Blade Runner

Původně zvažovaný název byl Dangerous Days (ten byl nakonec použit po pětadvaceti letech pro dokument Dangerous Days: Making Blade Runner). Uvažovalo se i o názvech Android, Animal či Mechanismo. (DaViD´82)

Blade Runner vznikl na motivy novely, filmaři velice oblíbeného autora "paranoidních" sci-fi, P. K. Dicka "Sní androidi o elektronických ovečkách?" napsané roku 1968. Trvalo tedy 14 let než byla zadaptována pro stříbrné plátno. (DaViD´82)

Deckard v závěru filmu od spojení s Pris z auta přibližně dvacet minut v kuse nepromluví, byť tak říkajíc nesleze z plátna. Přesný čas se liší verzi od verze, kupříkladu ve Final Cutu 2007 je to 19 minut a 54 vteřin. (DaViD´82)

Ridley Scott původně film dělat nechtěl, jelikož právě dodělal Vetřelce a nechtěl se hned pustit do vod stejného žánru. Pohrával si však s myšlenkou někdy v budoucnu zadaptovat Herbertovu první část Duny. Projekt vzal až ve chvíli kdy mu zemřel starší bratr Frank, se kterým si byl velice blízký, na rakovinu. Potřeboval se rychle upnout k práci. To se podepsalo mimo jiné i na specificky depresivní atmosféře snímku. (DaViD´82)

Původně film produkovala menší společnost Filmway. Projekt však velmi rychle překročil plánovaný rozpočet 12,5 milionů dolarů a dostal tuto společnost do vážných finančních problémů. Filmaři již stavěli kulisy, všem běžel plat, avšak tak nejistý a nákladný projekt nikdo nechtěl převzít. Nakonec tak 7 miliony učinili Warner Bros výměnou za práva na americkou kinodistribuci. To však bylo málo a tak se ještě sehnalo dalších cca 7 miliónů u produkční společnosti výměnou za práva televizní. Tady je prapočátek těch neuvěřitelných sedmi rozdílných sestřihů Blade Runnera. (DaViD´82)

Scénář byl původně velmi interiérový. Až Ridley Scott do něj vnesl myšlenku vyjít ven do ulic mezi obyčejné lidi. (DaViD´82)

Ještě za prvního scenáristy Hamptona Fanchera měl film začínat scénou, ze které by zpočátku nijak nebylo poznat, že jde o sci-fi. Odehrávala by se v běžné chatce, kde by seděl zamyšlený Deckard v baloňáku. Venku by se stmívalo, dopravní prostředek by zastavil pod okny, dovnitř by vešel muž, šel by si ohřát polívku a pak by byl zastřelen Deckardem. Zdánlivě bez důvodu. Poté by zastřelenému rozevřel ústa a vytáhl elektronické součástky, strčl by je do kapsy, vyšel ven, nasedl do auta a odletěl. Až poté by naběhly úvodní titulky. (DaViD´82)

Nejslavnější věta z filmu "All those moments will be lost in time, like tears in rain..." nebyla původně vůbec ve scénáři. Šlo čistě o Hauerovu improvizaci při první čtené zkoušce. (DaViD´82)

Dustin Hoffman byl nejvážnějším kandidátem na roli Deckarda. Scott se s Hoffmanem sešel mnohokrát a celý projekt spolu probírali mnoho hodin. Jednání s ním zašla tak daleko, že i kreslené storyboardy některých scén již byly připravovány s jeho podobou. Ač nemohl dostát klasické představě fyzicky vybaveného policisty, tak obvzláště Scottovi se zamlouval nápad obsadit vzezřením pravý opak klasicky hrdinného filmového policisty. Šlo mu především o herce, který by dokázal dát postavě potřebnou hloubku. (DaViD´82)

Nápad na obsazení Harrisona Forda přišel v době kdy v Londýně dotáčel Dobyvatele ztracené archy. Tvůrci se na něj jeli podívat a při první schůzce s ním ihned padl jeden ze záměrů filmu. Ford totiž přišel se svým "jonesovským" kloboukem. Původně měla postava Deckarda celý film nosit obdobný klobouk ve stylu klasických noir hrdinů, což by již nešlo, jelikož by diváci v postavě zpočátku viděli spíše Indyho než Deckarda. (DaViD´82)

Rutger Hauer byl do role androida Roye Battyho obsazen, aniž by se s ním Scott kdy osobně setkal. Natolik ho zaujal z filmů, které s ním viděl. (DaViD´82)

Stacey Nelkin při kamerových zkouškách na roli Pris zaujala natolik, že jí chtěli obsadit alespoň do role pátého androida Mary, která je sice v předloze, ale ve scénáři se s ní nepočítalo. Ovšem než postavu stihli zakomponovat do scénáře, udeřila stávka scénáristů a z nápadu sešlo. (DaViD´82)

Malá role vyšetřovatele Holdena z úvodní scény filmu byla dopsána a obsazena Morganem Paullem "za odměnu" poté co zastupoval Forda při kamerových zkouškách u výběru dámské části ansámblu. (DaViD´82)

Verze esperanta, kterým mluví postava Gaffa, nebyla ve scénáři. Přišel s ní až sám představitel role Edward James Olmos. Scottovi se nápad moc líbil a celou jeho realizaci nechál právě na Olmosovi. Ten univerzální řeč budoucnosti založil za použití základních frází z maďarštiny, němčiny a francouzštiny. Alespoň si to myslel. Při uvedení v Maďarsku však obecenstvo dostávalo záchvaty snímku, jelikož to co říká znamená mimojiné i "koňský penis". (DaViD´82)

Původní návrhy počítali s tím, že vše bude klasicky futuristické. To se změnilo, když si Scott uvědomil, že nebude mít dostatek financí a tak přišel s nápadem "retro-future" vzhledu budoucnosti, aby se daly použít staré zašlé budovy, apod. (DaViD´82)

Vizuální stránku filmu výrazně ovlivnily kresby ze Scottova oblíbeného komiksového magazínu Heavy Metal. (DaViD´82)

Pro film bylo navrženo celkem 54 futuristických automobilů. Z důvodu malého rozpočtu se však realizovalo pouze 27 typů. (DaViD´82)

Neon, který se odráží za Deckardem, když na něj kamera poprvé najíždí při návštěvě bistra, vychází z japonského znaku pro "Původ", ale je upraven tak, aby vzdáleně připomínal mapu světa. (DaViD´82)

Vyrobení dekorací pro Deckardův byt mělo vyjít na cca 50,000 dolarů, ale vyšplhalo se až k 175,000 dolarů. Byt byl plně vybaven, spouta věcí byla dokonce i funkční, ale ve filmu je vidět minimum z těchto vychytávek. (DaViD´82)

Ve scéně v Tyrellově kanceláři jsou sloupy v hale obráceny vzhůru nohama. Původně byly postaveny normálně, ale Scott chtěl aby více vynikly. (DaViD´82)