Znamení

Vzpomínám jak, když jsem byl malý, jsme se šli podívat na kruh v poli, který se objevil kousek od cesty na Skalky. Vím jak jsem byl vyděšený a zároveň mě to strašně zajímalo. Podivný pocit. Nějak si ho pořád pamatuju. Uvnitř toho kruhu se stébla obilí, nebo co to bylo, zdála být uvnitř prázdná, prasklá a suchá. Jedno jsem si sebou dokonce vzal domů. Dodnes se nepřišlo na to kdo anebo proč to udělal. Jen tu noc před tím, těsně nad ránem prý byla obloha žlutá. Tmavě žlutá. Táta se vzbudil dřív a viděl to. Tam co bylo to pole je teď „milionářská čtvrť“ (baráky pracháčů, sestřina kamarádka tam prý bydlí) a nová cesta co vede směrem ke Kauflandu. Pokaždé když tudy jdu, vzpomenu si na to jak jsem tam stál. Uprostřed toho kruhu. Podivný pocit... (02.01.2007)

Shymalan umí. O tom se přít nemá vůbec cenu. Veškerý strach a napětí je budováno s precizností švýcarských hodinek. Ví přesně, kdy postrašit a zároven i kdy diváka uklidnit. Paralela s Hitchem není vůbec scestná. Téma, přestože není nijak originální, se dostává svým zpracováním jiné dimenze filmové tvorby. Mohl bych zde říct, že se jedná o perfektní horor, jen kdybych to přepnul 10 minut před koncem. Konec působí tak směně a trapně, že jsem se až zděsil jestli to točil stejny maestro, na kterého jsem se díval po celou dobu. Tak tedy nebýt toho "strašidelného" konce, bych tomuto filmu mohl vytknout opravdu málo (i to že jsem se u toho opravdu ale opravdu bál), ale takto to mohu hodnotit jen ztěží nadprůměrně. Shodil sis to sám Shyamalane a dobře to víš! (31.07.2006)

The first sign you can't explain. The second sign you can't ignore. The third sign you won't believe...Tagline má pravdu. Nevěřila jsem, jak se mi indický talent ztrácí před očima. Mel Gibson coby pastor tragicky svedený z cesty víry mluví o náhodách, osudu a štěstí. Shyamalan zjevně patří do první skupiny, která štěstí chápe jako osudové znamení. Jakožto příslušník jiné skupiny říkám, že svůj um ukázal v Šestém smyslu, fortunu vypotřeboval na Vyvoleného a ve Znamení přichází k lánům obilí s poloprázdnýma rukama. Atmosféra je většinu stopáže řídká jak na Jupiterově měsíci Ganymede, uslzená rodinná katarze nad večeří, kdy si Gibson na svou hruď přitáhne Phoenixe, nebo jeho halekání a la postřelený bůvol nechtěně rozesmívá. Znamení symbolizují potenciál, který byl promrhán. Když si navíc v závěrečné desetiminutovce zbourá autor i poslední solidní zdivo, z velkého tématu, velkého napětí a velké pointy zbude jen pár polámaných klasů. 7/10 (02.08.2007)

Výborné a netradiční drama o slabosti, strachu a víře... Řemeslně velmi zručně natočený psychologický scifithriller s hororovými prvky a náboženským nádechem. I když po skvěle budovaném napětí v úvodu filmu M.N.S. trošku podléhá >svým vlastním< klišé, Mel Gibson by mohl >trošku méně< hrát (očima a mimikou vůbec :-) a ty dětičky by nemusely být tak dokonalé, krásné, inteligentní a statečné - a nakonec i reálné záběry >emzáků< trošku shazují tu mysterióznost děje, pointa je nakonec tradičně shyamalanovsky vydařená. Ano, nakonec vše je osudově dáno, vše do sebe zapadá a je tak, jak je předurčeno a jak má mýt... Vlastně - jak osudově? Ne! Vše je otázkou víry, neboť vše je řízeno tak, jak předurčil Bůh! A vlastně nakonec ani tak nejde o to náboženství... - - - P.S. Bůh není! Není důvod... °-| (22.09.2006)

Niekomu tento film buď úplne sadol, alebo ho úplne odradil. Ja som jednoznačne z tej prvej skupiny. Opäť som čakal, aké prekvapko nám Shyamalan na záver filmu naservíruje a opäť nesklamal. Najlepší film o invázii mimozemskej civilizácie na našu planétu s nevšedným zakončením! Navyše hustotu napätia som nevedel predýchať ešte pekne dlho a myslím, že skratky cez polia vynechám na pekne dlhý čas. 95%. (18.05.2006)