Poslední pokušení Krista

Keď budete pozerať tento film, zabudnite na to, že existujú evanjeliá. Tento film sa ich (ako budete upozornení už v úvodných titulkoch) drží len okrajovo. Paradoxne však asi najkrajším spôsobom predstavuje kresťanské ideály a zobrazuje Krista ako pochybujúcu nešťastnú bytosť, snažiacu sa ujsť svojmu osudu aj na kríži. Výborne zobrazuje aj motivácie vedľajších postáv (Judáš, Maria Magdaléna). William Dafoe zahral svojho Ježiša s bravúrou ,akú mu môže hviezda Gibsonovho Umučenia Caviezel potácajúca sa pol filmu po krížovej ceste len závidieť. Všetko čo vraví mu žeriete a budete schopní sa sním stotožniť. Výborný je tiež Harvey Keitel ako Judáš, ktorý zradiť nechce, ale musí tak proti svojej vôli urobiť. Čerešňou na torte je potom David Bowie ako Pilát, ktorý úžasne okomentuje dôvod Kristovho trestu ako "nie si nebezpečný tým čo robíš, ale tým že chceš zmeniť myslenie ľudí" . Nedá nespomenúť perfektný soundtrack Petera Gabriela. Podtrženo sečteno jasných 100% pre klasiku, ktorej Gibsonov vypatlaný krvák nesiaha ani po členky a ktorá je hodna mojej TOP 20. (14.11.2004)

Ve vztahu k Bohu jsem poněkud rozpolcený, pořád to nemám zcela vyjasněný. Snad proto mě literární předloha přímo nadchla. A nezklamal mě ani film s vynikajícím W. Dafoem. Jelikož nejsem tedy ortodoxní věřící, dost dobře nechápu celý křesťanský humbuk kolem knihy (kterou dal Vatikán na index) i filmu (ČT ho kdysi odvysílala, měla zakoupená práva na dvojí vysílání, leč pod tlakem ze strany církve od opakování upustila). Snová scéna, která je oním posledním pokušením, která má Kristovi otevřít oči, kdy se má rozhodnout, je právě onou zkouškou poslední. Nu, většina věřících zřejmě onu symboliku nepochopila. A ještě mě potěšil D. Bowie v malé roli.... (06.09.2010)

Obdiv a nezájem. Toť už klasická charakteristika mého přístupu k filmům Martina Scorseseho. Objektivně uznávám, že jsou perfektně zvládnuté, ale osobně si je prostě nedokážu správně naplno užít. Poslední pokušení Krista ode mne schytalo ještě poměrně vysokou hodnotící známku hlavně za ta překvapení v závěrečné části - opravdu vychytralý scénář. Znovu si jej ale pravděpodobně nepustím. (14.07.2011)

V rámci pojatia našich svetových náboženstiev sa považujem za ateistu. Preto ma každé rýpnutie do ich zavedených trápnych dogiem vždy patrične zaujme. Ja si tiež myslím, že Kristus, ak existoval a žil v takej forme, ako sa "píše", bol človekom pochybujúcim, trpiacim a musel hľadať ťažko a dlho svoje životné poslanie. Ak ho neskôr pochopil, určite z neho nebol nadšený. To by si mali uvedomiť aj ortodoxní kresťania a namiesto kritizovania Scorseseho psychologickej štúdie ich modly radšej o nej popremýšlať. Vedenie zhora mu raz nariaďuje kázať lásku, potom sa chopiť sekery a nakoniec mu oznámi, že bude usmrtený. Do toho mu ešte kecá aj satan. Ja sa mu vôbec nečudujem, že mal v tom taký bordel. (08.07.2012)

Dle knižní předlohy Nikose Kazantzakise "Poslední pokušení" (1952) zpracoval Martin Scorsese téma víry, pochybnosti, hledání životní "cesty" a "místa" na světě. Vedle výborně zpracovaných myšlenkových linií a hlubokých zamyšlení je třeba u tohoto díla vyzdvihnout efektně vystiženou atmosféru, pečlivě propracované scény i drobné detaily. Pro zdůraznění myšlenky byly také nanejvýš vhodně zvoleny exteriéry (pustina, zahrada atd.). Poznámka: Celé řadě nedorozumění a přemíře silných (negativních) emocí, které "vzplanuly" v řadě diváků, by se předešlo náležitým zohledněním a pochopením úvodních slov: "Film není založen na Evangeliu, ale na fiktivní exploataci věčného duchovního konfliktu." (04.09.2003)