Špinavé ulice
-
Mean Streets
-
Špinavé ulice
-
Mizerné ulice
Krimi / Drama
USA, 1973, 110 min
Režie:
Martin ScorseseObsah
-
Príbeh malého gangstra Charlieho, ktorý sa snaží prežiť v prostredí mafie a zároveň zápasí s vnútornými démonmi. Charlie vyrástol v newyorskom "Malom Taliansku" a jeho profesionálna dráha mu bola od začiatku predurčená. Pracuje ako výpalník pre strýka, mafiánskeho bossa, ale snaží sa robiť všetko správne a nikomu neublížiť. Hoci mu už ťahá na tridsiatku, žije u rodičov a rešpektuje nepísané zákony svojej komunity. Od detstva sa priatelí s bratrancom Johnny Boyom, problémovým výtržníkom a zlodejom. Johnny Boy kradne skôr zo zábavy ako pre peniaze, je impulzívny a bitkár, neprejavuje úctu k miestnym autoritám a odmieta sa zaradiť. Charlie ho z priateľstva, ale i z lásky k jeho sestre Therese, chráni. Hoci Theresa jeho city opätuje, Charlie sa snaží svoju lásku skrývať. Theresa totiž trpí epilepsiou, kvôli ktorej ju bigotné katolícke prostredie považuje za blázna. Charlieho navyše vo vnútri sužuje komplex viny a pocit, že nech urobí čokoľvek, nedokáže sa očistiť z vlastných hriechov. Hrie
chov, ktoré nemôže nepáchať na mizerných uliciach "Malého Talianska". Hlavné úlohy vnútorne rozorvaného Charlieho a impulzívneho Johnny Boya stvárnili Harvey Keitel a Robert de Niro, dvorní herci režiséra Martina Scorseseho. (oficiální text distributora) -
Film, ktorý prvý krát upozornil na režiséra Martina Scorseseho a herca Roberta De Nira, rozpráva o prostredí, v ktorom Scorsese vyrastal - o mafiánskej štvrti Little Italy v New Yorku. Hlavný protagonista Charlie je človek, ktorý sa pokúša pomôcť ľuďom okolo seba, no jeho počínanie končí katastrofálnymi výsledkami... Film sa stal známym pre svoje revolučné použitie dobovej hudby (napr. Rolling Stones) na soundtracku. (Leviathan)
Komentáře uživatelů k filmu (159)
-
kleopatra
Nemůžu říct, že bych se nudila, to rozhodně ne, nakonec dívat se na Harveyho Keitela a Roberta De Niro je vždycky svátek, ale do Špinavých ulic jsem se vypravila s víc jak třicetiletým zpožděním a i když už tady je vidět, že v Martinu Scorsesem dříme talent, nemůžu jít proti času a dát je do stejné lajny s jeho pozdějšími peckami. Celé to na mě působilo jako zahřívací kolo k něčemu osudovému, na co se ale v tomto filmu vlastně nedostalo. TO mělo přijít až v těch dalších.(28.2.2006)
-
Cival
Scorsese definuje svůj styl a tvůrčí pohled na svět, startuje celoživotní partnerství s herci a oslňuje atmosférou newyorských ulic. Cenná rozcvička před klasickými opusy - proto by bylo dobré ji vidět spíš před Casinem, Mafiány a Taxikářem, než po nich. 70%(1.8.2010)
-
Houdini
NFR 1997(1.4.2004)
-
don corleone
Zajímavosti: Film, který oslavuje město New York se z velké části natáčel v Los Angeles, včetně známé scény v kulečníkové herně. [--] Skupina, která film financovala chtěla do role Charlieho obsadit Jona Voighta, ale ten natáčení odmítnul. [--] Soundtrack sestavil Martin Scorsese z velké části ze své soukromé sbírky. [--] Film je první spoluprací mezi režisérem Martinem Scorsese and Robertem De Nirem. [--] Hlas vypravěče při úvodních titulcích filmu patří režisérovi Scorsesemu. [--] Když sháněl Martin Scorsese peníze pro svůj film, nabídnul mu tučnou sumu také producent Roger Corman s podmínkou, že do filmu obsadí pouze černé herce. Scorsese nabídku odmítnul. [--] Inovativní natáčení na kameru z ruky bylo kompromisem režiséra, z důvodu dodržení nízkého rozpočtu filmu. [--] Aby se dostala kamera co nejblíže Harvey Keitelovi při opilecké scéně, měl ji připevněnou na těle, zatímco se s ní potácel. [--] Film se natáčel 25 dní. [--] Původně se film jmenoval "Season of the Witch", Scorsese ho změnil až po natáčení na návrh kritika Jay Cockse, kterému se zalíbila replika z filmu jedné z postav. [--] Poslední záběr, který Scorsese natočil byl záběr na jeho matku Catherine, jak zavírá okno.(1.1.2010)
-
Douglas
U mladých tvůrců kolem Rogera Cormana se obtížně určují debutové snímky. Byl to ten, který režisér natočil jako první, měl k němu dopředu daný scénář, k dispozici béčkové herce a musel být divácky co nejatraktivnější? Nebo je to spíš první snímek, co vznikl po odchodu z cormanovské stáže? U Martina Scorseseho je to odhadnutelné ještě nesnadněji než třeba u Bogdanoviche nebo Coppoly, protože při natáčení debutu Berta z dobytčáku měl relativní svobodu. Ale pojďme hrát hru, že první byly Špinavé ulice... Jsou lepší a jsou scorseseovské se vším, co si pod tímto adjektivem představujeme. ___ Špinavé ulice jsou první z volné série filmů mapujících dějiny podsvětí – Špinavé ulice, Mafiáni, Casino, Gangy New Yorku a částečně i Skrytá identita. Sledujeme mladé kluky, kteří by se rádi stali gangstery, ale jsou příliš bezvýznamní, aby se jim to povedlo. Film zachycuje síť více či méně souvisejících událostí, vede několik dějových linií a mapuje vývoj trojice typů mezilidských vztahů (kamarádský, milostný, pracovní). Původně skutečně spíš nezávislé dějové linie točící se okolo jednoho prostředí a lidí, kteří se navzájem znají, se postupně spojují až do výborného závěru. ___ Na rozdíl od vizuálně spíš sterilní Berty z dobytčáku nesou už Špinavé ulice výrazné prvky promyšlené scorseseovské vizuality. Kuriózní úhly kamery ještě zintenzivňují extrémnost situací. Například když během rvačky hrdinů v biliárovém klubu kamera přejde do ptačí perspektivy, získáme na celou scénu úplně jiný pohled a zároveň získává snímek možnosti zvláštní „vertikální“ inscenace. Martin Scorsese do filmu kromě už „ozkoušeného“ kamaráda Harveyho Keitela (hrál už v jeho Kdo to klepe na mé dveře?) obsadil „neozkoušeného“ Roberta De Nira, který v roli mladého pouličního grázla naprosto zazářil. ___ Takže ačkoli to debut vlastně není, nebude určitě žádný hřích ho za něj jen tak mezi námi považovat. Právě Špinavé ulice jsou totiž první skutečná „scorseseovka“, po které navíc následovala dlouhá řada vynikajících filmů... Chtělo by to jejich retrospektivu.(30.7.2007)
-
Matty
Little Italy jistě není tou nejlaskavější z tváří newyorské metropole, ale když už v ní jednou prožijete dětství a období dospívání, proč o tom nenatočit film? Poloautobiografický snímek Martina Scorseseho je velice naturalistický a v zobrazování newyorských zákoutí zcela věrný názvu. V pořadí třetím celovečerním filmu Scorsese teprve piloval svůj později tolik charakteristický rukopis. Párkrát jsem se nemohl zbavit dojmu, že všechny ty dlouhé zpomalené záběry nejsou ničím motivované (kromě toho, aby dělaly dobrý dojem). Špinavé ulice jsou působivým obrázkem jednoho místa a lidí, které nadosmrti poznamenalo. Nemají standardní příběh, jsou to spíše lehce pospojované výseky – možná právě proto jde i po letech o film zábavný a divácky vděčný. 80% Zajímavé komentáře: Douglas, mm, PALINO(22.8.2007)
-
Renton
Scénář: Martin Scorsese, Mardik Martin .. Rok před tím, než se mladý Robert De Niro skutečné proslavil v Kmotr II, dal se poprvé do spolupráce s režisérem Martinem Scorsese. Ten vytasil svůj scénář a daly se do práce. Od samého začátku to byla výtečná spolupráce, jenž dala kinematografii několik skutečně zásadních děl! Napoprvé to sice žádný milník nebyl, nýbrž jedna z prvních, vysoce propracovaných sond do života podsvětí, gangů a mafie. De Nirův herecký výkon je skutečně bravurní a bere na sebe většinu pozornosti, kdykoliv se objeví na scéně. Režie je taktéž skvělá a celkové zpracování je velmi syrové a doslova natočené na špinavé ulici NY.(10.1.2006)
-
Cervenak
Výborne natočené, výborné dialógy a výborní herci (hlavne De Niro, ktorý tu hrá vlastne Joea Pesciho z Martyho neskorších filmov). Ale... chýbali tomu naozaj silné scény (hoci aj násilné), ktoré by to vytiahli nad priemer. Videl som ten film v utorok večer a v stredu ráno už som si nepamätal 2/3 "deja".(25.1.2008)
-
Enšpígl
Docela prdel, tohle jsem si musel dát na dvakrát. Poprvé jsem si biják zapnul v sobotu v pět ráno, když jsem domu přišel zlitej jak doga a navolil jsem jazykovou mutaci Castellano, protože jak jsem byl nalitej, tak mě slovo "Castellano" přípomínalo slovo "česky" no a když pak začali mluvit španělsky tak jsem se jal mocně rozčilovat že ty dnešní český dabingy stojej za hovno, že už jim není ani rozumět. Naštěstí jsem brzo usnul no a odpoledne po úpravě svého organismu jsi si "ulice" dal naostro a musím říci, že mě to přišlo, jen jako jakási filmová rozvička Martina Scorseseho, moc se tam neřeší hloubka postav, co , proč , jak a to je fakt škoda. Taky jsem si hlídal špínu těch ulic ve čtvrti Little Italy a musím říci, že kdyby Márty natáčel u nás na Žižkově musel by svůj film pojmenovat Superšpinavé ulice. Například jsem tam neviděl nikoho kličkovat mezi hovnama, jako to musíme dělat v naší ulici. No nic, prostě jak píše uživatelka Kleopatra tenhle film není ve stejné lajně s pravými majstrštyky mistra Martyho.(3.12.2007)
-
Pohrobek
Neuvěřitelně přesná studie jednotlivých charakterů zasazená do překrásně vykreslené atmosféry nejnižšího podsvětí. Samotný děj je namíchán nejspíš silně nahodile a film se soustředí jen na vylíčení skutečně svébytných postav. Přestože jakýmsi vypravěčem je tu Charlie, na nějž se soustředí nejvíce pozornosti, který trpí zajímavými náboženskými problémy, a který by rád měnil své okolí i přátele, v konečném důsledku nejvíce zaujme typický flákač Little Italy Johnny Boy Roberta De Nira. Nevím, zda pouze kvůli skvělému hereckému výkonu, či díky nejvyšší míře autentičnosti jeho postavy. Film je obdařen výjimečnou syrovostí, kouzlem drobných scén a o jeho dokonalém hudebním doprovodu netřeba mluvit.(27.12.2004)
-
Radek99
První z velkých filmů Martina Scorseseho a zároveň také první z řady jeho filmů věnovaných jeho životnímu tématu - v Americe domestikované italské mafii... Zajímavé je porovnat, jak velký kus cesty Scorsese urazil od svého rok starého předešlého filmu Bertha z dobytčáku - jsou to doslova dva různé filmové světy. Špinavé ulice se věrny dobovým intencím zaměřují na realistické postižení fenoménu fungování světa nelegálního obchodu, zločinu a mafie, je to však docela netypický gangsterský film. Třeba vůbec tu není zastoupen prvek strážců zákona - policisté se vyskytují pouze u scény rvačky v kulečníkovém baru, aby dokumentovali jednu ze základních Scorsesovských zákonitostí - město jako místo absolutní korupce, zločinu, násilí, metafora džungle. Všichni jsou tu poznamenaní životem v něm, všichni mají jedinou touhu - vyšplhat po sociálním žebříčku co nejvýše a dostat se z bahna , z ulice... Ulice jsou symbolem zákonů animality, práva silnějšího, místa, kde přežije jen ten nejodolnější, nejcyničtější, nejzkorumpovanější... Netypický je i milostný vztah mezi hlavní postavou Charliem a jeho sestrou Theresou, která trpí epileptickými záchvaty a které příznačně dokreslují její jinakost. Hodně zvláštní postavu tu ztvárnil Robert De Niro - sociopat a doslova magor, který má problémy nejen se svými dluhy, ale i s autoritami, sebekázní a byť jen sebeprimitivnějšími kulturními normami a jejich akceptováním. Martin Scorsese se snažil svůj film ozvláštnit i po formální stránce, velmi zajímavá práce s kamerou, hodně progresivní záběry, počátky tak charakteristického Mistrova režijního rukopisu. Tady začal být Scorsese Scorsesem...(23.1.2008)
-
Superpero
Cítil jsem z toho "Taxikáře". Jinak mě tenhle film ze Scorseseho děl zaujal asi nejméně. Co se ale Martinovi opravdu povedlo, je soundtrack.(12.12.2006)
-
T2
Neviem prečo Martina Scorsese mám rád ale jeho ranná tvorba my zatiaľ moc nehovorí, čiže teda ani táto dráma, odohrávajúca sa skoro len po baroch kde sa ani príbehovo ani v dialógoch nesnaží nejako moc povedať, my moc nelahodí a musel som predčasne unudene opustiť sledovanie. Takto vypadajú začiatky Harveya Keitela a Roberta De Nira, aj keď nie zrovna na zlej úrovni. ║Rozpočet $500,000║Tržby USA $32,645║Tržby Celosvetovo $40,000║(23.1.2008)
-
Shadwell
Zastavil bych se v následujícím textu u toho, proč používá Scorsese ony vyhlášené efektní „steadicamové“ jízdy kamery a jaké okolnosti ho k tomu přivedly: 1, Americká studiová výroba počínaje přibližně rokem 1960 vstoupila do jistého „post-klasického" období, které se výrazně odlišuje od éry studií. Charakterizuje ho obměna stylových postupů, velmi zjednodušeně řečeno slovy samotného Scorseseho: „scény musejí být rychlejší a kratší.“ Dynamická kamera tedy reagovala na kameru statickou, již slhedávala generace nového Hollywoodu za příliš ustrnulou, zapouzdřenou v přežitých kodifikacích. I proto se tvrdí, že co bylo v v klasickém Hollywoodu stylistickým vrcholem, to je post-klasickém filmu běžné. A co je vrcholem v post-klasickém Hollywoodu, to bude běžné za pár let. 2, Můžeme spekulovat nad tím, jestli je filmový styl důsledek technologických změn, nebo naopak, jisté ale je, že bez adekvátní technologie a vynálezu Steadicamu by Scorsese žádné efektní jízdy vytvářet nemohl. Steadicam, pocházející ze sedmdesátých let, splácí do jisté míry dluh přechodu z 16 mm na Super 8 mm, který změnil zejména v šedesátých letech (spolu s možností natáčet s kontaktním zvukem – nasnímaným během natáčení) postupy při natáčení dokumentárních filmů v terénu. Ale splácí dluh i Špinavým ulicím (1973), které vznikly tři roky před jeho příchodem (1976) a svým způsobem ho předpověděly, protože byly jako jeden z prvních amerických filmů natáčený 35 mm z ruky – tento způsob mj. generoval špinavý a napjatý pocit života v new yorských ulicích. 3, Jízdy kamery využíval Scorsese rovněž proto, aby mu cholerické postavy neutekly ze záběru. Herci mohly doslova vysát veškerou energii ze svých postav, k čemuž napomáhalo i to, že nemusely respektovat značky na podlaze. Naopak. To pronásledující kameraman se přizpůsoboval jejich pohybu. 4, Kamerové jízdy potlačovaly objektivní realitu. Jako by se kamera každou chvíli měla ze zad hrdiny přesunout přímo do něho samého, do FPS pohledu, a sledovat dějiště jeho očima. Pohyby kamery představuji analogií mentálního stavu dezorientovaných hrdinů a mizanscéna (veškerý prostor před kamerou) pak jejich duši, nikoliv realitu. Špinavé ulice dodržují zásadu změny v proporcích obrazu ve vztahu k emočnímu významu každého okamžiku – celek ustanovuje vnitro postavy, detail pak vzpomínky, představy, sny a halucinace. 5, Afekt a efekt jsou oblíbeným teoretickým rýmem posledních tří desetiletí. Emblematická formule byla stvořena patrně při výkladu nové science fiction, jejímž hlavním rysem je proměna zvláštního afektu ve zvláštní efekt, proměna „radostné intenzity a euforie“, které patřily soukromé existenci lidského jedince, v umělý ohňostroj, zbavený hloubky, a tím i subjektivního středu. Afekty se odpoutaly od srdce a v podobě efektů plují nekonečným prostorem bez lidských souřadnic a dějin. Je zjevné, že stejná formule platí pro současný akční film a mnohé horory. Scorsese s tímto vydělením nesouhlasí a navrací dominantní úlohu subjektivnímu afektu, viz též bod čtyři. 6, Teorie sutury neboli švu neboli všívání se snaží obsáhnout způsoby, jakými se subjekt vřazuje či všívá mezi jednotlivé záběry filmu. Rozdělením / rozstřižením záběrů ve střihové skladbě vzniká „rána" - ta se stává ranou kastrační, která musí být „sešita" suturou. Nepřerušované jízdy kamery umožňují subjektu (divákovi) vřadit se nikoliv mezi záběry, to není logicky možné, ale přímo na ně, nebo lépe řečeno přímo do nich – do záběru samotného.(24.3.2009)
-
tron
„Svoje hriechy neodčiníš v kostole, ale doma, na ulici. Všetko ostatné sú reči.“ Martin Scorsese začínal u Rogera Cormana a ŠPINAVÉ ULICE z prvej polovice sedemdesiatych rokov ho preslávili a odvtedy to bolo už iba lepšie. Harvey Keitel a Robert De Niro (neskôr sa stretli znova v KRAJINE POLICAJTOV, ale už na opačných stranách barikády) sa predstavujú ako mladí rodinní príbuzní v newyorskej štvrti zo dna na deň žijúci svoje životy nepodstatných kriminálnych krýs, ktoré ani dobré obleky a slušné vystupovanie neoddelí od okolitej špiny. Vzrušujúce, originálne, pôsobivé. Epileptické.(2.2.2008)
-
Boss321
Už první setkání pozdějších neodlučných spolupracovníků Martina Scorsese a Roberta De Nira naznačilo, že to bude velmi plodná a nezapomenutelná spolupráce. Špinavé ulice nás zavedou do míst, kde sám Scorsese vyrůstal a provedou nás charaktery několika postav, které zde vládnou. Harvey Keitel a Robert De Niro zahráli naprosto spolehlivě a ani na chvilku vás nebudou nudit. Velmi zajímavé je pozorovat revoluční použití hudby, která vás bude provázet po celou dobu. Samozřejmě, že jak Scorsese, tak De Niro teprve "nacvičovali" a tak snímek nedosahuje kvalit jejich pozdějších mistrovských kousků, ale za shlédnutí to bezesporu stojí. Lepší tři hvězdičky......(27.2.2008)
-
B!shop
Jasne, je to cely takovy jeste pribehove jednoduchy a tak trochu rozcvicka pred Scorseseho nejvetsima mafianskejma peckama, ale ja si nemuzu pomoct, me to kurevsky bavilo. Dej je vicemene o nicem, sleduje partu kamosu, jejich kazdodenni starosti s penezma, kamosema, zenskejma a drobnejma podvudkama, ale je to natoceny tak svizne, zajimave a se skvelou hudbou, ze jsem si uzival kazdou minutu. Navic perfektni herci v cele s paradnim Keitelem a jeste lepsim De Nirem v jedny ze svejch prvnich roli. A i kdyz Scorsese teprv zacinal, stejne to je skvele natoceny. Mozna to nesnese srovnani s kouskama typu Mafiani nebo Casino, ale i tak dam 5*.(1.3.2010)
-
novoten
Scorsese dokázal své klíčové filmy vždy obdařit neskutečně parádní atmosférou. Povedlo se mu to i u téhle nenápadné gangsterky. Musíte ale přistoupit na její hru, abyste si ji užili, děj se ubírá skrz zakouřené bary, ulice plné podivných existencí nebo přes restaurace, ve kterých sedí proradní mafiáni. Takže prostředí přesně podle mého filmového gusta. Když připočtu charizmatického Keitela a mírně vyšinutého De Nira, vím, že už stačilo jen zahustit děj a skládal bych Martymu nekonečné pocty. 85%(15.6.2007)
-
dobytek
Nejstarší Scorseseho film, co jsem měl zatim možnost vidět, zůstal tak trochu ve stínu Taxikáře, Goodfellas a dalších. Film mě teda vyloženě nijak neohromil, ale ani nezklamal. Řek bych, že je to takovej Scorseseho slušnej standard. Dobrá atmosféra, dobrý herci (hlavně Robert De Niro), akorát se to občas poněkud vleče. 75%(20.7.2009)
-
molotov
Nudil jsem se, postavy jsem nechápal a dost mě štvaly, přál jsem jim šeřednou smrt:) Možná je to tím, že jsem si chvíli zdřímnul, ale nějak jsem si nevšiml, že by to mělo nějaký příběh. Zklamání velký.(17.4.2009)
