Městečko South Park

Uprděný nevkus má své jméno a to jméno je South Park. Odporné animované rochnění se v hovnech, dobré tak pro školáčky, kterým maminka ještě včera utírala řiť. [Edit 2.10.2009: Včera jsem si v Reflexu přečetl o epizodě, v níž tvůrci seriálu odhalují praktiky scientologické církve. Za tento sympatický a poněkud překvapivý projev dobrého vkusu beru zpět svůj "odpad" a přenechávám hodnocení tohoto kulatého pubertálního pekla těm, kterým je určeno.] (03.01.2009)

Po prvých troch slabších sériách prichádza nadčasová jazda plná nekorektného humoru a (pozor!) inteligentného presahu, ktorý nemá obdoby. Trey Parker a Matt Stone ukázali, že vždy stáli na strane zdravého rozumu (viď. Michael Jackson, Britney Spears, či nakladačka všetkým náboženstvám vrátane militantného ateizmu). Do kolónky svetonázor odteraz píšem "South Park". (02.09.2005)

South Park u mě zakotvil jako kult hlavně v mém pubertálním věku. Nemohl jsem si ho nechat ujít a nastavoval si budíky, abych mohl sledovat seriál v těch šílených vysílacích časech (02:00) na Nově. Koncept celého seriál sází na pochcávku lidských vlastností. V každém díle si z nich utahuje a ukazuje jak jsou lidé neschopně zahledění, předpojatí anebo jenom hloupí kokoti. Celé je to jedna velká satira, sarkasmus a nadsázka. Hlavní postavy jsou legendární a v něčem dokonce předběhli Simpsonovi, kterými se celý seriál inspiroval. Teplý, zoofilní a pedofilní učitel Garrison je skutečný vrchol a baví mě nejvíce. V podstatě všechny hlavní postavy jsou karikatury skutečných lidí, které Trey a Parker v životě potkali, mnohdy zapadají skvěle do mého povědomí o učitelích a lidech, kteří si myslí, že jsou normální. Po letech už pro mě South Park není takovým kultem jako před osmi lety, ale přesto si ho občas pustím pro lepší náladu. Jeho vyprávění kde nadsázku, skryté narážky a vtipy dokáží pochopit i děti nad dvanáct let a zároveň se líbí lidem, kterým je třeba třicet, je úctyhodné. 85% 03.09. 2010 (03.09.2010)

South Park jsem dlouho neznal, pak jsem ho nakoukal skoro najednou (to bylo těch 2014, kdy jsem psal první komentář, teď je 2021) a hodně se mi líbil. Teď se na to dívám zpětně a bohužel musím opět vycouvat - jak stárnu a jsem výrazně , jak to říct, asi prostě "progresivnější" než jsem byl, tak vidím problémy toho humoru, který produkuje kusé povedené vtipy (někdy hodně povedené), ale taky má tendenci uzamykat člověka v jeho světě. Celý South Park je založený na tom, že vše, co jakýmkoliv směrem vybočuje ze vidění světa Parkera a Stonea, je zesměšňováno a ponižováno - starat se o něco víc než oni je špatně, starat se o něco míň než oni je špatně. Projevit o něco upřímný zájem je hodno největšího ponížení. Ano, najdou se epizody, kde to tvůrci pojmenovávají, ale to nemění na to, že v tom rámci dál operují. A jak stárnou, svět se mění a oni ne, ještě víc se odhaluje jejich pohled s nasazenými klapkami na očích - seriál se proměňuje v "Old Man Yells At Cloud". South Park nepadnul, ale plně se odhalil a bohužel to zpětně ovlivňuje kvalitu celého seriálu. Bohužel ne každý jejich nesmysl byl tak jednoznačně vyvrácený jako jejich posměch klimatické změně, za který se omluvili - jenže je celkem jednoduché uznat chybu u něčeho tak zjevného. Je bohužel dost dalších věcí, které kvůli své krátkozrakosti otrávili degradujícím humorem. Je to smutné - South Park je silně moralizující seriál, ovšem jeho morálka je tak úzká a rigidní, že se mění v totalizující sílu. (27.06.2014)

"Drž tu svojí zasranou hubu strejdomrde. Jsi kokoty kouřící a prdele lízající strejdomrd. Jsi strejdomrd, je to tak. Nikdo nešuká strejdy tak jako ty. Drž tu svojí zasranou hubu strejdomrde. Jsi ten, co ošukal svýho strejdu, strejdomrde. Nejíš, nespíš, trávu nesekáš, jen celej den svýho strejdu mrdáš. Drž tu svojí zasranou hubu strejdomrde. Jsi kost kousající parchant, strejdomrde. Jsi strejdomrd musím říct. Včera jsi svýho strejdu ošukal. Strejdomrd to je: S-T-R-E-J-D-O mrd. Jsi strejdomrd! Vyližte mi prdel." ***** (13.02.2011)