i keď film trvá len 90 minút miestami som mal problém ho dopozerať, za čo sa najviac pričinili nevyrazné herecké výkony a celá rada nudných a zĺhavých pasáži, tiež sa dá povedať, že Scorsese nedokázal plne využiť potenciál snímky. Najviac zaujmú občasné akčné a sadistické akčné scény a za pomerne vydarený sa dá považovať aj koniec filmu s brutálnym a naturalistickým ukrižovaním Davida Carradina o vagón a následná pomsta.(22.2.2008)
-
Cushing
Stojí za vidění, neboť je to Scorsese, nebo stojí za vidění, protože je to zajímavý filmek? Sám nevím. Potěší scéna s vrhcáby v plenéru: má Barbara Hershey v tu chvíli pod šaty, kam je docela vidět, neboť dřepí na bobku, kalhotky, nebo spíš ne? Halt je tam stín, jak už pod sukní stín bývá. Ale uznejte, to se jen tak nevidí, TENHLE druh stínu. Závěrečné ukřižování je ale taková pakárna, že divák téměř zalituje pročuměného času. Mimochodem: ten starý Carradine tady hrál asi pětkrát líp než mladý, staré dřevo je prostě kvalitnější dřevo, o tom žádná. Jako protipolicajtský, protiestablišmentový film (nikdy jich není dost!) bych doporučil spíše Vanishing Point, natočený v téže době. Tam je s poldama aspoň sranda.(22.4.2008)
-
hans500
Již ve svých raných filmech Scorsese dokazoval, že je režisér vysokých kvalit a Bertha z dobytčáku je toho jasným důkazem. Velice průměrný scénář, herecké výkony jsou nadprůměrné, do skvělých jim něco chybý (Barbara Hershey je slušná a mladý David Carradine je fajn). Ovšem samotná režii je dobrá a již zde je vidět jakým směrem se bude jeho tvorba upínatm každopádně předchozí "Kdo to klepe na moje dveře" byl zajímavější i povedenější film a následující Martyho filmy již patří mezi skutečně dobré.(6.2.2010)
-
Brain-D
Bertha je celkem lolitka k pohledání. Pozná tu mnoho věcí, ale vždy se do nich rychle dostane. David Carradine potěšil. Takový konec co je tady jsem fakt nečekal, fakt paráda.(11.5.2010)
-
JohnFarst
Na tomto filme je vidieť ako to dopadne keď výnimočnému tvorcovi niekto diktuje ako má točiť. Ťažko uveriť tomu, že to nakrútil ten istý režisér čo o 30 rokov neskôr natočil famózneho Letca. Scorsese sa tu niak moc nevenuje jeho zvyčajným témam ako začlenenie sa do nečistej skupiny a morálny úpadok. No v podstate tomu druhému sa na minútku venoval prostredníctvom kartára ktorý sa musel stať zlodejom ale postava sa tomu nijak zvlášť nebránila a to mi tu nesedí. Proste ten film bol ajýsi čudný, občas pobavil občas nadhodil myšlienku na zamyslenie a taktiež nechýbajú na tú dobu celkom slušné akčné scény. Lenže Scorsese asi nemal 100 %nú chuť natáčať o sedláčke ktorá sa spolčuje s odborárom (mladý David Carradine) a prepadáva bohatých majiteľov železníc, to je naňho prýliš povrchné. Posledná scéna je však výborná, pomsta čierneho brata a "ukrižovanie" Carradina stoja zato vydieť.(17.1.2008)
-
farmnf
Takové dílko pana S., které je myslím velmi slušně natočené ale scénář tam trochu vázne. Chvílemi je to až nesrozumitelné. Kdo tedy je ten Jasoň a kdo ten Drsoň? Byli to odboráři a společnost je donutila býti gangstery a nebo to byli jen gangsteři? Byla Bertha jen hloupá kurva? Po druhém zhlédnutí mě v mnoha věcech není moc jasno. Závěr působí spíše tak, že podle skutečné události to moc není. Je to zase jenom taková americká střílečka, kde mačká spoušť negr. Ostatní filmy Scorceseho nabývají jasnosti z čehož nevzniká galimatyáš, dovoluji si citovat Hurvínka z padesátých let.(21.9.2009)
-
flu
Velká hospodářská deprese, stávky, odbory, železniční magnáti, kočující hobos, vlakové loupeže a nad tím vším temný stín J. Edgara Hoovera na mocenském vzestupu... Jsem přesvědčený o tom, že kdyby tenhle film Scorsese točil o pár let později byla by to epická freska, VELKÝ americký film ve stylu jeho pozdějších opusů. Takhle je Boxcar Bertha poměrně jednoduchým filmem s nedotaženým scénářem a množstvím technických nedostatků. Škoda, tenhle příběh by si zasloužil víc.(9.5.2010)
-
Biopler
Film natoceny podla skutocneho pribehu, ktory som zhliadol, je filmom pre divakov, ktori maju radi dobrodruzstvo. Cely pribeh je o rabovackach a vsetci herci myslia len na blizku buducnost. Bolo to iba dostatocne, napr. vytkol by som farbu krvi, ktora bola az velmi bleda.(4.4.2009)
