Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (594)
„Plány revanšistů zhatí naši vepři boubelatí!“... „Enem místo toho „naši“ bych tam dal „také“!“ Hereckými osobnostmi nabitá a skvělým humorem přetékající komedie na motivy knihy Miloslava Švandrlíka přináší celou haldu nezapomenutelných hlášek, u kterých mi někdy až tekly slzy. Ve filmu se objevily ve větších či menších rolích výborní herci, kterým role sedly jako prdel na hrnec. Nejvíce mě bavil Broňa Poloczek, kterému zdatně sekundovali Mirek Donutil s Pavlem Landovským a třešničkou na dortu pak byl ožralý, pochcaný a poblitý svobodník Halík v podání Dana Landy. Myslím, že se Zdenku Sirovému podařilo natočit opravdu povedený film, jehož hlášky už dávno zlidověly. „…a pozdravujte soudružku hraběnku!“ ()
Velmi slušné herecké obsazení, profesionální režie, výroba i distribuce. Pokud si dobře vzpomínám, šlo o první soukromně natočený snímek u nás - a pochopitelně výběrem námětu sázka na jistotu. Stejnojmenná kniha Miroslava Švandrlíka byla v našich podmínkách kultovní záležitostí, která nemohla být na plátně neúspěšná za dodržení aspoň průměrné úrovně. Z filmu není cítit takový ten poloamatérismus a neumětelství pozdější české komerce. Není to žádná velká filmařina, ale poctivě natočená lidová komedie.Jediný, kdo tehdy protestoval, byli veteráni pétépáků, kteří už v minulosti Švandrlíkovi vyčítali idealizování námětu. Celkový dojem 75 %. ()
Rozhodně humorem překypující záležitost, s perfektními herci. Realita byla rozhodně více než dramatická a služba u PTP praporu byla skutečně za trest. Sám J. Schmitzer dodává, že by raději dramatické ztvárnění, no...dočkal se v BUMERANGU. Obraz doby je, až na zmíněnou dramatickou část, určitě povedený a herci jsou rozhodně základem kvality filmu, který stojí na skvělé předloze. Jednoduchá švejkovina, která na český národ působí více než cokoli jiného. I tuto skutečnost lze přičíst k všeobecné oblibě filmu a hlášek v něm padajících. Nádherný a atmosféry dokonale sedící hudební doprovod jednoho z geniálních skladatelů československé kinematografie L. Fišera, je jistě také raritní záležitost. Jedno z prvních vypořádání se s minulostí humornou formou může, možná, působit i jako malá kompenzace pro všechny, kteří vojnu u PTPáků přetrpěli. ()
Som z toho volaká zmetená. Kdybych soudila jen podle Černých baronů knižních i filmových, vyšla by mi z toho vojenská služba za let minulých a u oddílu PTP speciálně jako sranda tak přeukrutná, že bych měla nejeden důvod trápit se tím, že jsem se nenarodila o nějaký ten rok dřív a jako chlap. A pokud možno jako šlechtic, kněz, potomek živnostníka či jiný podvratný živel. Ale čo bolo, to bolo, terazky se na to podívejme blíž a uvidíme naprosto perfektního Landovského, Donutila v jedné z jeho nejlepších rolí, sympatického Vetchého, znamenitého Postráneckého... Omlouvám se všem, o kterých jsem se nezmínila, ale to bych tady seděla týden, tak už jen dodávám, že pozdější seriálová verze téhle podle mě nejen nedýchá na krk, ale ten krk vůbec neviděla. Takže jsem vděčná, že za dobu sledování filmu se mi přihodilo několik mimořádně příjemných záchvatů smíchu, díky čemuž budu natolik milosrdná, že nebudu zjišťovat, kdo Žižkovi přimaloval ten samopal. ()
O trosku lepsie, nez TANKOVY PRAPOR (1991), zasmial som sa na skvelych dialogoch ale hlavne na primitivnom zmyslani, aky je zapad zly a kedykolvek nas bude chciet napadnut. Najlepsie to bolo vo chvili, ked prisiel na scenu Vaclav Postranecky: ,,Ja budu snad zase zvracet" alebo kopanec do zadku Donutilovi... 02.12.2010 ______ Pavel Landovský - (Major Haluška,Terazky, velitel praporu) +++ Bronislav Poloczek - (Kapitán Ořech, zvp praporu) +++ Alois Švehlík - (Kapitán Honec, provianťák) +++ Jiří Schmitzer - (Poručík Hamáček, veltel roty) +++ Miroslav Donutil - (Poručík Troník, zvp roty) +++ Rudolf Hrušínský - (Kpt. MUDr. Hořec, lékař) +++ Václav Postránecký - (Generál) +++ Daniel Landa - (Zupák, svobodník Halík) +++ Ondřej Vetchý - (Vojín Kefalín, asistent režie) +++ Hudba: Luboš Fišer +++ ()
Galerie (5)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (53)
- Film se natáčel 35mm kamerou Moviecam SuperAmerica MKII. (Jirka85)
- Kniha, která složila jako předloha filmu, je „Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky“. V Čechách vyšla poprvé až v roce 1990. Čepička, tedy Alexej Čepička, byl tehdejší ministr národní obrany. (sator)
- Ačkoliv je ve filmu vyobrazeno, že se Jasánek (Vladimír Javorský) spustí se svazačkou (Štěpánka Lisá), v knize tomu tak není. Nejenže se scéna odehrává v cihlové místnosti (namísto dřevěné boudy) a nikdo o jeho počínání neví, ale onou ženou, s níž se spustí, je nevěrná Andula, jež je oproti vyobrazené svazačce neupravená a ošklivá (jak z knihy vyplývá). Takto zpracovaná scéna je tedy pravým protikladem toho, co bylo v knize. (P. J. D.)
Reklama