V neděli 30. ledna 1972 zastřelili v severoirském městě Derry britští vojáci 13 neozbrojených civilistů. Tato neděle, nazývaná také jako Bloody Sunday (Krvavá neděle) se zapsala do moderní historie Irska více, než jakýkoliv jiný den. Počínaje tímto dnem začaly nikdy nekončící boje přerůstající v civilní válku, která donutila stovky mladých mužů vrhnout se do služeb irské republikánské armády (IRA). Film vypráví příběh odehrávající se od rozbřesku do soumraku právě v onu Krvavou neděli, kdy se do ulic vydalo tisíce civilistů, proti nimž nastoupily jednotky vojáků. Film sleduje jednotlivé skupiny zúčastněné na dění ve městě ... (zobrazit celý text)
Greengrassův počin o památné "krvavé neděli" z 30.ledna 1972 není pozoruhodný ve faktech, která divákovi předkládá (přeci jenom, tento bolestivý šrám britské politiky je v západní Evropě všeobecně známý a dokumentů o něm vznikla celá řada), ale ve formě jakou nám je předkládán. Greengrassova sugestivní režie, podpořena nervní roztěkanou kamerou, navozuje s úspěchem v divákovi dojem, jakoby se nedíval na filmovou rekonstrukci, ale přímo na dokumentární záznam jednoho z účastníků demonstrace. Hlavní myšlenku filmu bych pak spatřoval ve slovech hlavního organizátora demonstrace na tiskovce v ten samý den, kdy 27 lidí svojí krví zkrápělo irskou půdu - "Chtěl bych říci britské vládě: Víte vůbec, co jste udělali? Zničili jste hnutí za občanská práva. A dali jste IRA největší vítězství, jaké kdy mohla mít. Všude po městě dnes v noci, budou mladí muži, kluci, vstupovat do IRA a vy sklidíte bouři."..... 4 a půl *.
Ještě předtím, než se Paul Greengrass dal na filmařskou dráhu, pracoval jako politický pozorovatel a své globální měřítko si nejvíce zaostřil na Severní Irsko. A právě během této doby nashromáždil neskutečné množství faktů a osobních poznatků, které později přenesl do tohoto filmu. Ihned od začátku je zde patrná silná politická nekorektnost, neboť jedna ze zúčastněných stran zde jasně „prohrává“, ale není to vinou samotného režiséra. Ten s dokumentární nezúčastněností rekonstruuje události hodinu po hodinu (později téměř minutu po minutě) a celé to předkládá v neskutečně nesnesitelné a syrově autentické atmosféře, v níž rychle, stručně a přitom velmi jasně předkládá postoj obou táborů. Navíc si dějové části rozdělil na třetiny, v níž ta první doslova zmáčkne diváka očekáváním opravdového pekla, druhá vyvolá otázku „Proč?“ a závěrečné „oplakávání mrtvých“ je dle mého jedním z nejemocionálnějším okamžiků v dějinách filmu, což při absenci sentimentu zahanbí i závěry filmů Stevena Spielberga. Když jsem pak v závěrečných titulcích, které jsem četl přes slzící oči (fakt!), uviděl zmínku o královně, vyznamenáních a počtech potrestaných Dále opravdu nemám slov!
Šok! Ten film mě rozložil na drobné částečky a ty následně rozptýlil do širokého okolí. Bude pekelně obtížné dát se zase dohromady. Stále nechci věřit, že k něčemu podobnému skutečně došlo a že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Ne, to se prostě nemohlo stát. Ne v roce 1972 a v takzvaném „civilizovaném“ světě. Je mi blbě od žaludku i od srdce. Ještě žádný (a že jsem jich viděl) film se mnou nezacloumal tak jako Krvavá neděle. Její maximální autenticita maže veškeré rozdíly mezi filmovou realitou a realitou jako takovou. Ani živé televizní přenosy nepůsobí tak drasticky. Až se stydím film o něčem tak nechutném ohodnotit pěti hvězdičkami, ale stále je to jenom film. Film, který by měli v rámci kulturní i dějepisné osvěty vidět všichni. Berte to třeba coby léčbu šokem. Ztrácím víru v člověka jako takového, v jeho schopnost racionálně vyhodnotit situaci a následně ji humánním způsobem vyřešit. Začínám věřit, že k něčemu podobnému může dojít kdykoliv a kdekoliv. V rámci vlastní předpřípravy to berte raději jako fakt. 95%
P.S.: Víckrát to vidět nechci. Zajímavé komentáře: hirnlego, novoten, honelnik, Martyr, pepino
Scénář: Paul Greengrass ..
Velice dobrý, v podstatě hraný, autentický dokument. Syrový, drsný, reálný. Zrovna dvakrát mi ovšem neseděl styl kamery a střih se stmíváním na konci většiny záběrů. Jistě, Paul Greengrass danému tématu velmi rozuměl a vložil se do toho opravdu poctivě, ale k nějakému hlubšímu nahlédnutí do problému tam přeci jen něco chybělo. 75%.
Paul Greengrass je mistr realistických filmů. Každý jeho snímek působí lehce dokumentárně jako by jste se dívali na záběry točené člověkem, který tam byl. Je to úžasný režisér. Krvavá neděle vyprávějící o jednom pochodu městem, který britští vojáci naprosto nezvládli a zabili několik lidí. V ten okamžik se z městečka Derry stala válečná zóna. Střelba, výbuchy, křik, krev... To vše ukazuje Greengrass s klidem a nechává ať jen vy rozhodnete a uděláte si na to vlastní názor. On nehodnotí ani neodsuzuje. Pouze ukazuje jak to pravděpodobně bylo a snaží se o naprosto objektivnost.
Hodně odvážný a realistický, chtělo by se říci, spíše hraný dokument. Paul Greengrass se tímto snímkem katapultoval mezi nejtalentovanější režiséry a jeho talentu si všimli i v Hollywoodu, kde se pro změnu katapultoval mezi nejlepší a nejschopnější režiséry současnosti. Krvavá neděle, osudný den v životě mnoha Irů, který patrně navždy zavrhl usmíření katolíků a protestantů. Britští vojáci ten den bez milosti popravili nevinné civilisty, ale jejich činy zůstaly bez potrestání. Tohle pro mě bylo naprosto šokující odhalení a ještě dlouho po skončení jsem tento snímek rozdýchával. Scény točené roztřesenou kamerou působí velmi autenticky a dodávají filmu to správné napětí a diváka donutí usednout ještě více do sededla. Pokud se vám líbil Let č.93, tak z Krvavé neděle budete nadšeni......
Nemam slov. Ako je mozne, ze sa nieco taketo stalo v civilizovanej krajine a vrahovia boli este aj vyznamenani?!? Zaver filmu som preplakala a vobec sa za to nehanbim.
Velmi dokumentární a realistický pohled na události, které zapříčinili Krvavou neděli 30.1.1972 - událost, která dodala IRA sílu... Film sleduje (nehodnotí, opravdu jen sleduje) pohled všech zainteresovaných stran. Greengrass zde poprvé ukázal, že je velmi schopný scenárista, ale hlavně velice nadaný režisér, jehož styl roztěkané režie a kamery vás vtáhne přímo na místo. Přestože filmu nechybí síla i působivé momenty, tak by mu prospělo prodloužit závěr či ho alespoň nechat lépe odeznít (jako u United 93).
Podle mě je to silný film. Jak duševním obsahem, tak i jen čistě materiálním dějem. Edgar Alan Poe kdysi řekl, že jedno dodá i jinak odpudivé a odporné věci přitažlivost pro obyčejného člověka. A to je skutečnost. A i zde toto vědomí dodalo hodně. Bez toho, že by se to stalo, by tento film byl jen další masakr, možná dobře natočený a zahraný, s výborně gradovanou přeměnou přístupu lidí, ale nic víc. Ale protože je to skutečné, takže těch třináct lidí opravdu někdy umřelo, tak je to každému mnohem zajímavější a plné všemožných vnitřních dějových pnutí k naší realitě. Vemte si například takové Skleněné peklo. Kdyby ten film byl podle skutečné události, a ne jen z pera Thomase Scortii a Franka Robinsona, byla by to ještě kromě skvělého filmu úžasná výpověď o existujících lidech a jejich skutečných charakterech. Ale vraťme se ke Krvavé neděli. Neschvaluji sice, že vojáci stříleli do davu, ale když se nad tím zamyslím, ani jim to nemůžu vytýkat. Stejně jako se davu zmocnila davová nenávist a následně hysterie a panika, tak se těch vojáků zmocnila sugesce války, všemi projevované nenávisti a strachu, aby se jim nic nestalo. A přiznejme si, že jenom cvok by sebe nechal zranit nebo zabít, místo aby zabil on sám a dřív, než by mohl být vůbec zraněn (pokud má prostředky, což oni měli). Myslím, že skutečná situace mohla být ještě mnohem horší a dusnější, než jak to ukazuje scénárista. Ale naopak si myslím, že spousta věcí je tam přibarvených, jako vychloubání vojáků, kdo kolik vystřelil. Nikdo není od přírody vrah, tím míň masový. A co se týká toho nastrčení bomb, i o tom si myslím své. Klidně je ten kluk totiž mohl mít opravdu při sobě, nebo mu je mohli dát jeho kumpáni, když chtěli zachránit svůj zadek, aby je nezatkli za terorismus. Ale taky mu to klidně mohli vážně strčit ti vojáci. To už se dneska patrně nikdy nedozvíme a ani nezjistíme, kdo za to ve skutečnosti mohl. I kdyby někdo z nich promluvil, je to jen tvrzení proti tvrzení a bez důkazu. Co se týká osudu vojáků, kteří stříleli, nemám strach, že by nebyli potrestáni. IRA si je určitě postupně našla a vypořádala se s nima. Ještě bych chtěl zdůraznit výkon Jima Nesbitta. Kdyby jeho postava nebyla tak přesvědčivá, film by byl hodnocen stejně jenom kvůli tématu, protože přestože je to pro někoho známá věc, pro spoustu lidí to bylo poprvé, kdy se o Krvavé neděli dozvěděli (včetně mě, i když nejsem zrovna neználek).
A proto mám tak ráda sci-fi, kde je všechno vymyšlené. Z filmů rekonstruujících skutečné události je mi strašně smutno, ze současného světa a z té bezmoci.Velmi působivé a velmi dobré, dokumentární forma vyprávění je zvolená skvěle.
║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $773,228║Tržby Celosvetovo $1,807,903║
Tento film natočený podľa skutočných udalostí je nám sprostredkovaný cez doslova dokonalý dokumentaristický štýl, čo je v prípade réžie Paula Greengrassa až v neskutočne silnom podaní, stačí si popri tom spomenúť aj na jeho nedávny Let č.93 ktorý je z podobnej kategórie. Miestamy až človeku tuhne krv v žilách, keď sleduje čo sa tam vlastne dialo a aké brutality sa konali s Anglickej vojenskej strany na Írskych neozbrojených civilistoch ale takúto tvar má náš skutočný civilizovaný svet, čo je škoda že práve aj v tých vyspelejších krajinách.
