Soupeři

Odohrávaný príbeh za sprievodu historických udalostí z francúzskej histórie tvorí zanedbateľnú časť v tomto filme, aj preto možno film dnes už tak nezaujme. Réžia je kvalitná, najmä vďaka nej sa tento uťahaný príbeh tiahol pomerne rýchlym tempom. Súboje sú fajn, len škoda, že dej sa neupriamil viac na charakter postáv, či zaujímavý námet. Ridley každopádne už svojim prvým filmom ukázal, že to má v rukách pevne pod kontrolou. 70%. (28.07.2009)

Scottovi se v celovečerním debutu o celoživotní rivalitě dvojice husarů podařil husarský kousek. Natočil totiž velmi dobrou (takřka) televizní inscenaci, která však po sobě stejně zanechá pachuť promarněného terna. Soupeři mají své momenty. Jak ty silné, tak i ty slabé. Ty první nastanou vždy, když se proti sobě postaví velmi dobře obsazené ústřední duo a nastanou souboje samotné. V tu chvíli by se atmosféra dala krájet. Mezi ty horší momenty patří nepřítomnost tempa a vůbec celkově prapodivná dějová upachtěnost. Je to taková beta verze francouzských klasiků, akorát bez té osudovosti. Tady se dalo ještě zapracovat, ale možná je to tím, že jsem tak nějak čekal, že si v průběhu let D'Hubert s Feraudem nevědomky prohodí motivace. Scott je rozpočtem držen hodně u země a co v něm vizuálně je, ukáže vlastně až v předposledním záběru. Tam už by ho člověk i poznal. (13.05.2008)

I dospělí muži jsou vlastně kluci na pískovišti… Jen místo obligátního „Rozšlápnul jsi mi bábovičku, já Tě za to umlátím lopatičkou“, je to tentokrát spíš o „Na konci poslání Vás bodnu, pane“. Oním pískovištěm je pak „napoleonská“ Evropa a dvěma znesvářenými galskými kohouty pánové Keitel a Carradine. V případě prvně jmenovaného mě trošku mrzela „javertovská“ plochost jeho charakteru (byť šlo nejspíš o záměr), v případě Keitha Carradinea pak kvituji s povděkem, že jsem měl zase jednou příležitost užít si herectví "toho chlápka co balil Madonnu" :-) P.S.: pokud jde o výtvarné zpracování, je jasné, že v případě Soupeřů platí víc než kdy jindy, že režiséři točí, ale Ridley Scott maluje. (20.11.2008)

Pokud byl "Vetřelec" vizuální poctou "Vesmírné odysee", pak "Soupeři" jsou jasnou odpovědí na "Barryho Lyndona". Ridley Scott byl do Kubricka naprosto udělaný, a to je v jeho nejstarších filmech setsakra vidět. Je to okouzlující podívaná - úžasné, měkké světlo v interiérových scénách kreslí pohyblivé dobové obrazy (všimněte si zátiší s ovocem a sklenicemi na stolech!), kamera plachtí po zamlžených krajinkách, v kterých zvoní šavle a crčí krev. A k tomu silný příběh nekonečné série soubojů, opakovaných střetů dvou individualit, které se nemohou vytrhnout ze stupidního kodexu cti. Steven Pinker ve své knize o humánní evoluci naší civilizace ("The Better Angels of Our Nature: Why Violence Has Declined") věnuje celou kapitolu bizarní éře soubojů, kdy se dva dospělí chlapi byli schopni šlechetně povraždit jen proto, že jeden druhému řekl, že má hezčího psa. "Soupeři" krásně vystihují Pinkerovu pointu - důstojnost je mnohem důležitější a šlechetnější než čest. Ale pokud nesouhlasíš, voe, tak poď ven. (28.07.2013)

Hollywoodom ešte "nepoškvrnené ucho" Ridley Scott natočil za smiešnych 900000 dolárov vizuálne neskutočne geniálne dielo. (Jeden z najkrajších filmov čo som kedy videl! Ako vravia kolegovia- to sa musí fakt vidieť:)). Príbeh dvoch sokov je jednoduchý až triviálny, ale tak isto podmanivý či už v psychológii oboch postáv alebo samotným dejom. Keitel je skvelý, ale mňa dostal predovšetkým Carradine, ktorý bol maximálne presvedčivý. Kinematografický skvost, ktorý (bohužial) ostal a ostane v tieni Scottových neskorších diel, čo je obrovská škoda! (17.08.2008)