Reklama

Reklama

Špinavé ulice

  • USA Mean Streets (více)
Trailer

Svoje hříchy neodčiníš v kostele, ale na ulici… Špinavé ulice, vykazující řadu autobiografických rysů a odehrávající se ve Scorseseho domovské čtvrti, patří ke stěžejním dílům tzv. Nového Hollywoodu, nesourodého ale vlivného hnutí převážně mladých amerických filmařů (ještě např. Coppola, Spielberg, Lucas, Altman, Ashby), kteří rozhodujícím způsobem přetvořili slavnou továrnu na sny ke svému obrazu. Hrdiny snímku jsou dva kamarádi, Charlie (Harvey Keitel) a Johnny Boy (Robert De Niro), předurčení svým zázemím k životu drobných podvodníků na ulicích Little Italy. Nic na tom nemůže změnit ani katolická výchova, ani případná snaha se nějakým způsobem z daného koloběhu vymanit. Film měl premiéru na začátku října 1973 v rámci Newyorského filmového festivalu a hlasitě upozornil nejen na příchod zaníceného a talentovaného tvůrce, ale i na oba hlavní herce. Ani velice pochvalné recenze tehdejších předních kritiků (zejména Pauline Kaelové) však nepomohly snímku, aby si mohl najít své diváky. Konvenční distribuční model studia Warner Brothers ho odsoudil k brzkému zapomnění. Přes některá výroční ocenění (Cena newyorských filmových kritiků za vedlejší výkon pro De Nira, nominace na Cenu Cechu amerických scenáristů pro Scorseseho a jeho častého spolupracovníka Mardika Martina) byl film náležitě doceněn až s časovým odstupem, zejména když Scorsese s Taxikářem vyhrál Zlatou palmu na MFF v Cannes. V roce 1997 byly Špinavé ulice zařazeny do Národního filmového registru při Knihovně kongresu. (Česká televize)

(více)

Recenze (293)

POMO 

všechny recenze uživatele

Scorseseho umiernená zahrievačka pred veľkými vecami (Goodfellas, Casino). Tie sú opulentnejšie a vizuálne vycibrenejšie, ale Mean Streets za nimi rozhodne nezaostávajú v rozprávaní príbehu a charakterizácii postáv. Perfektný Keitel ako dobrácky a decentný gangster vo výuke, ktorý ochraňuje a zastáva sa kamaráda, nezodpovedného pošuka De Nira. Ten, v menšej roli než má ťahúň Keitel, podáva delikátne excentrický výkon. Poctivá, s láskou k špinavým newyorským uliciam a ich živelným obyvateľom natočená gangsterka. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Nemůžu říct, že bych se nudila, to rozhodně ne, nakonec dívat se na Harveyho Keitela a Roberta De Niro je vždycky svátek, ale do Špinavých ulic jsem se vypravila s víc jak třicetiletým zpožděním a i když už tady je vidět, že v Martinu Scorsesem dříme talent, nemůžu jít proti času a dát je do stejné lajny s jeho pozdějšími peckami. Celé to na mě působilo jako zahřívací kolo k něčemu osudovému, na co se ale v tomto filmu vlastně nedostalo. TO mělo přijít až v těch dalších. ()

Cival 

všechny recenze uživatele

Scorsese definuje svůj styl a tvůrčí pohled na svět, startuje celoživotní partnerství s herci a oslňuje atmosférou newyorských ulic. Cenná rozcvička před klasickými opusy - proto by bylo dobré ji vidět spíš před Casinem, Mafiány a Taxikářem, než po nich. 70% ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

U mladých tvůrců kolem Rogera Cormana se obtížně určují debutové snímky. Byl to ten, který režisér natočil jako první, měl k němu dopředu daný scénář, k dispozici béčkové herce a musel být divácky co nejatraktivnější? Nebo je to spíš první snímek, co vznikl po odchodu z cormanovské stáže? U Martina Scorseseho je to odhadnutelné ještě nesnadněji než třeba u Bogdanoviche nebo Coppoly, protože při natáčení debutu Berta z dobytčáku měl relativní svobodu. Ale pojďme hrát hru, že první byly Špinavé ulice... Jsou lepší a jsou scorseseovské se vším, co si pod tímto adjektivem představujeme. ___ Špinavé ulice jsou první z volné série filmů mapujících dějiny podsvětí – Špinavé ulice, Mafiáni, Casino, Gangy New Yorku a částečně i Skrytá identita. Sledujeme mladé kluky, kteří by se rádi stali gangstery, ale jsou příliš bezvýznamní, aby se jim to povedlo. Film zachycuje síť více či méně souvisejících událostí, vede několik dějových linií a mapuje vývoj trojice typů mezilidských vztahů (kamarádský, milostný, pracovní). Původně skutečně spíš nezávislé dějové linie točící se okolo jednoho prostředí a lidí, kteří se navzájem znají, se postupně spojují až do výborného závěru. ___ Na rozdíl od vizuálně spíš sterilní Berty z dobytčáku nesou už Špinavé ulice výrazné prvky promyšlené scorseseovské vizuality. Kuriózní úhly kamery ještě zintenzivňují extrémnost situací. Například když během rvačky hrdinů v biliárovém klubu kamera přejde do ptačí perspektivy, získáme na celou scénu úplně jiný pohled a zároveň získává snímek možnosti zvláštní „vertikální“ inscenace. Martin Scorsese do filmu kromě už „ozkoušeného“ kamaráda Harveyho Keitela (hrál už v jeho Kdo to klepe na mé dveře?) obsadil „neozkoušeného“ Roberta De Nira, který v roli mladého pouličního grázla naprosto zazářil. ___ Takže ačkoli to debut vlastně není, nebude určitě žádný hřích ho za něj jen tak mezi námi považovat. Právě Špinavé ulice jsou totiž první skutečná „scorseseovka“, po které navíc následovala dlouhá řada vynikajících filmů... Chtělo by to jejich retrospektivu. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Scorsese svou oslnivou filmografii po cvičení v rychlorežii u Cormana (Bertha z dobytčáku) rozjel pěkně zostra. Přítomna je v tomhle potemnělém buddy movie s příběhovými elementy Rocca a jeho bratrů většina jeho trademarků: rockové songy, zpomalené záběry (ač občas těžko určit, čím jsou motivované), znepokojivě klouzavá a dokumentaristicky (proná)sledovací kamera. Polo-improvizované herectví ve stylu filmů Johna Cassavetse nevytváří se zvoleným stylem žádné napětí (jako později v New York, New York), naopak jde výborně k duhu dramaturgicky nesevřenému příběhu, či spíše sérii příběhů, které musí jako deus ex machina „vyřešit“ až pan režisér osobně (v titulcích neuveden). Ze skupiny kámošů, kteří jsou při hájení svého území někdy až příliš agresivní, vyčnívá (i v jednotlivých záběrech, kde mu přísluší místo ve středu) Keitelův Charlie. Potřebu uplatňovat svou mužskou dominanci dokáže tlumit lépe než nevypočitatelný Johnny Boy a díky vážnější známosti zatím není bezezbytku oddán životu vysokých sázek a velkých ztrát. Napětí mezi šlechtěním milostného vztahu a profesním růstem Keitel vystihnul bez teatrálních gest, jen s občasnými, ale o to působivějšími výbuchy hněvu. Na povrchu se rozpolcenost Charlieho i ostatních postav, jejich těkání mezi postojem „jsem pánem světa“ a „já už budu hodný, mami“, projevuje odlišně sebevědomým chováním v baru, utopeném v pekelně rudém, na troufalosti přidávajícím světle, a na ulici, kde žijí své druhé, civilní životy a jsou očividně zranitelnější. Přesná studie charakterů a vztahů v rámci jedné uzavřené skupiny převládá nad uceleným příběhem, směřujícím z jednoho bodu do druhého. Tato absence záchytných narativních bodů může film pro někoho činit náročnějším na sledování. Velmi stylový zevnějšek, pod ním hrst závažnějších témat, stejně jako dříve i později autobiograficky vycházejících z toho, čím režisér tehdy žil, a výborní herci coby srozumitelní zprostředkovatelé složitých emocionálních stavů. Nikoli tedy jenom jakési rozehřívání před jakože velkými filmy, které následovaly, ale již Scorsese v prvotřídní formě. 80% Zajímavé komentáře: Douglas, Boogeyman, mm13, PALINO ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Docela prdel, tohle jsem si musel dát na dvakrát. Poprvé jsem si biják zapnul v sobotu v pět ráno, když jsem domu přišel zlitej jak doga a navolil jsem jazykovou mutaci Castellano, protože jak jsem byl nalitej, tak mě slovo "Castellano" přípomínalo slovo "česky" no a když pak začali mluvit španělsky tak jsem se jal mocně rozčilovat že ty dnešní český dabingy stojej za hovno, že už jim není ani rozumět. Naštěstí jsem brzo usnul no a odpoledne po úpravě svého organismu jsi si "ulice" dal naostro a musím říci, že mě to přišlo, jen jako jakási filmová rozvička Martina Scorseseho, moc se tam neřeší hloubka postav, co , proč , jak a to je fakt škoda. Taky jsem si hlídal špínu těch ulic ve čtvrti Little Italy a musím říci, že kdyby Márty natáčel u nás na Žižkově musel by svůj film pojmenovat Superšpinavé ulice. Například jsem tam neviděl nikoho kličkovat mezi hovnama, jako to musíme dělat v naší ulici. No nic, prostě jak píše uživatelka Kleopatra tenhle film není ve stejné lajně s pravými majstrštyky mistra Martyho. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Výborne natočené, výborné dialógy a výborní herci (hlavne De Niro, ktorý tu hrá vlastne Joea Pesciho z Martyho neskorších filmov). Ale... chýbali tomu naozaj silné scény (hoci aj násilné), ktoré by to vytiahli nad priemer. Videl som ten film v utorok večer a v stredu ráno už som si nepamätal 2/3 "deja". ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

S Martinem Scorsesem mám menší problém. Jeho starší filmy mě nebaví a jeho novější filmy naopak považuju za vrcholy filmové tvorby. Jsem dokonce takový ignorant, že jsem Taxikářovi a Rozzuřenému býkovi dal tři hvězdy a stejně tak dám i Špinavým ulicím. Tady v tom případě hlavně proto, že je to strašná nuda. I když nuda je dost drsné slovo, tady bych spíš řekl, že ten příběh samotný není natolik výrazný narozdíl od jiných mafiánských kriminálek, aby mě donutil ho sledovat a vnímat na sto procent. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Neviem prečo Martina Scorsese mám rád ale jeho ranná tvorba my zatiaľ moc nehovorí, čiže teda ani táto dráma, odohrávajúca sa skoro len po baroch kde sa ani príbehovo ani v dialógoch nesnaží nejako moc povedať, my moc nelahodí a musel som predčasne unudene opustiť sledovanie. Takto vypadajú začiatky Harveya Keitela a Roberta De Nira, aj keď nie zrovna na zlej úrovni. ║Rozpočet $500,000Tržby USA $32,645Tržby Celosvetovo $40,000 ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Martin Scorsese, Mardik Martin .. Rok před tím, než se mladý Robert De Niro skutečné proslavil v Kmotr II, dal se poprvé do spolupráce s režisérem Martinem Scorsese. Ten vytasil svůj scénář a daly se do práce. Od samého začátku to byla výtečná spolupráce, jenž dala kinematografii několik skutečně zásadních děl! Napoprvé to sice žádný milník nebyl, nýbrž jedna z prvních, vysoce propracovaných sond do života podsvětí, gangů a mafie. De Nirův herecký výkon je skutečně bravurní a bere na sebe většinu pozornosti, kdykoliv se objeví na scéně. Režie je taktéž skvělá a celkové zpracování je velmi syrové a doslova natočené na špinavé ulici NY. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

První z velkých filmů Martina Scorseseho a zároveň také první z řady jeho filmů věnovaných jeho životnímu tématu - v Americe domestikované italské mafii... Zajímavé je porovnat, jak velký kus cesty Scorsese urazil od svého rok starého předešlého filmu Bertha z dobytčáku - jsou to doslova dva různé filmové světy. Špinavé ulice se věrny dobovým intencím zaměřují na realistické postižení fenoménu fungování světa nelegálního obchodu, zločinu a mafie, je to však docela netypický gangsterský film. Třeba vůbec tu není zastoupen prvek strážců zákona - policisté se vyskytují pouze u scény rvačky v kulečníkovém baru, aby dokumentovali jednu ze základních Scorsesovských zákonitostí - město jako místo absolutní korupce, zločinu, násilí, metafora džungle. Všichni jsou tu poznamenaní životem v něm, všichni mají jedinou touhu - vyšplhat po sociálním žebříčku co nejvýše a dostat se z bahna , z ulice... Ulice jsou symbolem zákonů animality, práva silnějšího, místa, kde přežije jen ten nejodolnější, nejcyničtější, nejzkorumpovanější... Netypický je i milostný vztah mezi hlavní postavou Charliem a jeho sestrou Theresou, která trpí epileptickými záchvaty a které příznačně dokreslují její jinakost. Hodně zvláštní postavu tu ztvárnil Robert De Niro - sociopat a doslova magor, který má problémy nejen se svými dluhy, ale i s autoritami, sebekázní a byť jen sebeprimitivnějšími kulturními normami a jejich akceptováním. Martin Scorsese se snažil svůj film ozvláštnit i po formální stránce, velmi zajímavá práce s kamerou, hodně progresivní záběry, počátky tak charakteristického Mistrova režijního rukopisu. Tady začal být Scorsese Scorsesem... ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Naturalisticky špinavá rutina budižničemů, zevlounů, nemakačenků, floutků a wannabe mafiánů přepočítávajících každý dolar. Staví se čistě na situacích, živelnosti (mnohdy to působí jako improvizace), atmosféře a postavách, o děj tu nejde. Ostatně až na jakýs takýs oblouk kolem Johnyho dluhů tu ani žádný není. Sice s výhradami (samoúčelné zpomalovačky, papírem šustící vnitřní monology), ale solidně to obstojí i dnes samo o sobě a nikoli pouze jako „doplňující materiál pro zajímavost“, který by fungoval čistě v rovině předobrazu Taxikáře, Mafiánů či Casina. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně přesná studie jednotlivých charakterů zasazená do překrásně vykreslené atmosféry nejnižšího podsvětí. Samotný děj je namíchán nejspíš silně nahodile a film se soustředí jen na vylíčení skutečně svébytných postav. Přestože jakýmsi vypravěčem je tu Charlie, na nějž se soustředí nejvíce pozornosti, který trpí zajímavými náboženskými problémy, a který by rád měnil své okolí i přátele, v konečném důsledku nejvíce zaujme typický flákač Little Italy Johnny Boy Roberta De Nira. Nevím, zda pouze kvůli skvělému hereckému výkonu, či díky nejvyšší míře autentičnosti jeho postavy. Film je obdařen výjimečnou syrovostí, kouzlem drobných scén a o jeho dokonalém hudebním doprovodu netřeba mluvit. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Cítil jsem z toho "Taxikáře". Jinak mě tenhle film ze Scorseseho děl zaujal asi nejméně. Co se ale Martinovi opravdu povedlo, je soundtrack. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Zastavil bych se v následujícím textu u toho, proč používá Scorsese ony vyhlášené efektní „steadicamové“ jízdy kamery a jaké okolnosti ho k tomu přivedly: 1, Americká studiová výroba počínaje přibližně rokem 1960 vstoupila do jistého „post-klasického" období, které se výrazně odlišuje od éry studií. Charakterizuje ho obměna stylových postupů, velmi zjednodušeně řečeno slovy samotného Scorseseho: „scény musejí být rychlejší a kratší.“ Dynamická kamera tedy reagovala na kameru statickou, již shledávala generace post-klasického Hollywoodu za příliš ustrnulou, zapouzdřenou v přežitých kodifikacích. I proto se tvrdí, že co bylo v v klasickém Hollywoodu stylistickým vrcholem, to je post-klasickém filmu běžné. A co je vrcholem v post-klasickém Hollywoodu, to bude běžné za pár let. 2, Můžeme spekulovat nad tím, jestli je filmový styl důsledek technologických změn, nebo naopak, jisté ale je, že bez adekvátní technologie a vynálezu Steadicamu by Scorsese žádné efektní jízdy vytvářet nemohl. Steadicam, pocházející ze sedmdesátých let, splácí do jisté míry dluh přechodu z 16 mm na Super 8 mm, který změnil zejména v šedesátých letech (spolu s možností natáčet s kontaktním zvukem – nasnímaným během natáčení) postupy při natáčení dokumentárních filmů v terénu. Ale splácí dluh i Špinavým ulicím (1973), které vznikly tři roky před jeho příchodem (1976) a svým způsobem ho předpověděly, protože byly jako jeden z prvních amerických filmů natáčený 35 mm z ruky – tento způsob mj. vytvářel špinavý a napjatý pocit života v new yorských ulicích. 3, Jízdy kamery využíval Scorsese rovněž proto, aby mu cholerické postavy neutekly ze záběru. Herci mohly doslova vysát veškerou energii ze svých postav, k čemuž napomáhalo i to, že nemusely respektovat značky na podlaze. Naopak. To pronásledující kameraman se přizpůsoboval jejich pohybu. 4, Kamerové jízdy potlačovaly objektivní realitu. Jako by se kamera každou chvíli měla ze zad hrdiny přesunout přímo do něho samého, do FPS pohledu, a sledovat dějiště jeho očima. Pohyby kamery představuji analogií mentálního stavu dezorientovaných hrdinů a mizanscéna (veškerý prostor před kamerou) pak jejich duši, nikoliv realitu. Špinavé ulice dodržují zásadu změny v proporcích obrazu ve vztahu k emočnímu významu každého okamžiku – celek ustanovuje vnitro postavy, detail pak vzpomínky, představy, sny a halucinace. 5, Afekt a efekt jsou oblíbeným teoretickým rýmem posledních tří desetiletí. Emblematická formule byla stvořena patrně při výkladu nové science fiction, jejímž hlavním rysem je proměna zvláštního afektu ve zvláštní efekt, proměna „radostné intenzity a euforie“, které patřily soukromé existenci lidského jedince, v umělý ohňostroj, zbavený hloubky, a tím i subjektivního středu. Afekty se odpoutaly od srdce a v podobě efektů plují nekonečným prostorem bez lidských souřadnic a dějin. Je zjevné, že stejná formule platí pro současný akční film a mnohé horory. Scorsese s tímto vydělením nesouhlasí a navrací dominantní úlohu subjektivnímu afektu, viz též bod čtyři. 6, Teorie sutury neboli švu neboli všívání se snaží obsáhnout způsoby, jakými se subjekt vřazuje či všívá mezi jednotlivé záběry filmu. Rozdělením / rozstřižením záběrů ve střihové skladbě vzniká „rána" - ta se stává ranou kastrační, která musí být „sešita" suturou. Nepřerušované jízdy kamery umožňují subjektu (divákovi) vřadit se nikoliv mezi záběry, to není logicky možné, ale přímo na ně, nebo lépe řečeno přímo do nich – do záběru samotného. () (méně) (více)

novoten 

všechny recenze uživatele

Scorsese dokázal své klíčové filmy vždy obdařit neskutečně parádní atmosférou. Povedlo se mu to i u téhle nenápadné gangsterky. Musíte ale přistoupit na její hru, abyste si ji užili, děj se ubírá skrz zakouřené bary, ulice plné podivných existencí nebo přes restaurace, ve kterých sedí proradní mafiáni. Takže prostředí přesně podle mého filmového gusta. Když připočtu charizmatického Keitela a mírně vyšinutého De Nira, vím, že už stačilo jen zahustit děj a skládal bych Martymu nekonečné pocty. 85% ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Svoje hriechy neodčiníš v kostole, ale doma a na ulici. Všetko ostatné sú reči.“ Martin Scorsese začínal u Rogera Cormana, Špinavé ulice ho preslávili a odvtedy to bolo už iba lepšie. Harvey Keitel a Robert De Niro (neskôr sa stretli znova v Krajine policajtov, ale v nej už stáli proti sebe) sa predstavujú ako mladí rodinní príbuzní v newyorskej štvrti zo dna na deň žijúci svoje životy nepodstatných kriminálnych krýs, ktoré ani dobré obleky a slušné vystupovanie neoddelí od okolitej špiny. Film dosť nudný, Scorsese ma nikdy moc nebral. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Jasne, je to cely takovy jeste pribehove jednoduchy a tak trochu rozcvicka pred Scorseseho nejvetsima mafianskejma peckama, ale ja si nemuzu pomoct, me to kurevsky bavilo. Dej je vicemene o nicem, sleduje partu kamosu, jejich kazdodenni starosti s penezma, kamosema, zenskejma a drobnejma podvudkama, ale je to natoceny tak svizne, zajimave a se skvelou hudbou, ze jsem si uzival kazdou minutu. Navic perfektni herci v cele s paradnim Keitelem a jeste lepsim De Nirem v jedny ze svejch prvnich roli. A i kdyz Scorsese teprv zacinal, stejne to je skvele natoceny. Mozna to nesnese srovnani s kouskama typu Mafiani nebo Casino, ale i tak dam 5*. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Prostředí barů a ulic dolního Manhattanu (natočeno dost i v L.A.), partička bezstarostných taliánských flákačů, dvojice budoucích hereckých legend, bohužel až moc nedějové, převážně nudná podívaná s hrstkou dramatických momentů a překvapivě dynamickou, inovativní kamerou. Dobový soundtrack jedna radost (Ronettes, Eric Clapton, Rolling Stones). Tato "studie hříchu a pokleslosti" je sic kultovka, často zmiňovaná jako jeden z nej filmů dekády, ale já beru spíš za takové přípravné tvůrčí cvičení a předzvěst věcí velikých. 🌆 🏙 🌃 ()

Reklama

Reklama