Mys hrůzy

De Niro je skvělý, Nick Nolte a ostatní výteční. Kromě přenatahovaného závěru směřujícího k jasné pointě, mi však vadilo, že advokát Bowden je na to, že je advokát, až příliš nedovtipný. Už tu dávnou vědomou chybu v obhajobě by profesionál (kterým údajně je) nikdy neudělal. A jestli ji udělal kvůli svému nikoliv profesionálnímu svědomí, byl to projev neskutečné hlouposti a lehkomyslnosti; mohl se obhajoby bez ztráty kytičky vzdát - a musel o takové možnosti vědět. Podobně neinteligetně se pak zachoval ve filmu ještě několikrát (například ono patlání se v krvi zavražděného detektiva), ale už se mi to nechce rozepisovat. Na sdělení pocitu jsem toho napsal až moc. (20.04.2009)

Že umí Scorsese vytvářet napětí, to je dávno známá věc. Horší je, že Nick Nolte a Jessica Lange si tady vybírají regulérně slabou chvíli a všechno tak stojí na bedrech soustředěného démona De Nira. Právě ve stínu jeho pomalého znervózňování nenáviděného advokáta působí závěrečná katarze na lodi klišoidně a zbytečně ukřičeně. (10.03.2007)

Martin Scorsese je holt pan režisér. Navíc jeho dvorním hercem není jen tak někdo, ale Robert De Niro (kterého v poslední době vystřídal Leonardo DiCaprio). A tohle spojení funguje. Mys hrůzy je geniálně stupňovaná atmosféra strachu, která prostě nemá chybu. Advokát, který před lety porušil všechny kodexy a zatajil důkaz ve prospěch svého klienta, který si odseděl 14 let a teď se chce pomstít. Doporučuji sledovat v noci! (07.07.2010)

Kam sa hrabú moderné horrory, to nám dokonale ukázal a riť si s nimi ešte dlho bude vytierať majster Scorsese. Perfektný scenár, hudbu a všetko ostatné zdokonaľujú perfektní herci na čele s psychopaticky šialeným De Nirom vo vrcholnej forme. Bez laickosti, naivity, či obohraných a nudných scén. 90%. (09.11.2006)

Brilantní thriller, který stojí za vidění už jen pro fenomenální herecký výkon, který zde předvádí můj oblíbenec Robert De Niro. V roli vyděděnce osudu, který se ve vězení vzdělal z negramotného prosťáčka do inteligentního samouka, který v autě poslouchá operu a sype z rukávu citáty z bible na počkání, dává De Niro vzpomenout na legendární filmové postavy, jako je Hannibal Lecter z filmu "Mčení jehňátek" z r. 19991, John Doe z filmu "Sedm" z r. 1997 či Jules Winnfield z "Pulp fiction" z r. 1994. A zapomenout nelze ani na literární postavu Edmonda Dantese z pera Alexandra Dumase (Hrabě Monte Cristo), který se ve vězení rovněž vzdělával, aby z něj po letech unikl a pomstil se prokurátorovi Villefortovi, který měl podíl na jeho nespravedlivém uvěznění (samozřejmě pro potřeby tohoto srovnání zjednodušuji, znalci Monte Crista a Mysu hrůzy nechť prominou). Přišla-li mi většina filmu jako profesionální podívaná za 4*, pak strhující závěr na lodi nutně zvedá mé hodnocení na maximum - něco takového se prostě jen tak nevidí. "Mys hrůzy" osobně řadím k filmům, jako je třeba "Chladnokrevně" z r. 1967, "Hodiny zoufalství" z r. 1955, "Funny Games USA" z r. 2007, ad. - pokaždé zde máme zazobanou spokojenou rodinku, které zdánlivě ke štěstí nic nechybí. Stačí však, aby se na scénu dostavil představitel (případně více představitelů) spodiny společnosti, psychopatický vyšinutý pošuk, a zdánlivá idylka se hroutí jak domeček z karet. Lidské charaktery se ve vypjatých situacích hroutí a na povrch vyplouvá to, co by normálně zůstalo někde skryto v rodinném nevědomí. Všechny tyto filmy jsou pro mě dokladem toho, jak je lidské štěstí křehké a vzácné, a jak může být zdánlivá materiální bezstarostnost někdy vykoupena cenou nejvyšší, vlastním svědomím/životem, pokud máte smůlu a zlomyslný prst Prozřetelnosti ukáže na vás (šance asi tak 1:10000000). "Mys hrůzy" je ruská ruleta par excellence, kde není vítězů ani poražených - někdo přežije, jiný ne, ale poraženi jsou zde všichni. (18.06.2011)