Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kleopatra
    ***

    Bylo to pro mě zklamání roku. Fakt jsem nevěřila svým očím a jen těžko se nutila dodívat tu bezbřehou nudu do konce. Tvůrce Zuřícího býka a Taxikáře natočil film, kde zaujme spíš bezvýznamná scéna s kurvama v bordelu než ten zbytek. Přitom je vidět, že se točilo s maximálním nasazením všech a s těmi nejpoctivějšími úmysly. Daniel-Day-Lewis je herecká persona, nicméně se do této role absolutně nehodil a DiCaprio je tady tak zajímavý, že scéna, kde se mu řezník "mstil", by byla pro mne vysvobozením, pokud by skončila Leovou smrtí. A proč za ním šly davy (davy, které se celým filmem plouží jak zombies), to už vůbec nechápu.(22.2.2004)

  • Houdini
    ***

    Oscar 10 nominací: Nejlepší film, Režie, Herec HR - Daniel Day-Lewis, Kamera, Výprava, Kostýmy, Střih, Zvuk, Píseň - "The Hands That Built America", Scénář(8.3.2004)

  • Matty
    ****

    „Krev musí na čepeli zůstat“ Bude se SPOILERovat. Scorsese se vydal hloub do minulosti a zároveň navázal na Mafiány a Casino, oproti kterým mají gangy o něco tradičněji vystavěný příběh, jakkoli netradičně zachycující hned dva vzestupy a pouze jeden pád. Ulice, do nichž je děj zasazen, jsou tentokrát opravdu špinavé a prasata v souvislosti s nimi nemusíme zmiňovat jenom v přeneseném významu. Dobře by do nich zapadli Dickensovi hrdinové. Jeden takový ostatně stojí v centru vyprávění (a sám k nám neodmyslitelným voice-overem promlouvá). Na rozdíl od Olivera Twista se své oběti neučí okrádat, nýbrž řezat, bodat a sekat. Přísnou katolickou výchovu (jak jinak) poznamenaný Amsterdam Vallon je nám průvodcem. Skrze něj se dovídáme, co se dělo, když si jistá společenská vrstva v New Yorku žila poslední roky svého věku nevinnosti. Mladý hrdina slouží jako předzvěst blížícího se konce éry mužů, kteří chtěli mít vždy poslední slovo, ačkoli uměli jenom bojovat a jakákoli diplomacie jim byla cizí. Poté, co se rozkouká a včlení do gangu, může začít realizovat svůj hlavní cíl – pomstít otce. Aby toho dosáhnul, musí zabít jinou otcovskou figuru (s níž hezky oidipovsky sdílí jednu ženu), psychopatického řezníka, který se obléká jako Willy Wonka (ač ho jinak barevně charakterizuje ďábelsky rudá), a příliš nerozlišuje mezi masem lidským a zvířecím. Teprve nezdařený atentát a následující potrestání vyléčí protagonistu z jeho sobeckosti a přimějí ho zasáhnout do dějin výrazněji. Film po Amsterdamově zmrtvýchvstání začíná nanovo, čím je odůvodněna rozmáchlá stopáž. Stejně jako ostatní postavy je ale Amsterdam opakovaně konfrontován s tvrdým faktem, že jeho problémy a jim vedená žabomyší válka pozbývají na významu (který mu egoističtí muži přikládají) ve stínu paralelně běžících velkých dějin a války občanské. Dění ve Five Points je zároveň lokálním odleskem událostí celostátních: na obou úrovních proti sobě válčí dvě Ameriky. „Čistá“ Amerika konzervativních starousedlíků a nová, multikulturální Amerika přistěhovalců. Vítězství druhé z nich předznamenalo, jak bude o pár desetiletí později vypadat nejenom New York, nýbrž celé Spojené státy (k hledání dalších politických paralel vybízí postava Řezníka, který si bere trochu z rozdělitele lidu Abrahama Lincolna a trochu z George W. Bushe, jiného mocipána sjednávajícího pořádek strachem). Prolnutím minulého a přítomného film ostatně jenom nekončí, ale také začíná, byť v úvodní řeži zastupuje současnost pouze nediegetická hudba. Není zřejmě nutné dlouze se rozepisovat o Scorseseho režisérské zručnosti. Přesně ví, kdy použít prolínačku, kdy nadhled, kdy podhled a kdy jump cut, aby film šlapal a zároveň nesl nezaměnitelný autorský rukopis (ani tentokrát nechybí představení prostředí v jednom dlouhém záběru à la dokumenty direct cinema). Jako důkaz za všechny nechť poslouží boxerský zápas s bezchybně načasovanými střihy mezi záběry v polocelku, kdy se zápasníci pohybují, a detaily, kdy si uštědřují rány. Scorsese opět prokázal ohromující cit pro detail, schopnost proniknout pod kůži jakkoli vzdálenému (ať časově, či kulturně) místu a době. Namísto televizních záběrů a dobových písniček (třebaže ani ty nechybí) používá letáků a novinových článků z probádávané periody. Autentický je rovněž slang pouličních živlů a dojem jiného času ruší hlavně slavní herci. Čím samozřejmě nechci ani naznačit, že bych si nevychutnal kupříkladu Day-Lewisovo poklepávání kudlou po vlastním skleněném oku. Gangy New Yorku jsou velkým filmem, jenž se nebojí ukázat, že ruce, které vybudovaly současnou Ameriku, byly pořádně zaneřáděné krví. Závěr je s ohledem na post-eleven ovzduší vzniku mírnější, než by si Scorsese jindy dovolil, ale trocha něhy má myslím po dvou a půl hodinách epických jatek své opodstatnění. 85% Zajímavé komentáře: golfista, Lima, kiddo, Melies, Visáč, gudaulin, DDT DDT, Vronsky , Triple H , Trias(15.9.2012)

  • Slasher
    ***

    Velkolepě ztvárněné kukátko do špinavého dolního Manhattanu v letech občanské války. 'Původní' obyvatelstvo vs. irští přistěhovalci, pomsta jednoho kluka. Nepotěšil mě tak jaksi děravý způsob, jakým to celé bylo odvyprávěno, ani spratkovitý DiCaprio, do kterého se dalo těžko nějak vcítit. Tedy nebýt výtečného Day-Lewise, jsem teď asi dost znuděn, i přesto, že mě historie velkého města speciálně zajímá.(18.7.2010)

  • TeeAge
    ***

    || Scenár: Jay Cocks, Steven Zailian, Kenneth Lonergan / Príbeh: Jay Cocks | Hudba: Howard Shore | Distribúcia: Miramax Films | Štúdio: Alberto Grimaldi Productions | Rozpočet: 97 miliónov $ | Tržby: 193,772,504 $ || To, že gangy Scorseseho nepremenili ani jednu nomináciu z desiatich na sošku, je prinajmenšiom nespravodlivé, hlavne čo sa týka výpravy a kostýmov. Inak je to ale naozaj nevyvážený a chladný film, ktorý nemá schopnosť priblížiť ani jednu postavu k divákovi. Diazová pre svoju rolu naprosto nevhodná, i keď sa jej zhostila so cťou a podľa svojich najlepších schopností. Jednoducho nevďačné téma s nepamätihodným, minimálnym príbehom. 65% | Blu-Ray, THX, EN DTS |(28.8.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace