Městečko South Park

Komu South Park připadá jako čistě vulgární a stupidní zábava, tak se omlouvám, ale ten to vůbec nepochopil. Jen v South Parku dokáží vystihnout aktuální dění a společenské situace tak trefně jako právě tady. Mnohy se zaobírají tématy, o kterých jinde neuslyšíte. Protože se o nich nemluví nebo protože se nad tím někdo jiný ani nezamyslí. Ano, South Park dokáže být i hodně drsný a (nejen)rasistický, ale právě proto se jedná o takový klenot: Tvůrcům není naprosto nic svatý a dokáží si ze všeho udělat pořádnou p*del. Jen je škoda těch posledních dílů, kde jde v podstatě o to samé dokola: děcka udělají nějaký průšvih (a většinou jde ještě o fantasy/virtuální nebo jinou realitu), který ovlivní celé město, včetně jejich rodičů, kteří mají poslední dobou víc prostoru, než naše oblíbená partička. Ruku na srdce, kouzlo South Parku se s posledními sériemi vytrácí. (17.10.2019)

Tak aby bylo jasno, vy zasraný hipíci! I když na americkou politiku nebo kulturu z vysoka seru, South Park si z ní dokáže dělat tak nehoráznou prdel, že nezbývá nic jinýho, než tvůrcům poděkovat za ty dlouhý léta nekorektní zábavy. Stvořili totiž kult. Áno? Kult, kterej se může rovnat jen velikosti rypáku Barbry Streisandový. A to je, kurva, už co říct, áááno?! V něm spousta postav, z nichž drtivou část budete milovat (Timmyyy!!!), menší část nenávidět (Ručníček) a zbytek vám bude tak nějak putna. Třeba Terence a Phillip, ááno? Kyle je Žid, Stan chudší verze Brandona Walshe, Cartman je vychcaná píča a Kennyho zabíjej v každym dílu, parchanti! Zajímavý je ale sledovat třeba vývoj učitele Garrisona, kterej se od lacinýho podivínství s panem Kloboukem/Větvičkou postupně vybarví v buznu a nakonec se předělá na ženskou. Stanův tatík je ale taky kus kreténa, áno? Jasně, občas je tomu vytýkaná podoba s uťápnutýma Simpsonovýma, i ty halloweenský díly by se tu našly. Ale na to sere pes. Áno? A já na vás taky seru. Jdu domu! (29.05.2014)

Uprděný nevkus má své jméno a to jméno je South Park. Odporné animované rochnění se v hovnech, dobré tak pro školáčky, kterým maminka ještě včera utírala řiť. [Edit 2.10.2009: Včera jsem si v Reflexu přečetl o epizodě, v níž tvůrci seriálu odhalují praktiky scientologické církve. Za tento sympatický a poněkud překvapivý projev dobrého vkusu beru zpět svůj "odpad" a přenechávám hodnocení tohoto kulatého pubertálního pekla těm, kterým je určeno.] (03.01.2009)

Smekám pane Parker, pane Stone... Jste sprostí až to praští, dovedu si představit, že vás hodně lidí nesnáší a co víc, být ortodoxní křesťan, Žid, muslim, prakticky kdokoli kdo je v něčem ortodoxní, beru do ruky bouchačku a jdu vás odpravit... Právě proto vás obdivuju, že si do vaši satiry nenecháte od nikoho kecat a stejným mertem si děláte srandu ze všeho, z čeho si alespoň trochu srandu dělat jde...Některé díly jsou i pro mě trochu moc, ale stále si stojím za tím, že jde o jeden z nejvtipnějších a nejvlivnějších seriálů všech dob. Při vytrvalém sledování se začnou pěkně vybarvovat i mnozí ze vzdálnivě nedůležitých charakterů, z žáků například Tweek, Token, Wendy či krazy kriplíci Jimmy a Timmy z dospělých pak pan Garrison, Stanův taťka Randy, výchovný poradce MacKee nebo rapující mentor Chef, se svou všudypřítomnou kuchařskou čepicí a nápomocnou povahou... Kapitolou samou o sobě je potom Butters, který se z třetiřadé postavy, jenž většinu prvních třech řad mlčela v pozadí, vyšvihl do takových výšin popularity, že konkuroval samotnému tlustoprdovi, Ericu Cartmanovi. Poté co jsem - teď už několikrát - zhlédl všech dvanáct (ta poslední je nekompletní) sérií, musím se uklonit ještě hlouběji. Vskutku, tohle dílko už překračuje hranice televizní zábavy... - o čemž svědčí i sbírka filozofických essejí s názvem South Park: Bigger, longer and more penetrating. 100% (18.06.2006)

Masová veřejnost South Park zná pro dvě věci. 1) vulgarita, 2) umírání Kennyho. Je to paradox, protože bez té první by se SP poměrně jednoduše obešel, a ta druhá je jednoznačně nejslabším prvkem seriálu. Naštěstí si to tvůrci sami brzy uvědomili, a od onoho nápadu po několika sériích upustili. Zbývá tedy už jen řešit odpověď na odvěkou otázku animované satiry. South Park nebo Simpsonovi? Za mě bezkonkurenčně žlutá springfieldská rodinka, protože ač se SP Simpsonovým v těch nejlepších dílech bez problémů vyrovná, i ty nejhorší díly Simpsonových jsou vždycky o třídu lepší než ty špatné díly South Parku. Těch je navíc mnohem větší procento, a jsou vyloženě o hovně (ať už doslova, jako všechny díly o tom vánočním či o Randyho "sracím" rekordu, nebo obrazně, jako komplet všechny díly o Ručníčkovi nebo drtivá většina dílů s Terrancem a Phillipem či o Kanadě jako takové). Parker a Stone ale mají nepopiratelný talent, a když si vezmou na paškál nějaký společenský problém, plodí nesmrtelné seriálové perly (Best Friends Forever o eutanázii, Eat, Pray, Queef o rovnoprávnosti žen, Timmy či Up Down The Steroid o postižených lidech, Cripple Fight o gayích, With Apologies to Jesse Jackson o rasismu, Trapped in the Closet o scientologii), velkým dílem proto, že názorově zastávají stanoviska vyplývající z dostatku selského rozumu, a relativně často mají šťastnou ruku i na díly, které žádný společenský přesah nemají, většinou v epizodách zaměřených na všeljaké parodie (LOTR, GoT, HP...)) či Cartmanovy šílenosti (Scott Tenorman Must Die či Tssst). Ke Cartmanovi jako takovému ovšem směřuje jedna z mých větších výtek, stejně jako Homer Simpson je v nejnovějších řadách až příliš hloupý, aby pobavil, zrovna tak Cartman je až příliš otravný a předvídatelný. Se South Parkem je to jako na houpačce, spousta kladů a spousta záporů, charaktery skvělé (hlavní čtyřka + Butters, Timmy, Wendy, Mr. Garrison, Chef) i úplně zbytečné (již jmenovaný Ručníček, Mr. Hankey, duo T&P...), vtipná, trefná a kousavá satira i nejhloupější pointy bůhvíodkud vycucané s humorem příliš nevkusným i na mě (a to mám pro věci nevkusné poměrně vysokou toleranci), a tak hodnocení logicky balancuje mezi geniální stovkou a zbytečnou padesátkou. (23.12.2013)