Poslední pokušení Krista

Geniální příběh. Opravdu je nám zde nabídnuta zajímavá verze Kristova života. Samotný příběh Krista totiž sám vybízí k otázkám typu: Je možné aby někdo duševně zdravý dokázal vytrpět tolik bolesti? Film asi musel býti dost kontroverzní, už jen proto, že předlohu napsal autor považovaný za levičáka. Nevím jestli hrál Dafoe hlavní roli ještě někde jinde, ale určitě už nikde tak znaměnitě jako tady. Z některých jeho partů ve filmu se mi ježí chlupy na zádech. Je to velký herec. (21.11.2004)

"Jak chceš vymítat Satana? Lze snad vymítat Boha?" Jeden z nejhlubších a obsahově nejpodnětnějších filmů mého života. Filmařsky propracovavaná a mistrně tematizovaná záležitost, která mi i jako ateistovi přivodila vrcholnou diváckou slast. Formálně strohé, ale přesto dokonalé dílo pro lidi, kteří raději myslí, než tupě následují dogmata. (23.09.2005)

I Scorsese býval kdysi dávno mladý a nevybouřený, ale přitom už měl schopnosti a talent... a hlavně měl koule a chuť říkat velké věci. Což je kombinace ze které vzešel jeho dosud, a asi už i provždy, nejlepší film. Film o hříšném a anarchistickém židovském schizofrenikovi, který odpadl od víry, pomáhal zabíjet své soukmenovce, založil si vlastní sektu a odešel do pouště pořádat hippie festivaly. A aniž by ho stavěl na piedestal, či shazoval a odsuzoval, mluví Scorsese jeho prostřednictvím o víře a jejích hlubších základech, o člověku a jeho animální podstatě, i o historii a jejích mýtech, které formovaly celou naši civilisaci. Geniální film. Byť do značné míry díky jeho předloze. 9/10 (18.04.2012)

Tenhle Ježíš je snad i trochu sympatickej. Je to člověk z masa a kostí, kterej pochybuje, zda je mesiášem. Zároveň je to magor, kterej mění názory den ze dne (podle toho co mu zrovna bůh našeptává) a postupem doby je opravdu přesvěden o svém vyvolení. Jeho poslední pokušení je pro ateistu pohlazením po duši. Williem Dafoe je fakt dobrej. Já tyhle filmy o Ježíšovi nemusím a je jedno, zda je zobrazován kladně nebo jako pošahanec. Tohle vyobrazení ani nenudilo, i když ta délka je docela šílená. (18.05.2010)

Obligátně: Nečetl jsem předlohu, takže nevím, komu náleží chvála za myšlenku a její rozvinutí. Možná je to výhoda, beru-li v potaz Isherwoodovu kritiku filmu vzhledem ke Kazantzakisově knize. Film jako takový je výborný. Jsem rád, že jsem ho poprvé viděl v době, kdy jsem ve věci víry "hledal". Později už bych ho asi nevnímal tak otevřeně, ale spíš stranicky a povýšenecky. Ani tehdy, ani dnes nevnímám film jako "provokativní" (leda provokující k myšlení) nebo dokonce "odhalující", "bořící" či usvědčující", nýbrž ho považuji za vynikající rozehrání hlubokého, lidsky a myšlenkově věrohodného alternativního pohledu na člověka, který se stal (zde vlastně nestal) Bohem. Nejde o žádné lacině senzační "co když to bylo všechno jinak". Je znát, že tvůrce (spisovatel?), si je velmi dobře vědom, o kom vypráví. I s kanonickým podáním o Ježíši a těch ostatních nakládá bravurně. Mýlí se Maralkey, když tady píše, že se pojetí tohoto filmu "vůbec neřídí podle evangelií, natož pak podle Bible". Samozřejmě, jde o "konkurenční" podání, ale způsob, jak přitom dalekosáhle respektuje kánon (byť proto, aby jeho zvěst obrátil na ruby), je obdivuhodný. (22.04.2011)